Sp. zn. sukls54183/2021
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Bilastine Glenmark 20 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje 20 mg bilastinu.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta.
Bílé až téměř bílé oválné tablety s půlicí rýhou a vyraženým „2“ na jedné straně půlicí rýhy a ‚0‘ na
druhé straně půlicí rýhy, druhá strana tablety je hladká (délka 10,1 mm, šířka 5,1 mm).
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné
dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Symptomatická léčba alergické rinokonjunktivitidy (sezónní i celoroční) a kopřivky.
Bilastine Glenmark je indikován u dospělých a dospívajících (od 12 let).
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí a dospívající (od 12 let)
Ke zmírnění symptomů alergické rinokonjunktivitidy (sezónní i celoroční) a kopřivky 20 mg bilastinu
(1 tableta) jednou denně.
Tableta se užívá jednu hodinu před nebo dvě hodiny po jídle nebo ovocné šťávě (viz bod 4.5).
Délka léčby
U alergické rinokonjunktivitidy má být léčba omezená obdobím, kdy jsou pacienti vystaveni
alergenům. U sezónní alergické rýmy může být léčba přerušena po odeznění příznaků a opětovně
zahájena při jejich znovuobjevení. U celoroční alergické rýmy může být pacientům navržena
kontinuální léčba během doby, kdy jsou vystaveni alergenům. U kopřivky závisí délka léčby na typu,
trvání a průběhu obtíží.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
U starších pacientů není nutná úprava dávkování (viz body 5.1 a 5.2).
Porucha funkce ledvin
Studie provedené u rizikových skupin dospělých (pacienti s poruchou funkce ledvin) naznačují, že u
dospělých pacientů není nutná úprava dávkování bilastinu (viz bod 5.2).
Porucha funkce jater
Nejsou žádné klinické zkušenosti s podáváním přípravku dospělým pacientům s poruchou funkce
jater. Nicméně, protože se bilastin nemetabolizuje a je v nezměněné podobě vylučován močí a
stolicí, neočekává se, že by porucha funkce jater u dospělých pacientů vedla ke zvýšení systémové
expozice nad bezpečný limit. U dospělých pacientů s poruchou funkce jater proto není nutná úprava
dávkování (viz bod 5.2).
Pediatrická populace
- Děti od 6 do 11 let s tělesnou hmotností alespoň 20 kg
Pro podávání této populaci jsou vhodné bilastin 10 mg tablety dispergovatelné v ústech a bilastin 2,mg/ml perorální roztok.
- Děti do 6 let s tělesnou hmotností nižší než 20 kg
V současnosti dostupné údaje jsou uvedeny v bodě 4.4, 4.8, 5.1 a 5.2, ale na jejich základě nelze učinit
doporučení ohledně dávkování. Proto se bilastin nemá používat v této věkové skupině.
Bezpečnost a účinnost bilastinu u dětí s poruchou funkce ledvin a jater nebyla stanovena.
Způsob podání
Perorální podání.
Tablety se polykají a zapíjejí vodou. Denní dávku se doporučuje užívat najednou.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Pediatrická populace
Účinnost a bezpečnost bilastinu u dětí do 2 let nebyla stanovena a klinických zkušeností u dětí od 2 do
let je malé množství, z tohoto důvodu se bilastin nemá v těchto věkových skupinách používat.
U pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin může současné podání bilastinu a
inhibitorů glykoproteinu-P, jako jsou např. ketokonazol, erythromycin, cyklosporin, ritonavir nebo
diltiazem, zvýšit plazmatické hladiny bilastinu a tím zvýšit riziko nežádoucích účinků bilastinu. Z
tohoto důvodu se pacienti se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin mají vyhnout
současnému užívání bilastinu a inhibitorů glykoproteinu-P.
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých a jsou shrnuty níže.
Interakce s jídlem: Jídlo významně snižuje perorální biologickou dostupnost bilastinu o 30 %.
Interakce s grapefruitovou šťávou: Současné užití 20 mg bilastinu a grapefruitové šťávy snižuje
biologickou dostupnost bilastinu o 30 %. Tento účinek se může objevit také u jiných ovocných šťáv.
Stupeň snížení biologické dostupnosti se může lišit podle výrobce a druhu ovoce. Mechanismus této
interakce spočívá v inhibici importujícího (uptake) transportního proteinu OATP1A2, jehož
substrátem je bilastin (viz bod 5.2). Léčivé přípravky, které jsou substráty nebo inhibitory OATP1A2,
jako ritonavir nebo rifampicin, mohou také snižovat plazmatické koncentrace bilastinu.
Interakce s ketokonazolem nebo erythromycinem: Současné užití 20 mg bilastinu jednou denně a mg ketokonazolu jednou denně nebo 500 mg erythromycinu třikrát denně zvyšuje AUC bilastinu
dvakrát a Cmax 2–3krát. Tyto změny lze vysvětlit interakcí se střevními efluxními transportéry, protože
bilastin je substrátem P-gp a nemetabolizuje se (viz bod 5.2). Nezdá se, že by tyto změny ovlivňovaly
bezpečnostní profil bilastinu a ketokonazolu nebo erythromycinu. Další léčivé přípravky, které jsou
substráty nebo inhibitory P-gp, jako cyklosporin, mohou také zvyšovat plazmatické koncentrace
bilastinu.
Interakce s diltiazemem: Současné užití 20 mg bilastinu jednou denně a 60 mg diltiazemu jednou
denně zvýšilo Cmax bilastinu o 50 %. Tento účinek lze vysvětlit interakcí se střevními efluxními
transportéry (viz bod 5.2) a nezdá se, že by ovlivňoval bezpečnostní profil bilastinu.
Interakce s alkoholem: Psychomotorický výkon po současném požití alkoholu a 20 mg bilastinu
jednou denně byl podobný výkonu pozorovanému po požití alkoholu a placeba.
Interakce s lorazepamem: Současné užívání 20 mg bilastinu jednou denně a 3 mg lorazepamu jednou
denně po dobu 8 dnů nezesílilo tlumivý efekt lorazepamu na CNS.
Pediatrická populace
Hodnocení interakcí bylo prováděno pouze u dospělých. Vzhledem k tomu, že neexistují žádné
klinické zkušenosti týkající se interakce bilastinu s jinými léčivými přípravky, jídlem nebo
ovocnými šťávami u dětí, mají být v současnosti při předepisování bilastinu dětem vzaty v úvahu
výsledky studií interakcí u dospělých. Nejsou k dispozici žádná klinická data u dětí o tom, zda
změny AUC nebo Cmax z důvodu interakcí ovlivňují bezpečnostní profil bilastinu.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Údaje o podávání bilastinu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici.
Studie na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na reprodukční
toxicitu, porod nebo postnatální vývoj (viz bod 5.3). Jako preventivní opatření se doporučuje
nepoužívat Bilastine Glenmark během těhotenství.
Kojení
Vylučování bilastinu do lidského mateřského mléka nebylo hodnoceno. Dostupné farmakokinetické
údaje u zvířat prokázaly vylučování bilastinu do mléka (viz bod 5.3). Rozhodnutí o tom, zda
pokračovat v kojení/ukončit kojení nebo přerušit léčbu/vyhnout se léčbě přípravkem Bilastine
Glenmark, musí být učiněno s ohledem na přínos kojení pro dítě a prospěch léčby bilastinem pro
matku.
Fertilita
Nejsou k dispozici žádná nebo jsou jen omezená klinická data. Studie u potkanů nenaznačují žádné
negativní účinky na fertilitu (viz bod 5.3).
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Studie provedená u dospělých za účelem posouzení účinku bilastinu na schopnost řídit ukázala, že
léčba dávkou 20 mg neovlivňuje výkon během řízení. Nicméně individuální reakce na léčivý
přípravek se může lišit, pacienti nemají řídit nebo obsluhovat stroje, dokud nezjistí, jak na bilastin
reagují.
4.8 Nežádoucí účinky
Shrnutí bezpečnostního profilu u dospělých a dospívajících pacientů
Incidence nežádoucích účinků u dospělých a dospívajících pacientů s alergickou rinokonjuktivitidou
nebo chronickou idiopatickou kopřivkou léčených 20 mg bilastinu byla v klinických studiích
srovnatelná s incidencí u pacientů, kteří dostávali placebo (12,7 % versus 12,8 %).
Klinické studie fáze II a III prováděné během klinického vývoje zahrnovaly 2525 dospělých a
dospívajících pacientů léčených různými dávkami bilastinu, z nichž 1697 pacientů dostávalo bilastin
v dávce 20 mg. 1362 pacientů užívalo v těchto studiích placebo. Pacienti léčení bilastinem v dávce mg v indikaci alergické rinokonjunktivitidy nebo chronické idiopatické kopřivky hlásili jako nejčastější
nežádoucí účinky bolest hlavy, somnolenci, závratě a únavu. Tyto nežádoucí účinky se objevovaly
srovnatelně často u pacientů, kteří dostávali placebo.
Přehled nežádoucích účinků v tabulce u dospělých a dospívajících pacientů
Nežádoucí účinky přinejmenším možná související s bilastinem a hlášené u více než 0,1 % pacientů
užívajících 20 mg bilastinu během klinického vývoje (n=1697), jsou uvedeny v tabulce níže.
Frekvence jsou označeny následovně:
Velmi časté (≥ 1/10)
Časté (≥ 1/100 až < 1/10)
Méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100)
Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000)
Velmi vzácné (< 1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Vzácné nežádoucí účinky, velmi vzácné nežádoucí účinky a nežádoucí účinky s neznámou frekvencí
nebyly do tabulky zahrnuty.
Třídy orgánových systémů Bilastin
20 mg
n = Vechny dávky
bilastinu
n = Placebo
n = 1362 Frekvence Nežádoucí účinek
Infekce a infestace
Méně časté 伀爀氀渀敲瀀敳 2 (0.12%) 2 (0.08%) 0 (0.0%)
Poruchy metabolismu a výživy
Méně časté Zvýšená chuť k jídlu 10 (0.59%) 11 (0.44%) 7 (0.51%)
Psychiatrické poruchy
Méně časté Úzkost 6 (0.35%) 8 (0.32%) 0 (0.0%) Insomnie 2 (0.12%) 4 (0.16%) 0 (0.0%)
Poruchy nervového systému
Časté Somnolence 52 (3.06%) 82 (3.25%) 39 (2.86%) Bolest hlavy 68 (4.01%) 90 (3.56%) 46 (3.38%)
Méně časté Závrať 14 (0.83%) 23 (0.91%) 8 (0.59%)
Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté Tinitus 2 (0.12%) 2 (0.08%) 0 (0.0%) Vertigo 3 (0.18%) 3 (0.12%) 0 (0.0%)
Srdeční poruchy
Méně časté Blokáda pravého Tawarova raménka 4 (0.24%) 5 (0.20%) 3 (0.22%)
Sinusová arytmie 5 (0.30%) 5 (0.20%) 1 (0.07%)
Prodloužení QT intervalu
na
elektrokardiogramu
(0.53%) 10 (0.40%) 5 (0.37%)
Další EKG anomálie 7 (0.41%) 11 (0.44%) 2 (0.15%)
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Méně časté
Dyspnoe 2 (0.12%) 2 (0.08%) 0 (0.0%)
Nazální diskomfort 2 (0.12%) 2 (0.08%) 0 (0.0%)
Sucho v nose 3 (0.18%) 6 (0.24%) 4 (0.29%)
Gastrointestinální poruchy
Méně časté
Bolest v epigastriu 11 (0.65%) 14 (0.55%) 6 (0.44%)
Bolest břicha 5 (0.30%) 5 (0.20%) 4 (0.29%)
Nauzea 7 (0.41%) 10 (0.40%) 14 (1.03%)
Žaludeční diskomfort 3 (0.18%) 4 (0.16%) 0 (0.0%)
Průjem 4 (0.24%) 6 (0.24%) 3 (0.22%)
Sucho v ústech 2 (0.12%) 6 (0.24%) 5 (0.37%)
Dyspepsie 2 (0.12%) 4 (0.16%) 4 (0.29%)
Gastrida 4 (0.24%) 4 (0.16%) 0 (0.0%)
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté 倀爀甀爀楴甀猀 2 (0.12%) 4 (0.16%) 2 (0.15%)
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Méně časté
Únava 14 (0,83 %) 19 (0,75 %) 18 (1,32 %)
Žízeň 3 (0,18 %) 4 (0,16 %) 1 (0,07 %)
Zlepšení 灲攀ⴀ攀砀楳瑵樀漀
onemocnění
(0,12 %) 2 (0,08 %) 1 (0,07 %)
Pyrexie 2 (0,12 %) 3 (0,12 %) 1 (0,07 %)
Astenie 3 (0,18 %) 4 (0,16 %) 5 (0,37 %)
Vyšetření
Méně časté
Zvýšení hladiny
最愀浡最汵瑡浹汴爀愀渀猀昀攀爀稀礀
(0,41 %) 8 (0,32 %) 2 (0,15 %)
Zvýšení hladiny
慬慮椀渀愀洀椀渀漀琀爀慮獦攀爀穹
(0,30 %) 5 (0,20 %) 3 (0,22 %)
Zvýšení hladiny
愀猀瀀慲琀慭椀渀漀琀爀愀渀猀昀敲穹
(0,18 %) 3 (0,12 %) 3 (0,22 %)
Zvýšení hladiny 歲攀愀琀椀渀椀湵
瘀 欀爀癩
(0,12 %) 2 (0,08 %) 0 (0,0 %)
Zvýšení hladin triglyceridů
瘀 欀爀癩
(0,12 %) 2 (0,08 %) 3 (0,22 %)
Zvýšen tělesn 桭潴渀漀猀琀椀 8 (0,47 %) 12 (0,48 %) 2 (0,15 %)
Četnost není známa (z dostupných údajů nelze určit): V období po uvedení na trh byly pozorovány
palpitace, tachykardie, hypersenzitivní reakce (jako je anafylaxe, angioedém, dyspnoe, vyrážka,
lokalizovaný edém / lokální otok a erytém) a zvracení.
Popis vybraných nežádoucích účinků u dospělých a dospívajících pacientů
Somnolence, bolest hlavy, závrať a únava byly pozorovány jak u pacientů léčených bilastinem v dávce
20 mg, tak placebem. Hlášená četnost byla 3,06 % vs. 2,86 % u somnolence; 4,01 % vs. 3,38 % u bolesti
hlavy; 0,83 % vs. 0,59 % u závrati a 0,83 % vs. 1,32 % u únavy.
Informace shromážděné během sledování po uvedení přípravku na trh potvrdily bezpečnostní profil
pozorovaný během klinického vývoje.
Souhrn bezpečnostního profilu u pediatrické populace
Během klinického vývoje byly frekvence, typ a závažnost nežádoucích účinků u dospívajících (12 až
17 let) stejné jako byly pozorovány u dospělých. Informace shromážděné během sledování po uvedení
přípravku na trh u této skupiny pacientů (dospívající) potvrdily závěry klinické studie.
Procento dětí (2–11 let), které nahlásily nežádoucí účinky po léčbě alergické rinokonjunktivitidy nebo
chronické idiopatické kopřivky bilastinem v dávce 10 mg ve 12týdenní kontrolované klinické studii,
bylo srovnatelné s dětmi, které dostávaly placebo (68,5 % versus 67,5 %).
Související nežádoucí účinky nejčastěji hlášené 291 dětmi (2–11 let) dostávajícími 10 mg bilastinu
(léková forma tablety dispergovatelné v ústech) během klinických studií (#260 dětí zahrnutých do studie
klinické bezpečnosti, 31 dětí zahrnutých do farmakokinetické studie) byly bolest hlavy, alergická
konjunktivitida, rinitida a bolest břicha. Tyto nežádoucí účinky se objevovaly srovnatelně často u pacientů, kteří dostávali placebo.
Přehled nežádoucích účinků u pediatrické populace v tabulce
Nežádoucí účinky přinejmenším možná související s bilastinem a hlášené u více než 0,1 % dětí (2–let) užívajících bilastin během klinického vývoje jsou uvedeny v tabulce níže.
Frekvence jsou označeny následovně:
Velmi časté (≥ 1/10)
Časté (≥ 1/100 až < 1/10)
Méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100)
Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000)
Velmi vzácné (< 1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Vzácné nežádoucí účinky, velmi vzácné nežádoucí účinky a nežádoucí účinky s neznámou četností
nebyly do tabulky zahrnuty.
Třídy orgánových systémů
Bilastin 10 mg
(n=291)#
Placebo
(n=249)
Frekvence Nežádoucí účinek
Infekce a infestace
Časté Rinitida 3 (1.0 %) 3 (1.2 %)
Poruchy nervového systému
Časté Bolest hlavy 6 (2.1 %) 3 (1.2 %)
Méně časté Závrať 1 (0.3 %) 0 (0.0 %)
Ztráta vědomí 1 (0.3 %) 0 (0.0 %)
Poruchy oka
Časté Alergická konjuktivitida 4 (1.4 %) 5 (2.0 %)
Méně časté Iritace oka 1(0.3 %) 0 (0.0 %)
Gastrointestinální poruchy
Časté Bolest břicha/bolest v epigastriu 3 (1.0 %) 3 (1.2 %)
Méně časté Průjem 2 (0.7 %) 0 (0.0 %)
Nauzea 1 (0.3 %) 0 (0.0 %)
Otok rtu 1 (0.3 %) 0 (0.0 %)
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté Ekzém 1 (0.3 %) 0 (0.0 %)
Kopřivka 2 (0.7 %) 2 (0.8 %)
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Méně časté Únava 2 (0.7 %) 0 (0.0 %)
#260 dětí zahrnutých do studie klinické bezpečnosti, 31 dětí zahrnutých do farmakokinetické
studie
Popis vybraných nežádoucích účinků v pediatrické populaci
Bolest hlavy, bolest břicha, alergická konjunktivitida a rinitida byly pozorovány jak u dětí léčených mg bilastinu, tak placebem. Jejich četnost byla 2,1 % vs. 1,2 % u bolesti hlavy; 1,0 % vs. 1,2 % u bolesti
břicha, 1,4 % vs. 2,0 % u alergické konjuktivitidy a 1,0 % vs. 1,2 % u rinitidy.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Informace týkající se akutního předávkování bilastinem vycházejí ze zkušeností z klinických studií
prováděných během vývoje a ze sledování po uvedení přípravku na trh. Po podání bilastinu během
klinických studií v dávkách 10 až 11krát přesahujících terapeutickou dávku (jednorázové podání mg nebo 200 mg/den po 7 dnů) 26 dospělým zdravým dobrovolníkům byla frekvence akutních
nežádoucích účinků léčby dvakrát vyšší než u placeba. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly
závrať, bolest hlavy a nauzea. Nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí účinky ani významné
prodloužení intervalu QTc.Informace získané během sledování po uvedení přípravku na trh jsou
shodné s hlášeními z klinických studií.
Kritické hodnocení účinku opakovaného podávání bilastinu (100 mg x 4 dny) na repolarizaci komor
pomocí „podrobné zkřížené studie hodnotící QT/QTc“, zahrnující 30 zdravých dospělých
dobrovolníků, neukázalo významné prodloužení QTc.
Nejsou k dispozici žádné údaje o předávkování u dětí.
V případě předávkování se doporučuje symptomatická a podpůrná léčba. Proti bilastinu není známo
specifické antidotum.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Antihistaminika pro systémovou aplikaci, jiná antihistaminika pro
systémovou aplikaci, ATC kód: R06AX
Mechanismus účinku
Bilastin je nesedativní antagonista histaminových receptorů s dlouhotrvajícím účinkem se selektivní
antagonistickou afinitou vůči periferním H1 receptorům a bez afinity k muskarinovým receptorům.
Bilastin inhibuje histaminem navozené kožní reakce typu „wheal and flare“ (erupce s okolním
zarudnutím) po dobu 24 hodin po jednorázovém podání.
Klinická účinnost a bezpečnost
V klinických studiích provedených u dospělých a dospívajících pacientů s alergickou
rinokonjunktivitidou (sezónní i celoroční) byl bilastin v dávce 20 mg podávané jednou denně po dobu
14 až 28 dnů účinný ve zmírňování symptomů, jako jsou kýchání, vodnatá sekrece z nosu, svědění
nosu, pocit ucpaného nosu, svědění očí, slzení a zarudnutí očí. Bilastin účinně potlačoval symptomy
po dobu 24 hodin.
Ve dvou klinických studiích provedených u pacientů s chronickou idiopatickou kopřivkou byl bilastin
v dávce 20 mg podávané jednou denně po dobu 28 dnů účinný ve zmírňování intenzity svědění a
počtu a velikosti kožních pupenů i ve zmírnění diskomfortu pacientů v důsledku kopřivky. U pacientů
se zlepšily podmínky spánku a kvalita života.
V klinických studiích provedených s bilastinem nebylo dokonce ani při dávkách 200 mg denně
(10násobek klinické dávky) podávaných po dobu 7 dnů u 9 pacientů pozorováno klinicky významné
prodloužení QTc nebo jiný účinek na kardiovaskulární systém, dokonce ani při současném podání s
inhibitory glykoproteinu-P, jako je ketokonazol (24 pacientů) a erythromycin (24 pacientů). Navíc
byla provedena podrobná studie hodnotící QT zahrnující 30 dobrovolníků.
V kontrolovaných klinických studiích s doporučenou dávkou 20 mg jednou denně byl bezpečnostní
profil bilastinu pro CNS srovnatelný s placebem a incidence somnolence nebyla statisticky odlišná od
placeba. Bilastin v dávkách do 40 mg denně neovlivňoval psychomotorický výkon v klinických
studiích a neovlivňoval výkon při řízení vozidel při standardním testu řízení.
U starších pacientů (≥ 65 let věku) zahrnutých do studií fáze II a III nebyly pozorovány rozdíly v
účinnosti nebo bezpečnosti oproti mladším pacientům. Poregistrační studie u 146 starších pacientů
neprokázala žádné rozdíly v bezpečnostním profilu s ohledem na dospělou populaci.
Pediatrická populace
Dospívající (12 až 17 let věku) byli zahrnuti do klinického vývoje. Během klinických studií užívalo
bilastin 128 dospívajících (81 ve dvojitě zaslepených studiích u alergické rinokonjunktivitidy). Dalších
116 dospívajících pacientů bylo randomizováno mezi aktivní komparátory nebo placebo. Nebyly
pozorovány žádné rozdíly v účinnosti a bezpečnosti mezi dospělými a dospívajícími.
Dle pokynů může být prokázaná účinnost u dospělých a dospívajících extrapolována na děti, protože se
prokázalo, že systémová expozice bilastinu v dávce 10 mg u dětí od 6 do 11 let s tělesnou hmotností
alespoň 20 kg je ekvivalentní expozici 20 mg bilastinu u dospělých (viz bod 5.2). Extrapolace z dat
dospělých a dospívajících je u tohoto přípravku považována za vhodnou, protože patofyziologie
alergické rinokonjunktivitidy a kopřivky je stejná pro všechny věkové skupiny.
V 12týdenní kontrolované klinické studii u dětí ve věku 2–11 let (celkem 509 dětí, 260 léčeno bilastinem
v dávce 10 mg: 58 ve věku 2 až < 6 let, 105 ve věku 6 až < 9 let a 97 ve věku 9 až < 12 let a 249 léčených
placebem: 58 ve věku 2 až < 6 let, 95 ve věku 6 až < 9 let a 96 ve věku 9 až < 12 let) byl při doporučené
pediatrické dávce 10 mg jednou denně bezpečnostní profil bilastinu (n=260) podobný jako u placeba
(n=249), s nežádoucími účinky léku u 5,8 % a 8,0 % pacientů užívajících bilastin v dávce 10 mg, resp.
placebo. Jak u bilastinu v dávce 10 mg, tak u placeba se prokázalo během studie mírné snížení skóre
somnolence a sedace v dotazníku Paediatric Sleep Questionnaire, bez statisticky významných rozdílů
mezi léčenými skupinami. U těchto dětí ve věku 2 až 11 let nebyly pozorovány významné rozdíly v QTc
po podání 10 mg bilastinu denně ve srovnání s placebem. Dotazníky Kvality života, specifické pro děti
s alergickou rinokonjunktivitidou nebo chronickou kopřivkou, ukázaly obecné zvýšení skóre po dobu
12 týdnů bez statisticky významného rozdílu mezi skupinou užívající bilastin a placebo. Celková
skupina 509 dětí zahrnovala: 479 subjektů s alergickou rinokonjunktivitidou a 30 subjektů s
diagnostikovanou chronickou kopřivkou. 260 dětí užívalo bilastin, 252 (96,9 %) k léčbě alergické
rinokonjunktivitidy a 8 (3,1 %) k léčbě chronické kopřivky. Analogicky 249 dětí užívalo placebo, (91,2 %) k léčbě alergické rinokonjunktivitidy a 22 (8,8 %) k léčbě chronické kopřivky.
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s
bilastinem ve všech podskupinách pediatrické populace do 2 let (viz bod 4.2 informace o použití u
pediatrické populace).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Po perorálním podání se bilastin rychle absorbuje, přičemž čas pro dosažení maximální plazmatické
koncentrace je přibližně 1,3 hodiny. Kumulace nebyla pozorována. Průměrná hodnota biologické
dostupnosti bilastinu po perorálním podání je 61 %.
Distribuce
Studie in vitro a in vivo ukázaly, že bilastin je substrátem glykoproteinu-P (viz bod 4.5, Interakce s
ketokonazolem, erythromycinem a diltiazemem) a OATP (viz bod 4.5 Interakce s grapefruitovou
šťávou). Nezdá se, že by byl bilastin substrátem transportérů BCRP nebo renálních transportních
proteinů OCT2, OAT1 a OAT3. Na základě in vitro studií se očekává, že bilastin neinhibuje
následující transportéry v systémové cirkulaci: P-gp, MRP2, BCRP, BSEP, OATP1B1, OATP1B3,
OATP2B1, OAT1, OAT3, OCT1, OCT2 a NTCP. Byla pozorována pouze mírná inhibice
glykoproteinu-P, OATP2B1 a OCT1, přičemž stanovená hodnota IC50 ≥ 300 μM byla mnohem vyšší
než vypočtená klinická plazmatická Cmax, a proto nejsou tyto interakce považovány za klinicky
relevantní. Na základě těchto výsledků však nemůže být vyloučena inhibice transportérů přítomných
ve střevní sliznici bilastinem, např. glykoproteinu-P.
V terapeutických dávkách je bilastin vázán na plazmatické proteiny z 84–90 %
Biotransformace
Bilastin ve studiích in vitro neindukuje ani neinhibuje aktivitu izoenzymů CYP450.
Eliminace
Ve studii hmotnostní rovnováhy (mass balance) u zdravých dospělých dobrovolníků po podání jedné
dávky 20 mg 14C-bilastinu bylo téměř 95 % podané dávky vyloučeno v moči (28,3 %) a stolici (66,%) jako nezměněný bilastin, což potvrzuje, že bilastin se u člověka významně nemetabolizuje.
Průměrný eliminační poločas vypočtený u zdravých dobrovolníků byl 14,5 h.
Linearita
Ve studovaném dávkovém rozmezí (5–220 mg) bilastin vykazoval lineární farmakokinetiku, s nízkou
interindividuální variabilitou.
Porucha funkce ledvin
Ve studii u pacientů s poruchou funkce ledvin se zvýšila průměrná (směrodatná odchylka SD) AUC∞ ze 737,4 (± 260,8) ng.h/ml u pacientů bez poruchy funkce (GFR: > 80 ml/min/1,73 m2 ) na: 967,(± 140,2) ng.h/ml u pacientů s lehkou poruchou funkce (GFR: 50–80 ml/min/1,73 m2), 1384,2 (±
263,23) ng.h/ml u pacientů se středně těžkou poruchou funkce (GFR: 30–<50 ml/min/1,73 m2 ) a
1708,5 (± 699,0) ng.h/ml u pacientů s těžkou poruchou funkce (GFR: < 30 ml/min/1,73 m2 ).
Průměrný (SD) poločas bilastinu byl 9,3 h (± 2,8) u pacientů bez poruchy funkce, 15,1 h (± 7,7) u
pacientů s lehkou poruchou funkce, 10,5 h (± 2,3) u pacientů se středně těžkou poruchou funkce a 18,h (± 11,4) u pacientů s těžkou poruchou funkce. Vylučování bilastinu do moči skončilo v zásadě u
všech subjektů do 48 až 72 hodin. Neočekává se, že by tyto farmakokinetické změny měly klinicky
významný vliv na bezpečnost bilastinu, protože plazmatické hladiny bilastinu u pacientů s poruchou
funkce ledvin jsou stále v bezpečném rozmezí.
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje. Bilastin se u
člověka nemetabolizuje. Protože výsledky studií při poruše funkce ledvin ukazují, že eliminace
ledvinami je jednou z hlavních cest eliminace, očekává se, že vylučování do žluči se v elimimaci
bilastinu uplatňuje pouze okrajově. Neočekává se, že by změny v jaterních funkcích měly klinicky
významný vliv na farmakokinetiku bilastinu.
Starší pacienti
U pacientů starších 65 let jsou k dispozici pouze omezená farmakokinetická data. Ve farmakokinetice
bilastinu u starších pacientů od 65 let věku nebyly ve srovnání s dospělými pacienty od 18 do 35 let
věku pozorovány statisticky významné rozdíly.
Pediatrická populace
Pro dospívající (12 až 17 let věku) nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje, protože u tohoto
přípravku byla považována za vhodnou extrapolace z dat získaných u dospělých.
Farmakokinetická data u dětí byla získána ve farmakokinetické studii fáze II zahrnující 31 dětí ve věku
až 11 let s alergickou rinokonjunktivitidou nebo chronickou kopřivkou, kterým byl bilastin v dávce
10 mg ve formě tablet dispergovatelných v ústech podáván jednou denně. Farmakokinetická analýza
plazmatických koncentrací ukázala, že pediatrická dávka bilastinu 10 mg jednou denně vede k
systémové expozici ekvivalentní expozici po dávce 20 mg u dospělých a dospívajících, přičemž
průměr hodnot AUC byl 1014 ng.h/ml pro děti od 6 do 11 let.
Tyto výsledky byly velkou měrou pod bezpečnostním prahem vycházejícím z údajů pro dávku 80 mg
jednou denně podanou dospělým a v souladu s bezpečnostním profilem. Tyto výsledky potvrdily
volbu bilastinu v dávce 10 mg per os jednou denně jako vhodnou terapeutickou dávku pro
pediatrickou populaci ve věkovém rozmezí 6 až 11 let s tělesnou hmotností alespoň 20 kg.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní
riziko pro člověka.
Ve studiích reprodukční toxicity byly pozorovány účinky bilastinu na plod (preimplantační a
postimplantační ztráty u potkanů a nekompletní osifikace kostí lebky, segmentů sterna a končetin u
králíků) pouze při dávkách toxických pro matku. Hladiny expozice při NOAEL dostatečně překračují
(> 30krát) expozici při doporučené terapeutické dávce u člověka.
V průběhu studia laktace byl bilastin identifikován v mléce kojících potkanů po podání jednorázové
perorální dávky (20 mg/kg). Koncentrace bilastinu v mléce byla asi o polovinu nižší než koncentrace v
plazmě matky. Význam těchto výsledků pro člověka není znám.
Ve studii fertility u potkanů neměl bilastin podaný perorálně v dávce až 1000 mg/kg/den žádný účinek
na samičí nebo samčí reprodukční orgány. Indikátory páření, fertility a březosti nebyly ovlivněny.
Distribuční studie u potkanů se stanovením koncentrace léčiva pomocí autoradiografie ukázala, že se
bilastin nekumuluje v CNS.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Mikrokrystalická celulóza Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Magnesium-stearát
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
30 měsíců
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Léčivý přípravek je balen v OPA/Al/PVC/Al blistru.
Jeden blistr obsahuje 10 tablet. Blistry jsou baleny v krabičkách.
Velikosti balení: 30 nebo 50 tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Glenmark Pharmaceuticals s.r.o.
Praha 4, Hvězdova 1716/2b
140 78,
Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
24/050/21-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 28. 6.
10. DATUM REVIZE TEXTU
28. 6.