Biktarvy

Pacienti souběžně infikovaní HIV a virem hepatitidy B nebo C

U pacientů s chronickou hepatitidou B nebo C, kteří užívají antiretrovirovou terapii, existuje zvýšené
riziko vzniku závažných a potenciálně fatálních jaterních nežádoucích účinků.

Existují omezené údaje o bezpečnosti a účinnosti přípravku Biktarvy u pacientů současně
infikovaných virem HIV-1 a virem hepatitidy C
Přípravek Biktarvy obsahuje tenofovir-alafenamid, který působí proti viru hepatitidy B
Přerušení léčby přípravkem Biktarvy může být u pacientů současně infikovaných HIV a HBV spojeno
s těžkou akutní exacerbací hepatitidy. Pacienti souběžně infikovaní HIV a HBV, kteří přeruší léčbu
přípravkem Biktarvy, mají být pozorně klinicky i laboratorně sledováni po dobu alespoň několika
měsíců po ukončení léčby.

Onemocnění jater

Bezpečnost a účinnost přípravku Biktarvy u pacientů se závažnými poruchami jater nebyla stanovena.

U pacientů s preexistující dysfunkcí jater, včetně chronické aktivní hepatitidy, se při kombinované
antiretrovirové terapii abnormalit funkce jater a tyto pacienty je třeba kontrolovat v souladu se standardní praxí. Prokáže-li se
u těchto pacientů zhoršení jaterního onemocnění, musí být zváženo přerušení nebo vysazení léčby.

Tělesná hmotnost a metabolické parametry

V průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů
a glukózy v krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem.
U lipidů existuje v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti
není významný průkaz spojení s žádnou konkrétní léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je
třeba sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby.

Mitochondriální dysfunkce po expozici in utero

Nukleosidová a nukleotidová analoga mohou různým způsobem ovlivnit mitochondriální funkci, což
je nejvýraznější u stavudinu, didanosinu a zidovudinu. Existují zprávy o mitochondriální dysfunkci
u HIV negativních dětí, které byly vystaveny in utero a/nebo postnatálně působení analog nukleosidů;
ty se hlavně týkaly léčby s režimy zahrnujícími zidovudin. Nejdůležitějšími hlášenými nežádoucími
účinky jsou hematologické poruchy hyperlipázemies pozdním nástupem takové neurologické poruchy přechodné nebo trvalé. Tyto nálezy mají být zváženy u každého dítěte,
které bylo in utero vystaveno působení analog nukleosidů nebo nukleotidů a které má závažné klinické

nálezy neznámé etiologie, zvláště neurologické. Tyto nálezy nemají vliv na současná národní
doporučení užívat antiretrovirovou léčbu u těhotných žen, aby se zamezilo vertikálnímu přenosu HIV.

Syndrom imunitní reaktivace

Při zahájení CART se u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout
zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může způsobit závažné
klinické stavy nebo zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během
několika prvních týdnů či měsíců po zahájení léčby CART. Relevantní příklady zahrnují
cytomegalovirovou retinitidu, generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii
způsobenou patogenem Pneumocystis jirovecii. Jakékoli příznaky zánětu mají být vyhodnoceny a v
případě potřeby má být zahájena příslušná léčba.

Při imunitní reaktivaci byl také hlášen výskyt autoimunitních poruch autoimunitní hepatitidamnoho měsíců po zahájení léčby.

Oportunní infekce

Pacienti mají být poučeni, že přípravek Biktarvy ani žádná jiná antiretrovirová léčba nevyléčí infekci
HIV a že se u nich stále mohou rozvinout oportunní infekce a jiné komplikace infekce HIV. Proto mají
být pod klinickým dohledem lékařů, kteří mají zkušenosti s léčbou pacientů s nemocemi souvisejícími
s HIV.

Osteonekróza

Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnostipředevším u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici CART.
Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost
kloubů nebo pokud mají pohybové potíže.

Nefrotoxicita

Po uvedení na trh byly u přípravků obsahujících tenofovir-alafenamid hlášeny případy poruchy funkce
ledvin, včetně akutního renálního selhání a proximální renální tubulopatie. Potenciální riziko
nefrotoxicity vyplývající z chronické expozice nízkým hladinám tenofoviru v důsledku dávkování
tenofovir-alafenamidu nelze vyloučit
Doporučuje se, aby byla u všech pacientů před léčbou nebo při zahájení léčby přípravkem Biktarvy
vyhodnocena funkce ledvin a aby byla u všech pacientů dle klinické potřeby sledována také v průběhu
léčby. Pokud u pacienta dojde ke klinicky významnému zhoršení funkce ledvin nebo se vyskytnou
příznaky proximální renální tubulopatie, je nutné zvážit přerušení léčby přípravkem Biktarvy.

Pacienti v terminálním stadiu onemocnění ledvin léčení chronickou hemodialýzou

Přípravek Biktarvy se dospělým v terminálním stadiu onemocnění ledvin CrCl < 15 ml/mindospělých, pokud potenciální přínosy převáží nad potenciálními riziky hodnotící emtricitabin/tenofovir-alafenamid v kombinaci s elvitegravirem/kobicistatem v tabletách
s fixní kombinací dávek onemocnění ledvin zachována po dobu 96 týdnů, ale expozice emtricitabinu byla významně vyšší než u pacientů
s normální funkcí ledvin. Účinnost byla rovněž zachována v pokračovací fázi studie, v níž bylo
10 pacientů převedeno na přípravek Biktarvy na dobu 48 týdnů. Přestože nebyly zjištěny žádné další
nežádoucí účinky, dopad zvýšené expozice emtricitabinu zůstává nejistý

Současné podávání s jinými léčivými přípravky

Přípravek Biktarvy se nemá podávat nalačno současně s antacidy obsahujícími hořčík/hliník nebo
doplňky stravy obsahujícími železo. Přípravek Biktarvy se má podávat nejméně 2 hodiny před nebo
s jídlem 2 hodiny po antacidech obsahujících hořčík a/nebo hliník. Přípravek Biktarvy se má podávat
nejméně 2 hodiny před užitím doplňků stravy obsahujících železo, nebo se má užívat s jídlem bod 4.5
Některé léčivé látky se nedoporučuje podávat současně s přípravkem Biktarvy: atazanavir,
karbamazepin, cyklosporin rifabutin, rifapentin nebo sukralfát.

Přípravek Biktarvy nemá být podáván současně s jinými antiretrovirovými léčivými přípravky.

Pediatrická populace

Snížení denzity kostního minerálu hlášeny u pacientů ve věku 3 až < 12 let, kteří dostávali přípravky obsahující tenofovir-alafenamid po
dobu 48 týdnů jsou nejisté. K rozhodnutí o vhodném monitorování během léčby se doporučuje multidisciplinární
přístup.

Pomocné látky

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol podstatě „bez sodíku“.