Algifen neo

Velmi opatrně postupovat u pacientů se známou hypersenzitivou na pyrazolonové deriváty,
acetylsalicylovou kyselinu nebo jiná nesteroidní antiflogistika, dále u anémie, intermitentní porfýrie,
deficitu glukoso-6-fosfát dehydrogenázy, těžké renální nebo hepatální insuficience, hypertenze, při
stavech s poklesem krevního tlaku nebo nestabilní cirkulaci, těžké srdeční nedostatečnosti, aktivní
vředové chorobě žaludku či dvanáctníku, u mechanických stenóz trávicí trubice a glaukomu.
Opatrnosti je třeba také u geriatrických pacientů pro zvýšené riziko projevů hepatotoxicity a
nefrotoxicity a z důvodu možných závažných až fatálních důsledků ulcerace či krvácení
z gastrointestinálního traktu.

Pro možnost vzniku akutní agranulocytózy (v 1 % případů) a vleklé neutropenie je třeba při léčbě
přípravkem Algifen Neo sledovat krevní obraz, zvláště při klinických příznacích těchto komplikací.

Během léčby přípravkem Algifen Neo může být pozorováno zčervenání moče, způsobené
vylučovaným metabolitem.



Při dlouhodobém podávání přípravku Algifen Neo je nebezpečí analgetické tolerance. Proto je
přípravek určen jen ke krátkodobému použití.

Pacienti se známou hypersenzitivou na kyselinu acetylsalicylovou nebo ostatní nesteroidní
protizánětlivé látky (NSAID) mohou být citliví i k jiným léčivům z této skupiny. Proto je třeba
opatrnosti při podávání přípravku Algifen Neo pacientům, u kterých byla zaznamenána alergická
reakce na jakékoli léčivo ze skupiny NSAID.

Léky indukované poškození jater
U pacientů léčených metamizolem byly hlášeny případy akutní hepatitidy převážně hepatocelulárního
charakteru s nástupem za několik dnů až několik měsíců po zahájení léčby. Symptomy zahrnovaly
zvýšené hodnoty jaterních enzymů v séru doprovázené žloutenkou nebo bez žloutenky, často v
kontextu s dalšími hypersenzitivními reakcemi (např. kožní vyrážka, krevní dyskrazie, horečka a
eozinofilie) nebo doprovázené projevy autoimunitní hepatitidy. Většina pacientů se po přerušení léčby
metamizolem zotavila; v ojedinělých případech však byla hlášena progrese vedoucí až k akutnímu
selhání jater vyžadujícímu transplantaci.
Mechanismus poškození jater vyvolaného metamizolem není zcela objasněn, nicméně dostupná data
naznačují alergicko-imunitní mechanismus.
Pacienti mají být poučeni, aby v případě, že se u nich objeví symptomy naznačující poškození jater,
kontaktovali svého lékaře. U těchto pacientů má být léčba metamizolem přerušena a mají být
posouzeny jaterní funkce.
Metamizol nesmí být znovu nasazen pacientům s epizodou poškození jater během léčby metamizolem,
u nichž nebyla nalezena jiná příčina poškození jater.

Závažné kožní reakce
V souvislosti s léčbou metamizolem byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky (SCARS), včetně
Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a polékové reakce
s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), které mohou být život ohrožující či fatální.
Pacient musí být upozorněn na symptomy těchto kožních reakcí a tyto reakce u něj musí být pečlivě
sledovány.
Pokud se objeví symptomy naznačující tyto reakce, musí být metamizol okamžitě vysazen a jeho
podávání nesmí být již znovu zahájeno (viz bod 4.3).

Tento léčivý přípravek obsahuje 34,5 mg sodíku v 1 ml, což odpovídá 1,7 % doporučeného
maximálního denního příjmu sodíku podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Tento léčivý přípravek obsahuje v 1 ml 150 mg propylenglykolu.