CLINDAMYCIN HAMELN -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Clindamycin hameln 150 mg/ml injekční/infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ ̈

Jeden ml roztoku obsahuje clindamycinum 150 mg (jako clindamycini phosphas).

Jedna ampulka se 2 ml roztoku obsahuje clindamycinum 300 mg (jako clindamycini phosphas).

Jedna ampulka se 4 ml roztoku obsahuje clindamycinum 600 mg (jako clindamycini phosphas).

Pomocné látky se známým účinkem:
Jeden ml roztoku obsahuje 9 mg benzylalkoholu - viz bod 4.4.
Jeden ml roztoku obsahuje až 8,6 mg sodíku - viz bod 4.4.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční/infuzní roztok

Čirý, bezbarvý až slabě nažloutlý roztok bez viditelných částic.
pH 5,5 - 7,

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Clindamycin hameln je indikován k léčbě následujících závažných infekcí vyvolaných mikroorganismy
citlivými na klindamycin (viz bod 5.1) u dospělých, dospívajících a dětí starších 4 týdnů:
- infekce kostí a kloubů;
- chronická sinusitida;
- infekce dolních cest dýchacích;
- komplikované intraabdominální infekce;
- infekce pánve a ženských pohlavních orgánů;
- komplikované infekce kůže a měkkých tkání.

Je nutné brát v úvahu oficiální lokální doporučení pro použití antibakteriálních přípravků.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí a dospívající starší 12 let
- Léčba závažných infekcí:
1800 až 2700 mg klindamycinu denně, což odpovídá 12 až 18 ml přípravku Clindamycin hameln
podávaného ve 2-4 stejných dávkách obvykle v kombinaci s antibiotikem účinným proti aerobním
gramnegativním bakteriím, zejména v případech:
- intraabdominální infekce (jako je peritonitida a abdominální absces)
- pánevní infekce a infekce ženského pohlavního ústrojí (jako je PID, endometritida,
perivaginální infekce, tuboovariální absces, salpingitida a pánevní flegmona)
- podezření na polymikrobiální plicní infekce (jako je aspirační pneumonie, plicní absces,
nekrotizující pneumonie a empyém).
- Léčba méně závažných infekcí:
1200 mg až 1800 mg klindamycinu denně, což odpovídá 8 až 12 ml přípravku Clindamycin hameln
podávaného ve 3 nebo 4 stejných dávkách.

U život ohrožujících infekcí mohou být podávány dávky až 4800 mg/den.

Nedoporučuje se intramuskulární podání jednotlivé dávky větší než 600 mg, ani podání více než mg v jedné hodinové infuzi.

Pediatrická populace

Clindamycin hameln se nesmí podávat předčasně narozeným novorozencům nebo novorozencům
narozeným v termínu z důvodu obsahu benzylalkoholu a má být používán s opatrností novorozencům
do 4 týdnů věku (viz bod 4.4).

Děti od 1 měsíce do 12 let věku
U závažných infekcí u dětí je minimální doporučená dávka 300 mg/den bez ohledu na tělesnou
hmotnost. V závislosti na závažnosti infekce se doporučuje dávka 20-40 mg/kg/den ve 3 nebo 4 stejných
dávkách.

Vzhledem k tomu, že tento léčivý přípravek obsahuje benzylalkohol, nemá být podáván déle než jeden
týden malým dětem (mladších tří let), protože může dojít k jeho nahromadění v těle (viz bod 4.4).

Starší pacienti
Biologický poločas, distribuční objem, clearance a rozsah absorpce po podání klindamycinu se s
přibývajícím věkem nemění. Analýzy údajů z klinických studií neukázaly žádné zvýšení toxicity
související s věkem. Požadavky na dávkování u starších pacientů proto nemají být ovlivněny samotným
věkem. Viz bod 4.4 pro další skutečnosti, které je nutno vzít v úvahu.

Porucha funkce jater
U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater se eliminační poločas klindamycinu
prodlužuje. Snížení dávky není obyčejně nutné, pokud se klindamycin podává každých 8 hodin.
Nicméně u pacientů stěžkou poruchou funkce jater je nutné monitorování plazmatické koncentrace
klindamycinu. V závislosti na výsledcích je možné snížit dávky nebo, je-li to nutné, prodloužit intervaly
mezi jednotlivými dávkami.

Porucha funkce ledvin
V případě onemocnění ledvin se eliminační poločas klindamycinu prodlužuje; snížení dávky však není
nutné v případě lehké až středně těžké poruchy funkce ledvin. Nicméně u pacientů s těžkou poruchou
funkce ledvin nebo anurií má být sledována plazmatická koncentrace. V závislosti na výsledcích, je-li
to nutné, je možné snížit dávky nebo prodloužit intervaly mezi dávkami z 8 na 12 hodin.

Dávkování při hemodialýze
Klindamycin nelze odstranit hemodialýzou. Proto není nutná žádná další dávka před nebo po
hemodialýze.

Délka trvání léčby
V případě prokázaných nebo dokonce suspektních infekcí vyvolaných beta-hemolytickými streptokoky
má léčba klindamycinem pokračovat po dobu nejméně 10 dnů, aby se předešlo vzniku revmatické
horečky nebo glomerulonefritidy.

Vzhledem k tomu, že tento léčivý přípravek obsahuje benzylalkohol, nemá být používán déle než 7 dní
u malých dětí (mladších tří let), pokud není vyžadována delší doba léčby (viz bod 4.4).

Způsob podání
K intramuskulární injekci nebo intravenózní infuzi po naředění.

Tento léčivý přípravek nesmí být podáván jako intravenózní bolusová injekce, protože rychlá
intravenózní injekce neředěného klindamycinu může vést k zástavě srdce (viz bod 4.4).

Intravenózní infuze
Tento léčivý přípravek musí být před intravenózní infuzí naředěn. Pokyny k naředění léčivého přípravku
před podáním viz bod 6.6. V jedné infuzi nemá být podáno více než 1200 mg klindamycinu za hodinu.
Koncentrace klindamycinu nesmí být větší než 18 mg/ml a rychlost infuze nesmí překročit 30 mg/min.

Dávka: Roztok k ředění: Minimální doba infuze:
300 mg 50 ml 10 minut
600 mg 50 ml 20 minut
900 mg 50 až 100 ml 30 minut
1200 mg 100 ml 40 minut

Intramuskulární podání
Pro intramuskulární podání se tento léčivý přípravek používá neředěný. Jednotlivé intramuskulární
dávky vyšší než 600 mg klindamycinu se nedoporučují.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na klindamycin, linkomycin, nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Závažné kožní nežádoucí reakce
Závažné kožní reakce (SCAR), zahrnující lékovou reakci s eozinofilií a systémovými příznaky
(DRESS), Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), toxickou epidermální nekrolýzu (TEN: známou také
jako Lyellův syndrom) a akutní generalizovanou exantematózní pustulózu (AGEP), které jsou život
ohrožující nebo fatální, byly hlášeny u pacientů, kterým byl podáván klindamycin.
V době preskripce mají být pacienti informováni o známkách a příznacích závažných kožních reakcí a
mají být pečlivě sledováni. Pokud se objeví známky a příznaky závažných kožních reakcí, je třeba
klindamycin okamžitě vysadit a zvážit alternativní léčbu. Pokud se u pacienta při používání
klindamycinu vyvinula závažná reakce, jako je DRESS, SJS, TEN nebo AGEP, nesmí být léčba
klindamycinem u tohoto pacienta znovu zahájena (viz body 4.3 a 4.8).

Pozornost má být věnována pacientům:
- s poruchou jaterních nebo renálních funkcí (viz bod 4.2);
- s poruchou neuromuskulárního přenosu (myasthenií gravis, Parkinsonovou chorobou apod.), stejně
jako gastrointestinálním onemocněním v anamnéze (např. dřívější záněty tlustého střeva);
- s atopickým onemocněním.

Po prvním podání se mohou objevit závažné alergické reakce. V tomto případě musí být léčba
přípravkem Clindamycin hameln okamžitě přerušena a je nutné zahájit standardní urgentní léčbu.

Rychle podaná intravenózní injekce může mít závažný nežádoucí účinek na srdce (viz bod 4.8) a nesmí
být podána.

U dětí mladších 1 roku a při dlouhotrvající léčbě (léčba trvající déle než 10 dní) mají být v pravidelných
intervalech monitorovány, jak krevní obraz, tak jaterní a renální funkce.

Dlouhodobá a opakovaná aplikace přípravku Clindamycin hameln může vyvolat superinfekci a/nebo
kolonizaci rezistentními patogeny nebo kvasinkami na kůži a sliznicích.

Za určitých okolností může být léčba klindamycinem alternativní formou léčby u pacientů s alergií na
penicilin (hypersenzitivita na penicilin). Nebyly hlášeny žádné případy zkřížené alergie mezi
klindamycinem a penicilinem a na základě strukturálních rozdílů mezi těmito látkami se to neočekává.
V jednotlivých případech však existují informace o anafylaxi (hypersenzitivitě) na klindamycin u osob
s již existující alergií na penicilin. To je třeba vzít v úvahu při léčbě klindamycinem u pacientů s alergií
na penicilin.

Akutní poškození ledvin
Zřídka byly hlášeny případy akutního poškození ledvin, včetně akutního selhání ledvin. U pacientů
trpících již existující renální dysfunkci nebo souběžně užívajících nefrotoxické léčivé přípravky je
třeba zvážit monitorování funkce ledvin (viz bod 4.8).

Gastrointestinální poruchy
Vznik průjmu vyvolaného bakterií Clostridium difficile (CDAD) byl hlášen při použití téměř všech
antibiotik, včetně klindamycinu. Průjem vzniká v rozsahu od mírného průjmu až po fatální kolitidu.
Léčba antibakteriálními přípravky vyvolává změny normální mikrobiální flóry tlustého střeva, což může
vést k přerůstání bakterií Clostridium difficile. Byly hlášeny případy kolitidy během nebo dokonce dva
nebo tři týdny po podání klindamycinu. Je pravděpodobné, že onemocnění bude mít závažnější průběh
u starších pacientů nebo u pacientů oslabených.

Clostridium difficile produkuje toxiny A a B, které se podílejí na rozvoji průjmu (CDAD) a je primární
příčinou „postantibiotické kolitidy“.
Hypervirulentní kmeny Clostridium difficile jsou spojeny se zvýšenou morbiditou a mortalitou, protože
tyto infekce mohou být rezistentní na antibiotickou léčbu a mohou vyžadovat kolektomii.
Je důležité zvážit diagnózu CDAD u pacientů s průjmem po podání antibakteriálních přípravků.
V tomto případě je třeba provést pečlivou anamnézu, protože CDAD může nastat až 2 měsíce po
antibiotické terapii.
Při podezření nebo potvrzení průjmu či kolitidy vyvolaných antibiotiky, má být současná léčba
antibiotiky, včetně klindamycinu, přerušena a okamžitě mají být zahájena příslušná léčebná opatření.
Léčivé přípravky inhibující peristaltiku jsou v této situaci kontraindikovány.

Clindamycin hameln není vhodný k léčbě meningitidy, protože koncentrace antibiotika získaného v
cerebrospinálním likvoru je příliš nízká.

Benzylalkohol
Tento léčivý přípravek obsahuje jako konzervační látku benzylalkohol o koncentraci 9 mg/ml.
Intravenózní podání benzylalkoholu bylo spojeno se závažnými nežádoucími účinky a úmrtím
novorozenců, charakterizovaných depresí centrálního nervového systému, metabolickou acidózou,
lapavým dýcháním, kardiovaskulárním selháním a hematologickými anomáliemi (tzv. „gasping
syndrom“). Minimální množství benzylalkoholu, při kterém může dojít k toxicitě, není známo. Rozvoj
toxicity může být pravděpodobnější u předčasně narozených dětí a dětí s nízkou porodní hmotností.
Proto nemá být tento léčivý přípravek podáván novorozencům (do 4 týdnů věku), pokud to nedoporučí
lékař.
Benzylalkohol může způsobit alergickou reakci.

Vzhledem k riziku kumulace a toxicity (metabolické acidóze) v důsledku kyseliny benzoové (metabolitu
benzylalkoholu) se tento přípravek nesmí používat u malých dětí (mladších 3 let) déle než jeden týden.
Po podání většího množství benzylalkoholu může dojít k jeho nahromadění v těle, což může vyvolat
nežádoucí účinky (tzv. „metabolickou acidózu“). To je třeba vzít v úvahu u těhotných a kojících žen.
Velké objemy benzylalkoholu se musí podávat s opatrností a pouze, pokud je to nezbytné, zejména v
případě, že pacient má poruchu funkce ledvin nebo jater, protože existuje riziko kumulace a toxické
reakce („metabolická acidóza“).

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje maximálně 8,6 mg sodíku na 1 ml roztoku.
ml: Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné 2ml ampulce, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
ml: Tento léčivý přípravek obsahuje až 34,4 mg sodíku v jedné 4ml ampulce, což odpovídá 1,7 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g
sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Neuromuskulární blokátory

Vzhledem k tomu, že má klindamycin schopnost vyvolat blokádu neuromuskulárního přenosu, může
potencovat účinek myorelaxancií. V důsledku toho může dojít během chirurgického výkonu
neočekávaně k život ohrožující příhodě. Proto má být přípravek Clindamycin hameln používán s
opatrností u pacientů užívajících tyto léky.

Antagonisté vitaminu K
U pacientů léčených klindamycinem v kombinaci s antagonisty vitaminu K (např. warfarinem,
acenokumarolem a fluindionem) byly hlášeny zvýšené hodnoty koagulačních testů (PT/INR) a/nebo
případy krvácení. U pacientů současně léčených antagonisty vitaminu K mají být proto často prováděny
koagulační testy.

Induktory a inhibitory CYP3A4 a CYP3AKlindamycin je metabolizován převážně enzymem CYP3A4 a v menší míře CYP3A5 na hlavní
metabolit klindamycin-sulfoxid a vedlejší metabolit N-desmethylklindamycin. Inhibitory CYP3A4 a
CYP3A5 proto mohou zvyšovat plazmatické koncentrace klindamycinu. Některé příklady silných
inhibitorů CYP3A4 jsou itrakonazol, vorikonazol, klarithromycin, telithromycin, ritonavir a kobicistat.
S opatrností se klindamycin podává společně se silnými inhibitory CYP3A4. Induktory těchto enzymů
mohou zvyšovat clearance klindamycinu, což vede ke snížení plazmatických koncentrací. V
prospektivní studii s perorálně podávaným klindamycinem byly nejnižší koncentrace klindamycinu
sníženy o 80 %, pokud se podávají současně s rifampicinem, silným induktorem CYP3A4. U pacientů
má být sledována snížená účinnost, pokud se klindamycin používá společně se silnými induktory
CYP3A4, jako je rifampicin, třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), karbamazepin, fenytoin nebo
fenobarbital.

Další informace ze studií in vitro o interakcích zprostředkovaných CYP enzymy viz bod 5.2.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Reprodukční studie toxicity na potkanech a králících při perorálním a subkutánním podání neprokázaly
poruchy fertility nebo poškození plodu působením klindamycinu s výjimkou dávek toxických pro
matku. (viz bod 5.3). Na základě reprodukčních studií na zvířatech nelze vždy předpovědět odezvu u
lidí.

Klindamycin prochází u člověka placentou. Po opakovaných dávkách dosahovali koncentrace v plodové
vodě přibližně 30 % koncentrace krvi matky.
V klinických studiích u těhotných žen nebylo systémové podání klindamycinu během druhého a třetího
trimestru spojeno se zvýšenou incidencí kongenitálních anomálií. Neexistují žádné adekvátní a
kontrolované studie u těhotných žen během prvního trimestru. Klindamycin má být v těhotenství
používán jen tehdy, je-li to zcela nezbytné.

Benzylalkohol může procházet placentou (viz bod 4.4).

Kojení
Klindamycin se vylučuje do mateřského mléka. Vzhledem k možnému riziku závažných nežádoucích
účinků u kojených dětí v důsledku expozice klindamycinu v mateřském mléce a dalšímu riziku
akumulace benzylalkoholu a jeho toxicitě (metabolická acidóza) nemá být přípravek Clindamycin
hameln podáván kojícím ženám, pokud to není nezbytně nutné (viz bod 4.4).

Klindamycin může ovlivnit gastrointestinální flóru kojence a způsobit průjem, kvasinkovou infekci
sliznic (kandidózu) nebo zřídka přítomnost krve ve stolici, což naznačuje možnou kolitidu spojenou s
antibiotiky, nebo může způsobit senzibilizaci. Pokud je nutná intravenózní léčba kojící matky
klindamycinem, není to důvod k přerušení kojení, ale je vhodné zvážit alternativní léčbu. Pokud je léčba
kojící matky klindamycinem nezbytná, je nutné sledovat stav dítěte s ohledem na možný rozvoj průjmu,
zejména při podávání dlouhodobě nebo vysokých dávek.

Fertilita
Studie fertility u potkanů, kterým byl klindamycin podáván perorálně, neprokázaly žádný účinek na
fertilitu ani na rozmnožovací schopnost. Nejsou k dispozici žádné údaje o vlivu klindamycinu na fertilitu
u člověka.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nežádoucí účinky jako závratě, ospalost a bolesti hlavy mohou omezit schopnost řídit a obsluhovat
stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

V tabulce níže jsou uvedeny nežádoucí účinky podle tříd orgánových systémů a frekvence.
V každé skupině frekvence jsou uvedené nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Třídy
orgánových
systémů
Velmi časté
≥ 1/10
Časté
≥ 1/100 až < 1/10
Méně časté
≥ 1/1 000
až < 1/100
Vzácné
≥ 1/10 000
až < 1/1 000
Velmi vzácné
< 1/10 000
Není známo
(z dostupných
údajů nelze určit)
Infekce a
infestace
Pseudomembranózní
kolitida související s
antibiotiky#
Kolitida vyvolaná
Clostridium
difficile,
vaginální infekce
Poruchy krve a
lymfatického
systému
Agranulocytóza,
neutropenie,
trombocytopenie,
leukopenie,
eozinofilie

Poruchy
imunitního
systému
Léková horečka,
hypersenzitivní
reakce na
benzylalkohol
(“gasping
syndrom”)
Anafylaktická
reakce#
Anafylaktický šok,
anafylaktoidní
reakce,
hypersenzitivita
Poruchy
nervového
systému
Dysgeuzie,
neuromuskulár-
ní blokáda
Ospalost, závratě,
bolest hlavy
Srdeční
poruchy
Kardiorespirač-
ní zástava*

Cévní poruchy Tromboflebitida Hypotenze*
Gastrointesti-
nální poruchy
Průjem,
bolest břicha,
zvracení,
nauzea

Poruchy jater a
žlučových cest
Přechodná
hepatitida s
cholestatickou
žloutenkou
Žloutenka
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Makulopapulózní
exantém,
morbiliformní
exantém,
kopřivka
Toxická
epidermální
nekrolýza (TEN:
také známá jako
Lyellův syndrom),
Stevensův-
Johnsonův
syndrom (SJS),
angioedém,
exfoliativní
dermatitida,
bulózní
dermatitida,
erythema
multiforme,
pruritus, vaginitida
Vyrážka a tvorba
puchýřů
(hypersenzitivní
reakce)
Léková reakce
s eozinofílií a
systémovými
příznaky (DRESS),
akutní
generalizovaná
exantematózní
pustulóza (AGEP)
Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
Polyartritida
Poruchy ledvin
a močových cest
Akutní poškození
ledvin #
Celkové
poruchy a
reakce v místě
aplikace
Bolest, absces
v místě vpichu
Podráždění v místě
vpichu
Vyšetření Abnormální
výsledky testu
jaterních funkcí


# viz bod 4.* Byly hlášeny ve vzácných případech po příliš rychlém intravenózním podání (viz bod 4.2)

Nežádoucí účinky spojené s benzylalkoholem
S intravenózním podáním benzylalkoholu jsou spojeny různé závažné nežádoucí účinky, jako jsou
problémy s dýcháním (tj. „gasping syndrome“) s fatálními následky u novorozenců, riziko kumulace a
toxické reakce s metabolickou acidózou u pacientů s poškozením jater nebo ledvin a u těhotných a
kojících žen (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 41 Praha 10. Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Až doposud nebyly pozorovány žádné příznaky předávkování. Hemodialýza a peritoneální dialýza
nejsou účinné při eliminaci klindamycinu ze séra. Není známo žádné specifické antidotum. Přípravek
Clindamycin hameln je podáván intramuskulárně nebo intravenózně, a proto je výplach žaludku
neúčinný.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci; linkosamidy
ATC kód: J01FF
Mechanismus účinku
Přestože klindamycin-fosfát je in vitro inaktivní, při rychlé in vivo hydrolýze se tato sloučenina přemění
na antibakteriálně účinný klindamycin.
Váže se na podjednotku ribozomu 50S podobně jako makrolidy, jako je erythromycin, a inhibuje syntézu
bakteriálních proteinů. Působení klindamycinu je převážně bakteriostatické, i když vysoké koncentrace
mohou mít baktericidní účinky na citlivé kmeny.

Farmakodynamické účinky
Účinnost závisí na časovém období, po které je hladina přípravku nad minimální inhibiční koncentrací
patogenů (MIC) daného patogenu (fAUC/MIC).

Mechanismus rezistence
Rezistence na klindamycin může být způsobena následujícími mechanismy:
Rezistence stafylokoků a streptokoků je často založena na methyl skupinách stále více se vázajících na
23S rRNA (tzv. konstituční MLSB–rezistence), čímž se vysoce snižuje afinita vazby klindamycinu na
ribozom.
Většina meticilin-rezistentních S. aureus (MRSA) vykazuje konstituční MLSB typ rezistence, a je proto
rezistentní ke klindamycinu. Infekce zapříčiněné stafylokoky rezistentními na makrolidy nemají být
léčeny klindamycinem, i když citlivost byla prokázána in vitro, protože léčba může vést k selekci
mutantů s konstituční MLSB–rezistencí. Kmeny s konstituční MLSB–rezistencí vykazují kompletní
zkříženou rezistenci klindamycinu s linkomycinem, makrolidy (např. azithromycinem,
klarithromycinem, erythromycinem, roxithromycinem, spiramycinem), stejně jako se streptograminem
B.

Antimikrobiální citlivost
Hraniční hodnoty
Pro citlivé a rezistentní bakterie byly definovány následující minimální inhibiční koncentrace:

EUCAST hraniční hodnoty (verze 10.0, platné od 01.01.2020)

Hraniční hodnoty MIC
(mg/l)
Patogen S ≤ R >
Staphylococcus spp.1 0,25 0,Streptococcus skupiny A, B, C, G1,2 0,5 0,Streptococcus pneumoniae3 0,5 0,Skupina viridujících streptokoků3 0,5 0,Grampozitivní anaeroby kromě
Clostridium difficile 4 Gramnegativní anaeroby 4 Corynebacterium spp.4 0,5 0,S = citlivý, R = rezistentní

Indukovatelná rezistence ke klindamycinu může být detekována antagonismem aktivity klindamycinu
makrolidovým antibiotikem. Pokud není detekována, vykazuje se jako testované podle klinických
hraničních hodnot. Pokud je zjištěna, označí se jako ke klindamycinu rezistentní a je třeba zvážit přidání
následujícího komentáře: "Klindamycin může být použit pro krátkodobou léčbu méně závažných infekcí
kůže a měkkých tkání, neboť vznik konstituční rezistence v průběhu takovéto terapie je
nepravděpodobný.“
Klinický význam indukovatelné rezistence klindamycinu v kombinované léčbě těžkých infekcí bakterií
S. pyogenes není znám.
Indukovatelná rezistence ke klindamycinu může být detekována antagonismem aktivity klindamycinu
makrolidovým antibiotikem. Pokud není detekována, vykazuje se jako testované podle klinických
hraničních hodnot. Pokud je zjištěna, označí se jako ke klindamycinu rezistentní.
U korynebakterii se může objevit indukovatelná rezistence klindamycinu, která může být detekována
antagonismem aktivity klindamycinu makrolidovým antibiotikem. Klinický význam není znám. V
současné době neexistuje žádné doporučení pro testování.

Prevalence získané rezistence
Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit podle geografické oblasti a času, a proto
je žádoucí získat lokální informace o rezistenci, zejména pokud se léčí závažné infekce. Podle potřeby
se má vyhledat odborná pomoc, jestliže je v dané lokalitě taková prevalence rezistence, že přínos
přípravku je přinejmenším u některých typů infekcí sporný. Zejména v případě závažných infekcí nebo
selhání léčby se doporučuje mikrobiologická diagnostika s ověřením patogenu a jeho citlivosti ke
klindamycinu.
Prevalence získané rezistence v Evropě na základě údajů z posledních 5 let z národních německých
projektů a studií rezistence (Z.A.R.S. leden 2017).

Obvykle citlivé druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Actinomyces israelii*
Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin)
Streptococcus pneumoniae
Streptococcus pyogenes
Skupina viridujících streptokoků ^ *
Anaerobní mikroorganismy
Bacteroides spp. (s výjimkou B. fragilis)
Clostridium perfringen*
Fusobacterium spp.*
Peptoniphilus spp.*
Peptostreptococcus spp. *
Prevotella spp.*
Propionibacterium spp.*
Veillonella spp.*
Ostatní mikroorganismy
Chlamydia trachomatis*
Chlamydophila pneumoniae*
Gardnerella vaginalis*
Mycoplasma hominis*

Druhy, u nichž získaná rezistence může být problém:
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus aureus
Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin)+
Staphylococcus epidermidis+
Staphylococcus haemolyticus
Staphylococcus hominis
Streptococcus agalactiae
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Moraxella catarrhalis$
Anaerobní mikroorganismy
Bacteroides fragilis

Přirozeně rezistentní druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Enterococcus spp.
Listeria monocytogenes
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Escherichia coli
Haemophilus influenzae
Klebsiella spp.
Pseudomonas aeruginosa
Anaerobní mikrorganismy
Clostridium difficile
Jiné mikroorganismy
Mycoplasma pneumoniae
Ureaplasma urealyticum

* Při vydání tabulky nebyly dostupné žádné aktualizované údaje. Primární literatura, standardní vědecká
literatura a terapeutická doporučení předpokládají citlivost.
$ Přirozená citlivost většiny izolátů vykazuje střední rezistenci.
+ Přinejmenším v jednom regionu je úroveň rezistence vyšší než 50 %.
^ Souhrnný název pro heterogenní skupinu druhů Streptococcus. Rezistence se může lišit podle
přítomných druhů Streptococcus.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Klindamycin-fosfát je ve vodě rozpustný ester pro parenterální podání. Při parenterálním podání se
biologicky neaktivní ester klindamycin-fosfátu hydrolyzuje na klindamycin. Potom klindamycin
existuje v těle jako volná báze (aktivní forma). Estery jsou považovány za proléčiva. Po intravenózním
podání dávky 300 mg jsou jeho sérové koncentrace po jedné hodině v průměru 4-6 μg/ml. Po podání
300 mg intramuskulárně je dosaženo po 3 hodinách maximální hladiny v séru v průměru 6 μg/ml.

Distribuce
Stupeň vazby klindamycinu na plazmatické bílkoviny je závislý na koncentraci a leží v terapeutickém
rozmezí mezi 40 a 94 %.

Klindamycin se okamžitě distribuuje do tkání, prostupuje placentární bariérou a do mateřského mléka.
I v případě meningitidy, je difuze do subarachnoidálního prostoru nedostatečná.
Vysoké koncentrace jsou dosaženy v kostech, synoviální tekutině, pleurální tekutině, ve sputu a v hnisu.
Bylo referováno o následujících současných sérových koncentracích: v kostech 40 % (20-75 %), v
synoviální tekutině 50 %, v peritoneální tekutině 50 %, v pleurální tekutině 50-90 %, ve sputu 30-75 %
a v hnisu 30 %.

Biotransformace
Klindamycin se metabolizuje primárně v játrech.

Studie in vitro na lidských jaterních a střevních mikrozomech ukazují, že klindamycin je oxidován
především enzymem CYP3A4 s malým příspěvkem CYP3A5 za vzniku klindamycin-sulfoxidu a
vedlejšího metabolitu N-desmethylklindamycinu.
Sérový biologický poločas klindamycinu je přibližně 3 hodiny u dospělých a přibližně 2 hodiny u dětí.
Při renální insuficienci a středně těžké až těžké poruše funkce jater se biologický poločas prodlužuje.
Některé metabolity jsou mikrobiologicky aktivní (N-demethyl a sulfoxid). Léčivé přípravky, které
indukují jaterní enzymy, zkracují v organismu průměrný retenční čas klindamycinu.

Studie in vitro ukazují, že klindamycin neinhibuje enzymy CYP1A2, CYP2C9, CYP2C19, CYP2Enebo CYP2D6. Proto jsou klinicky významné interakce mezi klindamycinem a současně podávanými
léky metabolizovanými těmito CYP enzymy nepravděpodobné. Na základě údajů in vitro může
perorálně podaný klindamycin inhibovat intestinální CYP3A4, ale klinicky významné interakce mezi
parenterálně podaným klindamycinem a současně podávanými léky metabolizovanými CYP3A4 jsou
nepravděpodobné.

Eliminace
Klindamycin je ze 2/3 vylučován stolicí a z 1/3 močí. Méně než 10 % dávky se vylučuje močí v
nezměněné formě.
Klindamycin nemůže být dialyzován.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Karcinogenita
Dlouhodobé studie na zvířatech k hodnocení karcinogenního potenciálu klindamycinu nebyly
provedeny.

Mutagenita
Byly provedeny testy na genotoxicitu zahrnující mikronukleový test u potkanů a Amesův Salmonella
reverzní test. Výsledky obou testů byly negativní.

Porucha fertility
V embryofetálních vývojových studiích u potkanů po perorálním podání a v embryofetálních
vývojových studiích u potkanů a králíků po subkutánním podání nebyla pozorována vývojová toxicita
kromě dávek toxických pro matku.

Studie reprodukční toxicity na potkanech a králících, kterým byl klindamycin podáván perorálně (pouze
u potkanů) a subkutánně, neprokázaly žádný vliv na fertilitu nebo poškození plodu, s výjimkou dávek
toxických pro matku.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Benzylalkohol (E1519)
Dinatrium-edetát
Hydroxid sodný (k úpravě pH)
Voda pro injekci

6.2 Inkompatibility

Klindamycin nesmí být podáván smísen s: ampicilinem, sodnou solí fenytoinu, barbituráty,
aminofylinem, kalcium-glukonátem, ciprofloxacinem, magnesium-sulfátem, sodnou solí ceftriaxonu,
fenytoinem, idarubicin-hydrochloridem a ranitidin-hydrochloridem.

Roztoky solí klindamycinu mají nízkou hodnotu pH a z toho důvodu mohou být očekávány
inkompatibility s alkalickými přípravky nebo s léčivými přípravky, které jsou nestabilní při nízkých
hodnotách pH.

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny
v bodě 6.6.

6.3 Doba použitelnosti

Neotevřené přípravky: 2 roky

Po otevření: Přípravek má být použit okamžitě po otevření ampulky.

Po naředění:
Chemická a fyzikální stabilita před použitím po naředění 0,9% roztokem chloridu sodného (9 mg/ml),
5% roztokem glukózy (50 mg/ml) nebo roztokem Ringer laktátu prokázána po dobu 48 hodin při teplotě
25 °C.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek po naředění okamžitě použit. Není-li použit okamžitě,
doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a
normálně doba uchovávání nemá být delší než 24 hodin při teplotě 2 °C - 8 °C, pokud ředění neproběhlo
za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Neuchovávejte při teplotě nad 25 °C.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho prvním otevření a naředění jsou uvedeny v
bodě 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

2ml nebo 5ml ampulky z bezbarvého skla třídy I obsahující 2 ml nebo 4 ml roztoku.

Velikost balení:
ml: 5, 10 nebo 100 ampulek
ml: 5, 10 nebo 100 ampulek

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Před intravenózní infuzi musí být tento léčivý přípravek naředěn 0,9% roztokem chloridu sodného (mg/ml), 5% roztokem glukózy (50 mg/ml) nebo roztokem Ringer laktátu. Koncentrace nesmí být větší
než 18 mg/ml.

Tento léčivý přípravek musí být před použitím a také po naředění vizuálně zkontrolován. Používejte
pouze čiré roztoky prakticky prosté částic. Pouze k jednorázovému použití.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

hameln pharma gmbh
Inselstraße 31787 Hameln
Německo


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

15/170/19-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 8. 7.

10. DATUM REVIZE TEXTU

24. 3.