Xembify

Vzhledem k tomu, že dávkování je pro každou indikaci stanoveno na základě tělesné hmotnosti a je
upravováno podle klinického obrazu indikací v rámci substituční léčby, dávkování u dětí
a dospívajících (0-18 let) se neliší od dávkování pro dospělé.

Přípravek Xembify byl hodnocen u 43 pediatrických subjektů s PID ve věku od 2 do 16 let (včetně),
z nichž 28 subjektů bylo ve věku 12 let nebo mladších. U dětí nebyly potřebné žádné specifické
úpravy dávky pro dosažení požadovaných hladin IgG v séru.

Způsob podání

Pouze k subkutánnímu podání.

Subkutánní infuze v rámci domácí léčby musí být zahájena a monitorována zdravotnickým
pracovníkem se zkušenostmi s vedením pacientů během domácí léčby. Lze použít infuzní pumpy
vhodné pro subkutánní podání imunoglobulinů. Pacient nebo ošetřovatel musí být seznámen
s použitím infuzní pumpy, infuzních technik, vedením deníku léčby a s opatřeními, která mají být
přijata v případě závažných nežádoucích účinků.

Injekce přípravku Xembify může být podána do míst jako je břicho, stehno, horní část paže a laterální
část kyčle. Doporučená počáteční rychlost infuze závisí na individuálních potřebách pacienta. Úprava
rychlosti infuze a objemu infuze v každém místě aplikace závisí na snášenlivosti pacienta.

Doporučuje se použít počáteční rychlost podávání 10 ml/h/místo infuze. Pokud je dobře snášena (viz
bod 4.4), lze u prvních dvou infuzí rychlost podání zvyšovat v intervalech nejméně 10 minut
maximálně na 20 ml/h/místo infuze pro pediatrické pacienty a maximálně na 25 ml/h/místo pro
dospělé pacienty.

Pokud je tato rychlost infuze po dobu dvou infuzí dobře tolerována (viz bod 4.4), může být postupně
zvýšena na 35 ml/hod/místo.

Souběžně lze použít více než jednu pumpu. Množství přípravku podaného infuzí do konkrétního místa
se liší. U kojenců a dětí lze místa infuze měnit pokaždé po podání 5-15 ml. U dospělých lze dávky nad
30 ml rozdělit podle preferencí pacienta. Počet míst pro podání infuze není omezen. Vzdálenost mezi
místy podání infuze má být nejméně 5 cm. Místa podání infuzí je třeba střídat a vyhnout se kostním
prominencím.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 (viz
bod 4.4). Přípravek Xembify se nesmí podávat intravaskulárně nebo intramuskulárně.

Pacienti, kteří měli anafylaktickou nebo závažnou systémovou reakci po podání lidského
imunoglobulinu.

Pacienti s nedostatkem IgA s protilátkami proti IgA a anamnézou hypersenzitivity na léčbu lidským
imunoglobulinem.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Sledovatelnost

Z důvodu zlepšení sledovatelnosti biologických léčivých přípravků se má přesně zaznamenat název
a číslo šarže podaného přípravku.

Náhodné podání přípravku Xembify do krevní cévy může u pacienta vyvolat šok.

Je třeba důsledně dodržovat doporučenou rychlost infuze uvedenou v bodě 4.2. Po dobu podávání
infuze je třeba pacienty monitorovat a pečlivě sledovat výskyt jakýchkoliv nežádoucích příznaků.

Určité nežádoucí účinky se mohou objevovat častěji u pacientů, kterým je podáván normální lidský
imunoglobulin poprvé nebo, ve vzácných případech, pokud se přípravek obsahující normální lidský
imunoglobulin mění nebo pokud uběhla dlouhá doba od předchozí infuze.

Případným komplikacím lze často předejít pokud:
• zpočátku aplikujete přípravek pomalu (nepřekračujte 25 ml/hod/místo);
• ujistěte se, že pacienti jsou pečlivě sledováni pro případný výskyt jakýchkoli nežádoucích
účinků během celé doby podání infuze. Především, pacienti, kterým nebyl dosud aplikován
normální lidský imunoglobulin, pacienti, kteří přešli z alternativního přípravku nebo pacienti, u
kterých uplynul dlouhý časový interval od předchozí infuze, musí být během první aplikace
infuze a hodinu po aplikaci první infuze sledováni v nemocnici, aby se zachytily případné
nežádoucí účinky.
Všichni ostatní pacienti musí být sledováni nejméně po dobu 20 minut po podání.

V případě výskytu nežádoucího účinku je nutné buď snížení rychlosti podávání infuze, nebo zastavení
infuze. Potřebná léčba závisí na povaze a závažnosti nežádoucího účinku. Reakce alergického nebo
anafylaktického typu vyžadují okamžité ukončení podávání.
V případě šoku má být léčba vedena podle standardních léčebných doporučení pro léčbu šoku.

Hypersenzitivita

Pravé alergické reakce jsou vzácné. Mohou se objevit zejména u pacientů s anti-IgA protilátkami, tito
pacienti mají být léčeni zvlášť opatrně. Pacienti s anti-IgA protilátkami, u nichž je léčba subkutánními
IgG přípravky jedinou možností, mají být léčeni přípravkem Xembify pouze pod důkladným
lékařským dohledem.

Vzácně může normální lidský imunoglobulin vyvolat pokles krevního tlaku s anafylaktickou reakcí,
dokonce i u pacientů, kteří předchozí léčbu normálním lidským imunoglobulinem dobře tolerovali.

Tromboembolie

S použitím imunoglobulinů jsou spojovány arteriální a venózní tromboembolické příhody zahrnující
infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu, hlubokou žilní trombózu a plicní embolii. Před podáním
imunoglobulinů mají být pacienti dostatečně hydratováni. Opatrnost je třeba u pacientů s již
existujícím rizikem výskytu trombotické příhody (jako je užívání estrogenů, pokročilý věk,
hypertenze, diabetes mellitus a anamnéza vaskulárního onemocnění nebo trombotických epizod,
pacienti se získanými nebo vrozenými trombofilními poruchami, dlouhodobě imobilizovaní pacienti,
pacienti s těžkou hypovolemií, pacienti s onemocněními, která zvyšují viskozitu krve).

Pacienti mají být informováni o prvních příznacích tromboembolických příhod, mezi které patří
dušnost, bolest a otok končetiny, fokální neurologické deficity a bolest na hrudníku a mají být
poučeni, aby při výskytu těchto příznaků ihned kontaktovali svého lékaře.

Syndrom aseptické meningitidy (Aseptic Meningitis Syndrome, AMS)

V souvislosti se subkutánní léčbou imunoglobuliny byl hlášen syndrom aseptické meningitidy;
příznaky se zpravidla objevují během několika hodin až 2 dní po léčbě. Vyšší výskyt AMS byl
pozorován častěji u žen než u mužů. AMS je charakterizován následujícími známkami a příznaky:
závažné bolesti hlavy, ztuhlá šíje, ospalost, horečka, světloplachost, nauzea a zvracení. Pacienti se
známkami a příznaky AMS mají být důkladně neurologicky vyšetřeni, včetně vyšetření mozkomíšního
moku, aby byly vyloučeny jiné příčiny meningitidy. Přerušení léčby imunoglobulinem může během
několika dní vést k remisi AMS bez následků.
Pacienti musí být informováni o prvních příznacích AMS. AMS se může vyskytovat častěji
v souvislosti s vysokými dávkami a/nebo vysokou rychlostí infuze.

Renální dysfunkce/selhání

U pacientů léčených imunoglobulinem byly hlášeny závažné renální nežádoucí účinky, zejména
u přípravků obsahujících sacharózu (přípravek Xembify sacharózu neobsahuje). Tyto účinky zahrnují
akutní selhání ledvin, akutní tubulární nekrózu, proximální tubulární nefropatii a osmotickou nefrózu.
Mezi faktory, které zvyšují riziko renálních komplikací, patří mimo jiné již existující renální
insuficience, diabetes mellitus, hypovolémie, souběžné podávání nefrotoxických léčivých přípravků,
věk nad 65 let, sepse, hyperviskozita a paraproteinémie.

Pacienti s poruchou funkce ledvin mají být rovněž sledováni, zejména pacienti s již existující renální
insuficiencí nebo s rizikem akutního selhání ledvin.

Interference se sérologickými testy

Po injekční aplikaci imunoglobulinu může v krvi pacienta dojít k přechodnému vzestupu pasivně
přenesených protilátek, a tím ke vzniku zavádějících pozitivních výsledků sérologických testů.
Pasivní přenos protilátek proti erytrocytárním antigenům, například A, B, D, může ovlivnit některé
sérologické testy na protilátky proti červeným krvinkám, například přímý antiglobulinový test (direct
antiglobulin test, PAT, přímý Coombsův test). V případě vysokých dávek nebo krevních skupin jiných
než 0 může dojít k hemolýze, proto je doporučeno monitorování.

Přenosná agens

Standardní opatření zabraňující přenosu infekce v souvislosti s používáním léčivých přípravků
vyrobených z lidské krve nebo plazmy zahrnují pečlivý výběr dárců, testování jednotlivých odběrů
krve a plazmatických poolů na specifické ukazatele infekce a účinné výrobní kroky, při nichž jsou
inaktivovány nebo odstraněny viry. Přes všechna tato opatření při přípravě léků vyráběných z lidské
krve nebo plazmy nelze možnost přenosu infekčních agens zcela vyloučit. To platí i pro jakékoli
neznámé nebo vznikající viry a jiné patogeny.

Přijatá opatření jsou považována za účinná u obalených virů, například u viru lidské imunodeficience
(HIV), viru hepatitidy B (HBV) a viru hepatitidy C (HCV), a u neobaleného viru hepatitidy A (HAV).
Přijatá opatření mohou mít omezenou účinnost proti neobaleným virům, například proti
parvoviru B19.

Klinické studie znovu potvrdily absenci přenosu hepatitidy A nebo parvoviru B19 imunoglobuliny,
předpokládá se, že obsah protilátek ve velké míře přispívá k virové bezpečnosti.

V zájmu pacientů, kterým je přípravek Xembify podáván, se doporučuje zaznamenávat název a číslo
šarže aplikovaného přípravku z důvodů zabezpečení spojení mezi pacientem a číslem šarže přípravku.

Pediatrická populace

Uvedená upozornění a opatření platí jak pro dospělé, tak pro děti.