Doxorubicin teva

Léčení doxorubicinem způsobuje často nežádoucí účinky a některé z nich jsou natolik závažné, že si
vyžádají pečlivé sledování pacienta. Frekvence a druh nežádoucích účinků jsou ovlivňovány rychlostí
podání a dávkováním. Suprese kostní dřeně je akutní nežádoucí účinek vyžadující snížení dávky,
většinou však je přechodného charakteru. Klinickými příznaky účinku doxorubicinu na kostní dřeň a
hematologickou toxicitu mohou být horečka, infekce, sepse/septikémie, septický šok, krvácení,
hypoxie tkání nebo úmrtí. Téměř u všech pacientů se vyskytuje nauzea a zvracení společně s alopecií.

Intravezikální podání může způsobit následující nežádoucí účinky: hematurii, podráždění močového
měchýře a močové trubice, strangurii a polakisurií. Tyto nežádoucí účinky jsou obvykle střední závažnosti
a nepřetrvávají dlouho.
Podání doxorubicinu do močového měchýře může někdy vyvolat hemoragickou cystitidu, čímž se může
zmenšit jeho kapacita.

Extravazace může vést k těžké celulitidě, vezikaci, tromboflebitidě, lymfangitidě a k lokální nekróze
tkání, což může vyžadovat chirurgické zákroky (včetně kožních štěpů).

Nežádoucí účinky jsou uvedeny níže, rozdělené podle orgánových systémů a absolutní frekvence
(všechny hlášené případy). Frekvence jsou definované jako:
Velmi časté ( 1/10); časté ( 1/100 až < 1/10); méně časté ( 1/1000 až < 1/100); vzácné ( až  1/1000); velmi vzácné (< 1/10000), není známo (nelze ji z dostupných údajů odhadnout).

Infekce a infestace
Velmi časté: Infekce.
Časté: Sepce/septikémie.

Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy)
Méně časté: Akutní lymfatická leukemie
Akutní myeloidní leukemie.

U pacientů léčených antracykliny (včetně doxorubicinu) byla pozorována sekundární leukemie
(někdy) s preleukemickou fází nebo bez ní. Sekundární leukemie se vyskytuje častěji, pokud je
přípravek podáván v kombinaci s cytostatiky poškozujícími DNA (viz bod 4.4).

Poruchy krve a lymfatického systému
Velmi časté: Myelosuprese zahrnující leukopenii, neutropenii, trombocytopenii, anémii.

Jedním z nejčastějších nežádoucích účinků vyžadujících omezení dávky je myelosuprese, která může
být závažná. Projevuje se hlavně snížením počtu leukocytů. Leukopenie se vyskytovala téměř u 75 %
pacientů s adekvátní rezervou kostní dřeně, kteří se léčili dávkou 60 mg/m2 BSA v odstupech 21 dní.
Hlášeny byly také trombocytopenie, neutropenie a anémie, i když to bylo méně často. V souvislosti
s výskytem suprese kostní dřeně se objevovaly i superinfekce (velmi časté) a krvácení. Myelosuprese
obvykle kulminuje 10 až 14 dní po podání doxorubicinu a ustupuje většinou v období mezi 21. až 28.
dnem. Pokud se objeví trombocytopenie nebo anémie, pak to je ve stejném období, avšak obvykle
nejsou tak závažné (viz bod 4.4).

Poruchy imunitního systému
Vzácné: Anafylaktické reakce.

Endokrinní poruchy
Velmi vzácné: Návaly horka.

Poruchy metabolismu a výživy
Velmi časté: Snížení chuti k jídlu.
Velmi vzácné: Hyperurikemie.

Poruchy oka
Časté: Konjunktivitida.
Není známo: Keratitida, zvýšené slzení.

Srdeční poruchy
Velmi časté: Kardiotoxicita.
Časté: Život ohrožující kongestivní (dilatační) kardiomyopatie (po kumulativní dávce 550 mg/m2).
Sinusová tachykardie, ventrikulární tachykardie, tachyarytmie, supraventrikulární a
ventrikulární extrasystoly, bradykardie, arytmie.
Asymptomatické snížení ejekční frakce levé komory.
Velmi vzácné: Nespecifické změny EKG (změny ST úseku, nízká voltáž, dlouhé QT intervaly).
Ojedinělé případy život ohrožujících arytmií, akutní levostranné selhávání,
perikarditida, syndrom fatální perikarditidy/myokarditidy.
Atrioventrikulární blokáda, blokáda ramének.

Doxorubicin je kardiotoxický. Riziko, že se kardiotoxické nežádoucí účinky projeví, se zvyšuje během
radiační terapie mediastinální oblasti i po ní, po předchozí léčbě potenciálně kardiotoxickými látkami
(např. antracykliny, cyklofosfamid) a u starších pacientů (nad 60 let) nebo u pacientů s projevy
arteriální hypertenze (viz bod 4.4).
Kardiotoxický účinek doxorubicinu se může projevovat dvojím způsobem:

Akutní typ
Akutní nežádoucí účinky se objevují většinou prvních 24 až 48 hodin po zahájení léčby, nezávisejí na
velikosti dávky a jsou pro ně charakteristické následující symptomy: přechodná arytmie (častá),
zvláště pak sinusová tachykardie (častá) a supraventrikulární a ventrikulární extrasystoly. Ty jsou
(velmi vzácně) charakterizovány nespecifickými změnami EKG (ST změny, nízká voltáž a dlouhé QT
intervaly).
Tyto změny jsou obecně reverzibilní a jejich výskyt není kontraindikací pro opakované podání
doxorubicinu. Do několika hodin po podání doxorubicinu se však mohou objevit život ohrožující
arytmie; v ojedinělých případech se vyskytlo akutní selhání levé komory, perikarditida nebo syndrom
fatální perikarditidy s myokarditidou.

Pozdní typ
Pozdní nežádoucí účinky se manifestují projevy kumulativní orgánové toxicity závislé na dávce, které
jsou obecně nevratné a často život ohrožující. Často se projevují jako kongestivní (dilatační)
kardiomyopatie s příznaky selhání levé komory do několika měsíců po ukončení léčby. Poprvé se však
kardiotoxicita může projevit dokonce až několik let po ukončení léčby; její výskyt se zvyšuje
s celkovou kumulativní dávkou (viz bod 4.4).

Cévní poruchy
Časté: Krvácení.
Méně časté: Tromboembolie.
Není známo: Šok.
Tromboflebitida.
Flebitida.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Není známo: Bronchospasmus.

Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: Gastrointestinální porucha.
Průjem.
Nauzea, zvracení.
Mukozitida, stomatitda, esofagitida, kolitida.
Časté: Bolest břicha.
Méně časté: Gastrointestinální krvácení.
Nekróza tlustého střeva s masivním krvácením a závažnými infekcemi
při kombinované terapii s cytarabinem.
Velmi vzácné: Žaludeční eroze/vředy.
Ulcerace sliznic (ústa, hltan, jícen, zažívací trakt).
Hyperpigmentace ústní sliznice.

Emetogenní potenciál doxorubicinu je vysoký; poměrně silná nauzea a zvracení se objevují asi u 80 %
pacientů již první den léčby, ale i později, když není poskytnuta žádná profylaktická léčba (viz bod
4.4).

Poruchy jater a žlučových cest
Není známo: Hepatotoxicita (někdy přecházející do cirhózy).
Přechodné zvýšení jaterních enzymů.

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi časté: Alopecie (je závislá na dávce a ve většině případů je reverzibilní).
Zarudnutí.
Fotosenzitivita.
Syndrom palmoplantární erytrodysestezie.
Časté: Lokální hypersenzitivní reakce ozářené kůže (“radiation recall reaction”).
Svědění.
Kopřivka.
Exantém.
Hyperpigmentace kůže a nehtů.
Vzácné: Onycholýza.
Extravazace (mohou způsobovat závažnou celulitidu, vezikaci,
tromboflebitidu, lymfangitidu a lokální nekrózu tkání).
Velmi vzácné: Akrální erytém.
Tvorba puchýřů.
Není známo: Aktinická keratóza.

Poruchy pohybového systému a pojivové tkáně
Není známo: Artralgie.


Poruchy ledvin a močových cest
Velmi časté: Červené zabarvení moči.
Časté: Dysurie.
Chemická cystitida po intravezikálním podání (s dysurickými obtížemi jako je
dráždění močového měchýře, močové trubice, dysurie, strangurie, polakisurie,
hematurie, křeče močového měchýře, hemoragická cystitida).
Velmi vzácné: Akutní renální selhání (izolované případy).
Hyperurikemie s následnou nefropatií, kterou způsobuje masivní rozpad
tumoru.



Poruchy reprodukčního systému a prsu
Velmi vzácné: Amenorea.
Oligospermie.
Azoospermie.


Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Velmi časté: Pyrexie.
Astenie.
Zimnice.
Méně časté: Dehydratace.
Vzácné: Závratě.
Rekace v místě injekce (lokální erytematózní reakce podél žíly, bolest, flebitida,
fleboskleróza).
Není známo: Malátnost.

Vyšetření
Velmi časté: Snížení ejekční frakce, abnormality na EKG, změny hladin aminotransferáz, zvýšení
tělesné hmotnosti (hlášeno u pacientů s časným karcinomem prsu léčených adjuvantní terapií
obsahující doxorubicin (klinická studie NSABP B-15).

Zranění, otravy a procedurální komplikace
Není známo: Radiační poškození (kůže, plíce, jícen, sliznice trávicího traktu, srdce), které
se může po zhojení znovu objevit při podávání doxorubicinu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48,
100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.