Aptivus

Bezpečnost aúčinnost přípravku Aptivus tobolky udětí ve věku od 2 do 12let nebyla stanovena.
Vsoučasnosti dostupné údaje jsou uvedeny vbodě 5.1 a5.2, ale na jejich základě nelze učinitžádná
doporučení ohlednědávkování.
Také nelzeodpovídajícímzpůsobem upravit dávkování udětí mladších než 12let při podávání tobolek
přípravku Aptivus.
Přípravek Aptivus ve formě tobolekse nemápoužívat upediatrických pacientů ve věku do12let, protože
nejsou dostupné žádné klinické údaje hovořící ve prospěch použití tobolek vtéto pediatrické podskupině.
Způsob podání
Perorální podání
Měkké tobolky Aptivuspodávané spolu sritonavirem vnízké dávce je nutno užívat sjídlem Měkké tobolky Aptivus se musí spolknout vcelku anesmí se otevíratani žvýkat.
4.3Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látkuuvedenou vbodě6.Pacienti se středně těžkou nebo těžkou Současné podávání rifampicinu s přípravkem Aptivussritonavirem v nízké dávce je kontraindikováno
Rostlinnépřípravkyobsahující třezalku tečkovanou plazmatických koncentrací a snížení klinických účinků tipranaviru Současné podávání přípravku Aptivussritonavirem v nízké dávce spolu sléčivými látkami, jejichž
clearance je vysoce závislá na cytochromu CYP3A a jejichž zvýšené plazmatické koncentrace jsou
spojeny se závažnými a/nebo život ohrožujícími důsledky.Mezi tyto léčivé látky patří antiarytmika je amiodaron, bepridil, chinidinje dihydroergotamin, ergonovin, ergotamin, methylergonovinmotilitu sedativa/hypnotika alfuzosinu a sildenafilu, pokud jsou užívány kléčběplicní arteriální hypertenze. Současné podávání
přípravku Aptivussritonavirem vnízké dávce a léčivýchpřípravků, jejichž clearance je vysoce závislá na
cytochromu CYP2D6, jako jsou antiarytmika flekainid, propafenon a metoprolol podávaný při srdečním
selhání Současné podávání kolchicinu spřípravkem Aptivus sritonaviremupacientů sporuchou funkce ledvin
nebo jater4.4Zvláštní upozornění aopatření pro použití
Kzajištění svého terapeutického účinku musí být Aptivuspodáván spolu sritonavirem v nízké dávce bod4.2plazmatických hladin tipranaviru, které pak mohou být pro dosažení požadovaného antivirového účinku
nedostatečné. Pacienty je nutno adekvátním způsobem poučit.
Léčba spřípravkem Aptivusnevede kvyléčení infekce virem HIV-1 nebo AIDS. Pacienti užívající
Aptivusnebo jakoukoli jinou antiretrovirovou léčbu mohou i nadále trpět oportunními infekcemi nebo
dalšímikomplikacemi infekce virem HIV-Jaterní onemocnění
Aptivusje kontraindikován upacientů se středně těžkou nebotěžkou insuficiencí. Vsoučasné době jsou kdispozici omezené údaje o použití přípravku Aptivusspolu
sritonavirem vnízké dávce u pacientů souběžně infikovaných virem hepatitidyB nebo C. Upacientů
schronickou hepatitidou B nebo C léčených kombinovanou antiretrovirovou terapií existuje zvýšené
riziko vzniku těžkých a potenciálně fatálních jaterních nežádoucích účinků.Aptivusmábýt používán
vtéto populaci pacientů jen, pokud potenciální prospěch převáží potenciální riziko a při zvýšeném
klinickém a laboratorním monitorování. Vpřípadě současné antivirové léčby hepatitidy B nebo C se u
těchto přípravků rovněž podívejte do příslušných souhrnů údajů o přípravku.
Pacienti smírnouporuchou funkce jater Pacienti sjiž dříve existující poruchoufunkce jater, včetně chronické aktivní hepatitidy, trpí vprůběhu
kombinované terapie zvýšeným výskytem abnormalit jaterní funkce a majíbýt kontrolováni dle standardní
praxe. Podávání přípravku Aptivuss ritonaviremmusí být přerušeno, jakmile se objeví známky zhoršení
jaterní funkce u pacientů sjiž existujícím jaterním onemocněním.
Podávání přípravku Aptivusspolu sritonavirem v nízké dávce bylo u některých pacientů spojeno
shlášeními oklinické hepatitidě a jaterní dekompenzaci, včetně několika úmrtí. Ktomu došlo obecně
upacientů spokročilým onemocněním virem HIV, kteří užívali řadu doprovodných léčivých přípravků.
Opatrnost musí být při podávání přípravku Aptivuspacientům sabnormalitami jaterních enzymů nebo
hepatitidou vanamnéze. U těchto pacientů musí být zváženo zvýšené monitorování hodnot ALT/AST.
Léčba přípravkem Aptivusnemábýt zahájena u pacientů shladinami AST nebo ALT při předcházející
terapii 5krát vyššími než horní hranice normy než 5x ULN, ledaže by potenciální prospěch ospravedlnil potenciální riziko.
Léčba přípravkem Aptivusmusí být ukončena u pacientů, u nichž zvýšení hladin AST nebo ALT bylo
větší než 10x ULN nebo u nichž došlo krozvoji známek nebo příznaků klinické hepatitidy během léčby.
Jestliže je identifikována jiná příčina jiné léčivé přípravkypacienta vrátí na počáteční úroveň.
Jaterní monitorování
Monitorování jaterních testů musí být provedeno před zahájením léčby, po dvou, čtyřech a potom každé
čtyři týdny do 24týdnů, a potom každých osm až dvanáct týdnů. Zvýšený monitoring léčby, každé dva týdny během prvních třech měsíců, potom měsíčně do 48týdnů, a dále každých osm až
dvanáct týdnůzvýšenými hladinami AST a ALT, lehkou poruchou funkce jater, chronickou hepatitidou B nebo C nebo
jiným základním jaterním onemocněním.
Pacienti dosud neléčení
Ve studii u dospělých pacientů dosud neléčených antiretrovirotiky byl tipranavir 500 mg spolu
sritonavirem 200 mg dvakrát denně srovnáván slopinavirem/ritonavirem. Podávání kombinace
tipranavir/ritonavir bylo spojeno svyšší mírou výskytu významných zvýšení aminotransferáz 460týdnech.Protonesmí být ritonavir užíván udosud neléčených pacientů Porucha funkce ledvin
Vzhledem ktomu, že renální clearance tipranaviru je zanedbatelná, u pacientů sporuchou funkce ledvin
nelze očekávat zvýšené koncentrace tipranaviru.
Hemofilie
Objevila se hlášení o zvýšeném krvácení včetně spontánního vzniku kožních hematomů a hemartrózy
upacientů s hemofilií typu A a B léčených inhibitory proteázy. Uněkterých pacientů byl podán dodatečně
faktor VIII. Ve více než polovině hlášených případů léčba inhibitory proteázypokračovala nebo byla
znovu zavedena v případě jejího přerušení. Nabízela se příčinná souvislost, i když mechanismus účinku
nebyl objasněn. Pacienti shemofilií si proto musí být vědomimožnosti zvýšeného krvácení.
Krvácení
Pacientizapojení do studie RESIST užívající Aptivuss ritonaviremměli tendenci ke zvýšenému riziku
krvácení; po 24týdnech relativní riziko bylo 1,98 48týdnech na 1,27 žádný rozdíl vkoagulačních parametrech mezi léčenými skupinami. Významnost těchto nálezů je dále
monitorována.
Upacientů léčených přípravkem Aptivusbyl hlášen výskyt fatálníchi nefatálníchnitrolebních krvácení.
Mnoho z těchto pacientů mělo jiná přidružená onemocnění nebo užívalo současně další léčivé přípravky,
které mohly tyto příhody způsobit nebo knim mohly přispět. Vněkterých případech však vliv přípravku
Aptivusnelze vyloučit. U pacientů nebylpozorován žádný typ abnormálních hematologických nebo
koagulačních parametrů obecně nebo vdobě před vývojem nitrolebního krvácení. Proto není vsoučasné
době indikováno rutinní vyšetřování koagulačních parametrů během péče o pacienty, kteří jsou léčeni
přípravkem Aptivus.
U pacientů spokročilým onemocněním HIV/AIDS bylo již dříve pozorováno zvýšené riziko nitrolebního
krvácení, podobně jako u pacientů léčených přípravkem Aptivusv klinických studiích.
Vexperimentech in vitro byla pozorována inhibice agregace trombocytů tipranavirem při hladinách
odpovídajících expozici pozorované u pacientů léčených přípravkem Aptivussritonavirem.
Současné podání s vitamínem E zvýšilo u potkanů krvácivé projevy tipranaviru Aptivuspodávaný spolu s ritonavirem v nízké dávce je nutno užívat opatrně u pacientů, ukterých může
nastat riziko zvýšeného krvácení po poranění, po operaci nebo při dalších onemocněních, nebo upacientů,
kteří užívají léčivé přípravkyzvyšující riziko krvácení, jako jsou antitrombotickéléky a antikoagulancia
nebo užívají ksuplementaci vitamín E. Na základě expozičních limitů dostupných
z pozorování v klinických studiích se nedoporučuje podávat současně dospělým pacientům více než
1200IU vitamínu E denně.
Tělesná hmotnost ametabolické parametry
Vprůběhu antiretrovirovéléčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti ahladin lipidů aglukózy
vkrvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny skontrolou onemocnění aživotním stylem. Ulipidů
existuje vněkterých případech důkaz účinku léčby, zatímco upřírůstku tělesné hmotnosti není významný
průkaz spojení stouto léčbou. Vklinických studiích bylopozorováno vyšší zvýšení hladiny lipidů
ukombinace tipranavir/ritonavir než ujiných inhibitorů proteázy. Při monitorování lipidů aglukózy vkrvi
je třeba sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby.
Syndrom imunitní reaktivace
Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní
patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy nebo zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce
byly nejčastěji pozorovány během několika prvních týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se
například o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce a
pneumocystovou pneumonii. Jakékoli příznaky zánětu by majíbýt vyhodnoceny a vpřípadě potřeby má
být zahájena příslušná léčba. Kromě toho byla pozorována reaktivace herpes simplex aherpes zoster
vklinických studiích spřípravkem Aptivuspodávaným spolu sritonavirem vnízké dávce.
Při imunitní reaktivaci byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění autoimunitní hepatitidaobjevit mnoho měsíců po zahájení léčby.
Kožní vyrážka
Mírné až středně závažné vyrážky včetně urtikariální vyrážky, makulopapulózní vyrážky a fotosenzitivity
byly hlášeny u jedinců užívajících Aptivusspolu sritonavirem vnízké dávce. Ve studiích fáze III byla
pozorována po 48týdnech vyrážka různých typů u 15,5% mužů a 20,5% žen užívajících Aptivus
podávaný snízkými dávkami ritonaviru. Navíc vjedné studii interakcí u zdravých dobrovolníků-žen,
kterýmbyla podána jednotlivá dávka ethinylestradiolu následovaná přípravkem Aptivussritonavirem
vnízké dávce, se u 33% žen rozvinula vyrážka. Vyrážka doprovázená bolestí kloubů nebo ztuhnutím,
stažením hrdla nebo generalizovaným svěděním byla hlášena jak u mužů, tak u žen užívajících Aptivus
spolu sritonavirem vnízké dávce.Vklinické studii provedené u dětských pacientů byla frekvence kožní
vyrážky Osteonekróza
Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnostipředevším u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici kombinované
antiretrovirové terapii zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost kloubů nebo pokud mají pohybové potíže.
Interakce
Profil interakcí tipranavirupodávaného spolu sritonavirem vnízké dávce je složitý. Mechanismya
potenciální mechanismypřispívající kprofilu interakcí tipranaviru jsou popsány Abakavir a zidovudin
Současné užívání přípravku Aptivus, podávaného sritonavirem vnízké dávce, se zidovudinem nebo
abakavirem, vede kvýznamnému poklesu plazmatické koncentrace těchto nukleosidových inhibitorů
reverzní transkriptázy Aptivuspodávaným sritonavirem vnízké dávce doporučeno, ledaže by jiné dostupné NRTI nebyly pro
léčení pacienta vhodné Inhibitory proteázy
Současné podávání přípravku Aptivussritonavirem v nízké dávce spolu sinhibitory proteázy
amprenavirem, lopinavirem nebo sachinavirem dávceinhibitorů proteázy. Významné snížení plazmatické koncentrace atazanaviru a zřetelné zvýšení
koncentrace tipranaviru a ritonaviru bylo pozorováno při současném podání přípravku Aptivus
sritonavirem vnízké dávce, pokud byl podán s atazanavirem kdispozici žádné údaje o interakcích tipranavirupodávaného spolu sritonavirem vnízké dávce sjinými
inhibitory proteázy než uvedenými výše. Proto současné užívání tipranavirupodávaného sritonavirem
vnízké dávce sinhibitory proteázy není doporučeno.
Perorální antikoncepce a estrogeny
Protože hladiny ethinylestradiolu jsou sníženy, nedoporučuje se jejich současné užívání při
léčběpřípravkem Aptivussritonavirem vnízké dávce. Vpřípadě, že jsou užívána perorální kontraceptiva
založená na estrogenech při současné léčbě přípravkem Aptivussritonavirem v nízké dávce, doporučují
se alternativní nebo přídatná antikoncepční opatření hormonální substituční terapii by měli být klinicky monitorováni pro příznaky nedostatku estrogenů.
Užen užívajících estrogeny semůže zvýšit riziko nezávažné kožní vyrážky.
Antikonvulziva
Při podávání karbamazepinu, fenobarbitalu a fenytoinu je nutná opatrnost. Aptivusmůže mít nižší
účinnost vzhledem ke snížené plazmatické koncentraci tipranaviru u pacientů současně užívajících tyto
lékyHalofantrin, lumefantrin
Není doporučeno podávat současně halofantrin a lumefantrin spřípravkem Aptivuspodávaným současně
sritonavirem vnízké dávce kvůli jejich metabolickému profilu a skrytému riziku vyvolání torsades de
pointesDisulfiram/metronidazol
Měkké tobolky Aptivusobsahují alkohol který může vyvolat reakce podobné reakci na disulfiram při současném podávání sdisulfiramemnebo
jinými léky, které mohou vést ktěmto reakcím Flutikason
Současné užívání tipranavirupodávaného sritonavirem vnízké dávce a flutikasonu nebo jiných
glukokortikoidů, které jsou metabolizovány prostřednictvím CYP3A4, není doporučeno, ledaže by
potenciální prospěch převážil riziko systémových kortikosteroidních účinků, včetně Cushingova
syndromu a adrenální suprese Atorvastatin
Tipranavirpodávaný sritonavirem vnízké dávce zvyšuje plazmatické koncentrace atorvastatinu bod