GENOTROPIN -

sp.zn.sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

GENOTROPIN 16 IU (5,3 mg) prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok
GENOTROPIN 36 IU (12 mg) prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Somatropin je DNA- rekombinantní lidský růstový hormon produkovaný buňkami E. coli.

1) GENOTROPIN 16 IU (5,3 mg) tvoří prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok s konzervační
přísadou. Jedna náplň obsahuje somatropinum 16 IU (5,3 mg). Po rozpuštění je koncentrace
somatropinu 5,3 mg/ml.

2) GENOTROPIN 36 IU (12 mg) tvoří prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok s konzervační
přísadou. Jedna náplň obsahuje somatropinum 36 IU (12 mg). Po rozpuštění je koncentrace
somatropinu 12 mg/ml.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok.

Popis přípravku: prášek pro injekční roztok - bílý lyofilizát
rozpouštědlo - čirý, bezbarvý roztok

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Pediatrická populace

Poruchy růstu způsobené nedostatečnou sekrecí růstového hormonu (growth hormone deficiency,
GHD) a poruchy růstu spojené s Turnerovým syndromem nebo s chronickou renální insuficiencí.

Poruchy růstu (současná směrodatná odchylka růstu (SDS) < -2,5 a upravená rodičovská směrodatná
odchylka růstu < -1) u dětí malého vzrůstu, které se narodily malé na svůj gestační věk (SGA),
s porodní hmotností a/nebo délkou pod -2SD, u kterých se nedostavil růstový výšvih /catch-up
growth/ (HV SDS < 0 během posledního roku) do 4 let věku nebo později.

U syndromu Prader-Willi (PWS) ke zlepšení růstu a skladby těla. Diagnóza PWS má být potvrzena
příslušnými genetickými testy.

Dospělí
Substituční terapie u dospělých s výrazným deficitem růstového hormonu.

Vznik v dospělém věku: Pacienti, kteří trpí těžkým nedostatkem růstového hormonu spojeným
s nedostatkem dalších hormonů v důsledku známého hypothalamického nebo hypofyzárního
onemocnění, a kteří mají nedostatek nejméně jednoho dalšího hypofyzárního hormonu s výjimkou
prolaktinu. U těchto pacientů má být proveden vhodný dynamický test za účelem potvrzení nebo
vyloučení deficitu růstového hormonu.

Vznik v dětském věku: Pacienti, kteří měli v dětství GHD v důsledku kongenitálních, genetických,
získaných nebo idiopatických příčin. U pacientů se vznikem deficitu růstového hormonu v dětství je
nutné znovu zhodnotit sekreční schopnost růstového hormonu po ukončení axiálního růstu.
U pacientů s velkou pravděpodobností přetrvávajícího GHD, např. z kongenitálních příčin nebo
sekundárního GHD v důsledku hypothalamicko-hypofyzárního onemocnění či zranění, mající
koncentraci IGF-I SDS  -2, může být GHD považován za prokázaný. Všichni ostatní pacienti musí
podstoupit měření hladin IGF-I a jeden test stimulace růstového hormonu.

4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování je individuální.

Injekce se podává subkutánně a místo vpichu se má střídat, aby se předešlo atrofii tukové tkáně.

Poruchy růstu u dětí vyvolané nedostatečnou sekrecí růstového hormonu: Obvykle se doporučuje
dávka 0,025-0,035 mg/kg těl. hmotnosti/den nebo 0,7-1,0 mg/m2 těl. povrchu/den. Používají se i
vyšší dávky.

Pokud výskyt GHD u dětí přetrvává do dospívání, je nutné v léčbě pokračovat až do dosažení
úplného tělesného vývoje (např. skladba těla, kostní hmota). Pro účely sledování je jedním
z terapeutických cílů během přechodného období dosažení normálních nejvyšších hodnot kostní
hmoty definovaných jako T skóre > -1 (t.j. normální nejvyšší hodnoty kostní hmoty u dospělých
standardizované k průměru, měřené denzitometricky metodou DEXA, beroucí v úvahu pohlaví a
etnickou příslušnost). Dávkování viz níže.

U syndromu Prader-Willi u dětí je ke zlepšení růstu a skladby těla doporučována dávka od 0,mg/kg tělesné hmotnosti/den nebo 1,0 mg/m2 tělesného povrchu/den. Nemá být překročena denní
dávka 2,7 mg. Léčba nemá být používána u dětí s rychlostí růstu menší než 1 cm za rok a téměř
uzavřenými epifýzami.

Poruchy růstu u Turnerova syndromu: Doporučená dávka je 0,045-0,050 mg/kg těl. hmotnosti/den
nebo 1,4 mg/m2 těl. povrchu/den.

Poruchy růstu při chronické renální insuficienci: Doporučuje se dávka 0,045-0,050 mg/kg těl.
hmotnosti/den, nebo 1,4 mg/m2 těl. povrchu/den. Pokud je rychlost růstu nedostatečná, mohou být
dávky zvýšeny. Po půlroční léčbě je možné dávky upravit.

Poruchy růstu u dětí malého vzrůstu, které se narodily malé na svůj gestační věk (SGA): Zpravidla je
doporučena dávka 0,035 mg/kg tělesné hmotnosti/den (1 mg/m² tělesného povrchu/den), dokud není
dosaženo konečné výšky (viz 5.1). Léčba má být ukončena po prvním roce, jestliže SDS rychlosti
růstu je pod +1. Léčba má být ukončena, je-li rychlost růstu < 2 cm/rok, a kostní věk je > 14 let
(dívky) nebo > 16 let (chlapci), což odpovídá uzávěru epifyzárních růstových štěrbin, je-li potřeba
potvrzení.

DOPORUČENÉ DÁVKOVÁNÍ U DĚTÍ:
Indikace mg/kg těl. hmotnosti mg/m2 těl. povrchu dávka/den dávka/den
Deficit růstového hormonu u dětí 0,025-0,035 0,7-1,Syndrom Prader-Willi u dětí 0,035 1,Turnerův syndrom 0,045-0,050 1,Chronická renální insuficience 0,045-0,050 1,Děti s SGA 0,035 1,
Dospělí pacienti s deficitem růstového hormonu:
U pacientů, u nichž pokračuje léčba GHD vzniklého v dětském věku, je doporučená dávka 0,2 –
0,5 mg denně. Dávka se postupně zvyšuje nebo snižuje podle individuálních potřeb pacienta,
určených dle koncentrací IGF-I.

Léčba pacientů s GHD vzniklým v dospělém věku má být započata nízkými dávkami, 0,15 – 0,3 mg
denně. Dávka má být postupně zvyšována podle individuálních potřeb pacienta, určených dle
koncentrací IGF-I (insulin like growth factor).

V obou případech by cílem terapie měla být koncentrace IGF-I v rozmezí 2 SDS průměrně
korigováno podle věku. Pacientům s normální koncentrací IGF-I na začátku terapie má být podáván
růstový hormon až do dosažení horní hranice normálního rozmezí IGF-I, a to by nemělo být vyšší
než 2 SDS. Titraci dávky lze provádět dle klinické odpovědi a nežádoucích účinků. Je známo, že
u některých pacientů s GHD se hladiny IGF-I nenormalizují, přestože je klinická odpověď těchto
pacientů dobrá a není tedy třeba zvyšování dávek. Udržovací denní dávka zřídka překračuje 1,0 mg
denně. Ženy mohou vyžadovat vyšší dávky než muži, přičemž muži v průběhu času vykazují
zvyšující se citlivost vůči IGF-I. To znamená, že existuje riziko, že ženy, zejména na perorální
estrogenové léčbě, budou poddávkovány, zatímco muži budou léčeni nadměrně.

Správnost dávkování růstového hormonu má proto být kontrolována každých šest měsíců. Stejně
jako normální fyziologická produkce růstového hormonu klesá s věkem, snižuje se i potřebná
velikost dávky. U pacientů starších 60 let se léčba zahajuje dávkou 0,1 – 0,2 mg denně a postupně se
zvyšuje podle potřeb každého pacienta. Má být užívána minimální účinná dávka. Denní udržovací
dávka u těchto pacientů zřídka přesahuje 0,5 mg denně.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Somatropin se nesmí používat v případě prokázání nádorové aktivity. Intrakraniální nádory musí být
inaktivní a před zahájením léčby růstovým hormonem musí být protinádorová léčba ukončena.
Léčba má být ukončena v případě průkazu nádorového růstu.

GENOTROPIN se nesmí používat k podpoře růstu u dětí s uzavřenými epifýzami.

Pacientům v akutním kritickém stavu, s komplikacemi, vzniklými v souvislosti s otevřenou operací
srdce, břišní operací, mnohočetným poúrazovým traumatem nebo při akutním respiračním selhávání
se GENOTROPIN nesmí podávat (informace pro pacienty, kteří mají substituční léčbu, viz bod 4.4).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Diagnózu stanoví a léčbu přípravkem GENOTROPIN zahajuje a vede lékař s příslušnou kvalifikací a
zkušeností v diagnostice a léčbě pacientů s terapeutickou indikací k použití růstového hormonu.

Myozitida je velmi vzácným nežádoucím účinkem, která může mít souvislost s konzervační látkou
metakresol. Pokud se objeví myalgie nebo neúměrná bolest v místě vpichu, je třeba brát v úvahu
myozitidu a v případě, že je potvrzena, je třeba použít GENOTROPIN bez metakresolu.

Maximální doporučená denní dávka nemá být překročena (viz bod 4.2).

Citlivost na inzulin
Somatropin může snížit citlivost na inzulin. Při zahájení léčby somatropinem u pacientů s diabetem
mellitem se může stát, že je potřeba upravit dávku inzulinu. Pacienty s diabetem, glukózovou
intolerancí nebo dalšími rizikovými faktory diabetu je nutné během léčby somatropinem pečlivě
sledovat.

Funkce štítné žlázy
Léčba růstovým hormonem zvyšuje extratyreoidální konverzi T4 na T3, která může vést ke snížení
sérové hladiny T4 a zvýšení sérové koncentrace T3. Ačkoliv hladina periferních tyreoidálních
hormonů zůstává u většiny zdravých jedinců v rozmezí referenčních hodnot, u pacientů s centrální
subklinickou hypothyreózou se teoreticky může hypothyreóza objevit. Z toho důvodu je nutné
sledovat funkci štítné žlázy u všech pacientů. U pacientů s hypopituitarismem užívajících standardní
substituční léčbu, je nutné pečlivě sledovat případný účinek růstového hormonu na funkci štítné
žlázy.

Hypoadrenalismus
Nasazení léčby somatropinem může mít za následek inhibici 11βHSD-1 a snížení sérové koncentrace
kortisolu. U pacientů léčených somatropinem, může být odhalen dříve nediagnostikovaný centrální
(sekundární) hypoadrenalismus vyžadující substituční léčbu glukokortikoidy. Navíc pacienti léčení
substituční léčbou glukokortikoidy pro dříve diagnostikovaný hypoadrenalismus mohou vyžadovat
po zahájení léčby somatroipinem zvýšení jejich udržovacích nebo stresových dávek (viz bod 4.5).

Současné použití s perorální estrogenovou léčbou
Pokud žena používající somatropin zahájí perorální estrogenovou léčbu, může být nutné zvýšit
dávku somatropinu, aby se udržela hladina sérového IGF-1 v rozmezí normálních hodnot
odpovídajících věku. Naopak, pokud žena léčená somatropinem přestane užívat perorální
estrogenovou léčbu, může být nutné snížit dávku somatropinu, aby se předešlo přebytku růstového
hormonu a/nebo k nežádoucím účinkům (viz bod 4.5).

Pokud je deficience růstového hormonu sekundárním projevem léčby maligního procesu, doporučuje
se sledovat známky možného relapsu maligního onemocnění. U pacientů léčených somatropinem,
kteří v dětství prodělali nádorové onemocnění, bylo hlášeno zvýšené riziko sekundárního novotvaru.
Z těchto sekundárních novotvarů byly nejčastější intrakraniální nádory, především meningiomy u
pacientů, kteří podstoupili ozařování hlavy pro jejich prvotní novotvar.

U pacientů s endokrinními poruchami, k nimž patří i deficit růstového hormonu, může častěji
docházet ke vzniku sklouznutí femorální epifýzy než u běžné populace. Každé dítě, které během
léčby růstovým hormonem začne kulhat, musí být klinicky vyšetřeno.

Benigní intrakraniální hypertenze
Při těžkých nebo často se opakujících bolestech hlavy, poruchách zraku, nauzee a/nebo zvracení
se doporučuje vyšetřením očního pozadí ověřit, zda nevznikl edém papily. Potvrdí-li se přítomnost
edému, je nutno zvážit diagnózu benigní intrakraniální hypertenze, a, pokud by to bylo nutné, léčbu
růstovým hormonem přerušit. V současné době není dostatek údajů, které by napomohly v klinickém
rozhodování u pacientů, u nichž intrakraniální hypertenze ustoupila. Pokud se léčba růstovým
hormonem obnoví, je nezbytné pečlivě sledovat znovuobjevení symptomů intrakraniální hypertenze.

Leukémie
U malého počtu pacientů s nedostatkem růstového hormonu, z nichž někteří byli léčeni
somatropinem, byla hlášena leukémie. Nebylo ale prokázáno, že by se incidence leukémie zvyšovala
u pacientů používajících růstový hormon bez predisponujících faktorů.

Protilátky
Při užívání všech přípravků obsahujících somatropin se u malého počtu pacientů mohou vytvořit
protilátky proti přípravku GENOTROPIN. GENOTROPIN způsobil tvorbu protilátek přibližně
u 1 % pacientů. Vazebná kapacita těchto protilátek byla nízká a nebyla spojena s klinickými
změnami. Test na protilátky proti somatropinu je nutné provést v případech, kdy pacient vykazuje
nevysvětlitelný nedostatek odpovědi na léčbu.

Starší pacienti
Zkušenost u pacientů starších 80 let je omezená. Starší pacienti mohou být citlivější na účinek
přípravku GENOTROPIN, a proto mohou být náchylnější k výskytu nežádoucích účinků.

Akutní kritický stav
Účinek přípravku GENOTROPIN při zotavování byl sledován ve dvou placebem kontrolovaných
studiích u 522 kriticky nemocných dospělých s komplikacemi po otevřené operaci srdce, břišní
operaci, mnohočetném úrazovém traumatu nebo s akutním respiračním selháním. Mortalita byla
vyšší u pacientů léčených dávkou 5,3 nebo 8 mg přípravku GENOTROPIN v porovnání s placebem
v poměru 42 % ku 19 %. Na základě této informace tito pacienti nemají být léčeni přípravkem
GENOTROPIN. Vzhledem k nedostatku informací o bezpečnosti substituční léčby růstovým
hormonem u pacientů v akutním, kritickém stavu, je třeba uvážit přínos dalšího pokračování léčby
v porovnání s možným rizikem.

U všech pacientů s jiným nebo podobným akutním kritickým onemocněním je třeba přínos léčby
přípravkem GENOTROPIN zvážit v porovnání s možným rizikem.

Panktreatitida
Přestože k tomu dochází vzácně, je nutné u pacientů léčených somatropinem vzít v úvahu
pankreatitidu, zvláště u dětí, které zaznamenají bolest břicha.

Syndrom Prader-Willi (PWS)
U pacientů se syndromem Prader-Willi musí být léčba vždy spojena s dietou s nižším příjmem
kalorií.

Byla hlášena úmrtí spojená s používáním růstového hormonu u pediatrických pacientů s PWS, kteří
měli jeden nebo více z následujících rizikových faktorů: těžká obezita (u pacientů překračujících
poměr váha/výška o 200 %), poškození dýchacích cest nebo spánková apnoe v anamnéze, nebo
neidentifikovaná respirační infekce. Pacienti s jedním nebo více z těchto faktorů mohou mít zvýšené
riziko.

Před zahájením léčby somatropinem u pacientů s PWS je třeba vyhodnotit příznaky obstrukce
horních cest dýchacích, spánkové apnoe nebo respirační infekce.

Jsou-li během hodnocení obstrukce horních cest dýchacích zaznamenány patologické nálezy, je třeba
dítě před zahájením léčby růstovým hormonem odkázat na ORL odborníka k léčbě a vyřešení
dýchací poruchy.

Spánková apnoe má být před nasazením růstového hormonu zjišťována metodami, jako je
polysomnografie nebo celonoční oxymetrie a při podezření na spánkovou apnoi je třeba sledování.

Objeví-li se během léčby somatropinem u pacienta známky obstrukce horních cest dýchacích (včetně
začátku nebo zesílení chrápání), je třeba léčbu ukončit a provést ORL vyšetření.

Všechny pacienty s PWS je třeba monitorovat při podezření na spánkovou apnoi.

U pacientů je třeba monitorovat známky infekcí dýchacích cest, které je třeba co nejdříve
diagnostikovat a aktivně léčit.

U všech pacientů s PWS je nutná efektivní kontrola tělesné hmotnosti před a během léčby růstovým
hormonem.

U pacientů s PWS je častá skolióza. Skolióza může postupovat u jakéhokoliv dítěte během rychlého
růstu. Známky skoliózy mají být sledovány během léčby.

Zkušenosti s dlouhodobou léčbou dospělých a pacientů s PWS jsou omezené.

Děti malého vzrůstu, které se narodily malé na svůj gestační věk
U dětí malého vzrůstu, které se narodily malé na svůj gestační věk (SGA), mají být před zahájením
léčby vyloučeny ostatní zdravotní důvody nebo léčebné postupy, které by mohly vysvětlovat
poruchu růstu.

U dětí s SGA je doporučeno změřit hladinu inzulinu nalačno a glykemii před zahájením léčby a poté
kontrolovat jednou ročně. U pacientů se zvýšeným rizikem diabetu mellitu (např. rodinná anamnéza
diabetu, obezita, závažná inzulinová rezistence, akantóza) má být proveden perorální glukózový
toleranční test (OGTT). Objeví-li se zřetelný diabetes, růstový hormon nemá být podáván.

U dětí s SGA je doporučeno před zahájením léčby změřit hladinu IGF-I a kontrolovat ji dvakrát
ročně po zahájení léčby. Jestliže v opakovaných vyšetřeních hladina IGF-I překročí +2 SD
ve srovnání s referenčními hodnotami pro věk a stav puberty, poměr IGF-I/IGFBP-3 má být brán
v úvahu při úpravě dávky.

Zkušenosti se zahájením léčby pacientů s SGA na počátku puberty jsou omezené. Proto není
doporučeno zahajovat léčbu u pacientů na počátku puberty. Zkušenosti u pacientů se Silver-Russell
syndromem jsou omezené.

Růstové přírůstky získané v průběhu léčby růstovým hormonem pacientů s SGA mohou být částečně
ztraceny, je-li léčba zastavena před dosažením konečné výšky.

Chronická renální insuficience
Při chronické renální insuficienci je pro zahájení léčby rozhodující, zda renální funkce poklesla až
pod 50 % normálního stavu. K ověření míry poruchy růstu je třeba jej sledovat celý jeden rok před
nasazením terapie. Má předcházet i konzervativní léčba renální insuficience (včetně sledování
acidózy, hyperparathyreoidismu a stavu výživy) a má se v ní pokračovat i v průběhu léčby.
Při transplantaci ledvin je nutno léčbu přerušit.

Dosud nejsou k dispozici údaje o konečné výšce u pacientů s chronickou renální insuficiencí
léčených přípravkem GENOTROPIN.

Obsah sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současná léčba glukokortikoidy snižuje růst podporující účinek přípravků obsahujících somatropin.
Pacientům s deficitem ACTH má být náhradní léčba glukokortikoidy pečlivě upravena, aby se
předešlo inhibičnímu účinku na růst. U pacientů léčených glukokortikoidy je proto třeba pečlivě
sledovat růst, aby bylo možné zjistit dopad léčby glukokortikoidy na růst.

Růstový hormon snižuje přeměnu kortisonu na kortizol a může odhalit dříve nediagnostikovaný
centrální hypoadrenalismus nebo způsobit neúčinnost nízkých dávek substitučních glukokortikoidů
(viz bod 4.4).

Data z interakční studie s dospělými pacienty s deficitem růstového hormonu naznačují, že podávání
somatropinu může zvyšovat clearance sloučenin, které jsou metabolizovány izoenzymy cytochromu
P450. Clearance látek metabolizovaných cytochromem P450 3A4 (např. hormony pohlavních žláz,
kortikosteroidy, antikonvulziva a cyklosporin) může být obzvlášť zvýšená a může vést k nižším
plazmatickým hladinám těchto látek. Klinický význam těchto údajů není znám.

Pro údaje o diabetu mellitu a poruchách štítné žlázy viz též bod 4.4.

U žen užívajících perorální estrogenovou substituci mohou být k dosažení léčebného cíle nutné vyšší
dávky růstového hormonu (viz bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Údaje získané ze studií se zvířaty nejsou dostatečné ke stanovení účinku na těhotenství,
embryofetální vývoj, porod nebo poporodní vývoj (viz bod 5.3). Nejsou k dispozici klinické studie
s těhotnými ženami. Proto se v průběhu těhotenství a u žen v reprodukčním věku, které neužívají
antikoncepci, nedoporučuje používání přípravků obsahujících somatropin.

Kojení
U kojících žen nebyly provedeny žádné klinické studie s přípravky obsahujícími somatropin. Není
známo, zda se somatropin vylučuje do mateřského mléka; je však velmi nepravděpodobné, že by
v zažívacím traktu kojence mohlo docházet ke vstřebávání intaktního proteinu. Při podávání
přípravku obsahujícího somatropin kojícím ženám je nutná opatrnost.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyl pozorován žádný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Pro pacienty s deficitem růstového hormonu je charakteristický deficit extracelulárního objemu.
Po zahájení léčby somatropinem se tento deficit rychle upravuje. U dospělých pacientů jsou časté
nežádoucí účinky vyplývající z retence tekutin, jako je např. periferní edém, edém obličeje, ztuhlost
kosterního svalstva, artralgie/myalgie a parestezie. Všeobecně tyto nežádoucí účinky jsou mírné až
střední, vznikají v průběhu prvního měsíce léčby a polevují spontánně nebo se snižováním dávky.

Výskyt těchto nežádoucích účinků je úměrný podávané dávce, věku pacienta a pravděpodobně
nepřímo úměrný věku pacienta v době vzniku deficitu růstového hormonu. U dětí jsou takové
nežádoucí účinky vzácné.

U 1 % pacientů vedl GENOTROPIN k tvorbě protilátek. Vazebná kapacita těchto protilátek byla
nízká a nebyla spojena s klinickými změnami, viz bod 4.4.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Tabulka 1 uvádí nežádoucí účinky seřazené podle tříd orgánových systémů a frekvence u dětí a
dospělých, na základě následující konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně
časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není
známo (z dostupných údajů nelze určit).

Tabulka 1: seznam nežádoucích účinků
Třída
orgánových
systémů
Velmi
časté
 Časté
 1/100 až
< Méně časté
 1/1 000 až
< Vzácné
 1/10 0 až < Velmi
vzácné
< 1/10 Není
známo
(z dostupn
ých údajů
nelze
určit)
Novotvary
benigní, maligní
a blíže neurčené
(zahrnující cysty
a polypy)

(děti) Leukémie
†

Poruchy
metabolismu
a výživy

(dospělí a
děti)
Diabetes
mellitus
typu Tabulka 1: seznam nežádoucích účinků
Třída
orgánových
systémů
Velmi
časté
 Časté
 1/100 až
< Méně časté
 1/1 000 až
< Vzácné
 1/10 0 až < Velmi
vzácné
< 1/10 Není
známo
(z dostupn
ých údajů
nelze
určit)
Poruchy
nervového
systému
(dospělí)
Parestezie*

(dospělí)
Syndrom
karpálního
tunelu
(děti) Benigní
intrakraniální
hypertenze

(děti)
Parestezie*
(dospělí)
Benigní
intrakraniá
lní
hypertenze

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
(děti)
Vyrážka**,
Pruritus**,
Urtikarie**
(dospělí)
Vyrážka**
,
Pruritus**,
Urtikarie*
*
Poruchy svalové
a kosterní
soustavy
a pojivové tkáně

(dospělí)
Artralgie
*
(dospělí)
Myalgie*

(dospělí)
Ztuhlost
kosterního
svalstva*

(děti) Artralgie
*


(děti) Myalgie* (děti)
Ztuhlost
kosterního
svalstva*
Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
(dospělí a děti)
Gynekomastie

Celkové
poruchy
a reakce v místě
aplikace

(dospělí)
Periferní
edém *
(děti) Reakce
v místě
injekce $
(děti) Periferní
edém *
(dospělí a
děti)
Edém
obličeje*

(dospělí)
Reakce
v místě
injekce $

Vyšetření (dospělí a
děti)
Snížená
hladina
kortizolu
v krvi ‡
* Všeobecně jsou tyto nežádoucí účinky mírné až středně závažné, vznikají v průběhu prvního měsíce léčby
a polevují spontánně nebo se snižováním dávky. Výskyt těchto nežádoucích účinků je úměrný podávané dávce,
věku pacienta a pravděpodobně nepřímo úměrný věku pacienta v době vzniku deficitu růstového hormonu.
** Nežádoucí účinky identifikované po uvedení na trh
$ U dětí byly hlášeny přechodné reakce v místě injekce.
‡ Klinický význam není znám.
† Hlášeno u dětí s deficitem růstového hormonu léčených somatropinem, ale výskyt se zdá být obdobný jako
u dětí bez deficitu růstového hormonu.

Snížené hladiny sérového kortizolu
Byly hlášeny případy, kdy somatropin snížil hladinu sérového kortizolu, pravděpodobně působením
na bílkovinové nosiče nebo zvýšenou jaterní clearancí. Klinický význam těchto nálezů může být
limitovaný, přesto se doporučuje před zahájením léčby přípravkem GENOTROPIN optimalizovat
substituční léčbu kortikosteroidy.

Syndrom Prader-Willi
Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny vzácné případy náhlého úmrtí u pacientů postižených PWS
léčených somatropinem, přestože příčinný vztah nebyl prokázán.

Leukémie
U dětí s deficitem růstového hormonu, z nichž některé byly léčeny somatropinem a byly zahrnuty
do sledování po uvedení přípravku na trh, byly hlášeny případy leukémie. Nebylo ale prokázáno
zvýšené riziko leukémie bez predisponujících faktorů, jako jsou ozařování mozku nebo hlavy.

Sklouznutí horní femorální epifýzy a Perthesova nemoc
U dětí léčených růstovými hormony bylo hlášeno sklouznutí horní femorální epifýzy a Perthesova
nemoc. Sklouznutí horní femorální epifýzy se častěji objevuje v případě endokrinních poruch
a Perthesova nemoc je častější v případě malého vzrůstu. Není však známo, zda tyto 2 patologie jsou
či nejsou častější při léčbě somatropinem. Jejich diagnózu je třeba brát v úvahu
u dětí s diskomfortem nebo bolestí v kyčli nebo koleni.

Jiné nežádoucí účinky léčivého přípravku
Za jiné nežádoucí účinky léčivého přípravku lze považovat účinky lékové skupiny somatropinu,
například možnou hyperglykemii způsobenou sníženou citlivostí na inzulin, sníženou hladinu
volného tyroxinu a benigní intrakraniální hypertenzi.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky:
Akutní předávkování by zpočátku mohlo vyvolat hypoglykemii a následně pak hyperglykemii.

Dlouhodobé předávkování by mohlo způsobit projevy a příznaky shodné se známými účinky
nadbytku lidského růstového hormonu.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: hormony předního laloku hypofýzy a analoga, ATC kód: H01AC
Somatropin je účinný metabolický hormon důležitý pro metabolizmus lipidů, cukrů a bílkovin.
U dětí s nepřiměřenou sekrecí endogenního růstového hormonu somatropin stimuluje a urychluje
pravidelný růst.

U dospělých, stejně tak jako u dětí, udržuje somatropin normální skladbu těla zvyšováním retence
dusíku, stimulací nárůstu kosterního svalstva a mobilizací tělesného tuku. Viscerální tuková tkáň je
částečně citlivá na somatropin. Kromě zvýšené lipolýzy navíc snižuje somatropin ukládání
triacylglycerolů do tukových zásob. Sérové koncentrace IGF-I (inzulin-like growth factor – I),
IGFBP3 (inzulin-like growth factor binding protein 3) se účinkem somatropinu zvyšují. Kromě toho
se prokázalo následující působení:

Metabolizmus tuků
Somatropin indukuje jaterní LDL cholesterolové receptory a ovlivňuje profil sérových lipidů a
lipoproteinů.

Obecně podávání somatropinu pacientům s deficitem růstového hormonu vede ke snižování
sérového LDL a apolipoproteinu B. Může se projevit i snížení celkového cholesterolu v séru.

Metabolizmus cukrů
Somatropin zvyšuje hladinu inzulinu, ale hladina glukózy při hladovění se obvykle nemění. Děti
s hypopituitarismem mohou mít hypoglykemii nalačno. Tyto stavy se po somatropinu upravují.

Metabolizmus vody a minerálů
Nedostatek růstového hormonu je spojován se sníženým plazmatickým a extracelulárním objemem.
Po léčbě somatropinem dochází k jejich rychlému zvýšení. Somatropin vyvolává retenci natria, kalia
a fosforu.

Metabolizmus kostí
Somatropin zvyšuje kostní obrat. Dlouhodobé podávání somatropinu pacientům s deficitem
růstového hormonu s osteopenií vede ke zvýšení BMC a BMD v kostech a zvýšení v místech, kde
dochází k zátěži.

Fyzická schopnost
Svalová síla a fyzická schopnost se zlepšuje po dlouhodobé léčbě somatropinem. Somatropin také
zvyšuje srdeční výdej, ale mechanismus nebyl dosud objasněn. K tomuto účinku může přispívat
snížená periferní vaskulární rezistence.

V klinických studiích u dětí s SGA byla v léčbě užita dávka 0,033 a 0,067 mg/kg tělesné hmotnosti
denně až do dosažení konečné výšky. U 56 pacientů, kteří byli léčeni nepřetržitě a dosáhli (téměř)
konečnou výšku, byla průměrná změna výšky oproti výchozí hodnotě na počátku léčby +1,90 SDS
(0,033mg/kg tělesné hmotnosti denně) a +2,19 SDS (0,067 mg/kg tělesné hmotnosti denně).
Literární data týkající se neléčených dětí s SGA bez časného spontánního růstového výšvihu (catch-
up) ukazují na opoždění růstu o 0,5 SDS.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Biologická dostupnost podkožně podaného somatropinu je přibližně 80 % u zdravých dobrovolníků i
u pacientů s deficitem růstového hormonu.

Po subkutánním podání 0,035 mg/kg somatropinu bylo stanoveno v plazmě Cmax v rozmezí 13-ng/ml a tmax 3-6 hodin.

Eliminace
Po intravenózním podání somatropinu u dospělých s deficitem růstového hormonu je průměrný
konečný poločas přibližně 0,4 hodin. Po subkutánním podání se však dosáhne poločasu za 2-hodiny. Zjištěný rozdíl je pravděpodobně způsoben zpomalenou absorpcí z místa injekce po
subkutánním podání.

Subpopulace
Po subkutánní injekci se zdá být absolutní biologická dostupnost somatropinu stejná u mužů i u žen.

Informace o farmakokinetice somatropinu u geriatrické a dětské populace, různých ras a u pacientů
s renální, hepatální nebo kardiální insuficiencí jsou buď nedostatečné, nebo nekompletní.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích na celkovou toxicitu, místní snášenlivost a reprodukční toxicitu nebyly pozorovány
žádné klinicky významné účinky.

In vitro a in vivo studie genotoxicity na genové mutace a indukci chromozomálních aberací byly
negativní.

Zvýšená chromozomální fragilita byla pozorována v jedné in vitro studii na lymfocytech pacientů
dlouhodobě léčených somatropinem, po podání radiomimetického léku bleomycin. Klinický význam
tohoto nálezu není jasný.

V jiné studii nebyl pozorován nárůst chromozomálních abnormalit na lymfocytech pacientů, kteří
byli dlouhodobě léčeni somatropinem.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Prášek:
Glycin, dihydrogenfosforačnan sodný, hydrogenfosforečnan sodný, mannitol.

Rozpouštědlo: Voda pro injekci, metakresol, mannitol.

6.2 Inkompatibility

Z důvodu absence studií kompatibility nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými
přípravky.

6.3. Doba použitelnosti

roky

Po rozpuštění:
Přípravek je po rozpuštění možné uchovávat po dobu 4 týdnů v chladničce při teplotě 2 °C – 8 °C.

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Před rozpuštěním:
Uchovávejte v chladničce (při teplotě 2 °C – 8 °C), nebo po dobu nejdéle 1 měsíce při teplotě
do 25 °C. Uchovávejte vnitřní obal v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Po rozpuštění:
Uchovávejte v chladničce (při teplotě 2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte vnitřní obal v
krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Uchovávání rozpuštěného přípravku viz bod 6.3.

6.5. Druh obalu a obsah balení

Prášek a 1 ml rozpouštědla jsou obsaženy v dvoukomorové zásobní vložce ze skla třídy I, komora
s rozpouštědlem je uzavřena pryžovým pístem a komora s lyofilizátem je uzavřena pryžovou zátkou
a hliníkovým uzávěrem. Vícedávková vložka je určena pro použití s aplikátorem GenotropinPen pro
opakované použití nebo je součástí vícedávkového předplněného pera GoQuick pro jednorázové
použití.

Pera GenotropinPen jsou barevně označena a musí být používána s vložkami odpovídající barvy.
Modré pero GenotropinPen 5,3 se používá s modrou vložkou 5,3. Fialové pero GenotropinPen 12 se
používá s fialovou vložkou 12.

Předplněné pero GoQuick 5,3 je označeno modře a předplněné pero GoQuick 12 je označeno fialově.

Velikost balení
dvoukomorová zásobní vložka s lyofilizátem i s rozpouštědlem (pro použití s aplikátorem
GenotropinPen)
dvoukomorových zásobních vložek s lyofilizátem i s rozpouštědlem (pro použití s aplikátorem
GenotropinPen)

předplněné pero GoQuick (obsahující dvoukomorovou zásobní vložku)
předplněných per GoQuick (obsahující dvoukomorovou zásobní vložku)

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Prášek rozpouštějte pouze s dodávaným rozpouštědlem.

Dvoukomorová náplň/zásobní vložka: rozpuštění se provede utahováním šroubení nařeďovacích
nástavců nebo aplikátorů tak, aby rozpouštědlo přeteklo a smísilo se s práškem v druhé části
dvoukomorové náplně/zásobní vložky. Rozpuštění prášku je nutné provádět opatrně, pomalým
krouživým pohybem. Netřepat - mohlo by to způsobit denaturaci účinné složky. Rozpuštěný
přípravek je většinou bezbarvý nebo slabě opalescentní. Aplikovat se smí pouze čirý roztok bez
viditelných částic. Injekční jehla se našroubuje na aplikátor ještě před naředěním.

Srozumitelný návod k přípravě a podání přípravku Genotropin je uveden v příbalové informaci
v bodu 3 a v Návodu k použití příslušné aplikační pomůcky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky. Prázdná předplněná pera GoQuick nesmí být nikdy znovu použita a musí být bezpečně
zlikvidována.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Pfizer, spol. s r.o., Stroupežnického 17, 150 00 Praha 5, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

GENOTROPIN 16 IU (5,3 mg): 56/167/89-B/C
GENOTROPIN 36 IU (12 mg): 56/167/89-C/C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 20. června Datum posledního prodloužení registrace: 10. listopadu


10. DATUM REVIZE TEXTU

15. 7.