Latanoprost stada
Farmakoterapeutická skupina: antiglaukomatika a miotika, analoga prostaglandinů
ATC kód: S01EE
Mechanismus účinku
Léčivá látka latanoprost, analog prostaglandinu F2α, je selektivní agonista prostanoidních FP receptorů,
který snižuje nitrooční tlak zvýšením odtoku komorové vody z oka. Snížení nitroočního tlaku u
člověka nastupuje zhruba tři až čtyři hodiny po podání a maximálního účinku je dosaženo po osmi až
dvanácti hodinách. Snížení tlaku přetrvává nejméně 24 hodin.
Studie provedené na zvířatech i u člověka svědčí o tom, že hlavní mechanismus účinku látky je
založen na zvýšení odtoku komorové vody uveosklerální cestou, ačkoliv u člověka bylo zjištěno i
určité zvýšení snadnosti odtoku (snížení odtokové rezistence).
Pivotní studie prokázaly, že latanoprost je účinný jako monoterapie. Navíc byly provedeny klinické
studie zkoumající kombinované použití. Mezi ně patřily studie, které prokázaly, že latanoprost je
účinný v kombinaci s beta adrenergními antagonisty (timolol). Krátkodobé (1-2 týdny) studie
naznačují, že účinek latanoprostu je aditivní v kombinaci s adrenergními agonisty (dipivefrin),
perorálními inhibitory karboanhydrázy (acetazolamid) a alespoň částečně aditivní s cholinergními
agonisty (pilokarpin).
Výsledky klinických studií prokázaly, že latanoprost nemá významný účinek na tvorbu nitrooční
tekutiny. Nebylo zjištěno, že by latanoprost ovlivňoval hematookulární bariéru.
Během výzkumů prováděných na opicích s použitím klinických dávek latanoprost nevykazoval žádné
účinky na intraokulární krevní oběh nebo byly tyto účinky pouze zanedbatelné. Během lokální léčby
však může dojít ke vzniku lehké až středně těžké konjunktivální a episklerální hyperemie.
Chronická podávání latanoprostu opicím po extrakapsulární extrakci čočky neměla žádný vliv na
retinální cévy, jak bylo patrné z vyšetření fluorescenční angiografií.
Během krátkodobé aplikace latanoprostu pacientům s pseudofakií nedošlo k prosakování fluoresceinu
v oblasti zadního segmentu oka.
V klinických dávkách neměl latanoprost žádné významné farmakologické účinky na kardiovaskulární
ani na respirační systém.
Pediatrická populace
Účinnost latanoprostu u pediatrických pacientů ve věku ≤18 let byla prokázána ve 12týdenní dvojitě
zaslepené klinické studii s latanoprostem porovnávaném s timololem u 107 pacientů s
diagnostikovanou oční hypertenzí a dětským glaukomem. Novorozenci zařazeni do studie museli být
starší než gestační věk 36 týdnů. Pacienti dostávali buď latanoprost 50 mikrogramů/ml jednou denně,
nebo timolol 0,5% (nebo 0,25% u subjektů mladších než 3 roky) dvakrát denně. Primárním cílovým
parametrem účinnosti bylo průměrné snížení nitroočního tlaku (IOP) ve 12. týdnu oproti výchozím
hodnotám. Průměrné snížení nitroočního tlaku ve skupině s latanoprostem a timololem bylo podobné.
Průměrné snížení nitroočního tlaku ve skupině s latanoprostem a timololem bylo ve 12. týdnu podobné
u všech studovaných věkových skupin (0 až < 3 roky, 3 až < 12 let a 12 až 18 let). Nicméně data o
účinnosti pro latanoprost ve věkové skupině 0 až < 3 roky jsou založena pouze na 13 pacientech a
žádná odpovídající účinnost nebyla prokázána u 4 pacientů zastoupených ve věkové skupině 0 až < rok v klinické pediatrické studii. Nejsou k dispozici žádné údaje o předčasně narozených dětech (do
36. týdne gestačního věku).
Snížení IOP mezi subjekty s primárním kongenitálním/dětským glaukomem (PCG) byla podobná ve
skupině s latanoprostem a ve skupině s timololem. U podskupin s jiným typem glaukomu (např.
juvenilní glaukom s otevřeným úhlem, afakický glaukom) byly výsledky podobné jako u podskupiny s
PCG.
Účinek na IOP byl pozorován po prvním týdnu léčby (viz tabulka) a byl udržován po celou dobu
12týdenní studie, stejně jako u dospělých.
SE: standardní chyba (standard error).
* upravený odhad založený na modelu analýzy kovariance (ANCOVA).