Edicin

Akutní toxicita
LD50 byla (v mg/kg tělesné hmotnosti):

i.v. i.p. s.c.
Myš 489 1734 > Potkan 319 2218 /
Pes 100 / /
Morče / 737 /
Potkani a myši umírali po letálních dávkách bezprostředně po podání s příznaky toxického
ovlivnění centrálního nervového systému, psi umírali na selhání ledvin o několik dní později.

Toxicita po opakovaných dávkách
U potkanů, kteří dostávali denně po 35 dní opakované perorální dávky od 375 do 3000 mg/kg
tělesné hmotnosti, byla po dávkách od 1500 mg/kg tělesné hmotnosti pozorována
lymfocytopenie a od dávek 750 mg/kg tělesné hmotnosti snížená hmotnost sleziny a thymu ve
srovnání s kontrolní skupinou. Ve všech skupinách, kterým byl podáván vankomycin, se
objevilo snížení hladin celkových proteinů, glukosy a cholesterolu v séru a histologicky

zjistitelné poruchy epitelu sliznice slepého střeva. Intravenózní dávky 25 mg/kg tělesné
hmotnosti u psů a 50 mg/kg u opic i i.m. podání 50 mg/kg tělesné hmotnosti u koček vyvolalo
jen lokální reakce v místě injekce.
Vyšší dávky od 50 mg/kg tělesné hmotnosti i.v. u psů a 350 mg/kg tělesné hmotnosti i.p. u
potkanů se ukázaly být nefrotoxické.

Mutagenní a kancerogenní potenciál
Vankomycin byl pouze v omezené míře testován na mutagenní účinky. Dosavadní testy měly
negativní výsledky.

Dlouhodobé studie u zvířat o kancerogenním potenciálu nejsou k dispozici.

Reprodukční toxicita
Ve studiích teratogenity dostávali potkani až 200 mg/kg tělesné hmotnosti a králíci až mg/kg tělesné hmotnosti. Teratogenní účinky nebyly zjištěny.
Studie na zvířatech o použití vankomycinu v průběhu perinatálního a postnatálního období a
studie z hlediska účinků na fertilitu nejsou k dispozici.