Generic: lixisenatide
Active substance: lixisenatide
ATC group: A10BJ03 - lixisenatide
Active substance content: 10MCG, 10MCG+20MCG, 20MCG
Packaging: Pre-filled pen
PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Lyxumia 10 mikrogramů injekční roztokLyxumia 20 mikrogramů injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Lyxumia 10 mikrogramů injekční roztok
Jedna dávka Lyxumia 20 mikrogramů injekční roztok
Jedna dávka Pomocná látka se známým účinkemJedna dávka obsahuje 540 mikrogramů metakresolu.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA Injekční roztok Čirý, bezbarvý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Přípravek Lyxumia je indikován k léčbě diabetu mellitu typu 2 u dospělých pro dosažení kontroly
glykémie v kombinaci s perorálními antidiabetiky a/nebo bazálním inzulinem v případech, kdy tato
léčba spolu s dietou a cvičením neposkytuje dostatečnou kontrolu glykémie kombinacích jsou uvedeny v bodech 4.4 a 5.1
4.2 Dávkování a způsob podání DávkováníÚvodní dávka: léčba se zahajuje dávkou 10 μg lixisenatidu jednou denně po dobu 14 dní.
Udržovací dávka: fixní udržovací dávka je 20 μg lixisenatidu jednou denně počínaje 15. dnem léčby.
Pro úvodní dávku je k dispozici přípravek Lyxumia 10 mikrogramů injekční roztok.
Pro udržovací dávku je k dispozici přípravek Lyxumia 20 mikrogramů injekční roztok.
V případě, že je přípravek Lyxumia přidán ke stávající léčbě metforminem, může být současná dávka
metforminu zachována.
V případě, že je přípravek Lyxumia přidán ke stávající léčbě sulfonylureou nebo bazálním inzulinem,
může být zváženo snížení dávky sulfonylurey nebo bazálního inzulinu, aby se snížilo riziko
hypoglykémie. Přípravek Lyxumia by se neměl podávat v kombinaci s bazálním inzulinem i
sulfonylureou kvůli zvýšenému riziku hypoglykémie Užívání přípravku Lyxumia nevyžaduje zvláštní režim sledování glykémie. Nicméně při použití
v kombinaci se sulfonylureou nebo bazálním inzulinem, může být monitoring nebo selfmonitoring
glykémií nutný, aby bylo možné upravit dávky sulfonylurey nebo bazálního inzulinu.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacientiV souvislosti s věkem není nutná žádná zvláštní úprava dávkování.
Pacienti s poruchou funkce ledvinU pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin nebo se středně závažnou poruchou funkce ledvin není
nutná žádná úprava dávkování.
Neexistuje terapeutická zkušenost u pacientů se závažnými poruchami funkce ledvin kreatininu < 30 ml/minnedoporučuje lixisenatid podávat
Pacienti s poruchou funkce jaterV souvislosti s poruchou funkce jater nutná žádná zvláštní úprava dávkování
Pediatrická populaceBezpečnost a účinnost lixisenatidu u dětí a dospívajících mladších 18 let nebyla stanovena 5.1
Způsob podání Lyxumia se podává formou podkožní injekce do oblasti stehen, břicha nebo paží. Lyxumia se nesmí
podávat intravenózně nebo intramuskulárně.
Injekce se podává jednou denně během hodiny před libovolným jídlem daného dne. Doporučuje se
podávat prandiální injekci přípravku Lyxumia každý den ve stejném čase před jídlem, pokud byla
nalezena nejvhodnější doba jídla. Pokud se dávka vynechá, je nutné si injekci aplikovat během hodiny
před dalším jídlem.
4.3 Kontraindikace Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Dosud neexistuje terapeutická zkušenost s podáním lixisenatidu pacientům trpícím diabetem mellitem
typu 1 a přípravek nesmí být u těchto pacientů použit. Lixisenatid není určen k léčbě diabetické
ketoacidózy.
Akutní pankreatitidaUžívání agonistů receptoru pro glukagon-like peptid-1 pankreatitidy. V rámci užívání lixisenatidu bylo zaznamenáno několik případů akutní pankreatitidy,
ačkoliv kauzální vztah nebyl prokázán. Pacienti by měli být informováni o charakteristických
příznacích akutní pankreatitidy: perzistentní, silná bolest břicha. V případě podezření na pankreatitidu
má být lixisenatid vysazen a v případě potvrzení diagnózy akutní pankreatitidy se léčba lixisenatidem
nesmí znovu zahájit. Opatrnost je nutná u pacientů s pankreatitidou v anamnéze.
Závažné gastrointestinální onemocněníUžívání agonistů GLP-1 receptoru může být spojeno s gastrointestinálními nežádoucími účinky.
Lixisenatid dosud nebyl hodnocen u pacientů se závažnými gastrointestinálními onemocněními včetně
závažné gastroparézy, a proto nelze jeho použití u této skupiny pacientů doporučit.
Porucha funkce ledvin U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin terminálním onemocněním ledvin nejsou žádné zkušenosti. U pacientů se závažnou poruchou funkce
ledvin nebo s terminálním onemocněním ledvin se užívání nedoporučuje
HypoglykémiePacienti užívající přípravek Lyxumia se sulfonylureou nebo s bazálním inzulinem mohou mít
zvýšené riziko hypoglykémie. Pro snížení rizika hypoglykémie je zapotřebí zvážit snížení dávky
sulfonylurey nebo bazálního inzulinu s bazálním inzulinem i sulfonylureou kvůli zvýšenému riziku hypoglykémie.
Současně užívané léčivé přípravky Opožděné vyprazdňování žaludku při léčbě lixisenatidem může snížit rychlost absorpce perorálně
podávaných léčivých přípravků. Lixisenatid se má podávat s opatrností u pacientů léčených
perorálními přípravky, které vyžadují rychlou gastrointestinální absorpci, vyžadují pečlivé klinické
monitorování anebo mají úzký terapeutický index. Zvláštní doporučení týkající se používání těchto
přípravků jsou uvedena v bodě 4.5.
Populace, které nebyly studoványLixisenatid nebyl studován v kombinaci s inhibitory dipeptidyl peptidázy 4
DehydratacePacienty léčené lixisenatidem je třeba upozornit na potenciální riziko dehydratace v souvislosti s
gastrointestinálními nežádoucími účinky a poučit je, aby se vyvarovali nedostatku tekutin.
Pomocné látkyTento léčivý přípravek obsahuje metakresol, který může vyvolávat alergické reakce.
Tento přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Lixisenatid je peptid a není metabolizován cytochromem P450. V in vitro studiích lixisenatid
neovlivňoval aktivitu izoenzymů cytochromu P450 ani testovaných lidských transportérů.
Opoždění vyprazdňování žaludku způsobené lixisenatidem může snížit rychlost absorpce dalších
perorálně podávaných léčiv. Pacienty, kteří užívají léčivé přípravky s úzkým terapeutickým rozmezím
nebo přípravky, které vyžadují pečlivé klinické monitorování, je nutné pečlivě sledovat, zejména na
začátku léčby lixisenatidem. Tyto léčivé přípravky by měly být ve vztahu k lixisenatidu užívány
standardním způsobem. Pokud má být takovýto léčivý přípravek užíván s jídlem, je zapotřebí pacienta
upozornit, aby je pokud možno užíval s jídlem, před nímž neužívá lixisenatid.
V případě užívání perorálních léčiv, jejichž účinek je zvláště závislý na prahových koncentracích, jako
jsou například antibiotika, mají být pacienti upozorněni, aby tyto přípravky užívali alespoň 1 hodinu
před nebo 4 hodiny po injekční aplikaci lixisenatidu.
Rovněž gastrorezistentní přípravky obsahující léčivé látky citlivé na degradaci v žaludku by se měly
podávat 1 hodinu před nebo 4 hodiny po injekční aplikaci lixisenatidu.
Paracetamol Paracetamol byl použit jako modelový léčivý přípravek pro zhodnocení vlivu lixisenatidu na
vyprazdňování žaludku. Po jednorázovém podání dávky 1000 mg paracetamolu se AUC a t paracetamolu nezměnily ani při různých časech podání Pokud byl paracetamol podán 1 hodinu po injekční aplikaci 10 μg lixisenatidu, byla Cmax paracetamolu
snížena o 29 %, při podání 4 hodiny po aplikaci o 31 % a medián tmax byl prodloužen o 2,0 hodiny,
resp. o 1,75 hodiny. Při udržovací dávce 20 μg lze předpokládat další pokles tmax a snížení Cmax
paracetamolu.
Pokud byl paracetamol podán 1 hodinu před lixisenatidem, nebyl pozorován žádný vliv na Cmax a tmax
paracetamolu.
Na základě těchto výsledků lze shrnout, že úprava dávky paracetamolu není nutná, ale v případech,
kdy je pro dosažení požadované účinnosti nutný rychlý nástup účinku, je třeba vzít v úvahu
prodloužení tmax pozorované při podání paracetamolu 1-4 hodiny po lixisenatidu.
Perorální kontraceptiva Po jednorázovém podání dávky perorálního kontraceptivního léčivého přípravku 0,03 mg /levonorgestrel 0,15 mghodnoty Cmax, AUC, t1/2 a tmax ethinylestradiolu a levonorgestrelu se nezměnily.
Podání perorálního kontraceptiva 1 hodinu před nebo 4 hodiny po aplikaci lixisenatidu neovlivnilo
AUC ani t1/2 ethinylestradiolu a levonorgestrelu, ale Cmax ethinylestradiolu byla snížena o 52 % podání 1 hodinu po lixisenatidusnížena o 46 % prodloužil o 1 až 3 hodiny.
Snížení Cmax má omezenou klinickou závažnost a úprava dávek perorálních kontraceptiv tedy není
nutná.
Atorvastatin Jestliže byl lixisenatid v dávce 20 μg podáván po dobu 6 dní vždy ráno společně s atorvastatinem
v dávce 40 mg, expozice atorvastatinu se nezměnila, zatímco Cmax se snížila o 31 % a tmax se
prodloužil o 3,25 hodiny.
Toto zvýšení tmax nebylo pozorováno, když byl atorvastatin podáván večer a lixisenatid ráno, hodnota
AUC atorvastatinu však byla zvýšena o 27 % a Cmax o 66 %.
Tyto změny nejsou klinicky relevantní, a proto není nutné upravovat dávkování atorvastatinu při
současném podání s lixisenatidem.
Warfarin a další kumarinové deriváty Po současném podávání 25 mg warfarinu a opakovaných dávek 20 μg lixisenatidu nebyly
zaznamenány žádné změny AUC ani INR o 19 % a tmax prodloužen o 7 hodin.
Podle těchto výsledků není při současném podání s lixisenatidem nutné upravovat dávkování
warfarinu, nicméně při zahájení nebo ukončení léčby lixisenatidem je doporučeno časté monitorování
INR u pacientů léčených warfarinem a/nebo kumarinovými deriváty.
Digoxin Po současném podávání 20 μg lixisenatidu a 0,25 mg digoxinu v ustáleném stavu se AUC digoxinu
nezměnila. U digoxinu se tmax prodloužil o 1,5 hodiny a Cmax se snížila o 26 %.
Podle těchto výsledků není nutné upravovat dávkování digoxinu při současném podání
s lixisenatidem.
RamiprilPo současném podávání 20 μg lixisenatidu a 5 mg ramiprilu po dobu 6 dní se AUC ramiprilu zvýšila o
21 %, zatímco Cmax se snížila o 63 %. Hodnota AUC a Cmax aktivního metabolitu nezměnila. U ramiprilu a ramiprilátu se prodloužil tmax přibližně o 2,5 hodiny.
Podle těchto výsledků není nutné upravovat dávkování ramiprilu při současném podání
s lixisenatidem.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Ženy ve fertilním věkuLyxumia se nedoporučuje u žen ve fertilním věku, které neužívají antikoncepci.
TěhotenstvíRelevantní data týkající se podání přípravku Lyxumia těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie u
zvířat ukázaly reprodukční toxicitu Lyxumia se nemá užívat během těhotenství. Místo něj se doporučuje podávat inzulin. Pokud si
pacientka přeje otěhotnět, nebo zjistí, že je těhotná, léčba přípravkem Lyxumia má být ukončena.
KojeníNení známo, zda se přípravek Lyxumia vylučuje do mateřského mléka. Lyxumia se nemá při kojení
podávat.
FertilitaStudie na zvířatech neprokázaly žádný škodlivý vliv na fertilitu.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Přípravek Lixisenatid nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.
V případě, že je přípravek podáván v kombinaci se sulfonylureou nebo bazálním inzulinem, je
zapotřebí pacienta upozornit, aby přijal preventivní opatření k zabránění hypoglykémie během doby,
kdy řídí vozidlo nebo obsluhuje stroje.
4.8 Nežádoucí účinky Souhrn bezpečnostního profiluPřípravek Lyxumia byl podáván více než 2 600 pacientům samotný nebo v kombinaci s metforminem,
sulfonylureou nebo se sulfonylureou nebo bez níklinických studiích fáze III.
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky zaznamenané v rámci klinických studií byly nauzea, zvracení a
průjem. Tyto reakce byly většinou mírné a přechodné.
Kromě toho se vyskytla hypoglykémie sulfonylureou a/nebo s bazálním inzulinemAlergické reakce byly hlášeny u 0,4 % pacientů léčených přípravkem Lyxumia.
Tabulkový přehled nežádoucích účinkůNežádoucí účinky hlášené v placebem a aktivní léčbou kontrolovaných klinických studiích fáze III po
celou dobu léčby jsou uvedeny v Tabulce 1. Tabulka ukazuje nežádoucí účinky, které se vyskytly
s četností > 5 % v případě, kdy byla frekvence jejich výskytu vyšší ve skupině léčené přípravkem
Lyxumia než u skupin pacientů léčených všemi komparátory. Tabulka rovněž zahrnuje nežádoucí
účinky s frekvencí výskytu ≥ 1 %, které byly ve skupině léčené přípravkem Lyxumia více než 2krát
častější než ve všech skupinách léčených komparátory.
Frekvence nežádoucích účinků je definována jako: velmi časté: ≥ 1/10, časté: ≥ 1/100 až <1/10, méně
časté: ≥ 1/1 000 až < 1/100, vzácné: ≥ 1/10 000 až < 1/1 000, velmi vzácné: < 1/10 000V každé třídě orgánových systémů jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající četnosti.
Tabulka 1: Nežádoucí účinky hlášené v placebem a aktivní léčbou kontrolovaných studiích fáze III po
celou dobu léčebné fáze léčby ≥ 76 týdnů
Třída orgánových
systémů
Četnost výskytu Velmi časté Časté Méně časté Vzácné
Infekce a infestace Chřipka
Infekce horníchcest dýchacích
Cystitida
Virová infekce
Poruchy
imunitního systému
Anafylaktická
reakce
Poruchy
metabolismu a
výživyHypoglykémie
⠀v kombinaci se
sulfonylureoua/nebo s bazálním
inzulinem + \ S R J O \ N p P L H
samotným
metforminem
Poruchy nervového
systému
Bolest hlavyGastrointestinálníporuchy
NauzeaZvracenívyprazdňování
žaludku
Pr$ M H P Poruchy jater a
žlučových cest
&