Lamotrigine neuraxpharm

Dávkování

Znovuzahájení léčby
Při znovuzahájení léčby u pacientů, kteří z jakéhokoliv důvodu přestali užívat přípravek
Lamotrigine Neuraxpharm, má předepisující lékař posoudit potřebu zvyšování dávky až
po dávku udržovací, protože s vysokými úvodními dávkami a s překročením
doporučeného postupného zvyšování dávek lamotriginu je spojeno riziko závažné
vyrážky (viz bod 4.4). Čím delší je časový interval od poslední dávky, tím opatrněji má
probíhat zvyšování dávek k dávce udržovací. Pokud je interval od ukončení podávání
lamotriginu delší než pět poločasů (viz bod 5.2), má být dávka přípravku Lamotrigine
Neuraxpharm zvyšována na udržovací dávku podle příslušného schématu.

Jestliže očekávaný přínos léčby jasně nepřeváží možné riziko, doporučuje se, aby
přípravek Lamotrigine Neuraxpharm nebyl znovu podáván pacientům, kterým byla léčba
ukončena z důvodu vyrážky spojené s léčbou lamotriginem.

Epilepsie
Doporučené zvyšování dávek a udržovací dávky pro dospělé a dospívající od 13 let
(tabulka 1) a pro děti a dospívající od 2 do 12 let (tabulka 2) jsou uvedeny níže.
Vzhledem k riziku vzniku vyrážky nemá být překročena úvodní dávka ani její následné
zvyšování (viz bod 4.4).


Pokud jsou souběžné AED vysazeny, nebo jiné AED/léčivé přípravky přidány do
léčebného režimu obsahujícího lamotrigin, je třeba zvážit možný účinek na
farmakokinetiku lamotriginu (viz bod 4.5).

Tabulka 1: dospělí a dospívající od 13 let – doporučený léčebný režim u epilepsie

Léčebný režim 1. a 2. týden 3. a 4. týden Obvyklá udržovací dávka
Monoterapie: 25 mg/den
(jednou
denně)
50 mg/den
(jednou denně)
100–200 mg/den
(jednou denně nebo
rozděleně ve dvou dílčích
dávkách)
K dosažení udržovací dávky
lze denní dávku postupně
zvyšovat každý týden až
každé dva týdny nejvýše o
50 až 100 mg, dokud není
dosaženo optimální
odpovědi.
Někteří pacienti vyžadují k
dosažení požadované
odpovědi denní dávku mg.
Přídatná terapie S valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim
má být použit s
valproátem bez ohledu
na další současně
podávanou léčbu.
12,5 mg/den
(podává se mg obden)
25 mg/den
(jednou denně)
100–200 mg/den
(jednou denně nebo
rozděleně ve dvou dílčích
dávkách)
K dosažení udržovací dávky
lze denní dávku postupně
zvyšovat každý týden až
každé dva týdny nejvýše o
25 až 50 mg, dokud není
dosaženo optimální
odpovědi.
Přídatná terapie BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod
4.5)
Tento dávkovací režim
má být použit bez
valproátu, ale s:
fenytoinem
karbamazepinem
fenobarbitalem
primidonem
rifampicinem
lopinavirem/ritonavirem
50 mg/den
(jednou
denně)
100 mg/den
(rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
200–400 mg/den
(rozděleně ve dvou dílčích
dávkách)
K dosažení udržovací dávky
lze denní dávku postupně
zvyšovat každý týden až
každé dva týdny nejvýše o
100 mg, dokud není
dosaženo optimální
odpovědi.
Někteří pacienti vyžadují k
dosažení požadované
odpovědi denní dávku mg.

Přídatná terapie BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace (viz
bod 4.5)
Tento dávkovací režim
má být použit s jinými
přípravky, které
výrazně neinhibují,
nebo neindukují
lamotriginovou
glukuronidaci.
25 mg/den
(jednou
denně)
50 mg/den
(jednou denně)
100–200 mg/den
(jednou denně nebo
rozděleně ve dvou dílčích
dávkách)
K dosažení udržovací dávky
lze denní dávku postupně
zvyšovat každý týden až
každé dva týdny nejvýše o
50 až 100 mg, dokud není
dosaženo optimální
odpovědi.
U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s
lamotriginem v současnosti není známá (viz bod 4.5), má být použit léčebný režim
doporučený pro kombinaci lamotriginu s valproátem.

Tabulka 2: děti a dospívající ve věku od 2 do 12 let – doporučený léčebný režim u
epilepsie (vyjádřený jako celková denní dávka v mg/kg tělesné hmotnosti/den)**:

Léčebný režim 1. a 2. týden 3. a 4. týden Obvyklá udržovací dávka
Monoterapie u
záchvatů typických
absencí
0,mg/kg/den
(jednou
denně nebo
rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
0,6 mg/kg/den
(jednou denně
nebo rozděleně
ve dvou dílčích
dávkách)
1–15 mg/kg/den
(jednou denně nebo
rozděleně ve dvou dílčích
dávkách)
K dosažení udržovací dávky
lze denní dávku postupně
zvyšovat každý týden až
každé dva týdny nejvýše o
0,6 mg/kg/den, dokud není
dosaženo optimální
odpovědi. Maximální
udržovací dávka je
200 mg/den.
Přídatná terapie S valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5)
Tento dávkovací režim
má být použit s
valproátem bez ohledu
na další současně
podávanou léčbu.
0,mg/kg/den*
(jednou
denně)
0,3 mg/kg/den
(jednou denně)
1–5 mg/kg/den
(jednou denně nebo
rozděleně ve dvou dílčích
dávkách)
K dosažení udržovací dávky
lze denní dávku postupně
zvyšovat každý týden až
každé dva týdny nejvýše o
0,3 mg/kg/den, dokud není
dosaženo optimální
odpovědi. Maximální
udržovací dávka je
200 mg/den.
Přídatná terapie BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod
4.5)

Tento dávkovací režim
má být použit bez
valproátu, ale s:
fenytoinem
karbamazepinem
fenobarbitalem
primidonem
rifampicinem
lopinavirem/ritonavirem
0,mg/kg/den
(rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
1,2 mg/kg/den
(rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
5-15 mg/kg/den
(jednou denně nebo
rozděleně ve dvou dílčích
dávkách)
K dosažení udržovací dávky
lze denní dávku postupně
zvyšovat každý týden až
každé dva týdny nejvýše o
1,2 mg/kg/den, dokud není
dosaženo optimální
odpovědi. Maximální
udržovací dávka je
400 mg/den.
Přídatná terapie BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace (viz
bod 4.5)
Tento dávkovací režim
má být použit s jinými
přípravky, které výrazně
neinhibují, nebo
neindukují
lamotriginovou
glukuronidaci.
0,mg/kg/den
(jednou
denně nebo
rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
0,6 mg/kg/den
(jednou denně
nebo rozděleně
ve dvou dílčích
dávkách)
1-10 mg/kg/den
(jednou denně nebo
rozděleně ve dvou dílčích
dávkách)
K dosažení udržovací dávky
lze denní dávku postupně
zvyšovat každý týden až
každé dva týdny nejvýše o
0,6 mg/kg/den, dokud není
dosaženo optimální
odpovědi. Maximální
udržovací dávka je
200 mg/den.
U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s
lamotriginem v současnosti není známá (viz bod 4.5), má být použit léčebný režim
doporučený pro kombinaci lamotriginu s valproátem.
* Pokud je vypočtená denní dávka u pacientů užívajících valproát 1 mg a více, ale méně než
mg, lze 2 mg lamotriginu v prvních dvou týdnech užívat obden. Pokud je vypočtená denní
dávka u pacientů užívajících valproát menší než 1 mg, lamotrigin se nemá podávat.

**K léčbě malých dětí se musí použít jiné přípravky s nižším obsahem lamotriginu
v jedné tabletě.
Aby se u dětí zajistily terapeutické dávky, je nutné průběžně sledovat jejich tělesnou
hmotnost a při její změně revidovat dávkování. Je pravděpodobné, že pacienti ve věku
dvou až šesti let budou potřebovat udržovací dávky na horní hranici doporučeného
dávkového rozmezí.

Je-li při přídatné léčbě dosaženo kontroly epilepsie, současné užívání antiepileptik může
být ukončeno a pacienti mohou pokračovat v monoterapii lamotriginem.

Pediatrická populace

Děti ve věku do 2 let
Údaje o účinnosti a bezpečnosti podávání lamotriginu jako přídatné léčby epilepsie s
parciálními záchvaty dětem ve věku od 1 měsíce do 2 let jsou omezené (viz bod 4.4).

Nejsou žádné údaje o podávání u dětí do 1 měsíce. Lamotrigin se tedy nedoporučuje
podávat dětem do 2 let. Pokud je na základě klinické potřeby přesto rozhodnuto o léčbě,
viz body 4.4, 5.1 a 5.2.

Bipolární porucha
Doporučené zvyšování dávek a udržovací dávky u dospělých pacientů od 18 let jsou
uvedeny níže v tabulkách. Přechodný režim zahrnuje zvyšování dávek lamotriginu k
udržovací stabilizující dávce za více než šest týdnů (tabulka 3), po které jiné psychotropní
přípravky a/nebo antiepileptika mohou být vysazeny, je-li to z klinického hlediska
indikováno (tabulka 4). Úprava dávky následující po přidání dalších psychotropních
přípravků a/nebo antiepileptik je rovněž uvedena níže (tabulka 5). Vzhledem k riziku
výskytu vyrážky nemá být překročena úvodní dávka ani její následné zvyšování (viz bod
4.4).

Tabulka 3: dospělí od 18 let - doporučené zvyšování dávek až po udržovací celkovou
denní stabilizující dávku při léčbě bipolární poruchy

Léčebný režim 1. a 2. týden 3. a 4. týden 5. týden Cílová
stabilizující
dávka
(6. týden)*
Monoterapie s lamotriginem, NEBO přídatná terapie BEZ valproátu a BEZ
induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5):
Tento dávkovací režim
má být použit s jinými
přípravky, které
výrazně neinhibují,
nebo neindukují
lamotriginovou
glukuronidaci.
25 mg/den
(jednou
denně)
50 mg/den
(jednou
denně nebo
rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
100 mg/den
(jednou
denně nebo
rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
200 mg/den –
obvyklá cílová
dávka pro
optimální
odpověď
(jednou denně
nebo
rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
V klinických
studiích byly
užívány dávky
v rozmezí až mg/den.
Přídatná terapie S valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5):
Tento dávkovací režim
má být použit s
valproátem bez ohledu
na další současně
podávanou léčbu.
12,5 mg/den
(podává se
25 mg
obden)
25 mg/den
(jednou
denně)
50 mg/den
(jednou
denně, nebo
rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
100 mg/den -
obvyklá cílová
dávka pro
optimální
odpověď
(jednou denně,
nebo
rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)

Maximální
denní dávka
200 mg může
být podána v
závislosti na
klinické
odpovědi.
Přídatná terapie BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace – viz
bod 4.5):
Tento dávkovací režim
má být použit bez
valproátu, ale s:
fenytoinem
karbamazepinem
fenobarbitalem
primidonem
rifampicinem
lopinavirem/ritonavirem
50 mg/den
(jednou
denně)
100 mg/den
(rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
200 mg/den
(rozděleně ve
dvou dílčích
dávkách)
V 6. týdnu mg/den a je-li
potřeba, dávka
se zvýší v 7.
týdnu na
obvyklou
cílovou dávku
400 mg/den k
dosažení
optimální
odpovědi
(rozdělené ve
dvou dílčích
dávkách).
U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s
lamotriginem v současnosti není známa (viz bod 4.5), má být použito zvyšování dávky
lamotriginu doporučené pro kombinaci lamotriginu s valproátem.

*Cílová stabilizující dávka se mění v závislosti na klinické odpovědi.

Tabulka 4: dospělí od 18 let - udržovací stabilizující celková denní dávka u
bipolární poruchy po vysazení souběžné léčby

Jakmile je dosažena cílová udržovací stabilizující denní dávka, ostatní přípravky mohou
být vysazeny, jak je ukázáno níže.

Léčebný režim Současná
stabilizující
dávka
lamotriginu
(před
vysazením)
1. týden
(začátek
vysazování
léčby)
2. týden 3. týden
(a další)*
Vysazování léčby valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace - viz bod 4.5), v
závislosti na původní dávce lamotriginu:
Když je valproát
vysazen, zdvojnásobí
se stabilizující
dávka, nepřekračuje
se zvýšení o více než
100 mg/den 200 mg/den Udržovat tuto dávku (mg/den)
(rozděleně ve dvou dílčích
dávkách).

100 mg/týden. 200 mg/den 300 mg/den 400 mg/den Udržovat tuto
dávku (mg/den)
Vysazování induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5), v závislosti na
původní dávce lamotriginu:
Tento dávkovací
režim má být použit
při vysazení
následujících
přípravků:
fenytoinu
karbamazepinu
fenobarbitalu
primidonu
rifampicinu
lopinaviru/ritonaviru.
400 mg/den 400 mg/den 300 mg/den 200 mg/den
300 mg/den 300 mg/den 225 mg/den 150 mg/den
200 mg/den 200 mg/den 150 mg/den 100 mg/den
Vysazování přípravků, které významně NEinhibují ani NEindukují lamotriginovou
glukuronidaci (viz bod 4.5):
Tento dávkovací
režim má být použit
při vysazení
přípravků, které
výrazně neinhibují
ani neindukují
lamotriginovou
glukuronidaci.
Udržovat cílovou dávku dosaženou při eskalaci dávky (dávka mg/den rozdělená ve dvou dílčích dávkách) (dávkovací rozmezí
100 až 400 mg/den).
U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s
lamotriginem v současnosti není známá (viz bod 4.5), je doporučený režim léčby
lamotriginem tento: zpočátku udržovat stávající dávku a léčbu lamotriginem upravovat v
závislosti na klinické odpovědi.
* Je-li třeba, může být dávka zvýšena až na 400 mg/den.

Tabulka 5: dospělí od 18 let – nastavení denní dávky lamotriginu po přidání jiných
přípravků u bipolární poruchy:

S nastavením denní dávky lamotriginu při přidání jiných přípravků nejsou klinické
zkušenosti.
Nicméně, na základě interakčních studií s jinými přípravky, byla vytvořena následující
doporučení:

Léčebný režim Současná
stabilizující
dávka
lamotriginu
(před
nasazením
přídatné léčby)
1. týden
(začátek s
přídatnou
léčbou)
2. týden 3. týden a
další
Přidání valproátu (inhibitor lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5), v závislosti na

původní dávce lamotriginu:
Tento dávkovací
režim má být použit
s valproátem bez
ohledu na další
současně podávanou
léčbu.
200 mg/den 100 mg/den Udržovat tuto dávku
(100 mg/den).
300 mg/den 150 mg/den Udržovat tuto dávku
(150 mg/den).
400 mg/den 200 mg/den Udržovat tuto dávku
(200 mg/den).
Přidání induktorů lamotriginové glukuronidace pacientům NEužívajícím valproát
(viz bod 4.5), v závislosti na původní dávce lamotriginu:
Tento dávkovací
režim má být použit
při přidání
následujících
přípravků bez
valproátu:
fenytoin
karbamazepin
fenobarbital
primidon
rifampicin
lopinavir/ritonavir
200 mg/den 200 mg/den 300 mg/den 400 mg/den
150 mg/den 150 mg/den 225 mg/den 300 mg/den
100 mg/den 100 mg/den 150 mg/den 200 mg/den
Přidání přípravků, které výrazně NEinhibují, nebo NEindukují lamotriginovou
glukuronidaci (viz bod 4.5):
Tento dávkovací
režim má být použit
při přidání jiných
přípravků, které
výrazně neinhibují,
nebo neindukují
lamotriginovou
glukuronidaci.
Udržovat cílovou dávku dosaženou při eskalaci dávky
(200 mg/den; dávkovací rozmezí 100-400 mg/den).
U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s
lamotriginem v současnosti není známá (viz bod 4.5), má být použit léčebný režim
lamotriginu doporučený pro kombinaci s valproátem.

Ukončení podávání přípravku Lamotrigine Neuraxpharm pacientům s bipolární
poruchou
Při náhlém vysazení lamotriginu se v klinických studiích v porovnání s placebem
neprokázalo zvýšení incidence, závažnosti ani typu nežádoucích účinků. Proto pacienti
mohou ukončit léčbu přípravkem Lamotrigine Neuraxpharm bez postupného snižování
dávek.

Děti a dospívající do 18 let věku:
Přípravek Lamotrigine Neuraxpharm se nedoporučuje podávat dětem do 18 let, protože
randomizovaná vyřazovací studie neprokázala významnou účinnost a ukázala zvýšené
hlášení suicidality (viz body 4.4 a 5.1).


Obecná doporučení pro dávkování přípravku Lamotrigine Neuraxpharm u zvláštních
skupin pacientů

Ženy užívající hormonální antikoncepci
Užívání kombinace ethinylestradiol/levonorgestrel (30 μg/150 μg) přibližně dvojnásobně
zvýšuje clearance lamotriginu vedoucí ke snížení hladin lamotriginu. Po titraci může být
potřeba vyšší udržovací dávka lamotriginu (až dvojnásobně) k docílení maximální
terapeutické odpovědi. V průběhu týdne bez medikace („týden bez tablet“) bylo
pozorováno dvojnásobné zvýšení hladiny lamotriginu. Není možné vyloučit výskyt
nežádoucích účinků souvisejících s dávkou.
Proto se má zvážit jako první volba antikoncepce, jejíž režim nezahrnuje týden bez
medikace (např. kontinuální hormonální antikoncepce nebo nehormonální metody
antikoncepce; viz body 4.4 a 4.5).

Začátek užívání hormonální antikoncepce u pacientek, které již užívají udržovací dávky
lamotriginu a NEužívají induktory lamotriginové glukuronidace
Ve většině případů je třeba udržovací dávku lamotriginu zvýšit až na dvojnásobek (viz
body 4.4 a 4.5). Doporučuje se, aby se od doby zahájení podávání hormonální
antikoncepce dávka lamotriginu zvýšila každý týden o 50 až 100 mg/den, podle
individuální klinické odpovědi. Zvýšení dávky nemá překročit toto rozmezí, pokud
klinická odpověď nepodpoří výraznější zvýšení. Měření plazmatických koncentrací
lamotriginu před a po zahájení užívání hormonální antikoncepce mohou být brána jako
potvrzení, že je původní koncentrace lamotriginu udržována. Je-li to nutné, dávka má být
upravena. Ženám užívajícím hormonální antikoncepci, jejichž režim zahrnuje jeden týden
bez medikace („týden bez tablet“), monitorování plazmatické hladiny lamotriginu má být
provedeno během 3. týdne aktivní léčby, tj. 15. až 21. den cyklu antikoncepce. Proto jako
lék první volby má být zvažována antikoncepce bez týdne bez medikace (např.
kontinuální hormonální antikoncepce nebo nehormonální metody antikoncepce; viz body
4.4 a 4.5).

Ukončení užívání hormonální antikoncepce u pacientek, které již užívají udržovací dávky
lamotriginu a NEužívají induktory lamotriginové glukuronidace
Ve většině případů je třeba udržovací dávku lamotriginu snížit až o 50 % (viz body 4.4 a
4.5). Doporučuje se postupné snižování denní dávky lamotriginu o 50–100 mg každý
týden (rychlostí nepřesahující 25 % celkové denní dávky týdně) během třítýdenního
období, jestliže klinická odpověď nenaznačuje jinak. Měření plazmatických koncentrací
lamotriginu před a po ukončení užívání hormonální antikoncepce může být bráno jako
potvrzení udržení původní koncentrace lamotriginu. Ženám, které si přejí ukončit užívání
hormonální antikoncepce zahrnující jeden týden bez léčby („týden bez tablet“), má být
provedeno monitorování plazmatické hladiny lamotriginu během 3. týdne aktivní léčby,
tj. 15. až 21. den cyklu antikoncepce. Vzorky pro posouzení hladin lamotriginu po
trvalém ukončení užívání antikoncepčních tablet nemají být odebírány v průběhu prvního
týdne po ukončení antikoncepce.

Začátek léčby lamotriginem u pacientek, které již užívají hormonální antikoncepci
Zvyšování dávky má sledovat normální doporučené dávkování popsané v tabulkách.

Zahájení a ukončení léčby hormonální antikoncepcí u pacientek, které již užívají
udržovací dávky lamotriginu a UŽÍVAJÍ induktory lamotriginové glukuronidace

Přizpůsobení doporučené udržovací dávky lamotriginu nemusí být potřebné.

Užívání s atazanavirem/ritonavirem
Pokud se lamotrigin přidává k zavedené léčbě atazanavirem/ritonavirem, není nutná
žádná úprava doporučeného postupného zvyšování dávky lamotriginu.

U pacientů, kteří již dostávají udržovací dávky lamotriginu a neužívají induktory
glukuronidace, může být nutné dávku lamotriginu zvýšit, pokud se k léčbě přidává
atazanavir/ritonavir, nebo snížit, pokud se atazanavir/ritonavir vysazuje. Před a v průběhu
týdnů po zahájení nebo ukončení léčby atazanavirem/ritonavirem je třeba provádět
kontroly hladiny lamotriginu v plazmě, aby bylo možné sledovat, zda není nutné dávku
lamotriginu upravit (viz bod 4.5).

Užívání s lopinavirem/ritonavirem
Pokud se lamotrigin přidává k zavedené léčbě lopinavirem/ritonavirem, není nutná žádná
úprava doporučeného postupného zvyšování dávky lamotriginu.

U pacientů, kteří již dostávají udržovací dávky lamotriginu a neužívají induktory
glukuronidace, může být nutné dávku lamotriginu zvýšit, pokud se k léčbě přidává
lopinavir/ritonavir, nebo snížit, pokud se lopinavir/ritonavir vysazuje. Před a v průběhu týdnů po zahájení nebo ukončení léčby lopinavirem/ritonavirem je třeba provádět
kontroly hladiny lamotriginu v plazmě, aby bylo možné sledovat, zda není nutné dávku
lamotriginu upravit (viz bod 4.5).

Starší pacienti (nad 65 let)
Těmto pacientům není zapotřebí upravovat doporučené dávkování. Farmakokinetika
lamotriginu není v této věkové skupině významně odlišná od farmakokinetiky mladších
dospělých (viz bod 5.2).

Porucha funkce ledvin
Při podávání přípravku Lamotrigine Neuraxpharm pacientům s renálním selháním je
třeba zvýšená obezřetnost. U pacientů v terminálním stadiu renálního selhání se úvodní
dávky lamotriginu mají řídit průvodní medikací. Snížení udržovací dávky je zapotřebí u
pacientů s výraznou poruchou funkce ledvin (viz body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater
Obecně mají být úvodní, postupně zvyšované i udržovací dávky sníženy u pacientů se
středně těžkou poruchou funkce jater (stupně B podle Child-Pughovy klasifikace)
přibližně o 50 % a u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (stupně C podle Child-
Pughovy klasifikace) přibližně o 75 %. Postupně zvyšované a udržovací dávky mají být
upraveny podle klinické odezvy (viz bod 5.2).

Způsob podání
Perorální podání.

Lamotrigine Neuraxpharm lze užívat s jídlem nebo bez jídla.