Ibuprofen: V terapeutických dávkách je farmakokinetika ibuprofenu lineární.
Absorpce: Vrcholové plazmatické hladiny po perorálním podání jsou dosaženy během 90 minut. Po podání jednotlivé dávky jsou vrcholové plazmatické hladiny u zdravých dospělých úměrné podané dávce (Cmax je 17 ± 3,5 μg/ml pro dávku 200 mg a 30,3 ± 4,7 μg/ml pro dávku 400 mg). Příjem potravy absorpci ibuprofenu zpožďuje.
Distribuce: Ibuprofen se neakumuluje. Vazba na plazmatické proteiny činí 99 %. V synoviální tekutině se zjišťují stabilní hladiny ibuprofenu mezi 2. a 8. hodinou po podání; Cmax synoviální tekutiny představuje asi jednu třetinu Cmax v plazmě. Množství ibuprofenu zjišťované v mateřském mléce kojících žen je nižší než 1 mg/24 hodin po podávání 400 mg každých 6 hodin.
Biotransformace: Ibuprofen není induktorem enzymů. Okolo 90 % dávky je metabolizováno a konvertováno na neúčinné metabolity.
Eliminace: Ibuprofen se vylučuje zejména močí, z 10 % v nezměněné formě a z 90 % ve formě neúčinných metabolitů, které vznikají hlavně konjugací s glukuronidem. Eliminace je kompletní během 24 hodin. Eliminační poločas je asi 2 hodiny.
Věk nebo zhoršení funkce ledvin a jater neovlivňují farmakokinetické parametry ve významném rozsahu a pozorované odchylky nejsou dostatečné na to, aby vyžadovaly jakoukoliv úpravu dávkování.
Pseudoefedrin-hydrochlorid:
Po perorálním podání se pseudoefedrin-hydrochlorid vylučuje do značné míry v nezměněné formě močí (70-90 %).
Eliminační poločas závisí na pH moči.
Alkalizace moči vede ke zvýšení tubulární resorpce a tudíž k prodloužení eliminačního poločasu.