Phenaemaletten

Dávkování
Dávkování se řídí podle druhu a závažnosti onemocnění.

Epilepsie
Terapeutické sérové koncentrace s antikonvulzivním účinkem jsou 10-40 μg/ml, u většiny
pacientů jsou však dostačují koncentrace 15-25 μg/ml.

Dospělí
Při léčbě epilepsie je u dospělých doporučovaná denní dávka fenobarbitalu 1-3 mg/kg tělesné
hmotnosti. Vzhledem k vysoké variabilitě rychlosti metabolismu u jednotlivých osob může
být nutné upravit udržovací dávku v dalším průběhu léčby. Denní dávka může být podána
jednorázově, nejlépe před spaním, nebo rozdělena do 2 jednotlivých dávek.

Pediatrická populace
U dětí je celková počáteční dávka 3-4 mg/kg tělesné hmotnosti/den. Vzhledem vysoké
variabilitě rychlosti metabolismu u jednotlivých osob může být nutné upravit udržovací dávku
v dalším průběhu léčby.
U kojenců ve věku od 6 týdnů do 1 roku může být počáteční dávka 3-4 mg/kg tělesné
hmotnosti/den zvýšena na udržovací dávku až 8 mg/kg tělesné hmotnosti/den kvůli vyšší
rychlosti metabolismu.
Novorozenci a kojenci ve věku do 6 týdnů potřebují vyšší zaváděcí dávku, která se obvykle
podává jako pomalá intravenózní infuze. Udržovací dávky 3-4 mg/kg tělesné hmotnosti/den
budou u této věkové skupiny udržovat terapeutické koncentrace v séru.
Denní dávka může být podána jednorázově nejlépe před spaním, nebo rozdělena do jednotlivých dávek.
Malým dětem se přípravek podává pouze tehdy, pokud není jiná možnost léčby.

Zvláštní populace
U starších pacientů je často nutné dávku snížit. U pacientů s poruchou funkce jater je třeba
snížit počáteční dávku. U pacientů s poruchou funkce ledvin při poklesu clearance kreatininu
pod 10 ml/min je třeba snížit dávku a prodloužit interval mezi dávkami.
U pacientů na peritoneální dialýze je nutné přizpůsobit dávku. Přibližně 35-40 % denní dávky
fenobarbitalu se vyloučí během 24 hodin. Clearance je závislá na individuální charakteristice
pacienta a typu dialýzy. Sérové koncentrace fenobarbitalu mají být pečlivě monitorovány a
dávka upravena pro udržení terapeutických sérových hladin.

Délka léčby
O délce léčby fenobarbitalem rozhoduje ošetřující lékař a řídí se všeobecně průběhem
základního onemocnění. Ošetřující lékař musí proto pravidelně přehodnocovat, zda podávání
fenobarbitalu je u pacienta ještě indikováno. Při delším podávání fenobarbitalu vzniká, jako u
všech léčivých přípravků obsahujících barbituráty, nebezpečí rozvoje závislosti.
Vysazení fenobarbitalu může vést k příznakům z vysazení (viz bod 4.4). Proto se doporučuje
vysazovat fenobarbital postupným snižováním dávky.

Způsob podání
Tablety se zapíjejí dostatečným množstvím tekutiny (1 sklenicí vody)