Noclaud

Vhodnost léčby cilostazolem je nutné pečlivě posoudit společně s jinými možnostmi léčby, jako je
například revaskularizace.
Na základě mechanismu účinku může cilostazol vyvolat tachykardii, palpitaci, tachyarytmii, a/nebo
hypotenzi. Zvýšení srdeční frekvence související s cilostazolem je přibližně 5 až 7 tepů za minutu; u
rizikových pacientů může být následkem toho vyvolána angina pectoris.
Pacienti se zvýšeným rizikem závažných koronárních nežádoucích příhod v důsledku zvýšené srdeční
frekvence, např. pacienti se stabilní koronární nemocí, musí být během léčby cilostazolem pečlivě
sledováni, zatímco použití cilostazolu u pacientů s nestabilní anginou pectoris nebo infarktem
myokardu/koronární intervencí během posledních 6 měsíců nebo anamnézou závažné tachyarytmie je
kontraindikováno (viz bod 4.3).
Při předepisování cilostazolu pacientům se síňovou nebo komorovou ektopií a pacientům s fibrilací
Stránka 3 z nebo tachyarytmií síní je nutná opatrnost.

Pacienty je nutno upozornit, aby během léčby hlásili jakoukoli krvácivou epizodu nebo snadný vznik
modřin. Při krvácení do sítnice je nutné podávání cilostazolu ukončit. Další informace o riziku krvácení
viz body 4.3 a 4.5.
Protože cilostazol má inhibiční účinek na agregaci krevních destiček, je možné, že při chirurgickém
zákroku se při jeho užívání zvýší riziko krvácení (a to i u malých chirurgických zákroků, jako je
extrakce zubů). Pokud má pacient podstoupit elektivní chirurgický zákrok a antiagregační účinek u něj
není nezbytný, je třeba přestat s podáváním cilostazolu 5 dní před zákrokem.
Vzácně nebo velmi vzácně byly hlášeny hematologické abnormality, mimo jiné trombocytopenie,
leukopenie, agranulocytóza, pancytopenie a aplastická anémie (viz bod 4.8). U většiny pacientů se po
vysazení cilostazolu stav upravil. V některých případech však měla pancytopenie a aplastická anémie
fatální průběh.
Kromě hlášení epizod krvácení a snadného vzniku modřin je třeba pacienty požádat o okamžité
nahlášení jakýchkoli známek, které by mohly svědčit o časném rozvoji krevní dyskrazie, jako jsou
například horečky a bolesti v hrdle. Při podezření na infekci nebo jiných klinických známkách krevní
dyskrazie je třeba vyšetřit kompletní krevní obraz. Při klinickém nebo laboratorním průkazu
hematologických abnormalit je nutno cilostazol okamžitě vysadit.

U pacientů, kterým jsou podávány silné inhibitory CYP3A4 nebo CYP2C19, byla prokázána zvýšená
hladina cilostazolu v plazmě. V takových případech je doporučována dávka cilostazolu 50 mg dvakrát
denně (další podrobnosti viz bod 4.5).

Při podávání cilostazolu spolu s jakoukoli látkou, která má potenciál snižovat krevní tlak, je nutná
opatrnost, protože je možné, že se hypotenzní účinek prohloubí a dostaví se reflexní tachykardie. Viz
též bod 4.8.

Při podávání cilostazolu spolu s jakýmikoli jinými látkami, které inhibují agregaci krevních destiček, je
nutná opatrnost. Viz body 4.3 a 4.5.