Moxifloxacin msn

Farmakoterapeutická skupina: chinolonová antibakteriální léčiva, fluorochinolony, ATC kód: J01MA
Mechanismus účinku:

Moxifloxacin je in vitro účinný proti širokému spektru grampozitivních i gramnegativních patogenů.
Baktericidní aktivita moxifloxacinu vychází z inhibice obou topoizomeráz typu II (DNA gyrázy a
topoizomerázy IV), nezbytných pro bakteriální replikaci DNA, transkripci a opravy. Zdá se, že Cmetoxy část přispívá k podpoře aktivity a nižší selekci rezistentních mutací grampozitivních bakterií ve
srovnání s částí C8-H. Přítomnost objemného bicykloamino-substituentu v pozici C-7 brání aktivnímu
efluxu, který je spojen s norA nebo pmrA geny zjištěnými u některých grampozitivních bakterií.

Farmakodynamické výzkumy ukázaly, že baktericidní účinek moxifloxacinu je závislý na koncentraci.
Bylo zjištěno, že minimální baktericidní koncentrace (MBC) jsou v rozmezí minimálních inhibičních
koncentrací (MIC).

Vliv na střevní mikroflóru u lidí
Následující změny ve střevní mikroflóře byly pozorovány po perorálním podávání moxifloxacinu ve
studiích na dobrovolnících.:
Došlo k redukci Escherichia coli, Bacillus spp., Enterococcus spp. a Klebsiella spp, stejně jako anaerobů
Bacteroides vulgatus, Bifidobacterium spp., Eubacterium spp. a Peptostreptococcus spp. Ke zvýšení
počtu došlo u Bacteroides fragilis. Tyto změny se vrátily k normálu během následujících 2 týdnů.

Mechanismus rezistence
Mechanismus rezistence, který inaktivuje peniciliny, cefalosporiny, aminoglykosidy, makrolidy a
tetracykliny, neinterferuje s antibakteriální aktivitou moxifloxacinu. Jiný mechanismus rezistence jako
je propustnost bariér (známé u Pseudomonas aeruginosa) a efluxní mechanismy mohou také ovlivnit
citlivost na moxifloxacin. In vitro rezistence na moxifloxacin se vyvíjí pomalu, postupným procesem
spojeným s mutací cílového místa v obou topoizomerázách typu II, v DNA gyráze a topoizomeráze IV.
Moxifloxacin je špatným substrátem aktivního efluxního mechanismu u grampozitivních organismů.
Zkřížená rezistence je pozorována s ostatními fluorochinony. Nicméně jelikož moxifloxacin inhibuje
jak topoizomerázu II (DNA gyrázu), tak IV s ekvipotencí u některých grampozitivních bakterií, mohou
být tyto bakterie rezistentní na ostatní chinolony, ale citlivé na moxifloxacin.

Hraniční hodnoty
EUCAST klinické MIC hraniční hodnoty pro moxifloxacin při diskové difuzi (1. 1. 2012):
Organismus Citlivost Rezistence
Staphylococcus spp. ≤ 0.5 mg/l
≥ 24 mm
> 1 mg/l
< 21 mm
S. pneumoniae ≤ 0.5 mg/l
≥ 22 mm
> 0.5 mg/l
< 22 mm
Streptococcus skupiny A, B, C,
G
≤ 0.5 mg/l
≥ 18 mm
> 1 mg/l
< 15 mm
H. influenzae ≤ 0.5 mg/l
≥ 25 mm
> 0.5 mg/l
< 25 mm

M. catarrhalis ≤ 0.5 mg/l
≥ 23 mm
> 0.5 mg/l
< 23 mm
Enterobacteriaceae ≤ 0.5 mg/l
≥ 20 mm
> 1 mg/l
< 17 mm
Hraniční hodnoty druhově
nespecifické*
≤ 0.5 mg/l > 1 mg/l
*Hraniční hodnoty druhově nespecifické byly určeny hlavně na základě
farmakokinetických/farmakodynamických údajů a jsou nezávislé na MIC specifického pro druh.
Jsou použitelné
pro druhy, pro které nebyly stanoveny druhově specifické hraniční hodnoty a nejsou určeny
pro druhy, u kterých se ještě musí určit interpretační kritéria.

Mikrobiální citlivost
Prevalence získané rezistence se může u určitých druhů geograficky a s časem měnit. Zvláště při léčbě
závažných infekcí je třeba se seznámit s lokálními informacemi o rezistenci organizmů. Podle potřeby
má být na místech, kde je prevalence rezistence taková, že prospěšnost léčby je sporná, být vyhledána
pomoc experta.

Běžně citlivé druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Gardnerella vaginalis
Staphylococcus aureus (citlivý na methicilin) *
Streptococcus agalactiae (skupina B)
Streptococcus milleri skupina (S.anginosus, S. constellatus a S. intermedius)*
Streptococcus pneumoniae *
Streptococcus pyogenes (skupina A)*
Skupina viridujících streptokoků (S. viridans, S. mutans, S. mitis, S. sanguinis, S. salivarius,
S.thermophilus)
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Acinetobacter baumanii
Haemophilus influenzae*
Haemophilus parainfluenzae *
Legionella pneumophila
Moraxella (Branhamella) catarrhalis*
Anaerobní mikroorganismy
Fusobacterium spp.
Prevotella spp.
Jiné mikroorganismy
Chlamydophila (Chlamydia) pneumoniae*
Chlamydia trachomatis*
Coxiella burnetii
Mycoplasma genitalium
Mycoplasma hominis
Mycoplasma pneumoniae*
Druhy, u kterých se může být získaná rezistence problematická:
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Enterococcus faecalis*
Enterococcus faecium*
Staphylococcus aureus (meticilin rezistentní)+
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Enterobacter cloacae*
Escherichia coli*#
Klebsiella pneumoniae*#
Klebsiella oxytoca
Neisseria gonorrhoeae*+
Proteus mirabilis*
Anaerobní mikroorganismy

Bacteroides fragilis*
Peptostreptococcus spp.*
Přirozeně rezistentní mikroorganismy
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Pseudomonas aeruginosa
* Aktivita byla u citlivých druhů v rámci schválených indikací v klinických studiích úspěšně
prokázána.
# Kmeny produkující ESBL jsou obvykle rezistentní na flourochinolony
+ Poměr rezistence > 50 % v jedné nebo více zemích