Moxifloxacin farmaprojects

V neklinických studiích byly pozorovány účinky pouze po expozicích, považovaných za značně
přesahující maximální expozice po podání do oka u člověka, což signalizovalo malý význam pro
klinické použití.

Stejně jako ostatní chinolony, byl také moxifloxacin in vitro genotoxický v bakteriích a buňkách
savců. Vzhledem k tomu, že tyto účinky mohou být pozorovány při interakci s bakteriální gyrázou a
ve značně vyšší koncentraci při interakci s topizomerázou II v savčích buňkách, lze předpokládat
prahovou hladinu genotoxicity. V testech in vivo, nebyla nalezena žádná známka genotoxicity,
navzdory vysokým dávkám moxifloxacinu. Terapeutické dávky pro použití u člověka proto poskytují
adekvátní rozmezí bezpečnosti. Žádné známky karcinogenních účinků nebyly pozorovány v
počátečním propagačním modelu u potkanů.

Narozdíl od ostatních chinolonů, se u moxifloxacinu v rozsáhlých in vitro a in vivo studiích
neprokázaly žádné fototoxické a fotogenotoxické vlastnosti.