Levothyroxine aristo

Interakce snižující absorpci levothyroxinu
Iontoměničové pryskyřice

Kolestyramin, vápník, hliník, hořčík, doplňky železa, kyselina polystyrensulfonová, sukralfát, lanthan,
pryskyřice vážící žlučové kyseliny (např. kolestipol), iontoměničové pryskyřice (např. natrium-
polystyrensulfonát nebo sevelamer), cimetidin a inhibitory protonové pumpy, snižují absorpci
levothyroxinu. Dobu mezi podáváním levothyroxinu a přípravků obsahujících výše uvedené látky
prodlužte co možná nejdéle, např. minimálně na 4-5 hodin, aby se zabránilo jejich interakci v žaludku
nebo tenkém střevě.

Výrobky s obsahem sóji a dieta s vysokým obsahem vlákniny
Výrobky s obsahem sóji a dieta s vysokým obsahem vlákniny mohou snižovat absorpci levothyroxinu
ve střevě. U dětí bylo hlášeno zvýšení sérového TSH, pokud jim byla naordinována dieta s obsahem sóji
při léčbě kongenitální hypotyreózy levothyroxinem. K dosažení normální hladiny T4 a TSH v séru
mohou být nezbytné nezvykle vysoké dávky levothyroxinu. Během diety obsahující sóju a po jejím
ukončení, je potřeba pečlivě monitorovat hladiny T4 a TSH v séru; může být potřeba upravit dávku
levothyroxinu.

Léky k terapii obezity (včetně orlistatu)
Léky k terapii obezity, jako např. orlistat, mohou snižovat absorpci levothyroxinu a/nebo solí jódu, což
může vést k hypotyreóze. Aby se tomuto stavu zabránilo, mají se levothyroxin a léky ke snižování
tělesné hmotnosti, jako je orlistat, podávat s odstupem minimálně 4 hodiny. Je vyžadována pravidelná
kontrola změn funkce štítné žlázy.

Interakce ovlivňující levothyroxin
Propylthiouracil, glukokortikoidy, propranolol, lithium, jodid, perorální kontrastní látky a
betablokátory
Tyto látky inhibují konverzi T4 na T3, a proto také snižují jejich terapeutický účinek.

Amiodaron a kontrastní látky s obsahem jódu
Vzhledem k vysokému obsahu jódu mohou způsobit jak hypertyreózu, tak hypotyreózu. Zvláštní
opatrnosti je třeba u pacientů s uzlovou strumou s možným nezjištěným autonomním původem
onemocnění. V důsledku účinku amiodaronu na funkci štítné žlázy může být nutná úprava
dávky levothyroxinu.

Protizánětlivá léčiva, furosemid, klofibrát
Salicyláty, fenylbutazon, vysoké dávky (250 mg) furosemidu, klofibrát a další látky mohou
vytěsnit levothyroxin z vazby na plazmatické bílkoviny. To vede ke zvýšení volného tyroxinu
(fT4) v plazmě.

Antikonvulziva
Antikonvulziva, jako např. karbamazepin a fenytoin, zvyšují metabolismus hormonů štítné
žlázy a mohou je vytěsnit z vazby na plazmatické bílkoviny. Zahájení nebo přerušení
anikonvulzivní léčby může ovlivnit dávkování levothyroxinu.

Kontraceptiva na bázi estrogenů, přípravky používané při postmenopauzální substituční léčbě
Během podávání kontraceptiv na bázi estrogenů nebo během postmenopauzální substituční léčby může
být potřeba levothyroxinu zvýšena.

Androgeny
Androgeny mohou snížit sérové koncentrace thyroxin vážících globulinů.

Statiny
Některé inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny), například simvastatin a lovastatin, mohou zvyšovat
potřebu hormonů štítné žlázy u pacientů užívajících levothyroxin. Není známo, zda k tomuto jevu

dochází u všech statinů. Při souběžném užívání levothyroxinu a statinů může být nezbytné pečlivé
sledování funkce štítné žlázy a vhodná úprava dávky levothyroxinu.

Sertralin, chlorochin/proguanil
Tyto látky snižují účinek levothyroxinu a zvyšují hladinu TSH v séru.

Inhibitory tyrosinkinázy
U pacientů s hypotyreózou byla léčba inhibitory tyrosinkinázy (např. imatinibem a sunitinibem)
spojována s nutností podávat vyšší dávky levothyroxinu.

Enzymové induktory
Barbituráty, rifampicin, primidon a další léčivé přípravky indukující jaterní enzymy mohou zvýšit
clearance levothyroxinu v játrech.

Inhibitory proteázy
Byly hlášeny postmarketingové případy ukazující na potenciální interakci mezi přípravky s obsahem
ritonaviru a levothyroxinu. U pacientů léčených levothyroxinem má být sledován hormon
stimulující štítnou žlázu (TSH) alespoň první měsíc po zahájení léčby a/nebo má být ukončena
léčba ritonavirem.

Methadon, 5-fluorouracil
Tyto látky mohou zvýšit koncentraci thyroxin vážícího globulinu, a proto mohou zvýšit potřebnou dávku
levothyroxinu.

Interakce ovlivňující jiné léky
Antidiabetika
Levothyroxin může snižovat účinek antidiabetik. Z toho důvodu mají být u pacientů s diabetem
pravidelně kontrolovány hladiny glukózy v krvi, zejména na začátku léčby hormony štítné žlázy.
Dávkování antidiabetika má být v případě potřeby upraveno. Snížení dávky levothyroxinu může
způsobit hypoglykemii v případě, že dávka inzulinu nebo perorálního antidiabetika zůstane nezměněna.

Kumarinové deriváty
Účinek antikoagulační léčby kumarinovými deriváty může být zesílen, protože levothyroxin vytěsňuje
antikoagulancia z vazby na plazmatické proteiny. V případě souběžné léčby je proto nutné pravidelně
sledovat koagulační parametry, a pokud to je nutné, musí být upraveno dávkování antikoagulancia
(snížení dávky).

Přípravky obsahující digitalis
Je-li léčba levothyroxinem zahájena u pacientů léčených digitalisem, může být potřeba dávku přípravku
obsahujícího digitalis upravit. U pacientů s hypertyreózou může být potřeba během léčby dávky
digoxinu postupně zvyšovat, protože při zahájení léčby jsou pacienti na digoxin relativně citliví.

Tricyklická antidepresiva
Odpověď na tricyklická antidepresiva (např. amitriptylin, imipramin, dosulepin) může být urychlena,
protože levothyroxin zvyšuje citlivost receptorů na katecholaminy; souběžné podávání může vyvolat
srdeční arytmie.

Sympatomimetika
Účinek sympatomimetických látek (např. adrenalin nebo fenylefrin) se zvyšuje.

Fenytoin
Levothyroxin může zvýšit hladinu fenytoinu.

Interakce s laboratorními testy

Mnoho léků může ovlivnit testování funkce štítné žlázy, což je potřeba vzít v úvahu při sledování
pacienta léčeného levothyroxinem.
Při souběžné protizánětlivé léčbě, např. podáváním fenylbutazonu nebo kyseliny acetylsalicylové, a
léčbě levothyroxinem, byly zaznamenány případy falešně nízkých hladin v plazmě. Podávání kyseliny
acetylsalicylové společně s levothyroxinem vede k počátečnímu přechodnému zvýšení hladiny volného
T4 v séru. V průběhu dalšího podávání se obnovuje normální hladina T4 a hormonu TSH, a proto
pacienti vykazují klinicky normální funkci štítné žlázy.