Perorálně podaná jednorázová letální dávka byla 2 000 mg/kg u myší a potkanů a přibližně 600 mg/kg u psů.
V preklinických studiích bezpečnosti byly použity pouze dávky vysoce přesahující terapeutické dávky u člověka; účinky v nich pozorované mají pro podávání člověku nízkou relevanci. Navíc jsou účinky na hormonální systém u člověka nižší, než bylo pozorováno u zvířat.
Vysoké dávky itoprid-hydrochloridu (30 mg/kg/den) způsobovaly u potkanů hyperprolaktinemii a sekundární reverzibilní endometriální hyperplazii, nicméně u psů (při dávkách do 100 mg/kg/den) nebo primátů (při dávkách do 300 mg/kg/den) tento jev pozorován nebyl.
V 3měsíční studii toxicity u psů byla po perorálních dávkách itopridu 30 mg/kg/den pozorována atrofie prostaty, nicméně při vyšších perorálních dávkách (100 mg/kg/den) u potkanů nebo i při velmi vysokých dávkách (300 mg/kg/den) u primátů pozorována nebyla. Tyto dávky byly podávány po dobu až 6 měsíců.
Dlouhodobé studie kancerogenního potenciálu itoprid-hydrochloridu u zvířat provedeny nebyly.
V řadě in vitro a in vivo testů nebyly pozorovány žádné klastogenní ani mutagenní účinky itoprid- hydrochloridu.
Ve studiích fertility, kde samice dostaly dávky 30 mg/kg/den a více, byly pozorovány hyperprolaktinemie a sekundární prodloužení estrálního cyklu. Při dávkách 300 mg/kg/den bylo také
pozorováno prodloužení prekoitálního intervalu. Neprojevily se žádné nežádoucí účinky na kopulaci a plodnost.