Everolimus vipharm

Bezpečnost a účinnost everolimu u dětí ve věku 0 až 18 let nebyla stanovena. Nejsou dostupné žádné
údaje.

Způsob podání
Everolimus Vipharm se podává perorálně jednou denně, vždy ve stejnou denní dobu, důsledně buď vždy
s jídlem, nebo vždy bez jídla (viz bod 5.2). Everolimus Vipharm tablety se polykají celé a zapíjejí se
sklenicí vody. Tablety se nesmí kousat nebo drtit.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku, na jiné deriváty rapamycinu nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Neinfekční pneumonitida
Neinfekční pneumonitida je skupinový účinek derivátů rapamycinu včetně everolimu. Neinfekční
pneumonitida (včetně intersticiálního plicního onemocnění) byla často hlášena u pacientů užívajících
everolimus (viz bod 4.8). Některé případy byly závažné a ve vzácných případech fatální. O diagnóze
neinfekční pneumonitidy se má uvažovat u pacientů s přítomností nespecifických respiračních známek a
příznaků, jako jsou hypoxie, pleurální výpotek, kašel nebo dušnost, a u kterých byly odpovídajícími
vyšetřeními vyloučeny infekce, nádorová onemocnění a jiné nemedicínské příčiny. Při diferenciální
diagnostice neinfekční pneumonidy (viz „Infekce” níže) mají být vyloučeny oportunní infekce, jako je
pneumonie způsobená Pneumocystis jirovecii (carinii) (PJP/PCP). Pacienti mají být poučeni, aby
okamžitě hlásili výskyt jakýchkoli nových respiračních příznaků nebo jejich zhoršení.

Pacienti, u kterých se rozvinou radiologické změny připomínající neinfekční pneumonitidu a mají málo
příznaků nebo žádné příznaky, mohou pokračovat v léčbě přípravkem Everolimus Vipharm bez úpravy
dávkování. Jestliže jsou příznaky středně těžké (stupeň 2) nebo těžké (stupeň 3), může být indikováno
použití kortikosteroidů až do ústupu klinických příznaků.

U pacientů, kteří užívají kortikosteroidy k léčbě neinfekční pneumonitidy, má být zvažována profylaxe
PJP/PCP.


Infekce
Everolimus má imunosupresivní vlastnosti a pacienti mohou být náchylnější k bakteriálním, mykotickým,
virovým nebo protozoárním infekcím, včetně infekcí oportunními patogeny (viz bod 4.8). U pacientů
užívajících everolimus byly popsány lokalizované a systémové infekce zahrnující pneumonie, jiné
bakteriální infekce, invazivní mykotické infekce, např. aspergilózy, kandidózy nebo PJP/PCP a virové
infekce včetně reaktivace virové hepatitidy B. Některé z těchto infekcí byly závažné (např. vedly k sepsi,
respiračnímu nebo jaternímu selhání) a občas fatální.

Lékaři i pacienti si mají být vědomi zvýšeného rizika infekcí při léčbě přípravkem Everolimus Vipharm.
Již existující infekce mají být přiměřeně léčeny a zcela vyléčeny před zahájením léčby přípravkem
Everolimus Vipharm. Během léčby přípravkem Everolimus Vipharm je nutná ostražitost k projevům a
příznakům infekce, a pokud byla diagnostikována infekce, musí se okamžitě zavést vhodná léčba a je
třeba zvážit přerušení nebo ukončení léčby přípravkem Everolimus Vipharm.

Jestliže je diagnostikována systémová invazivní mykotická infekce, musí být léčba přípravkem
Everolimus Vipharm okamžitě a trvale zastavena a musí být zahájena vhodná antimykotická terapie.

U pacientů, kteří užívali everolimus, byly hlášeny případy PJP/PCP, některé s fatálními následky.
PJP/PCP mohou být spojeny se souběžným podáváním kortikosteroidů nebo jiných
imunosupresivních přípravků. Při souběžném podávání kortikosteroidů nebo jiných
imunosupresivních přípravků má být zvážena profylaxe PJP/PCP.

Hypersenzitivní reakce
V souvislosti s everolimem byly pozorovány hypersenzitivní reakce, které se projevují příznaky, jako je
mimo jiné anafylaxe, dušnost, zrudnutí, bolest na hrudi nebo angioedém (například otok dýchacích cest
nebo jazyka s respiračními poruchami nebo bez nich) (viz bod 4.3).

Současné užívání inhibitorů angiotensin konvertujícího enzymu (ACE)
Pacienti současně užívající ACE inhibitory (např. ramipril) mají zvýšené riziko angioedému (například
otok dýchacích cest nebo jazyka s respiračními poruchami nebo bez nich) (viz bod 4.5).

Stomatitida
Stomatitida, včetně ulcerací a mukozitidy v dutině ústní, je nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem u
pacientů léčených everolimem (viz bod 4.8). Stomatitida se většinou vyskytuje v prvních 8 týdnech
léčby. Jednoramenná studie u postmenopauzálních pacientek s nádorem prsu léčených everolimem a
exemestanem ukázala, že orální roztok kortikosteroidu bez alkoholu, podávaný jako ústní voda během
prvních 8 týdnů léčby, může snižovat výskyt a závažnost stomatitidy (viz bod 5.1). Léčba stomatitidy
může proto zahrnovat profylaktické a/nebo terapeutické použití topické léčby v podobě orálního roztoku
kortikosteroidu bez alkoholu k výplachu úst. Nemají se však používat přípravky obsahující alkohol,
peroxid vodíku, deriváty jódu a mateřídoušky, protože by mohlo dojít k exacerbaci stavu. Doporučuje se
sledování a léčba mykotických infekcí, zvláště u pacientů léčených léčivými přípravky na bázi steroidů.
Antimykotika nemají být použita, dokud mykotická infekce nebude diagnostikována (viz bod 4.5).

Případy selhání ledvin
U pacientů léčených everolimem byly pozorovány případy selhání ledvin (včetně akutního selhání
ledvin), některé s fatálními následky (viz bod 4.8). Doporučuje se monitorovat funkci ledvin, a to
zejména u pacientů s dalšími rizikovými faktory, které by mohly také poškodit funkci ledvin.

Laboratorní vyšetření a monitorování
Funkce ledvin
Bylo hlášeno zvýšení sérového kreatininu, které bylo obvykle lehké a proteinurie (viz bod 4.8). Před
zahájením léčby přípravkem Everolimus Vipharm a pravidelně pak během léčby se doporučuje sledovat
funkci ledvin, včetně stanovení hladiny močovinového dusíku v krvi (BUN), proteinů v moči a sérového
kreatininu.

Glukosa v krvi
Byla hlášena hyperglykemie (viz bod 4.8). Doporučuje se monitorovat sérové hladiny glukosy nalačno
před zahájením léčby přípravkem Everolimus Vipharm, a poté pravidelně v jejím průběhu. Častější
sledování se doporučuje při souběžném podávání přípravku Everolimus Vipharm s jinými léčivými
přípravky, které mohou vyvolávat hyperglykemii. Pokud je to možné, má být před zahájením léčby
přípravkem Everolimus Vipharm u pacienta dosaženo optimální kompenzace glykemie.

Lipidy v krvi
Byla hlášená dyslipidemie (zahrnující hypercholesterolemii a hypertriglyceridemii). Před zahájením
léčby přípravkem Everolimus Vipharm se doporučuje sledování hladin cholesterolu a triglyceridů v krvi a
po zahájení léčby se doporučuje periodické sledování spolu se zavedením příslušné farmakologické
terapie.

Hematologické parametry
Bylo hlášeno snížení hladiny hemoglobinu, počtu lymfocytů, neutrofilů a trombocytů (viz bod 4.8).
Před zahájením léčby přípravkem Everolimus Vipharm a pravidelně pak v jejím průběhu se doporučuje
monitorovat kompletní krevní obraz.

Funkční karcinoidy
V randomizované, dvojitě zaslepené, multicentrické studii u pacientů s funkčními karcinoidy byla
porovnávána léčba everolimem a depotním oktreotidem s placebem a depotním oktreotidem. Ve studii
nebylo dosaženo primárního cílového parametru účinnosti (přežití bez progrese [PFS]) a celkové přežití
(OS) hodnocené v interim analýze bylo numericky příznivější ve větvi s placebem a oktreotidem. U
pacientů s funkčními karcinoidy tedy nebyla bezpečnost a účinnost stanovena.

Prognostické faktory u gastrointestinálních nebo plicních neuroendokrinních tumorů
U pacientů s nefunkčním gastrointestinálním nebo plicním neuroendokrinním tumorem a s dobrými
prognostickými vstupními faktory, jako je např. primární nádor v ileu a normální hodnota chromograninu
A či nepřítomnost kostního postižení, je třeba před zahájením léčby everolimem individuálně posoudit
přínosy a rizika léčby. Existují omezené důkazy o přínosech PFS u podskupiny pacientů s primárním
původem nádoru v ileu (viz bod 5.1).

Interakce
Přípravek se nemá podávat souběžně s inhibitory a induktory CYP3A4 a/nebo nespecifickými efluxními
pumpami P-glykoproteinu (PgP). Pokud se nelze vyhnout současnému podání středně silných inhibitorů
nebo induktorů CYP3A4 a/nebo PgP, je třeba pečlivě sledovat klinický stav pacient. Má být zvážena
úprava dávky přípravku Everolimus Vipharm podle odhadnuté AUC (viz bod 4.5).

Souběžná léčba silnými inhibitory CYP3A4 vede k výrazně zvýšeným koncentracím everolimu v
plazmě (viz bod 4.5). V současně době nejsou k dispozici dostatečné údaje, které by doporučily
dávkování v tomto případě. Z tohoto důvodu se souběžná léčba přípravkem Everolimus Vipharm a
silnými inhibitory nedoporučuje.

Při užívání přípravku Everolimus Vipharm v kombinaci s perorálně podávanými substráty CYP3A4 s
úzkým terapeutickým indexem je zapotřebí opatrnost z důvodu potenciálních lékových interakcí. Pokud
je přípravek Everolimus Vipharm užíván s perorálně podávanými substráty CYP3A4 s úzkým
terapeutickým indexem (např. pimozid, terfenadin, astemizol, cisaprid, chinidin nebo deriváty
námelových alkaloidů), pacient má být sledován s ohledem na možný výskyt nežádoucích účinků
popsaných v informacích o přípravku perorálně podávaných substrátů CYP3A4 (viz bod 4.5).

Porucha funkce jater
Expozice everolimu byla zvýšená u pacientů s lehkou (Child-Pugh A), středně těžkou (Child-Pugh B) a
těžkou (Child-Pugh C) poruchou funkce jater (viz bod 5.2).

U pacientů s těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh C) se doporučuje užívat Everolimus Vipharm,
pokud potenciální prospěch z léčby převáží možná rizika (viz body 4.2 a 5.2).

V současné době nejsou dostupné žádné klinické údaje o bezpečnosti a účinnosti, které by podpořily
doporučení úpravy dávkování pro zvládání nežádoucích účinků u pacientů s poruchou funkce jater.

Očkování
Během léčby přípravkem Everolimus Vipharm nemají být k očkování použity živé vakcíny (viz bod 4.5).

Komplikace při hojení ran
Zhoršené hojení ran je skupinovým účinkem derivátů rapamycinu včetně everolimu. Proto je zapotřebí
opatrnosti při podávání přípravku Everolimus Vipharm v období okolo operace.

Laktosa
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo
malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.

Komplikace při radiační terapii
V případech, kdy byl everolimus užíván během radiační terapie nebo krátce po ní, byly hlášeny závažné a
těžké radiační reakce (jako je radiační ezofagitida, radiační pneumonitida a radiační poškození kůže),
včetně fatálních případů. U pacientů užívajících everolimus v blízkém časovém sledu s radiační terapií je
kvůli zesílení radiační toxicity nutná opatrnost.

Následně byl u pacientů léčených everolimem, kteří dříve prošli radiační terapií, hlášený radiační recall
syndrom (RRS). V případě výskytu RRS má být zváženo přerušení nebo ukončení léčby everolimem.