Diazepam desitin

Těžká forma předávkování s ohrožením na životě se vyskytuje vzácně, nedojde-li ke
kombinaci s jinými léky tlumícími CNS nebo alkoholem.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat respiračním a kardiovaskulárním funkcím na jednotce
intenzivní péče.

Příznaky předávkování
Předávkování benzodiazepinů se obvykle manifestuje různými stupni deprese centrálního
nervového systému, který je v rozsahu od ospalosti po kóma. Symptomy lehké intoxikace
mohou být únava, malátnost, somnolence, zmatenost, křeče, ataxie, hypotonie, dysartrie,
hypotenze, svalová slabost a nystagmus. V případech těžší intoxikace může nastat areflexie,
apnoe, útlum vitálních funkcí, především dechového centra (dechová a oběhová insuficience,
cyanóza, ztráta vědomí, až k zástavě dechu a srdeční akce - nutná intenzivní péče!). Ke
kómatu dochází vzácně a úmrtí je velmi vzácné. Dojde-li ke kómatu, trvá zpravidla několik
hodin, avšak může být i déletrvající a opakované, zejména u starších pacientů. Tlumivý

účinek benzodiazepinů na dýchání zhoršuje preexistující respirační poruchy u pacientů s
respiračním onemocněním. Ve fázi odeznívání intoxikace může dojít k rychle se stupňujícím
stavům neklidu.

Terapie intoxikace
Při léčbě předávkování je třeba mít na paměti, že mohlo být užito vice látek.
Kromě kontroly vitálních funkcí, jako je dýchání, tepová frekvence, TK a tělesná teplota jsou
všeobecně indikovány i.v. podání tekutin a podpůrná opatření, včetně zajištění resuscitační
péče pro případ možné obstrukce dýchacích cest, v závislosti na klinickém obraze. Zejména
může být nutná symptomatická léčba účinků na kardiovaskulární a centrální nervový systém.
Hypotenzi lze léčit sympatomimetiky. Při dechové insuficienci, která může být rovněž
způsobena periferní myorelaxací, je nutno zavést řízené dýchání. Antagonisté morfinu jsou
kontraindikováni. Upozornění: Ve vědecké literatuře dosud nebyla předepsána ani
hemodialýza, ani peritoneální dialýza. Po předávkování samotným diazepamem je
nepravděpodobné, že budou forsírovaná diuréza a dialyzační opatření účinné, vzhledem k
vysoké míře vazby diazepamu na proteiny v plazmě a velkému distribučnímu objemu.
Flumazenil (antagonista benzodiazepinů) lze doporučit ke zmírnění benzodiazepiny
způsobeného centrálního útlumu. Pacienta je nutné pečlivě monitorovat, neboť flumazenil
ruší nejen sedativní, ale například i antikonvulzivní a anxiolytický účinek diazepamu.
Vzhledem ke krátkému poločasu o délce přibližně 1 hodiny se musí pacienti po vyprchání
účinku flumazenilu nepřetržitě monitorovat. Flumazenil je kontraindikován, pokud se
souběžně podávají léky, které snižují práh pro vznik záchvatů (např. tricyklická
antidepresiva). Další informace o správném podání naleznete v souhrnu údajů o přípravku pro
flumazenil.