Calcium gluconicum 10% b.braun

Dávka a způsob podání závisí na stupni hypokalcemie a povaze a závažnosti příznaků. V případě
mírných neuromuskulárních příznaků by měla být dána přednost perorálnímu podání vápníku.

Obvyklé hodnoty počátečních dávek v následující tabulce slouží jako vodítko:

>12 roků jako u dospělých 
 嘀 případě těžkých příznaků hypokalcemie u novorozenců nebo kojenců, např. kardiálních příznaků,
může být zapotřebí k rychlému obnovení normálních hladin vápníku v séru podání vyšších
počátečních dávek (až do 2 ml/kg tělesné hmotnosti, ≙ 0,45 mmol vápníku/kg tělesné hmotnosti).

V závislosti na klinickém stavu pacienta je také možno v případě potřeby dávku opakovat. Následné
dávky by měly být upraveny podle aktuální hladiny vápníku v séru.

Tam kde je to indikováno, např. v případě nedostatku kalciferolu, následuje po perorálním podávání
léčba intravenózní.

Starší pacienti
Ačkoli nejsou žádné známky toho, že tolerance injekčního glukonanu vápenatého je přímo ovlivněna
pokročilým věkem, okolnosti, které mohou někdy být s věkem spojeny, jako je porucha
funkce ledvin a nedostatečná výživa, mohou přímo toleranci ovlivnit a mohou vyžadovat redukci
dávek.

Způsob podání
Během injekce má pacient ležet a má být pečlivě sledován. Sledována má být i tepová frekvence nebo
EKG.

Dospělí
Intravenózní podání nebo intramuskulární podání.
Vzhledem k riziku místního podráždění by se měla hluboká intramuskulární injekce aplikovat pouze
tehdy, pokud není možná aplikace pomalé intravenózní injekce.
Je třeba dbát na to, aby intramuskulární injekce byly aplikovány dostatečně hluboko do svalu,
přednostně do gluteální krajiny (viz body 4.4 a 4.8).
V případě obézních pacientů je nutné použít delší jehlu, aby byla injekce bezpečně aplikována do
svalu a ne do tukové tkáně.
Jsou-li nutné opakované aplikace injekce, vždy je třeba změnit místo vpichu.
Podle směrnic NHS (National Health Service v UK - státní zdravotní péče) pro léčbu hypoglykémie u
dospělých by rychlost intravenózního podání neměla překročit 2 ml (0,45 mmol vápníku) za minutu.

Pediatrická populace (<18 let)
Aby bylo dosaženo dostatečně pomalé rychlosti podání a předešlo se iritaci/nekróze v případě
nepředvídaného paravenózního prosáknutí, používá se pouze pomalá intravenózní injekce nebo
intravenózní infuze (obě po naředění). Rychlost intravenózního podání přípravku Calcium
Gluconicum 10% B. Braun dětem a dospívajícím by neměla překročit 5 ml za minutu při ředění 1:(viz bod 6.6).
U pediatrických pacientů nelze přípravek podávat intramuskulární injekcí.

4.3 Kontraindikace
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.- Hyperkalcemie (např. u pacientů s hyperparathyreoidizmem, hypervitaminózou D,
dekalcifikujícími malignitami, renální insuficiencí, osteoporózou z imobility, sarkoidózou,
„milk-alkali“ syndromem)
- Hyperkalciurie
- Intoxikace srdečními glykosidy
- Léčba srdečními glykosidy.
Jedinou výjimkou může být nezbytné intravenózní podání vápníku při léčbě těžkých příznaků
hypokalcemie, které představují bezprostřední, fatální riziko pro pacienta, u něhož není možné
podání perorální a jiná bezpečnější terapeutická alternativa není dostupná (viz body 4.4 a 4.5).
- Souběžné podávání ceftriaxonu a intravenózních přípravků obsahujících vápník je
kontraindikováno u předčasně narozených a v termínu narozených novorozenců (≤ 28 dní
věku). Ceftriaxon nelze podávat předčasně narozeným a v termínu narozeným novorozenců
(≤ 28 dní věku), kterým jsou podávány (nebo u kterých je plánováno podávání) intravenózních
přípravků obsahujících vápník.

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvláštní upozornění
Ve výjimečných případech, kdy je glukonan vápenatý intravenózně podáván pacientům léčeným
srdečními glykosidy, je bezpodmínečně nutný adekvátní kardiální monitoring a urgentní léčba
kardiálních komplikací, jako jsou závažné arytmie, musí být dostupná.

Soli vápníku by měly být užity jen s velkou opatrností a po pečlivém stanovení indikace u pacientů
s nefrokalcinózou, onemocněním srdce, sarkoidózou (Boeckova choroba), u pacientů léčených
epinefrinem (viz bod 4.5) nebo u starších pacientů.

Poškození funkce ledvin může být spojeno s hyperkalcemií a sekundárním hyperparathyreoidizmem.
Tudíž pacientům s poškozením funkce ledvin by měl být vápník podán parenterálně pouze po
pečlivém stanovení indikace a měla by být sledována vyváženost poměru vápníku a fosforu.

Pacienti užívající ceftriaxon
U pacientů jakéhokoli věku nesmí být ceftriaxon mísen ani podáván souběžně s žádnými
intravenózními roztoky obsahujícími vápník, a to ani tehdy, pokud jde o podání různými infuzními
linkami nebo různými místy aplikace infuze (viz bod 6.2).

U předčasně a v termínu narozených novorozenců mladších než 1 měsíc byly hlášeny fatální reakce
s vápenato-ceftriaxonovými sraženinami v plicích a ledvinách.

U pacientů starších 28 dní věku však ceftriaxon a roztoky obsahující vápník mohou být podány
sekvenčně (jeden po druhém), jestliže jsou použity infuzní linky umístěné v odlišných místech
aplikace nebo byly infuzní linky vyměněny nebo byly mezi infuzemi pečlivě vypláchnuty
fyziologickým solným roztokem, aby nedošlo ke vzniku sraženin.

Sekvenční infuze ceftriaxonu a přípravků obsahujících vápník nesmí být použity u hypovolemických
pacientů.

Zvláštní opatření pro použití
Roztoky obsahující vápník by měly být podávány pomalu, aby se minimalizovala periferní
vazodilatace a kardiální deprese.
Intravenózní injekce by měly být provázeny sledováním tepové frekvence nebo kontrolou EKG,
protože jsou-li aplikovány příliš rychle, může se objevit bradykardie s vazodilatací nebo arytmie.
U pediatrických pacientů by přípravek Calcium Gluconicum 10% B. Braun neměl být podáván
intramuskulárně, ale pouze pomalu intravenózně.
Pacienti, kteří dostávají soli vápníku, by měli být pečlivě monitorováni, aby bylo zajištěno udržení
správné hladiny vápníku bez ukládání do tkání.
Jsou-li parenterálně podávány vysoké dávky vápníku, měly by být sledovány plazmatické hladiny
vápníku a jeho vylučování močí.

Calcium Gluconicum 10% B. Braun se nesmí injekčně podat do tukové tkáně, protože vápník není
rozpustný v tukové tkáni, a proto může způsobit tvorbu infiltrátů s následnou tvorbou abscesů,
induraci tkáně a nekrózu.
Po paravenózní aplikaci nebo povrchové intramuskulární injekci se může objevit lokální podráždění,
s možností následné ablace kůže nebo nekrózy tkáně (viz bod 4.8). Je nutné zabránit extravazaci;
místo vpichu musí být pečlivě sledováno.

Je třeba se vyvarovat vysokému příjmu vitaminu D.