Bicaluplex

Nebyly prokázány žádné farmakodynamické ani farmakokinetické interakce mezi
bikalutamidem a analogy LHRH.

Podle studií in vitro R-bikalutamid je inhibitor CYP 3A4 a má menší inhibiční účinek
na CYP 2C9, 2C19 a 2D6.

I když klinické studie, které využívají antipyrin jako marker aktivity cytochromu P(CYP), neprokázaly potenciál pro lékové interakce mezi midazolamem a
bikalutamidem, byla po souběžném podávání bikalutamidu po dobu 28 dnů zvýšena
střední hodnota expozice midazolamu (AUC) až o 80 %. Pro léky s úzkým
terapeutickým indexem může být takový nárůst významný.
Proto je souběžné používání terfenadinu, astemizolu a cisapridu kontraindikováno (viz
bod 4.3) a při souběžném podávání bikalutamidu s léky jako jsou cyklosporin a
blokátory kalciového kanálu je nutná opatrnost. U těchto léků může být potřebné
snížení dávek, zejména v případě průkazu zesílení účinku nebo nežádoucích účinků. U
cyklosporinu je doporučeno, aby byly plazmatické koncentrace a klinický stav po
zahájení nebo ukončení terapie bikalutamidem důkladně monitorovány.
Při souběžném předepisování bikalutamidu s dalšími léky, které mohou inhibovat jeho
oxidaci, například s cimetidinem a ketokonazolem, je nutná opatrnost. To by mohlo
vést ke zvýšeným plazmatickým koncentracím bikalutamidu, které by mohly teoreticky
vést ke zvýraznění výskytu nežádoucích účinků.

In vitro studie ukázaly, že bikalutamid může vytěsňovat kumarinové antikoagulans
warfarin z jeho vazebných míst na proteinech. Byl hlášen zvýšený účinek warfarinu a
dalších kumarinových antikoagulancií podávaných souběžně s bikalutamidem. Proto
se u pacientů, kterým je podáván bikalutamid souběžně s kumarinovými
antikoagulancii, doporučuje pečlivé sledování PT/INR a zvážení úpravy dávky
antikoagulancií (viz body 4.5 a 4.8).


Kvůli souvislosti androgen-deprivační léčby a prodloužení QT intervalu by měla být
pečlivě zvážena souběžná léčba přípravkem Bicaluplex s léčivými přípravky, o kterých
je známo, že prodlužují QT interval, a léčba přípravky, které mohou vyvolat Torsade
de pointes, jako antiarytmika třídy I A (např. chinidin, disopyramid), třídy III (např.
amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid), metadon, moxifloxacin, antipsychotika a další
(viz bod 4.4).