Betadine

Jodovaný povidon je účinný při hodnotách pH 2,0 až 7,0. Je třeba očekávat, že komplex bude reagovat
s proteiny a jinými nenasycenými organickými sloučeninami, což povede ke snížení jeho účinnosti.

Současné použití jodovaného povidonu a přípravků na ošetření ran obsahujících enzymatické
sloučeniny vede k oslabení účinků obou látek. Přípravky obsahující rtuť (viz bod 4.3), stříbro, peroxid
vodíku a taurolidin se mohou vzájemně ovlivňovat s jodovaným povidonem a vést k vzájemnému
oslabení účinnosti, a proto se nemají používat současně.

Jodovaný povidon ve formě masti přípravku Betadine nemá být používán současně ani s redukčními
činidly, alkalickými solemi a kysele reagujícími látkami.

Přípravky s jodovaným povidonem použité před nebo po aplikaci antiseptik s obsahem oktenidinu na
stejném nebo sousedním místě mohou způsobit přechodné tmavé zbarvení postižené oblasti.

U pacientů léčených současně lithiem je třeba se vyvarovat dlouhodobého používání, zvláště na
velkých plochách, protože může dojít k absorpci většího množství jódu.

Vzhledem k oxidačnímu účinku přípravků s jodovaným povidonem mohou mít různé diagnostické
přípravky falešně pozitivní laboratorní výsledky (např. testy s toluidinem nebo guajakovou pryskyřicí
pro stanovení hemoglobinu nebo glukosy ve stolici nebo v moči).

Absorpce jodu z přípravků obsahujících jodovaný povidon může být vychytávání jodu štítnou žlázou
Strana 3 (celkem 7)
sníženo, což může vést k ovlivnění různých vyšetření (scintigrafie štítné žlázy, stanovení jodu
vázaného na bílkoviny [PBI], diagnostika radioaktivním jodem) a může znemožnit plánovanou léčbu
štítné žlázy jodem (terapii radioaktivním jodem). Mezi ukončením léčby a provedením nového
scintigramu je třeba ponechat dostatečný časový interval (minimálně 1-2 týdny), (viz bod 4.3).