BINABIC -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Binabic 150 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje bicalutamidum 150 mg.

Pomocné látky se známým účinkem: jedna tableta obsahuje 188,0 mg monohydrátu laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.
Popis přípravku: bílé, kulaté, bikonvexní potahované tablety o průměru 10,5 mm, na jedné
straně půlící rýha.
Půlící rýha má pouze usnadnit dělení pro snazší polykání, nikoli za účelem dělení dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Binabic 150 mg je indikován buď jako samostatná léčba nebo jako adjuvantní
léčba po radikální prostatektomii nebo radioterapii u pacientů s lokálně pokročilým
karcinomem prostaty s vysokým rizikem progrese nemoci (viz bod 5.1).

Přípravek Binabic 150 mg je rovněž indikován u pacientů s lokálně pokročilým nemetastatickým
karcinomem prostaty, u kterých není chirurgická kastrace nebo jiný chirurgický zásah vhodný či přijatelný.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dospělí muži včetně starších pacientů: Dávkování je jedna tableta 150 mg jednou denně perorálně.
Přípravek Binabic 150 mg má být bez přerušení užíván minimálně po dobu 2 let nebo do progrese
onemocnění.

Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin:
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná žádná úprava dávkování.

Porucha funkce jater:
U pacientů s lehkou poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávkování. U pacientů se středně těžkou
až těžkou poruchou funkce jater může docházet ke zvýšené akumulaci bikalutamidu (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Bikalutamid není určen k léčbě dětí (viz bod 4.3).

4.3 Kontraindikace

Bikalutamid je kontraindikován u žen a dětí (viz bod 4.6).
Bikalutamid nesmí být podáván pacientům, kteří vykazují hypersenzitivní reakci na léčivou látku nebo
kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Bikalutamid nesmí být podáván současně s terfenadinem, astemizolem anebo cisapridem (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Léčba má být zahájena pod přímým dohledem specializovaného lékaře.

Bikalutamid je metabolizován převážně v játrech. Údaje ukazují, že vylučování bikalumatidu u pacientů s
těžkou poruchou funkce jater může být zpomaleno, což může vést ke zvýšenému hromadění přípravku v
organizmu. Proto u pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce jater má být bikalutamid
používán s opatrností.

Mají být prováděna opakovaná kontrolní vyšetření, tak aby byly včas odhaleny případné změny jaterních
funkcí. Očekává se, že změny se ve většině případů vyskytnou v průběhu prvních 6 měsíců léčby
bikalutamidem.

Závažné jaterní změny a jaterní selhání byly při léčbě bikalutamidem pozorovány vzácně (viz bod 4.8.),
hlášeny byly i fatální případy. V těchto případech je nutné léčbu přerušit.

V případě prokazatelné progrese onemocnění při léčbě bikalutamidem, včetně zvýšení hodnot PSA, má být
zváženo ukončení jeho dalšího podávání.

Bylo zjištěno, že bikalutamid inhibuje cytochrom P450 (CYP 3A4), proto je zapotřebí opatrnost při
souběžném podávání léčivých přpíravků metabolizovaných převážně prostřednictvím CYP 3A4 (viz body
4.3 a 4.5).

U pacientů užívajících bikalutamid byly vzácně hlášeny případy fotosenzitivních reakcí. Pacientům je třeba
doporučit, aby se během užívání bikalutamidu vyvarovali přímé expozici nadměrnému slunečnímu nebo UV
záření, přičemž lze zvážit použití opalovacích krémů. V případě přetrvávající a/nebo závažné fotosenzitivní
reakce má být zahájena příslušná symptomatická léčba.

Androgen-deprivační léčba může prodlužovat QT interval. U pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení
QT intervalu v anamnéze a u pacientů souběžně užívajících léčivé přípravky, které mohou prodlužovat QT
interval (viz bod 4.5), má lékař před zahájením léčby bikalutamidem zvážit poměr přínosů a rizik, včetně
rizika Torsade de pointes.

Antiandrogenní léčba může zapříčinit morfologické změny spermií. Ačkoliv účinek bikalutamidu na
morfologii spermií nebyl hodnocen a žádné takové změny nebyly u pacientů, kteří dostávali bikalutamid,
hlášeny, pacienti a/nebo jejich partnerky mají používat vhodnou antikoncepci během léčby bikalutamidem a
po dobu 130 dní po jejím skončení.

Potenciace účinků kumarinových antikoagulancií byla hlášena u pacientů léčených současně bikalutamidem.
To může vést ke zvýšení protrombinového času (PT) a mezinárodního normalizovaného poměru (INR).
Některé případy byly spojeny s rizikem krvácení. Je doporučeno pečlivé sledování PT/INR a zvážení úpravy
dávky antikoagulancií (viz body 4.5 a 4.8).

Přípravek Binabic 150 mg obsahuje laktózu
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo
malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Přípravek Binabic 150 mg obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Ve studiích in vitro bylo zjištěno, že R-bikalutamid působí především jako inhibitor CYP3A4, se slabším
inhibičním účinkem na aktivitu izoenzymů CYP2C9, CYP2C19 a CYP2D6.

Klinické studie s antipyrinem jako markerem aktivity cytochromu P450 neprokázaly interakční potenciál
bikalutamidu, avšak střední expozice (AUC) midazolamu se zvýšila téměř o 80 % při současném podávání
bikalutamidu po dobu 28 dní. U přípravků s úzkým terapeutickým indexem, může být takový nárůst klinicky
významný. Z tohoto důvodu je kontraindikováno podávání bikalutamidu současně s terfenadinem,
astemizolem a cisapridem (viz bod 4.3) a zvýšené opatrnosti je zapotřebí při současném podávání
bikalutamidu s přípravky jako je cyklosporin anebo inhibitory kalciových kanálů. Pokud dojde k projevům
zvýšeného účinku nebo navýšení nežádoucích účinků těchto látek, je zapotřebí snížit jejich dávkování. U
pacientů užívajících cyklosporin se doporučuje pečlivá kontrola jeho plazmatických hladin a klinického
stavu pacienta při zahájení a při ukončení léčby bikalutamidem.

Při souběžném předepisování bikalutamidu s dalšími léčivými přípravky, které mohou inhibovat jeho
oxidaci, například s cimetidinem a ketokonazolem, je nutná opatrnost. Mohlo by to vést ke zvýšeným
plazmatickým koncentracím bikalutamidu, které by mohly teoreticky vést ke zvýraznění výskytu
nežádoucích účinků.

In vitro studie ukázaly, že bikalutamid může vytěsňovat kumarinové antikoagulans warfarin z jeho
vazebných míst na proteinech. Při souběžném podávání s bikalutamidem byl hlášen zvýšený účinek
warfarinu a dalších kumarinových antikoagulancií. Proto se u pacientů, kterým je podáván bikalutamid
souběžně s kumarinovými antikoagulancii, doporučuje pečlivé sledování PT/INR a zvážení úpravy dávky
antikoagulancií (viz body 4.4 a 4.8).

Kvůli souvislosti androgen-deprivační léčby a prodloužení QT intervalu má být pečlivě zvážena souběžná
léčba bikalutamidem s léčivými přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, a léčba přípravky,
které mohou vyvolat Torsade de pointes, jako antiarytmika třídy I A (např. chinidin, disopyramid), třídy III
(např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid), metadon, moxifloxacin, antipsychotika a další (viz bod 4.4.).

Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Bikalutamid je kontraindikován u žen a nesmí být podáván těhotným ženám.

Kojení
Podávání bikalutamidu je během kojení kontraindikováno.

Fertilita
Reverzibilní porucha samčí fertility byla pozorována ve studiích na zvířatech (viz bod 5.3). U mužů je třeba
počítat s obdobím subfertility nebo infertility.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Není pravděpodobné, že bikalutamid ovlivňuje schopnost pacientů řídit nebo obsluhovat stroje. Nicméně je
třeba poznamenat, že se může příležitostně vyskytnout somnolence (viz bod 4.8). Tito pacienti mají dávat
zvýšený pozor.

4.8 Nežádoucí účinky

V tomto bodě jsou nežádoucí účinky definovány následovně: Velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10),
méně časté (≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10000 až <1/1000), velmi vzácné (≤1/10000), není známo (z
dostupných údajů nelze určit).

TAB. 1: Frekvence nežádoucích účinků
Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického
systému
Časté Anémie
Poruchy imunitního systému Méně časté Hypersenzitivita
Angioedém
Kopřivka
Poruchy metabolismu a výživy Časté Snížená chuť k jídlu
Psychiatrické poruchy Časté Snížené libido
Deprese

Poruchy nervového systému Časté Závrať
Somnolence
Srdeční poruchy Není známo prodloužení QT intervalu (viz
body 4.4 a 4.5)
Cévní poruchy Časté Návaly horka
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Méně časté Intersticiální plicní
onemocnění (hlášeny byly i
fatální případy)
Gastrointestinální poruchy Časté Bolest břicha
Zácpa
Dyspepsie
Flatulence
Nauzea
Poruchy jater a žlučových cest

Časté Hepatotoxicita
Žloutenka
Zvýšená hladina transamináza
Vzácné Jaterní selháníd (hlášeny byly i
fatální případy)
Poruchy kůže a podkožní tkáně Velmi časté Vyrážka
Časté Alopecie
Hirsutismus/opětovný růst vlasů
Suchost kůžec
Svědění
Vzácné Fotosenzitivní reakce
Poruchy ledvin a močových cest Časté Hematurie
Poruchy reprodukčního systému
a prsou

Velmi časté Gynekomastie a citlivost prsůb
Časté Erektilní dysfunkce
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace

Velmi časté Asténie

Časté Bolest na hrudi
Edém
Vyšetření Časté Nárůst hmotnosti

a. Jaterní změny byly vzácně závažné, často byly přechodné a vymizely či zlepšily se s pokračující terapií
nebo po ukončení terapie.

b. Většina pacientů, kteří užívali bikalutamid 150 mg v monoterapii, zaznamenala gynekomastii a/nebo
bolest prsů. Ve studiích byly tyto symptomy považovány za závažné až u 5 % pacientů. Gynekomastie
nemusí spontánně ustoupit po ukončení léčby, zejména pokud byla léčba dlouhodobá.

c. Vzhledem ke kódovací konvenci studií EPC byla nežádoucí účinek "suchost kůže" kódován pod termínem
COSTART "vyrážka". Proto nelze stanovit samostatné určení frekvence pro dávku 150 mg bikalutamidu a
předpokládá se stejná frekvence jako u dávky 50 mg.

d. Uvedeno jako nežádoucí účinek po revizi postmarketingových údajů. Frekvence byla určena na základě
výskytu hlášených nežádoucích účinků jaterního selhání u pacientů léčených otevřeně bikalutamidem ve
studiích EPC s dávkou 150 mg.

e. Uvedeno jako nežádoucí účinek po revizi postmarketingových údajů. Frekvence byla určena na základě
výskytu hlášených nežádoucích účinků intersticiální pneumonie u pacientů léčených během
randomizovaného období léčby ve studiích EPC s dávkou 150 mg.

Zvýšení PT/INR: po uvedení přípravku na trh byl hlášen výskyt interakcí kumarinových antikoagulancií s
bikalutamidem (viz body 4.4 a 4.5).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Dosud nebyl hlášen žádný případ předávkování. Neexistuje žádné specifické antidotum, léčba případného
předávkování má být symptomatická. Dialýza nemusí být účinná vzhledem k tomu, že bikalutamid vykazuje
vysokou míru vazby na bílkoviny a v moči se jako volný a nezměněný nenachází. Je indikována celková
podpůrná léčba s častou kontrolou základních životních funkcí.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antiandrogeny.
ATC skupina: L02 B B03

Mechanismus účinku
Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen, který nemá žádnou další endokrinní aktivitu. Váže se na androgenní
receptory divokého nebo normálního typu, bez schopnosti aktivovat expresi genů, a tím inhibuje androgenní
stimulaci. Výsledkem inhibice je regrese nádorů prostaty. Přerušení léčby bikalutamidem může u některých
pacientů vést ke vzniku „syndromu z vysazení antiandrogenu“.

Klinická účinnost a bezpečnost
Bikalutamid byl hodnocen v léčbě pacientů s lokalizovaným (T1-T2, N0 nebo NX, M0) nebo lokálně
pokročilým (T3-T4, jakékoliv N, M0; T1-T2, N+, M0) nemetastatickým karcinomem prostaty v
kombinované analýze 3 placebem kontrolovaných, dvojitě zaslepených studií, provedených celkem s pacienty, u kterých byl bikalutamid podáván jako okamžitá hormonální léčba nebo jako adjuvantní léčba po
radikální prostatektomii nebo radioterapii (primární ozařování zevním zdrojem). Při sledování s mediánem
9,7 roku byla u 36,6 % pacientů léčených bikalutamidem a u 38,17 % pacientů, jimž bylo podáváno placebo,
zjištěna objektivní progrese onemocnění.


Snížení rizika objektivní progrese onemocnění bylo pozorováno ve všech skupinách pacientů, nejpatrnější
však bylo u pacientů s nejvyšším rizikem progrese onemocnění. Proto se mohou lékaři rozhodnout, že
optimální léčebná strategie pro pacienta s nízkým rizikem progrese onemocnění, především při adjuvantní
léčbě po radikální prostatektomii, může spočívat v odložení hormonální terapie až doby, dokud se neobjeví
známky progrese choroby.

Při sledování s mediánem doby 9,7 roku a mortalitou 31,4 % (HR = 1,01; 95% CI 0,94 až 1,09) nebyl zjištěn
žádný rozdíl v celkovém přežití. Při analýze podskupin však byly pozorovatelné určité trendy.

Přehled výsledků hodnocení přežití bez progrese onemocnění a celkové doby přežití na základě Kaplan-
Meierových odhadů pro pacienty s lokálně pokročilým onemocněním jsou shrnuty v následujících tabulkách.

TAB. 2 Podíl pacientů s lokálně pokročilým onemocněním v průběhu času dle terapeutických
podskupin

Analyzovaná
populace
Léčebná
skupina
Příhody
(%) po letech
Příhody
(%) po letech
Příhody
(%) po letech
Příhody (%)
po 10 letech
Pečlivé sledování
(n=657)
bikalutamid
150 mg 19,7% 36,3% 52,1% 73,2%
placebo 39,8% 59,7% 70,7% 79,1%
Radioterapie
(n=305)
bikalutamid
150 mg 13,9% 33,0% 42,1% 62,7%
placebo 30,7% 49,4% 58,6% 72,2%
Radikální
prostatektomie
(n=1719)
bikalutamid
150 mg 7,5% 14,4% 19,8% 29,9%
placebo 11,7% 19,4% 23,2% 30,9%

TAB. 3 Celkové přežití u lokálně pokročilého onemocnění dle terapeutických podskupin

Analyzovaná
populace
Léčebná
skupina
Příhody
(%) po letech
Příhody
(%) po letech
Příhody
(%) po letech
Příhody
(%) po letech
Pečlivé sledování
(n=657)
bikalutamid
150 mg 14,2% 29,4% 42,2% 65,0%
placebo 17,0% 36,4% 53,7% 67,5%
Radioterapie
(n=305)
bikalutamid
150 mg 8,2% 20,9% 30,0% 48,5%
placebo 12,6% 23,1% 38,1% 53,3%
Radikální
prostatektomie
(n=1719)
bikalutamid
150 mg 4,6% 10,0% 14,6% 22,4%
placebo 4,2% 8,7% 12,6% 20,2%

U pacientů s lokalizovaným onemocněním, léčených samotným bikalutamidem, nebyl zjištěn žádný
významný rozdíl v době přežití bez progrese onemocnění.
Nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl v celkovém přežití u pacientů s lokalizovaným onemocněním, kteří
užívali bikalutamid jako adjuvantní terapii po radioterapii (HR=0,98; 95% CI 0,80 až 1,20) či radikální
prostatektomii (HR=1,03; 95% CI 0,85 až 1,25). U pacientů s lokalizovaným onemocněním, kteří by jinak
byli léčeni pečlivým sledováním, byl též pozorován trend ke snížení přežití v porovnání s pacienty
užívajícími placebo (HR=1,15; 95% CI 1,00 až 1,32). Vzhledem k tomu není poměr přínosu a rizika u
použití bikalutamidu u pacientů s lokalizovaným onemocněním považován za příznivý.

V samostatném programu byla prokázána účinnost bikalutamidu v dávce 150 mg v léčbě pacientů s lokálně
pokročilým nemetastatickým karcinomem prostaty, u nichž byla indikována okamžitá kastrace, a to ve dvou
studiích u 480 dříve neléčených pacientů s nemetastatickým (M0) karcinomem prostaty. Při 56% mortalitě a
mediánu sledování 6,3 roku nebyl zjištěn signifikantní rozdíl mezi bikalutamidem a kastrací z hlediska
přežití (poměr rizika = 1,05 [CI 0,81 až 1,36]); ekvivalenci obou druhů léčby však nebylo možno potvrdit
statisticky.

V kombinované analýze 2 studií u 805 dříve neléčených pacientů s metastatickým (M1) onemocněním při % mortalitě bylo prokázáno, že bikalutamid v dávce 150 mg je méně účinný než kastrace z hlediska doby
přežití (poměr rizik = 1,30 [CI 1,04 až 1,65]), s numerickým rozdílem v odhadovaném času do úmrtí 42 dnů
(6 týdnů) při mediánu sledování 2 roky.
Bikalutamid je racemát jehož antiandrogenní účinek je téměř výlučně spojen s jeho (R)- enantiomerem.

Bikalutamid je racemát, jehož antiandrogenní účinek je téměř výlučně spojen s jeho (R)- enantiomerem.

Pediatrická populace

U pediatrických pacientů nebyly provedeny žádné studie (viz body 4.3 a 4.6).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Bikalutamid se po perorálním podání dobře vstřebává. Nebyl zjištěn žádný klinicky významný vliv potravy
na biologickou dostupnost bikalutamidu.

Distribuce
Bikalutamid se ve velké míře váže na proteiny (racemát z 96 %, (R)-enantiomer z více než 99 %) a je
rozsáhle metabolizován (oxidací a glukuronidací), jeho metabolity jsou vylučovány přibližně stejným dílem
ledvinami a žlučí.

Biotransformace
(S)-enantiomer bikalutamidu je vylučován rychle ve srovnání s jeho (R)-enantiomerem. Poločas plazmatické
eliminace (R)-enantiomeru činí přibližně 1 týden.

Při déletrvajícím podávání bikalutamidu v dávce 150 mg jednou denně je koncentrace (R)- enantiomeru
v plazmě ve srovnání s (S)- enantiomerem přibližně desetinásobná, což je způsobeno jeho dlouhým
eliminačním poločasem.

Dávkování bikalutamidu 150 mg denně navodí ustálenou koncentraci (R)-enantiomeru v hodnotě přibližně
22 mikrogramů/ml. Z celkového počtu enantiomerů přítomných v plazmě v rovnovážném stavu připadá
99 % na (R)- enantiomer, který má dominantní podíl na léčebném efektu.

Eliminace
V klinické studii byla v semeni mužů, kteří užívali bikalutamid, nalezena průměrná koncentrace (R)-
bikalutamidu 4,9 μg/ml. Množství bikalutamidu, které se může přenést pohlavním stykem na ženu, je malé a
rovná se se přibližně 0,3 μg/kg. Toto množství je nižší než dávka nutná pro navození změn u potomků
laboratorních zvířat.

Zvláštní skupiny pacientů
Farmakokinetika (R)-enantiomeru není ovlivněna věkem, poruchou funkce ledvin ani lehkou až středně
těžkou poruchou funkce jater. Bylo prokázáno, že u pacientů s těžkou poruchou funkce jater je (R)-
enantiomer eliminován z plazmy pomaleji.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Bikalutamid působí u zvířat jako účinný antiandrogen a induktor oxidázy se smíšenou funkcí. S těmito
účinky jsou u zvířat spojeny změny cílových orgánů včetně indukce tumoru (Leydigových buněk, štítné
žlázy, jater). Indukce enzymů nebyla u člověka pozorována. Atrofie semenotvorných kanálků patří k
předpokládaným účinkům antiandrogenů a byla pozorována u všech zkoumaných živočišných druhů. K
úplnému zotavení testikulární atrofie došlo 4 měsíce po ukončení podávání v 6měsíční studii u potkanů (při
dávkách rovnajících se přibližně 0,6násobku terapeutické koncentrace pro člověka při doporučené dávce mg). Žádné zotavení nebylo pozorováno po 24 týdnech po ukončení podávání ve 12měsíční studii u potkanů
(při dávkách rovnajících se přibližně 0,9násobku terapeutické koncentrace pro člověka při doporučené dávce
150 mg). Po 12 měsících opakovaného podávání u psů (při dávkách rovnajících se přibližně 3násobku
terapeutické koncentrace pro člověka při doporučené dávce 150 mg) byl po 6měsíční rekonvalescenci výskyt
testikulární atrofie u psů s dávkou a u kontrolních psů stejný. Ve studii fertility (při dávkách rovnajících se
přibližně 0,6násobku terapeutické koncentrace pro člověka při doporučené dávce 150 mg) měli samci
prodloužený čas k úspěšnému páření bezprostředně po 11 týdnech dávkování; reverze byla pozorována po týdnech bez dávky.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
Monohydrát laktózy
Povidon K-25
Sodná sůl karboxymethyl škrobu (typ A)
Magnesium-stearát

Potahová vrstva tablety:
Potahová soustava Opadry OY-S-9622 bílá:
Hypromelóza (E464)
Oxid titaničitý (E171)
Propylenglykol

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a velikost balení

PVC/PVDC/Al blistr, krabička.
Velikost balení: 28, 30, 98 potahovaných tablet v jedné krabičce.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek a odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Vipharm S.A.
ul. A. i F. Radziwiłłów 05-850 Ożarów Mazowiecki
Polsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

44/570/08-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 17.12.Datum posledního prodloužení registrace: 19.11.

10. DATUM REVIZE TEXTU

08.01.