Zahron combi

Rosuvastatin
Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, genotoxicity a hodnocení
kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Specifické testy na účinky na hERG nebyly
hodnoceny. Nežádoucí účinky, které nebyly pozorovány v klinických studiích, ale pozorované u zvířat při expozici
podobné jako u lidí zahrnují: histopatologické změny jater ve studiích na toxicitu po opakovaném podání u myší,
potkanů a v menší míře na žlučník u psů, ale nikoliv u opic, pravděpodobně v důsledku farmakologického působení
rosuvastatinu. U opic a psů byla ve vyšších dávkách pozorována testikulární toxicita. Reprodukční toxicita byla
pozorována u potkanů, doprovázená nižším počtem vrhů, nižší hmotností vrhů a sníženým přežíváním mláďat.
Tyto účinky byly pozorovány při systémové expozici samic dávkám, které několikanásobně převyšovaly úroveň
terapeutické expozice u lidí.
Amlodipin
Reprodukční toxikologie
Reprodukční studie u potkanů a myší prokázaly zpoždění vrhu, prodloužení doby vrhu a snížení přežití mláďat při
dávkách přibližně 50x vyšších, než jsou nejvyšší doporučené dávky pro člověka stanovené v mg/kg.
Snížení fertility
Nebyl zjištěn žádný účinek na fertilitu potkanů léčených amlodipinem (samci po dobu 64 dní a samice po dobu dní před pářením) v dávkách do 10 mg/kg/den (8x* vyšší, než je maximální doporučená dávka pro člověka 10 mg
na základě mg/m2). V jiné studii s potkany, kde byly samci vystaveni amlodipin-besylátu po dobu 30 dnů v
dávkách srovnatelných s dávkami pro člověka stanovené v mg/kg, byly pozorovány snížené plazmatické hladiny
folikuly-stimulujících hormonů a testosteronu a rovněž snížení hustoty spermií a počtu zralých spermatid a
Sertoliho buněk.
Kancerogeneze, mutageneze
U potkanů a myší vystavených amlodipinu v potravě po dobu dvou let v koncentracích vypočtených tak, aby
odpovídaly denním úrovním dávky 0,5; 1,25 a 2,5 mg/kg/den nebyl podán žádný důkaz o kancerogenitě

amlodipinu. Nejvyšší dávka (u myší podobná a u potkanů dvojnásobná* než jsou maximální doporučené klinické
dávky 10 mg na základě mg/m2) byla blízká maximální tolerované dávky u myší, avšak nikoliv u potkanů.
Studie mutagenity neodhalily žádné na dávce závislé účinky jak na genové, tak ani na chromozomální úrovni.
* Při hmotnosti pacienta 50 kg.