Yervoy
Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika, monoklonální protilátky a konjugáty protilátka - léčivo,
jiné monoklonální protilátky a konjugáty protilátka - léčivo, ATC kód: L01FX04.
Mechanismus účinku
Cytotoxický T-lymfocytární antigen-4 inhibitor kontrolního bodu imunitní reakce CTLA-4, blokuje inhibiční signály indukované signální
drahou přes CTLA-4, zvyšuje počet reaktivních efektorových T-buněk, které se mobilizují, aby se
zvýšil přímý imunitní útok T-buněk proti nádorovým buňkám. Blokáda CTLA-4 může také snížit
funkci regulačních T-buněk, což může také přispívat k protinádorové imunitní odpovědi. Ipilimumab
může selektivně depletovat regulační T-buňky v nádorovém mikroprostředí, tím se zvýší poměr mezi
intratumorálními efektorovými T-buňkami a regulačními T-buňkami, a to vede ke smrti nádorových
buněk.
Farmakodynamické účinky
U pacientů s melanomem, kteří dostávali ipilimumab, se střední absolutní počet lymfocytů v periferní
krvi na dávce. Ve studii MDX010-20 hodnotu ALC během indukčního dávkovacího období, ale žádná významná změna v ALC nebyla
pozorována v kontrolní skupině pacientů, kteří dostávali hodnocenou peptidovou vakcínu gp100.
V periferní krvi pacientů s melanomem bylo pozorováno průměrné zvýšení v procentu aktivovaných
HLA-DR+ CD4+ a CD8+ T buněk po léčbě ipilimumabem, které je v souladu s mechanismem účinku.
Průměrné zvýšení procenta centrálních paměťových menší, ale významné zvýšení procenta efektorových paměťových bylo také pozorováno po léčbě ipilimumabem.
Klinická účinnost a bezpečnost
Ipilimumab v kombinaci s nivolumabem
Další informace o klinické účinnosti a bezpečnosti v souvislosti s doporučeným dávkováním
nivolumabu podávaného v monoterapii následující po kombinované terapii s ipilimumabem naleznete
v SmPC pro nivolumab.
Na základě modelování vlivu dávky/expozice na účinnost a bezpečnost nebyly nalezeny žádné
klinicky signifikantní rozdíly v účinnosti a bezpečnosti mezi dávkou nivolumabu ve výši 240 mg
každé 2 týdny a ve výši 3 mg/kg každé 2 týdny. U pokročilého melanomu a RCC dále nebyly na
základě tohoto modelování nalezeny klinicky signifikantní rozdíly mezi dávkou nivolumabu ve výši
480 mg každé 4 týdny a ve výši 3 mg/kg každé 2 týdny.
Klinické studie s ipilimumabem v monoterapii
Melanom
Výhoda celkového přežití pokročilým metastázami, virem lidské imunodeficience klinické studie MDX010-20. Klinické studie vyloučily pacienty s výkonnostním stavem ECOG > 1 a
slizničním melanomem. Pacienti bez jaterních metastáz, kteří měli výchozí AST > 2,5x HHN, pacienti
s jaterními metastázami, kteří měli výchozí AST > 5 x HHN, a pacienti s výchozím celkovým
bilirubinem ≥3 x HHN byli také vyřazeni.
Pro bližší informace o pacientech s autoimunitním onemocněním v anamnéze viz bod 4.4.
MDX010-Dvojitě zaslepená studie fáze 3 zahrnovala pacienty s pokročilým metastazujícímIL-2, dakarbazin, temozolomid, fotemustin nebo karboplatina. Pacienti byli randomizováni v poměru
3:1:1 k podání ipilimumabu 3mg/kg + hodnocenou peptidovou vakcínu gp100 ipilimumabem,v dávce 3 mg/kg nebo pro samotný gp100. Všichni pacienti byli typu HLA-A2*0201.
Tento HLA typ podporuje imunitní prezentaci gp100. Pacienti byli zařazeni bez ohledu na jejich
výchozí stav mutace genu BRAF. Pacienti dostávali ipilimumab každé 3 týdny celkem 4 dávky dle
tolerance indukčního období pokračovali v indukční terapii dle tolerance, pokud měli adekvátní výkonnostní
status. Hodnocení odpovědi nádoru na ipilimumab bylo provedeno přibližně ve 12. týdnu, po
dokončení indukční terapie.
Další léčba ipilimumabem klinické odpovědi prvního hodnocení nádoru. Primární koncový parametr byl OS s ipilimumabem + gp100 vs. skupina gp100. Klíčové sekundární koncové parametry byly OS ve
skupině s ipilimumabem+ gp100 vs. skupina s monoterapií ipilimumabem a ve skupině s monoterapií
ipilimumabem vs. skupina s gp100.
Celkem bylo randomizováno 676 pacientů: 137 do skupiny s monoterapií ipilimumabem, 403 do
skupiny s ipilimumabem + gp100 a 136 do skupiny gp100 samostatně. Většina obdržela všechny
dávky během indukce. Třicet dva pacientů bylo přeléčeno: 8 ve skupině monoterapie ipilimumabem,
23 ve skupině ipilimumab + gp100 a 1 ze skupiny gp100. Trvání sledování bylo maximálně
55 měsíců. Výchozí charakteristiky byly mezi skupinami dobře vyvážené. Medián věku byl 57 let.
Většina laktát dehydrogenázy mozkových metastáz.
Režimy obsahující ipilimumab ukázaly statisticky významnou výhodu nad kontrolní skupinou s gpv OS. Poměr rizika IS:0,51, 0,87; p=0,0026
V analýze podskupin byl sledovaný přínos terapie pro celkové přežití podskupin pacientů pohlaví a typ a počet předchozích terapiíterapie ipilimumabem pro celkového přežití omezena. Protože analýza podskupin zahrnovala pouze
nízký počet pacientů, nemohou být z těchto dat vyvozeny žádné definitivní závěry.
Medián a odhadované hodnoty celkového přežití v 1 roce a ve 2 letech jsou uvedeny v tabulce 8.
Tabulka 8: Celkové přežití v MDX010- Ipilimumab 3 mg/kg n = 137 gp100a n = Medián měsíce OS v 1 roce % OS v 2. roce % a Peptidová vakcína gp100 je experimentální kontrola.
Ve skupině monoterapie ipilimumabem 3 mg/kg byl medián celkového přežití 22 měsíců a 8 měsíců
pro pacienty s SD, resp. pacienty s PD. V době této analýzy nebyly mediány dosaženy u pacientů s CR
nebo PR.
Pro pacienty, kteří vyžadovali přeléčení, byl BORR 38 % ipilimumabem a 0 % ve skupině s gp100. Míra kontroly choroby byla 75 % žádné definitivní závěry o účinnosti přeléčení ipilimumabem.
Rozvoj či udržení klinické aktivity při léčbě ipilimumabem byly podobné při použití systémových
kortikosteroidů, nebo bez nich.
CA184-Do dvojitě zaslepené studie fáze 3 byli zařazeni pacienti s neresekovatelným melanomem stadia III
nebo IV toho 362 k užívání ipilimumabu v dávce 3 mg/kg a 365 k užívání ipilimumabu 10 mg/kg každé
týdny, vždy ve 4 dávkách. Ve skupině s dávkou ipilimumabu 10 mg/kg byl medián OS 16 měsíců 12 měsíců mg/kg ukázalo HR = 0,84 nebyl zjištěn mezi skupinami s dávkou 10 mg/kg a 3 mg/kg statisticky významný rozdíl. 95% CI 0,76; 1,04 a P-hodnota log-rank testu = 0,1548mg/kg podobná. BORR byla 15,3 % 9,0; 16,0nežádoucích účinků ve srovnání s dávkou 3 mg/kg. Výskyt závažných nežádoucích účinků činil
u skupin s dávkou 10 mg/kg a 3 mg/kg 37 % a 18 %, přičemž 3 nejčastější nežádoucí účinky byly
průjem účinky vedoucí k vysazení se u skupin s dávkou 10 mg/kg a 3 mg/kg vyskytly u 31 % a 19 % pacientů,
s nežádoucími účinky vedoucími k úmrtí 4, resp. 2 pacientů.
U doporučované dávky 3 mg/kg byl medián OS v podskupině žen ≥ 50 let ve srovnání s celkovou
populací podobný: začátku léčby byl u doporučované dávky 3 mg/kg 5,67 měsíců.
Další studie s ipilimumabem v monoterapii
Melanom
CA184332 a CAUkazatele OS u ipilimumabu 3 mg/kg v monoterapii u pacientů bez předchozí chemoterapie
sdružených z klinických studií fáze 2 a 3 dvou retrospektivních observačních studií observačních studiích mělo v okamžiku diagnózy pokročilého melanomu 12,1 % a 33,1 % pacientů
metastázy v mozku. Medián OS a odhadovaný výskyt přežití po 1, 2, 3 a 4 letech jsou uvedeny
v tabulce 9. Odhadovaná četnost jednoročního, dvouletého a tříletého přežití byla u pacientů kteří dosud nepodstoupili chemoterapii a kteří byli sdruženi z klinických studií fáze 2 a 3, 54,1%
Tabulka 9: Celkové přežití v observačních studiích
CA184338 n = 273 CA184332 n = Medián OS OS vOS vOS ve 3. roce % OS ve 4. roce %
5,06-12,819,96-neurčeno
Pacienti s mozkovými metastázami měli ve studii CA184338 medián OS 6,3 měsíců 3,2-12,0
Přínos léčby ipilimumabem analýzou OS dat z klinických studií s pacienty s předléčeným i dosud neléčeným maligním
melanomem v roce 3
Obrázek 1: Celkové přežití u ipilimumabu 3 mg/ml ve sloučené analýze
Čas
Počet s3,0
Klinické studie s ipilimumabem v kombinaci s nivolumabem
Melanom
Randomizovaná studie fáze 3 hodnotící ipilimumab v kombinaci s nivolumabem nebo nivolumab
v monoterapii ve srovnání s ipilimumabem v monoterapii Bezpečnost a účinnost ipilimumabu 3 mg/kg v kombinaci s nivolumabem, 1 mg/kg, nivolumabu
mg/kg ve srovnání s ipilimumabem 3 mg/kg v monoterapii k léčbě pokročilého nebo metastazujícíhoStudie zahrnovala dospělé pacienty s potvrzeným neresekovatelným melanomem ve III. nebo
IV. stádiu. Pacienti měli ECOG skóre fyzické aktivity 0 nebo 1. Byli zahrnuti pacienti, kteří neměli
předchozí systémovou protinádorovou terapii neresekovatelného nebo metastazujícího melanomu.
Předchozí adjuvantní nebo neoadjuvantní terapie byla povolena, pokud byla ukončena alespoň
měsíců před randomizací. Pacienti s aktivní autoimunitní chorobou, okulárním/uveálním
melanomem nebo aktivními mozkovými nebo leptomeningeálními metastázami byli ze studie
vyloučeni.
Celkem 945 pacientů bylo randomizováno k užívání ipilimumabu v kombinaci s nivolumabem
v rameni s kombinací dostávali 1 mg/kg nivolumabu v 60minutové a 3 mg/kg ipilimumabu
v 90minutové intravenózní infuzi každé 3 týdny u prvních 4 dávek a dále 3 mg/kg nivolumabu
v monoterapii každé 2 týdny. Pacienti v rameni s monoterapií nivolumabem dostávali nivolumab
mg/kg každé 2 týdny. Pacienti ve srovnávacím rameni dostávali 3 mg/kg ipilimumabu a placebo
nivolumabu intravenózně každé 3 týdny u prvních 4 dávek a dále placebo každé 2 týdny.
Randomizace byla stratifikována podle exprese PD-L1 buňkáchLéčba pokračovala, dokud byl pozorován klinický přínos a dokud byla léčba tolerována. Vyhodnocení
účinků léčby na tumor bylo provedeno 12 týdnů po randomizaci a dále každých 6 týdnů během
prvního roku a potom každých 12 týdnů. Primárním měřítkem účinnosti bylo přežití bez progrese a
OS. Byla rovněž hodnocena ORR a doba trvání odpovědi.
Celkové přežití
3,0
Základní charakteristiky na začátku studie byly ve všech třech léčebných skupinách vyvážené. Medián
věku byl 61 let fyzické aktivity bylo 0 předchozí adjuvantní terapii. Třicet dva procent pacientů mělo melanom pozitivní na BRAF mutaci;
26,5 % pacientů mělo expresi PD-L1 na nádorových buňkách ≥ 5 %. Čtyři procenta pacientů měla
mozkové metastázy v anamnéze a 36 % mělo hladinu LDH při vstupu do studie vyšší než ULN. U
pacientů s měřitelnou úrovní nádorové PD-L1 exprese byla jejich distribuce mezi léčebnými
skupinami vyvážená. Úroveň exprese PD-L1 na nádorových buňkách byla stanovena pomocí PD-LIHC 28-8 pharmDx testu.
Při primární analýze 6,9 měsíců ve skupině léčené nivolumabem ve srovnání s 2,9 měsíci ve skupině léčené ipilimumabem
ipilimumabem v kombinaci s nivolumabem ve srovnání s 2,9 měsíci ve skupině léčené ipilimumabem
Výsledky PFS z deskriptivní analýzy uvedeny na obrázku 2 PD-L1
Obrázek 2: Přežití bez progrese Přežití bez progrese podle zkoušejícího Počet subjektů s rizikem
Nivolumab + ipilimumab
314Nivolumab
316315Výskyt PFS ve 12 měsících a 95% CI: 49 % v 90 P V t F t F K Nivolumab v 90 P V t F t F K - - -- - - , S L O L P X P D E 9 ê V N \ W v 90 P V t F t F K
1 L Y R O X P D E ipilimumab vs. ipilimumab - S R P U 1 L Y R O X P D E 1 L Y R O X P D E ipilimumab vs. nivolumab - S R P U Pravděpodobnost přežití bez progrese
Obrázek 3: Přežití bez progrese podle exprese PD-L1 5% hranice Exprese PD-L1< 5 %
Přežití bez progrese Počet subjektů s rizikem
Nivolumab + ipilimumab
Nivolumab
Nivolumab Nivolumab vs. ipilimumab Nivolumab
Exprese PD-L1 ≥ 5 %
Přežití bez progrese Počet subjektů s rizikem
Nivolumab + 楰楬業㘀Nivolumab
Pravděpodobnost přežití bez progrese
Pravděpodobnost přežití bez progrese
Obrázek 4: Přežití bez progrese podle exprese PD-L1 1% hranice Exprese PD-L1 < 1 %
Přežití bez progrese Počet subjektů s rizikem
Nivolumab + 楰楬業123Nivolumab
113
Exprese PD-L1 ≥ 1 %
Přežití bez progrese Počet subjektů s rizikem
Nivolumab + ipilimumab
㔀㔀Nivolumab
㘀㐀
Pravděpodobnost přežití bez progrese
Pravděpodobnost přežití bez progrese
Finální Po 28 měsících nebyl medián OS u nivolumabu dosažen ve srovnání se skupinou léčenou
ipilimumabem, kde byl zjištěn medián OS 19,98 měsíců p-hodnota: < 0,0001srovnání se skupinou léčenou ipilimumabem dosažen
Výsledky OS při další deskriptivní analýze provedené po sledování v délce minimálně 90 měsíců
potvrzují závěry původní primární analýzy. Výsledky OS z této následné analýzy jsou uvedeny na
obrázku 5 PD-L1
V analýze OS nebyly zohledněny následně podané terapie. Následná systémová terapie byla podávána
u 36,0 %, 49,1 % a 66,3 % pacientů v ramenech léčených kombinací, nivolumabem v monoterapii
a ipilimumabem. Následná imunoterapie imunoterapienivolumabem v monoterapii a ipilimumabem.
Obrázek 5: Celkové přežití Celkové přežití Počet subjektů s rizikem
Nivolumab + ipilimumab
314Nivolumab
316315Výskyt OS a 95% CI ve 12 měsících: 73 % 52 1 L Y R O X P D E 44 - - -- - - Ipilimumab Výskyt OS a 95% CI ve 12 měsících: 67 % 26
1 L Y R O X P D E ipilimumab vs. ipilimumab - HR 1 L Y R O X P D E 1 L Y R O X P D E ipilimumab vs. nivolumab - HR Pravděpodobnost celkového přežití
Obrázek 6: Celkové přežití podle exprese PD-L1: 5% hranice sledování 90 měsíců
Exprese PD-L1 < 5 %
Celkové přežití Počet subjektů s rizikem
Nivolumab + ipilimumab
Nivolumab
Celkové přežití Počet subjektů s rizikem
Nivolumab + ipilimumab
㘀Nivolumab
Pravděpodobnost celkového přežití
Pravděpodobnost celkového přežití
Obrázek 7: Celkové přežití podle exprese PD-L1: 1% hranice sledování 90 měsíců
Exprese PD-L1 < 1 %
Celkové přežití Počet subjektů s rizikem
Nivolumab + ipilimumab
123Nivolumab
113 Celkové přežití Počet subjektů s rizikem
Nivolumab + ipilimumab
㔀㔀Nivolumab
㘀㐀Pravděpodobnost celkového přežití
Pravděpodobnost celkového přežití
Minimální doba sledování pro analýzu ORR byla 90 měsíců. Odpovědi jsou shrnuty
v tabulce 10.
Tabulka 10: Objektivní odpověď
nivolumab +
ipilimumab