Welard

Farmakoterapeutická skupina: jiná antidepresiva, ATC kód: N06AX
Mechanismus účinku
Bupropion je selektivní inhibitor neuronálního zpětného vychytávání katecholaminů (noradrenalinu a
dopaminu) s minimálním účinkem na zpětné vychytávání indolaminů (serotoninu). Bupropion
neinhibuje ani monoaminooxidázu.
Mechanismus antidepresivního působení bupropionu není znám. Předpokládá se však, že tento účinek
je zprostředkován noradrenergními a/nebo dopaminergními mechanismy.

Klinická účinnost
Antidepresivní účinek bupropionu s řízeným uvolňováním byl zkoumán v klinickém programu
zahrnujícím celkem 1 155 pacientů s depresivní poruchou (MDD, major depressive disorder) a u 1 pacientů s MDD byl zkoumám antidepresivní účinek bupropionu s prodlouženým uvolňováním. Sedm
z těchto studií zkoumalo účinnost tablet bupropionu s řízeným uvolňováním: 3 studie byly prováděny v
zemích EU s dávkami až 300 mg/den a 4 byly provedeny v USA s flexibilním dávkovacím rozmezím
až do 450 mg/den. Navíc je 9 studií při MDD s bupropionem s prodlouženým uvolňováním považováno
za podpůrné k posouzení účinnosti na základě bioekvivalence bupropionu s řízeným uvolňováním
(jedenkrát denně) k tabletám s prodlouženým uvolňováním (dvakrát denně).

U bupropionu s řízeným uvolňováním bylo statisticky prokázáno zlepšení účinnosti proti placebu
měřené zlepšením v celkovém skóre MADRS (Montgomery-Asberg Depression Rating Scale) v 1 ze stejných studií užívajících dávky v rozmezí 150-300 mg. Výskyt klinické odpovědi a remise byl rovněž
statisticky významně vyšší s bupropionem s řízeným uvolňováním ve srovnání s placebem. Ve třetí
studii u starších pacientů nebylo dosaženo statisticky významného zlepšení účinnosti proti placebu u
primárního parametru, kterým byla průměrná změna od základního stavu MADRS (koncový ukazatel
LOCF - Last Observation Carried Forward endpoint), nicméně v sekundární analýze pozorovaných
případů (observed case) byly statisticky významné účinky pozorovány.

Významný přínos byl pozorován u primárního cílového parametru účinnosti ve 2 ze 4 studií
provedených v USA s bupropionem s řízeným uvolňováním (300-450 mg). Ze 2 pozitivních studií byla
jedna kontrolována placebem u pacientů s MDD a jedna byla aktivně kontrolovanou studií u pacientů s
MDD.

Ve studii zaměřené na prevenci relapsu byli pacienti s odezvou na 8týdenní akutní léčbu v otevřené fázi
s bupropionem s prodlouženým uvolňováním (300 mg/den) randomizováni buď k léčbě bupropionem
s prodlouženým uvolňováním, nebo placebem po dobu dalších 44 týdnů. U bupropionu s prodlouženým
uvolňováním se prokázalo statisticky významné zlepšení účinku ve srovnání s placebem (p < 0,05) podle
výsledků měření primárního parametru. Výskyt relapsu byl během 44 týdnů dvojitě zaslepené fáze
následného pozorování 64 % u bupropionu s prodlouženým uvolňováním a 48 % u placeba.

Klinická bezpečnost
Poměr vrozených srdečních vad prospektivně pozorovaný v mezinárodním těhotenském registru u
těhotenství s prenatální expozicí bupropionu v prvním trimestru těhotenství byl 9/675 (1,3 %).

V retrospektivní studii nebyl prokázán větší výskyt vrozených malformací nebo kardiovaskulárních
malformací u více než tisícovky žen vystavených v prvním trimestru těhotenství bupropionu než u žen
užívajících jiná antidepresiva.

V retrospektivní analýze s využitím dat ze studie National Birth Defects Prevention Study byla
pozorována statisticky významná souvislost mezi výskytem vad výtokové části levé komory u
novorozenců a matkou hlášeným užíváním bupropionu v počátku těhotenství. Nebyla pozorována žádná
souvislost mezi užíváním bupropionu matkou a jinou vrozenou srdeční vadou nebo kombinací všech
kategorií srdečních vad.


Další analýza dat ze studie Slone Epidemiology Center Birth Defects Study neshledala statisticky
významný nárůst vad výtokové části levé komory při užívání bupropionu matkou. Statisticky významná
souvislost však byla pozorována pro defekty komorového septa následně po užívání samotného
bupropionu během prvního trimestru.

Na zdravých dobrovolnících nebyl ve 14denní studii s titrací dávky do ustáleného stavu prokázán
klinicky významný účinek tablet s řízeným uvolňováním bupropionu (450 mg/den) ve srovnání s
placebem na QTcF interval.