Vulmizolin 1,0
Zvláštní opatrnosti je třeba u pacientů se sklonem k alergickým projevům, bronchiálním astmatem nebo
sennou rýmou. Před podáním je třeba u pacienta zjistit možný výskyt alergických reakcí na cefazolin
nebo jiná beta-laktamová antibiotika (peniciliny nebo cefalosporiny) v minulosti.
U pacientů, u nichž se vyskytly alergické reakce se musí léčba přerušit a použít symptomatické léky. Je
třeba vzít v úvahu možnost zkřížené alergie s ostatními cefalosporiny a zkřížené alergie s peniciliny. Je-
li u pacienta známa hypersenzitivní reakce na peniciliny, je třeba vzít do úvahy zkříženou reakci na
ostatní beta-laktamová antibiotika např. cefalosporiny.
U pacientů léčených beta-laktamovými antibiotiky byly hlášeny závažné a v některých případech i
fatální hypersenzitivní (anafylaktické) reakce (viz bod 4.8.) Tyto reakce se častěji vyskytují u osob s
anamnézou hypersenzitivity na beta-laktamová antibiotika.
U pacientů s poruchou funkce ledvin má být dávka a/nebo intervaly dávkování přizpůsobeny závažnosti
poruchy renálních funkcí (viz bod 4.2). Přestože cefazolin způsobuje nefrotoxicitu jen vzácně, je
doporučeno zkontrolovat funkci ledvin, především u těžce nemocných pacientů, kteří dostávají
maximální dávky, a u pacientů současně užívajících jiné potenciálně nefrotoxické látky, jako jsou
aminoglykosidy nebo silná diuretika (např. furosemid).
Ve výjimečných případech se v průběhu léčby cefazolinem mohou objevit poruchy srážlivosti krve.
Rizikovou skupinou jsou pacienti s nedostatkem vitamínu K nebo jinými rizikovými faktory
(parenterální výživa, malnutrice, porucha jaterních a renálních funkcí, trombocytopenie). Srážlivost
může být také porušena u pacientů, kteří mají přidružená onemocnění způsobující nebo zhoršující
krvácení (např. hemofilie, gastroduodenální vředová choroba). Je doporučeno u této skupiny pacientů
kontrolovat Quickův test. Pokud by jeho hodnoty byly pod normou, má být podáván vitamín K (10 mg/
týden).
Kolitida spojená s antibiotiky byla hlášena téměř u všech antibakteriálních léčiv, zahrnujících mimo
jiné cefazolin, a závažnost může být mírná až život ohrožující (viz bod 4.8). Proto je důležité zvážit
tuto diagnózu u pacientů s průjmem během podávání antibiotik nebo po něm. Pokud se vyskytne
kolitida v souvislosti s antibiotiky, má být podávání přípravku Vulmizolin okamžitě přerušeno, má být
vyhledán lékař a zahájena vhodná terapie. Antiperistaltika jsou v této situaci kontraindikována.
Dlouhodobé podávání cefazolinu může příležitostně vést k přemnožení necitlivých organismů. Pacienti
mají být proto pečlivě sledováni na výskyt potenciálních superinfekcí. Pokud se tyto objeví, mají být
přijata vhodná opatření.
Tento léčivý přípravek obsahuje 48,3 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 2,4 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g
sodíku.
Pediatrická populace
Cefazolin se nemá podávat nedonošeným a novorozencům do 1 měsíce věku, neboť není zatím dostatek
dat pro bezpečné použití (viz bod 4.2).