Vizilatan

Oční i systémová toxicita latanoprostu byla zkoumána u několika živočišných druhů. Obecně platí, že
latanoprost je dobře snášen. Má velmi příznivé bezpečnostní rozpětí; dávka vyvolávající projevy celkové
toxicity je přinejmenším tisíckrát vyšší než klinická dávka lokálně aplikovaná do očí. Vysoké dávky
latanoprostu, přibližně stokrát překračující klinickou dávku/kg tělesné hmotnosti, podané intravenózně
opicím bez provedení anestezie, vedly ke zvýšení respirační frekvence, ke které došlo pravděpodobně při
krátkodobé bronchokonstrikci. Ve studiích na zvířatech nebylo zjištěno, že by latanoprost měl
senzibilizující vlastnosti.

Při použití dávek až do 100 mikrogramů/oko/den (klinická dávka je přibližně 1,5 mikrogramů/oko/den) u
králíků a opic nebyly zjištěny žádné toxické účinky na oko. U opic však latanoprost způsobil zvýšení
pigmentace duhovky.

Mechanismem zvýšené pigmentace je pravděpodobně stimulace tvorby melaninu v melanocytech
duhovky, ale nebyly pozorovány proliferativní změny. Změna barvy duhovky může být trvalá.

Během studií zabývajících se chronickou oční toxicitou podávání latanoprostu v dávce 6 mg/oko/den
způsobilo rozšíření oční štěrbiny. Tento účinek je reverzibilní a vyskytuje se při podávání dávek vyšších,
než je klinická dávka. U lidí tento účinek nebyl pozorován.

V testech reverzní mutace u bakterií, genové mutace u lymfomu myší a v mikrojadérkovém testu u myší
byl latanoprost vyhodnocen jako negativní. Na lidských lymfocytech in vitro byly pozorovány
chromozomální aberace. Obdobné účinky byly prokázány u přirozeně se vyskytujícího prostaglandinu
F2α, z čehož vyplývá, že se jedná o účinky společné pro tuto třídu látek.


Výsledky dalších studií zabývajících se mutagenicitou s využitím neplánované syntézy DNA in vitro/in
vivo u potkanů byly negativní a znamenají, že latanoprost nemá mutagenní potenciál. Výsledky studií
zabývajících se karcinogenicitou u myší a potkanů byly negativní.

Při studiích prováděných na zvířatech nebyl u latanoprostu zjištěn účinek na samčí ani samičí fertilitu. Po
intravenózním podání latanoprostu (5, 50 a 250 mg/kg/den) nebyla u potkanů pozorována embryotoxicita.
Latanoprost však vykazoval embryoletální účinky u králíků při dávkách 5 mikrogramů/kg/den a vyšších.

Dávka 5 mg/kg/den (přibližně stonásobek klinické dávky) způsobila významnou embryofetální toxicitu
charakterizovanou zvýšeným výskytem pozdní resorpce a potratů a sníženou hmotností plodu.

Teratogenní potenciál látky nebyl zjištěn.