Verapamil al retard
Verapamil-hydrochloridu je racemická směs obsahující stejný díl R-enantiomeru a S-enantiomeru.
Verapamil-hydrochlorid je rozsáhle metabolizován. Norverapamil-hydrochlorid je jeden z metabolitů identifikovaný v moči, má 10 až 20 % farmakologické aktivity verapamil-hydrochloridu
a tvoří až 6 % vyloučeného přípravku. Plazmatické koncentrace norverapamilu a verapamil-
hydrochloridu v ustáleném stavu jsou podobné. Ustálený stav nastupuje po opakovaném
jednodenním podávání za tři až čtyři dny.
Absorpce
Více než 90 % verapamil-hydrochloridu se po perorálním podání rychle vstřebává z tenkého střeva.
Střední systémová dostupnost nezměněné sloučeniny po jedné dávce veramapil-hydrochloridu je
22% a SR veramapilu je asi 33% v důsledku značného first-pass metabolismu jater. Biologická
dostupnost je při opakovaném podání dvakrát vyšší. Nejvyšší hladiny verapamil-hydrochloridu v
plazmě je dosaženo za jednu až dvě hodiny po podání. Nejvyšší koncentrace norverapamilu v
plazmě je dosažena čtyři hodiny po IR a pět hodin po SR podání. Jídlo nemá na biologickou
dostupnost žádný vliv.
Distribuce
Verapamil-hydrochlorid je široce distribuován tkáněmi, distribuční objem se u zdravých subjektů
pohybuje od 1,8 – 6,8 l/kg. Vazba verapamil-hydrochloridu na plazmatické bílkoviny je přibližně
90%.
Metabolismus (všech lékových forem)
Verapamil-hydrochlorid je rozsáhle metabolizován. Metabolické studie in vitro ukazují, že
verapamil-hydrochlorid je metabolizován cytochromy P450 CYP3A4, CYP1A2, CYP2C8,
CYP2C9 a CYP2C18.
U zdravých mužů perorálně podávaný verapamil-hydrochlorid prochází rozsáhlou biotransformací
v játrech, kdy bylo identifikováno 12 metabolitů, převážně jen ve stopovém množství. Většina
metabolitů byla identifikována jako N a O-dealkylované produkty verapamil-hydrochloridu. Z
těchto metabolitů pouze norverapamil má nezanedbatelný farmakologický účinek (asi 20 % účinku
původní sloučeniny), který byl pozorován ve studii prováděné na psech.
Eliminace
Po intravenózní infuzi je verapamil-hydrochlorid eliminován exponenciálně s rychlým nástupem
rané distribuční fáze (poločas je asi 4 minuty) a pomalejší konečnou fází eliminace (poločas je dvě
až pět hodin). Po perorálním podání je eliminační poločas tři až sedm hodin. Přibližně 50 % podané
dávky se vyloučí během 24 hodin ledvinami, 70 % zhruba za pět dní. Maximálně 16 % dávky se
vyloučí ve stolici. Přibližně 3 % až 4 % renálně eliminovaného přípravku je vyloučeno v
nezměněné formě. Celková clearance verapamil-hydrochloridu je téměř stejně rychlá jako průtok
krve játry, přibližně 1 l/h/kg (rozmezí 0,7-1,3 l/h/kg).
Zvláštní skupiny pacientů
Děti: Údaje o farmakokinetice u dětských pacientů jsou omezené. Po intravenózním podání dávky
byl střední poločas verapamil-hydrochloridu 9,17 hodin a střední clearance byla 30 l/h, zatímco u
dospělého člověka o váze 70 kg to bylo zhruba 70 l/h. Plazmatické koncentrace v ustáleném stavu
jsou u dětské populace ve srovnání s dospělými v případě perorálního podání poněkud nižší.
Starší pacienti: Vyšší věk může mít vliv na farmakokinetiku verapamil-hydrochloridu podávaného
pacientům s hypertenzí. Eliminační poločas může být u starších pacientů delší. Bylo zjištěno, že
antihypertenzní účinek verapamil-hydrochloridu není závislý na věku.
Pacienti s poruchou funkce ledvin: Zhoršená funkce ledvin nemá na farmakokinetiku verapamil-
hydrochloridu žádný vliv, jak ukázaly komparativní studie u pacientů s terminálním selháním
ledvin a subjektů se zdravými ledvinami. Verapamil-hydrochlorid ani norverapamil není
hemodialýzou významně odstraňován.
Pacienti s poruchou funkce jater: U pacientů s poruchou funkce jater je poločas verapamil-
hydrochloridu prodloužen v důsledku nižší perorální clearance a vyššího distribučního objemu.