Tigecycline fresenius kabi
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.
Současné podání tigecyklinu a warfarinu (jednorázová dávka 25 mg) zdravým osobám mělo za
následek pokles clearance R-warfarinu a S-warfarinu o 40 %, resp. 23 % a zvýšení AUC o 68 %, resp.
29 %. Mechanismus této interakce není dosud objasněn. Dostupné údaje nenaznačují, že by tato
interakce mohla mít za následek významné změny INR. Avšak jelikož tigecyklin může prodloužit jak
protrombinový čas (PT), tak aktivovaný parciální tromboplastinový čas (aPTT), je nutné důkladně
sledovat výsledky relevantních koagulačních testů, je-li tigecyklin podán současně s antikoagulancii
(viz bod 4.4). Warfarin neměl vliv na farmakokinetický profil tigecyklinu.
Tigecyklin není extenzivně metabolizován. Proto se nepředpokládá, že by clearance tigecyklinu měla
být ovlivněna léčivými látkami, které inhibují, nebo indukují aktivitu izoforem CYP450. In vitro není
tigecyklin není kompetitivním inhibitorem, ani ireverzibilním inhibitorem enzymů CYP450 (viz bod
5.2).
Tigecyklin podávaný zdravým dospělým osobám v doporučených dávkách neměl vliv na rychlost
nebo rozsah absorpce, ani na clearance digoxinu (dávka 0,5 mg následovaná denní dávkou 0,25 mg).
Digoxin neovlivňoval farmakokinetický profil tigecyklinu. Z toho důvodu nutná úprava dávkování při
podávání tigecyklinu s digoxinem.
Ve studiích in vitro nebyl pozorován žádný antagonismus mezi tigecyklinem a jinými často
používanými skupinami antibiotik.
Současné podávání antibiotik a perorálních kontraceptiv může snížit účinnost perorálních
kontraceptiv.
Současné podávání tigecyklinu a inhibitorů kalcineurinu, jako je takrolimus nebo cyklosporin, může
vést ke zvýšení minimálních koncentrací inhibitorů kalcineurinu v séru. Během léčby tigecyklinem je
proto třeba monitorovat koncentrace inhibitoru kalcineurinu v séru, aby se zabránilo toxickým
účinkům léku.
Na základě výsledků in vitro studie je tigecyklin substrátem P-glykoproteinu (P-gp). Současné
podávání inhibitorů P-gp (např. ketokonazolu nebo cyklosporinu) nebo induktorů P-gp (např.
rifampicinu) může ovlivnit farmakokinetiku tigecyklinu (viz bod 5.2).