Teysuno

Toxicity limitující dávku zahrnují průjem a dehydrataci. Většina nežádoucích účinků je reverzibilních
a je možné je zvládnout symptomatickou terapií, přerušením podávání a snížením dávky.

Suprese kostní dřeně

Suprese kostní dřeně související s léčbou zahrnující neutropenii, leukopenii, trombocytopenii, anemii a
pancytopenii byla hlášena u pacientů léčených přípravkem Teysuno v kombinaci s cisplatinou.

Pacienti s nízkým počtem leukocytů mají být pozorně monitorováni s ohledem na infekci a riziko
dalších komplikací neutropenie a léčeni tak, jak je medicínsky indikováno granulocytární kolonie stimulujícím faktorem vystaveni zvýšenému riziku krvácení a mají být pozorně monitorováni. Dávku je třeba upravit tak, jak
je doporučeno v bodě 4.2.

Reaktivace hepatitidy B

Podávání přípravku Teysuno u pacientů, kteří jsou nosiči viru hepatitidy B, u pacientů s negativitou
antigenu HBc a s pozitivitou anti-HBc protilátek, případně u pacientů s negativitou antigenu HBs a
pozitivitou anti-HBs protilátek, může vést k reaktivaci hepatitidy B.

Před zahájením léčby přípravkem Teysuno je třeba u pacientů provést vyšetření na infekci HBV. Před
zahájením léčby u pacientů s pozitivní sérologií hepatitidy B onemocněnímkonzultace s hepatologem se zkušeností s léčbou hepatitidy B. U nosičů HBV vyžadujících léčbu
přípravkem Teysuno je třeba po celou dobu léčby pozorně sledovat, zda se nevyskytnou známky a
příznaky aktivní infekce HBV. Dále se doporučuje následné sledování formou jaterních testů nebo
testů virových markerů.

Průjem

Pacienti s průjmem mají být pozorně monitorováni a mají dostat náhradu tekutin a elektrolytů, pokud
u nich dojde ke vzniku dehydratace. Profylaktická léčba průjmu má být zahájena, jak je indikováno.
Standardní léčbu proti průjmu časně, pokud dojde ke vzniku průjmu. Při vzniku průjmu stupně 2 nebo vyššího, pokud příznaky
přetrvávají navzdory adekvátní léčbě, je třeba dávku vynechat nebo upravit.

Dehydratace

Je třeba předcházet dehydrataci a jakékoliv související elektrolytové poruše nebo je korigovat při
vzniku. Pacienti s anorexií, astenií, nauzeou, zvracením, průjmem, stomatitidou a gastrointestinální
obstrukcí mají být monitorováni důkladně s ohledem na výskyt známek dehydratace. Dehydratace má
být léčena agresivně rehydratací a dalšími odpovídajícími opatřeními. Pokud dojde k dehydrataci
stupně 2 obnovit po korekci dehydratace a její příčiny, nebo jakmile budou adekvátně korigovány. V případě
překotného nežádoucího účinku je třeba dle potřeby provést modifikaci dávky
Renální toxicita

Léčba přípravkem Teysuno v kombinaci s cisplatinou může být spojena s přechodným poklesem
glomerulární filtrace způsobené primárně prerenálními faktory nerovnováhou atd.clearance kreatininu, toxická nefropatie a akutní renální selhání byly všechny hlášeny u pacientů, kteří
dostávali přípravek Teysuno v kombinaci s cisplatinou změny renální funkce během léčby, je třeba renální parametry důkladně monitorovat kreatinin, CrClcisplatiny má být odpovídajícím způsobem upravena dle tabulky 6 a je třeba použít odpovídající
podpůrná opatření
Dehydratace a průjem mohou zvyšovat riziko renální toxicity cisplatiny. Hyperhydratace diurézas léčbou cisplatinou.

Gimeracil zvyšuje expozici fluoruracilu metabolismus 5-FU. Gimeracil je primárně odstraňován ledvinami
s renální insuficiencí je renální clearance gimeracilu snížena a expozice 5-FU je tím zvýšena. Toxicity
související s léčbou mohou být zvýšené při zvyšování expozice 5-FU
Těžká porucha funkce ledvin

Léčba přípravkem Teysuno se nedoporučuje u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin vzhledem k
vyšší možné incidenci nežádoucích účinků na krevní a lymfatický systém a možnosti neočekávané
vyšší expozice 5-FU v důsledku fluktuací funkce ledvin u těchto pacientů, pokud přínos jednoznačně
nepřevyšuje rizika
Oční toxicita

Nejčastější oční poruchy související s léčbou pacientů ze studií v Evropě a Spojených státech

Většina očních reakcí odezní nebo se zlepší při zastavení podávání léčivého přípravku a při správné
léčbě trubiček do puncta lacrimalia nebo kanalikulů anebo použitím brýlí namísto kontaktních čočektřeba se snažit zajistit časnou detekci očních reakcí včetně časné konzultace oftalmologa v případě
jakýchkoliv trvajících příznaků nebo potíží horšících zrak, jako je slzení nebo příznaky vycházející
z rohovky.

Viz SmPC pro cisplatinu, kde jsou uvedeny oční poruchy pozorované při léčbě cisplatinou.

Antikoagulancia kumarinového typu
Pacienti užívající antikoagulancia kumarinového typu, musí mít antikoagulační odpověď důkladně
monitorovanou léčených přípravkem Teysuno v klinických studiích bylo použití kumarinových antikoagulancií
spojeno se zvýšením INR a gastrointestinálním krvácením, tendencí ke krvácení, hematurií a anémií.

Brivudin

Brivudin nesmí být podáván současně s přípravkem Teysuno. Po této lékové interakci s kapecitabinem
byly hlášeny fatální případy. Mezi ukončením léčby brivudinem a zahájením léčby přípravkem
Teysuno musí být alespoň 4týdenní odstup. Léčba brivudinem může být zahájena 24 hodin po
poslední dávce přípravku Teysuno V případě náhodného podání brivudinu pacientům, kteří jsou léčeni přípravkem Teysuno, mají být
provedena účinná opatření ke snížení toxicity přípravku Teysuno. Doporučuje se okamžitá
hospitalizace. Je třeba zahájit veškerá opatření k zabránění systémovým infekcím a dehydrataci.

Induktory DPD

Pokud by byl induktor DPD souběžně podán s přípravkem Teysuno, expozice 5-FU by nemusela
dosáhnout účinnou hladinu. Nicméně, vzhledem k tomu, že nejsou známé žádné induktory DPD,
interakce mezi induktorem DPD a přípravkem Teysuno není možné hodnotit.

Deficit dihydropyrimidindehydrogenázy
Aktivita DPD je limitující pro rychlost při katabolismu fluoruracilu DPD jsou proto vystaveni vyššímu riziku toxicity související s fluorpyrimidiny, včetně např.
stomatitidy, průjmu, zánětu sliznic, neutropenie a neurotoxicity.

K rozvoji toxicity související s deficitem DPD zpravidla dochází během prvního léčebného cyklu nebo
po zvýšení dávky.

Úplný deficit DPD

Úplný deficit DPD je vzácný vysokému riziku život ohrožující nebo fatální toxicity a nesmí být přípravkem Teysuno léčeni 4.3
Částečný deficit DPD

Částečný deficit DPD postihuje odhadem 3–9 % bělošské populace. Pacienti s částečným deficitem
DPD jsou vystaveni vyššímu riziku těžké a potenciálně život ohrožující toxicity. K omezení této
toxicity je třeba zvážit nižší počáteční dávku. Deficit DPD je třeba považovat za parameter, který je
nutné brát v úvahu spolu s dalšími rutinními opatřeními při snižování dávky. Nižší počáteční dávka
může mít vliv na účinnost léčby. Nedojde-li k výskytu závažné toxicity, lze za podmínky pečlivého
sledování pacienta následné dávky zvýšit.

Testování ke stanovení deficitu DPD

Před zahájením léčby přípravkem Teysuno se doporučuje provést vyšetření fenotypu a/nebo genotypu,
ačkoliv optimální metodika vyšetření před léčbou není jednoznačně určena. Je třeba zohlednit
příslušná klinická doporučení.

Pokud vyšetření nebylo provedeno dříve, doporučuje se testování u pacientů, u nichž se zvažuje
přechod na přípravek Teysuno z jiného fluorpyrimidinu z důvodu syndromu ruka-noha nebo
kardiovaskulární toxicity, aby se zjistilo, zda fenotyp a/nebo genotyp DPD mohl hrát roli při vzniku
toxicity u jiného fluorpyrimidinu.

Genotypová charakterizace deficitu DPD

Testováním vzácných mutací genu DPYD před léčbou lze identifikovat pacienty s deficitem DPD.

Úplná absence nebo částečné snížení enzymatické aktivity DPD mohou vyvolat čtyři varianty DPYD
c.1905+1G>A a c.1236G>A/HapB3. S vyšším rizikem závažné nebo život ohrožující toxicity mohou souviset i další
vzácné varianty.

Některé homozygotní a složené heterozygotní mutace v místě genu DPYD uvedených čtyř variant s alespoň jednou alelou c.1905+1G>A nebo c.1679T>Gzpůsobují úplnou nebo téměř úplnou absenci enzymatické aktivity DPD.

Pacienti s některými heterozygotními variantami DPYD c.2846A>T a c.1236G>A/HapB3Četnost výskytu heterozygotního genotypu c.1905+1G>A v genu DPYD u pacientů bělošské rasy je
kolem 1 %, u c.2846A>T 1,1 %, u c.1236G>A/HapB3 2,6 – 6,3 % a u c.1679T>G 0,07 – 0,1 %.

Údaje o četnosti výskytu uvedených čtyř variant DPYD u jiných populací, než je bělošská, jsou
omezené. V současnosti se má za to, že se uvedené čtyři varianty DPYD c.2846A>T a c.1236G>A/HapB3nebo asijského původu.

Fenotypová charakterizace deficitu DPD

K fenotypové charakterizaci deficitu DPD se doporučuje měření hladin endogenního substrátu DPD
uracilu
Zvýšené koncentrace uracilu před léčbou jsou spojeny se zvýšeným rizikem toxicity. Ačkoli hraniční

hodnoty uracilu pro určení úplného a částečného deficitu DPD nejsou jednoznačně stanoveny, hladiny
uracilu v krvi ≥ 16 ng/ml a < 150 ng/ml je třeba považovat za ukazatel částečného deficitu DPD
spojeného se zvýšeným rizikem toxicity při léčbě fluorpyrimidiny. Hladinu uracilu v krvi ≥ 150 ng/ml
je třeba považovat za ukazatel úplného deficitu DPD spojeného s rizikem život ohrožující nebo fatální
toxicity při léčbě fluorpyrimidiny.

Mikrosatelitní nestabilita
Přípravek Teysuno nebyl studován u pacientů s karcinomem žaludku s MSI. Souvislost mezi citlivostí
na 5-FU a MSI u pacientů s karcinomem žaludku není jasná a souvislost mezi přípravkem Teysuno a
MSI u karcinomu žaludku není známá.

Glukózo/galaktózová intolerance/malabsorbce

Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek
užívat.

Jiné perorální fluorpyrimidiny

Žádné klinické studie nejsou k dispozici, které by srovnávaly přípravek Teysuno s jinými perorálními
5-FU sloučeninami. Proto nemůže být přípravek Teysuno používán jako náhrada za jiné perorální
přípravky 5-FU.