Terlipresin acetát ever pharma

Použití tohoto přípravku je v zásadě omezeno na podávání pod dohledem specialisty na
nemocničním oddělení vybaveném pro monitorování kardiovaskulárního systému, hematologických
hodnot a hladin elektrolytů.

Terlipresin acetát EVER Pharma smí být použit pouze s opatrností a za bedlivého sledování pacientů
v následujících případech:
• septický šok
• asthma bronchiale, respirační insuficience
• nekontrolovaná hypertenze
• mozková nebo periferní cévní porucha
• záchvaty v anamnéze
• srdeční arytmie
• ischemická choroba srdeční nebo předchozí infarkt myokardu
• chronické onemocnění ledvin
• starší pacienti ve věku nad 70 let, protože zkušenost v této věkové skupině je omezená.

Rovněž pacienti s hypovolemií často reagují zvýšenou vazokonstrikcí a atypickými srdečními
reakcemi.

Terlipresin má slabý antidiuretický účinek (pouze 3 % antidiuretického účinku přirozeného
vazopresinu). Proto pacienti s anamnézou poruchy metabolismu elektrolytů mají být sledování pro
možnou hyponatremii a hypokalemii.



V urgentních situacích, které vyžadují okamžitou léčbu před transportem pacienta do nemocnice,
musí být brány v úvahu příznaky hypovolemie.


Terlipresin nemá žádný vliv na arteriální krvácení.

Aby se zabránilo lokální nekróze v místě injekce, musí být injekce aplikována intravenózně.

Kožní nekróza
Po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno několik případů kožní ischemie a nekrózy bez vztahu k
místu podání injekce (viz bod 4.8). Zdá se, že vyšší sklon k této reakci mají pacienti s periferní
venózní hypertenzí nebo s morbidní obezitou. Proto je při podání terlipresinu těmto pacientům
zapotřebí výjimečné opatrnosti.

Torsade de pointes
Během klinických studií a po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno několik případů prodloužení QT
intervalu a ventrikulárních arytmií včetně „torsade de pointes" (viz bod 4.8). Ve většině případů měli
pacienti predisponující faktory jako výchozí prodloužení QT intervalu, poruchy rovnováhy

elektrolytů (hypokalemie, hypomagnesemie) anebo medikaci s vlivem na prodloužení QT intervalu.
Proto je zapotřebí nejvyšší opatrnosti při použití terlipresinu u pacientů s anamnézou prodlouženého
QT intervalu, abnormalitami elektrolytů, souběžnou medikací, která může prodloužit QT interval
(jako jsou antiarytmika IA a III třídy, erythromycin, některá antihistaminika a tricyklická
antidepresiva) nebo s medikací, která může způsobit hypokalemii nebo hypomagnesemii (např.
některá diuretika) (viz bod 4.5).

Monitorování během léčby
Během léčby je zapotřebí pravidelné sledování krevního tlaku, srdeční frekvence, saturace kyslíkem,
sérových hladin sodíku a draslíku, jakož i rovnováhy tekutin. Zvláštní pozornost je nutná při léčbě
pacientů s kardiovaskulárním nebo plicním onemocněním, protože terlipresin může vyvolat ischemii
a kongesci plicních cév.

Hepatorenální syndrom typu Před použitím terlipresinu k léčbě hepatorenálního syndromu musí být zjištěno, že pacient má akutní
funkční renální selhání a toto funkční renální selhnání neodpovídá na vhodnou plazmatickou
expanzní léčbu.

Porucha funkce ledvin
Je třeba se vyhnout podávání terlipresinu u pacientů s pokročilým stádiem renálního selhávání, tzn.
s výchozím sérovým kreatininem ≥ 442 μmol/l (5,0 mg/dl), pokud přínos nepřeváží riziko.
V klinických studiích byla u této skupiny pacientů pozorována snížená účinnost při zvrácení
hepatorenálního syndromu, zvýšené riziko nežádoucích účinků a zvýšená mortalita (viz bod 4.2).

Porucha funkce jater
Je třeba se vyhnout podávání terlipresinu u pacientů s těžkou poruchou funkce jater definovanou
jako akutní selhání jater nasedající na chronické poruchou funkce jater (ACLF) 3. stupně a/nebo
skóre modelu onemocnění jater v konečné fázi (MELD) ≥ 39, pokud přínos nepřeváží riziko.
V klinických studiích byla v této skupině pacientů pozorována snížená účinnost při zvrácení
hepatorenálního syndromu, zvýšené riziko respiračního selhání a zvýšená mortalita (viz bod 4.2).

Respirační události
U pacientů léčených terlipresinem na hepatorenální syndrom 1. typu byly hlášeny fatální případy
respiračního selhání, včetně respiračního selhání v důsledku přetížení tekutinami.
Pacienti s novým výskytem potíží s dýcháním nebo zhoršením respiračního onemocnění mají být
před podáním první dávky terlipresinu stabilizováni.
Při podávání terlipresinu spolu s lidským albuminem jako součást standardní péče o hepatorenální
syndrom 1. typu je nutná opatrnost. V případě známek nebo příznaků respiračního selhání nebo
přetížení tekutinami se má zvážit snížení dávky lidského albuminu. Pokud jsou respirační symptomy
závažné nebo neustoupí, léčba terlipresinem má být přerušena.

Sepse / septický šok
U pacientů léčených terlipresinem na hepatorenální syndrom 1. typu byly hlášeny případy
sepse/septického šoku, včetně fatálních případů. U pacientů je třeba denně sledovat jakékoli známky
nebo příznaky naznačující infekci.

Zvláštní skupiny pacientů
Zvláštní opatrnost je třeba při léčbě dětí, dospívajících a starších pacientů, protože pro tuto populaci
je pouze omezená zkušenost a nejsou dostupné údaje o bezpečnosti a účinnosti ve vztahu k
doporučení dávky.

Terlipresin acetát EVER Pharma obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje 3,68 mg sodíku v 1 ml, což odpovídá 0,18 % doporučeného
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.