Tandemact

Neexistují zkušenosti z klinického hodnocení jiných perorálních antihyperglykemických léčivých
přípravků přidávaných k léčbě přípravkem Tandemact nebo se souběžně podávaným glimepiridem a
pioglitazonem.

Hypoglykemie

Když se jídlo požívá nepravidelně nebo se zcela vynechá, léčba přípravkem Tandemact může vést
k hypoglykemii díky sulfonylureové složce. Symptomy lze téměř vždy rychle zvládnout okamžitým
podáním sacharidů
O jiných derivátech sulfonylurey je známo, že navzdory úvodním úspěšným protiopatřením se může
hypoglykemie opakovat. Závažná hypoglykemie nebo prolongovaná hypoglykemie kontrolovaná
pouze dočasně obvyklými dávkami cukru vyžaduje bezprostřední léčbu a v některých případech i
hospitalizaci.

Léčba přípravkem Tandemact vyžaduje pravidelné sledování glykemické kontroly.

Retence tekutin a srdeční selhání

Pioglitazon může způsobit retenci tekutin, která může vést k exacerbaci nebo prohloubení srdečního
selhání. Při léčbě pacientů s nejméně jedním rizikovým faktorem pro vznik městnavého srdečního
selhání starších pacientůzvyšovat. Pacienti, obzvlášť pokud mají sníženou srdeční rezervu, mají být sledováni, zda se u nich
neobjeví možné symptomy nebo známky srdečního selhání, přírůstek tělesné hmotnosti nebo edémy.
U pacientů léčených pioglitazonem v kombinaci s inzulinem nebo u pacientů se selháním srdce
v anamnéze byly po uvedení přípravku na trh popsány případy srdečního selhání. Vzhledem k tomu,
že oba léky, inzulin a pioglitazon, mohou způsobovat retenci tekutin, může jejich souběžné podávání
zvyšovat riziko edémů. Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy periferního edému a
srdečního selhání u pacientů užívajících souběžně pioglitazon a nesteroidní antiflogistika včetně
selektivních inhibitorů COX-2. V případě jakéhokoli zhoršení srdečních funkcí je třeba léčbu
přípravkem Tandemact přerušit.

U pacientů mladších 75 let s diabetes mellitus 2. typu a pre-existujícím makrovaskulárním
onemocněním byla provedena studie zaměřená na hodnocení kardiovaskulárních výsledků léčby
pioglitazonem. Ke stávající antidiabetické a kardiovaskulární terapii byl až po dobu 3,5 roku přidán
pioglitazon nebo placebo. Tato studie ukázala zvýšený počet hlášení srdečního selhání, nicméně tato
skutečnost nevedla ke zvýšení mortality ve studii.

Starší pacienti

Pouze s opatrností má být zváženo současné podání pioglitazonu s inzulinem u starších pacientů,
protože tato kombinace zvyšuje riziko vážného srdečního selhání.

Před zahájením léčby a v jejím průběhu u starších pacientů mají být vzhledem k rizikům souvisejícím
s věkem rizika léčby.

Rakovina močového měchýře

Případy karcinomu močového měchýře byly zjištěny v metaanalýze kontrolovaných klinických
hodnocení častěji s pioglitazonem skupinách Po vyloučení pacientů, u kterých byla expozice studijnímu přípravku kratší než 1 rok v okamžiku
diagnózy karcinomu močového měchýře, bylo 7 případů močového měchýře u diabetických pacientů léčených pioglitazonem, přestože ne ve všech studiích
bylo zjištěno statisticky významné zvýšené riziko.

Před zahájením léčby pioglitazonem mají být posouzeny rizikové faktory pro vznik rakoviny
močového měchýře chemoterapeutickým látkám, např. cyklofosfamid nebo předchozí ozařování v pánevní oblastiPřed zahájením léčby pioglitazonem má být vyšetřena případná makroskopická hematurie.

Pacienti mají být poučeni, že mají okamžitě hlásit svému lékaři makroskopickou hematurii nebo jiné
symptomy jako dysurii nebo náhlé nucení na močení, které se objeví během léčby.

Jaterní funkce

Při sledování po uvedení na trh byly u pioglitazonu a glimepiridu vzácně hlášeny zvýšené jaterní
enzymy a hepatocelulární dysfunkce smrtelné následky, nebyla zjištěna příčinná souvislost.
Proto se u pacientů léčených přípravkem Tandemact doporučuje pravidelná kontrola jaterních enzymů.
Kontrola jaterních transamináz má být povedena u všech pacientů před zahájením léčby přípravkem
Tandemact. Léčbu přípravkem Tandemact není možno zahájit u pacientů se zvýšenou hladinou
jaterních transamináz jater.

Po zahájení léčby přípravkem Tandemact je doporučena kontrola hladiny jaterních enzymů
v pravidelných intervalech dle posouzení klinického stavu. Dojde-li během léčby přípravkem
Tandemact ke zvýšení hodnot ALT na trojnásobek horní hranice normálních hodnot, je třeba jaterní
testy co nejdříve zopakovat. Pokud je i nadále hodnota ALT trojnásobně vyšší oproti normě, musí být
léčba přípravkem Tandemact přerušena. Pokud se u kteréhokoli pacienta objeví příznaky onemocnění
jater, jako jsou např. nevysvětlitelná nauzea, zvracení, bolesti břicha, únava, nechutenství a/nebo
tmavá moč, musí být jaterní testy rovněž vyšetřeny. Rozhodnutí, zda pokračovat v léčbě přípravkem
Tandemact má být podloženo klinickým zhodnocením stavu pacienta a výsledky laboratorních testů.
Objeví-li se žloutenka, musí být léčba léčivým přípravkem přerušena.

Zvýšení tělesné hmotnosti

V klinických studiích s pioglitazonem a monoterapií sulfonylureou nebo s jejich kombinací bylo
prokázáno zvýšení tělesné hmotnosti související s dávkou, které může být způsobeno hromaděním
tuků a v některých případech i spojováno s retencí tekutin. V některých případech může být zvýšení
tělesné hmotnosti symptomem srdečního selhání, a proto má být hmotnost pečlivě kontrolována.
Součástí léčby diabetu je dietní kontrola. Pacienty je třeba upozornit na přísné dodržování diety
s kontrolovaným příjmem kalorií.

Hematologie

Při léčbě glimepiridem byly pozorovány vzácně změny v hematologii Tandemact proto vyžaduje pravidelné hematologické sledování
V průběhu léčby pioglitazonem došlo k mírnému snížení střední hodnoty hemoglobinu snížení o 4 %byly pozorovány u metforminu v menším rozsahu u sulfonylurey a inzulínu 1-3,2 %
Léčba pacientů s deficiencí G6PD přípravky na bázi sulfonylurey může vést k hemolytické anémii.
Protože glimepirid patří do chemické třídy léčivých přípravků na bázi sulfonylurey, je nutné u
pacientů s deficiencí G6PD postupovat opatrně a zvážit alternativní léčbu bez sulfonylurey.

Oční poruchy

Při podávání thiazolidindionů, včetně pioglitazonu, byly v postmarketingovém období hlášeny případy
nově vzniklého diabetického makulárního edému nebo zhoršení již existujícího edému se sníženou
zrakovou ostrostí. U řady pacientů se zároveň vyskytl periferní edém. Není jasné, zda existuje přímá
spojitost mezi pioglitazonem a makulárním edémem, ale lékaři předepisující tento přípravek by si měli
být vědomi nebezpečí výskytu makulárního edému u pacientů, kteří si stěžují na sníženou zrakovou
ostrost; v případě potřeby nutno konzultovat s oftalmologem.

Syndrom polycystických ovárií

V důsledku zvýšeného účinku inzulinu může léčba pioglitazonem u pacientek se syndromem
polycystických ovárií vést k znovuzahájení ovulace. U těchto pacientek může vzniknout riziko
otěhotnění. Pacientky si mají být vědomy tohoto rizika, a pokud chtějí otěhotnět nebo pokud otěhotní,
měla by být léčba přerušena
Ostatní

Zvýšený výskyt zlomenin u žen byl pozorován v souhrnné analýze hlášení zlomenin jako nežádoucích
účinků z randomizovaných, kontrolovaných dvojitě zaslepených klinických studií
Vypočítaná incidence zlomenin byla 1,9 fraktur na 100 pacientoroků u žen léčených pioglitazonem
oproti 1,1 fraktur na 100 pacientoroků u žen léčených komparátorem. Pozorované navýšení rizika
zlomenin u žen léčených pioglitazonem v tomto souboru je tedy 0,8 fraktur na 100 pacientoroků.

Některé epidemiologické studie naznačily podobně zvýšené riziko fraktur u mužů i žen.

Riziko zlomenin má být vzato do úvahy při dlouhodobé léčbě pacientů pioglitazonem
Pioglitazon má být používán se zvýšenou opatrností v případě současného podávání inhibitorů gemfibrozilglykemie. Má být také zvážena úprava dávky v doporučeném rozmezí nebo změna antidiabetické
léčby
Tablety obsahují monohydrát laktózy, a proto by neměly být předepisovány pacientům se vzácnými
dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorbcí glukózy a
galaktózy.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.