Sunitinib accord

Souběžnému podávání se silnými induktory CYP3A4 je třeba se vyhnout,
protože to může vést ke snížení koncentrace sunitinibu v plazmě
Souběžnému podávání se silnými inhibitory CYP3A4 je třeba se vyhnout,
protože to může vést ke zvýšení koncentrace sunitinibu v plazmě
Poruchy kůže a tkáně
Pacienti mají být upozorněni na to, že v průběhu léčby sunitinibem může dojít k
depigmentaci kůže nebo vlasů. Další možné dermatologické účinky mohou
zahrnovat suchou pokožku, ztluštění nebo popraskání kůže, puchýře nebo vyrážku
na dlaních a chodidlech.

Výše uvedené reakce nebyly kumulativní, byly typicky reverzibilní a obecně
nevedly k přerušení léčby. Byly hlášeny případy pyoderma gangrenosum, obecně
reverzibilní po přerušení podávání sunitinibu. Byly hlášeny závažné kožní reakce
včetně případů erythema multiforme Johnsonův syndrom některé smrtelné. Objeví-li se známky a příznaky SJS, TEN, nebo EM progresivní kožní vyrážka často doprovázená puchýři nebo slizničními lézemibýt léčba sunitinibem přerušena. Je-li diagnóza SJS nebo TEN potvrzena, léčba
nesmí být znovu zahájena. V některých případech podezření na EM pacienti po
vymizení kožních reakcí tolerovali znovuzahájení léčby sunitinibem v nižší
dávce; někteří z těchto pacientů dostávali rovněž souběžnou léčbu kortikoidy nebo
antihistaminiky
Krvácení a krvácení do tumoru
Případy krvácení, některé s fatálním průběhem, hlášené v klinických studiích
sunitinibu a během sledování po uvedení přípravku na trh zahrnovaly
gastrointestinální, dýchací a močový trakt a mozkové krvácení
Obvyklé zhodnocení případů krvácení má zahrnovat úplný krevní obraz a fyzikální vyšetření.

Epistaxe byla nejčastějším nežádoucím případem krvácení, byla hlášena přibližně u
poloviny pacientů se solidními tumory, kteří prodělali příhodu krvácení. Některé z
těchto případů epistaxe byly závažné, ale velmi vzácně fatální.

Byly hlášeny případy krvácení do tumoru, někdy dávané do souvislosti s
nekrózou tumoru. Některé z těchto případů krvácení měly fatální průběh.

Krvácení do tumoru se může objevit náhle a v případě plicních tumorů se může
projevit jako závažná a život ohrožující hemoptýza nebo plicní krvácení. Případy
plicního krvácení, někdy s fatálním průběhem, byly pozorovány v klinických
studiích a byly hlášeny i během sledování po uvedení přípravku na trh u pacientů
léčených sunitinibem v indikaci MRCC, GIST a karcinom plic. Sunitinib není
schválen pro podání pacientům s karcinomem plic.

U pacientů užívajících souběžně antikoagulancia acenokumaroldestičky
Gastrointestinální poruchy
Průjem, nauzea/zvracení, bolest břicha, dyspepsie a stomatitida/bolest v
ústech byly nejčastěji zaznamenané gastrointestinální nežádoucí účinky,
hlášeny byly rovněž případy esofagitidy
Podpůrná péče při vzniku gastrointestinálních nežádoucích účinků vyžadujících
léčbu může zahrnovat podávání léčivých přípravků s antiemetickými a
antidiarrhoickými vlastnostmi nebo antacid.

Závažné, někdy fatální gastrointestinální komplikace, včetně gastrointestinální
perforace, byly hlášeny u pacientů s intraabdominálními malignitami, kteří byli
léčeni sunitinibem.

Hypertenze
V souvislosti s užíváním sunitinibu byla hlášena hypertenze, včetně závažné
hypertenze pacientů má být prováděn screening hypertenze a v případě potřeby léčba
hypertenze. Dočasné přerušení léčby je doporučeno u pacientů se závažnou
hypertenzí, která není kontrolována farmakologicky. V léčbě je možné pokračovat,
jakmile je hypertenze patřičně zvládnuta
Hematologické poruchy
Poklesy celkového počtu neutrofilů a poklesy počtu destiček byly hlášeny v
souvislosti se sunitinibem byly typicky reverzibilní a obecně nevedly k přerušení léčby. Žádná z těchto příhod
v rámci klinických studií fáze III nebyla fatální, nicméně v rámci sledování po
uvedení přípravku na trh byly vzácně hlášeny hematologické příhody s fatálním
průběhem, ke kterým patřila hemoragie spojená s trombocytopenií a infekcemi v
důsledku neutropenie.

Bylo pozorováno, že anemie se může objevit časně i pozdně během léčby sunitinibem.

U pacientů užívajících sunitinib se má provádět vyšetření úplného krevního
obrazu na začátku každého léčebného cyklu
Srdeční poruchy
Případy kardiovaskulárních příhod, zahrnující srdeční selhání, kardiomyopatii,
snížení ejekční frakce levé komory pod dolní hranici normálních hodnot,
myokarditidu, ischemii myokardu a infarkt myokardu, některé s fatálním
průběhem, byly hlášeny u pacientů léčených sunitinibem. Tyto údaje naznačují, že
sunitinib zvyšuje riziko kardiomyopatie. Pro sunitinibem indukovanou
kardiomyopatii nebyly u léčených pacientů zjištěny žádné další specifické rizikové
faktory kromě účinku specifického pro léčivo. U pacientů, kteří jsou vystaveni
riziku těchto příhod, nebo je mají v anamnéze, je třeba používat sunitinib s
opatrností
Pacienti, kteří během 12 měsíců předtím, než začali užívat sunitinib, prodělali
takové příhody, jako jsou infarkt myokardu pectorissrdeční selhání ataku nebo plicní embolii, byli ze všech klinických studií se sunitinibem vyřazeni.
Není známo, zda u pacientů s těmito doprovodnými stavy je riziko rozvoje
dysfunkce levé komory spojené s léčbou zvýšeno.

Lékařům se doporučuje zvážit toto riziko proti očekávanému přínosu léčby. U
pacientů mají být pečlivě monitorovány klinické známky a příznaky městnavého
srdečního selhání kardiálními rizikovými faktory a/nebo s onemocněním koronárních arterií v
anamnéze. U pacientů užívajících sunitinib je třeba také zvážit výchozí hodnoty a
pravidelné vyhodnocování LVEF. U pacientů bez kardiálních rizikových faktorů je
třeba zvážit vyhodnocení výchozích hodnot ejekční frakce.

Při klinickém projevu městnavého srdečního selhání léčbu sunitinibem. Podávání sunitinibu má být přerušeno a/nebo jeho dávka
snížena u pacientů bez klinicky prokázaného městnavého srdečního selhání, ale s
ejekční frakcí < 50 % a > 20 % pod výchozí hodnotou.

Prodloužení QT intervalu
U pacientů užívajících sunitinib bylo pozorováno prodloužení QT intervalu a
torsade de pointes. Prodloužení QT intervalu může vést ke zvýšenému riziku
komorové arytmie včetně torsade de pointes.

Pacientům s prodloužením QT intervalu v anamnéze, pacientům užívajícím
antiarytmika nebo léčivé přípravky, které mohou prodloužit QT interval, nebo
pacientům se závažnou preexistující srdeční chorobou, bradykardií nebo
poruchou elektrolytové rovnováhy má být sunitinib podáván s opatrností.
Souběžné podávání sunitinibu se silnými inhibitory CYP3A4 je třeba omezit z
důvodů možného zvýšení koncentrace sunitinibu v plazmě 4.8
Žilní tromboembolické příhody
S léčbou související žilní tromboembolické příhody byly hlášeny u pacientů,
kteří užívali sunitinib, včetně hluboké žilní trombózy a plicní embolie 4.8sledování po uvedení přípravku na trh.

Arteriální tromboembolické příhody
U pacientů léčených sunitinibem byly hlášeny případy arteriálních
tromboembolických příhod příhodám patřily cévní mozkové příhody, tranzitorní ischemická ataka a mozkový
infarkt. K rizikovým faktorům souvisejícím s ATE se kromě základního maligního
onemocnění a věku ≥ 65 let řadila hypertenze, diabetes mellitus a předchozí
tromboembolická nemoc.

Aneuryzmata a arteriální disekce
Používání inhibitorů dráhy VEGF u pacientů s hypertenzí nebo bez hypertenze
může přispět k tvorbě aneuryzmat a/nebo arteriálních disekcí. U pacientů s
rizikovými faktory, jako jsou hypertenze nebo aneuryzma v anamnéze, se má před
zahájením léčby sunitinibem toto riziko pečlivě zvážit.
Trombotická mikroangiopatie O diagnóze TMA, včetně trombotické trombocytopenické purpury hemolyticko-uremického syndromu nebo k fatálnímu průběhu, je třeba uvažovat při výskytu hemolytické anemie,
trombocytopenie, únavy, nepravidelně se objevujících neurologických příznaků,
renálního poškození a horečky. U pacientů, u nichž se rozvine TMA, se má léčba
sunitinibem přerušit a je nutná okamžitá léčba. Po přerušení léčby byl pozorován
ústup účinků TMA
Dysfunkce štítné žlázy
Je doporučeno provést základní laboratorní měření funkce štítné žlázy u všech pacientů. Pacienti
s preexistující hypotyreózou nebo hypertyreózou mají být náležitě léčeni ještě před
zahájením léčby sunitinibem. Během léčby sunitinibem má být prováděno rutinní
monitorování funkce štítné žlázy každé 3 měsíce. Navíc mají být známky a příznaky
dysfunkce štítné žlázy pečlivě sledovány během léčby u všech pacientů a u
pacientů, u kterých se rozvinuly známky a/nebo příznaky naznačující dysfunkci
štítné žlázy má být prováděno laboratorní vyšetření funkce štítné žlázy, jak je
klinicky indikováno. Pacienti, u kterých se vyvinula dysfunkce štítné žlázy, mají být
náležitě léčeni.

Bylo pozorováno, že hypotyreóza se může objevit časně i pozdně během
léčby sunitinibem
Pankreatitida
Zvýšení aktivity lipázy a amylázy v séru byla pozorována u pacientů s různými
solidními tumory, kteří užívali sunitinib. Zvýšení aktivity lipázy byla přechodná a
obecně nebyla doprovázena známkami a příznaky pankreatitidy u pacientů s
různými solidními tumory
Byly hlášeny závažné případy pankreatitidy, některé s fatálním průběhem.
Pokud jsou přítomny příznaky pankreatitidy, pacienti musí užívání sunitinibu
přerušit a musí jim být poskytnuta náležitá podpůrná léčba.

Hepatotoxicita
U pacientů léčených sunitinibem byla pozorována hepatotoxicita. Případy jaterního selhání, někdy
s fatálními následky, byly pozorovány u < 1% pacientů se solidními tumory
léčených sunitinibem. Je nutné sledovat jaterní funkční testy
bilirubinuklinicky indikováno. Pokud jsou přítomny známky nebo příznaky jaterního selhání,
má být léčba sunitinibem přerušena a pacientům má být poskytnuta náležitá
podpůrná péče
Renální funkce
Byly hlášeny případy poruchy renálních funkcí, renálního selhání a/nebo
akutního renálního selhání, v některých případech s fatálními následky 4.8
Rizikové faktory spojené s poruchou renálních funkcí/renálním selháním u pacientů
užívajících sunitinib zahrnovaly kromě základního onemocnění RCC, vyšší věk,
diabetes mellitus, výchozí poruchu renálních funkcí, srdeční selhání, hypertenzi,
sepsi, dehydrataci/hypovolemii a rabdomyolýzu.

Bezpečnost pokračující léčby sunitinibem u pacientů se středně závažnou až
závažnou proteinurií nebyla systematicky hodnocena.

Byly hlášeny případy proteinurie a vzácné případy nefrotického syndromu. Před
zahájením léčby má být proveden rozbor moči a u pacientů má být sledováno,
zda nedochází k rozvoji nebo zhoršení proteinurie. Podávání sunitinibu je nutné
vysadit u pacientů s nefrotickým syndromem.

Píštěl
Pokud se objeví tvorba píštěle, léčba sunitinibem musí být přerušena. O pokračujícím podávání
sunitinibu pacientům s píštělí jsou dostupné omezené údaje Porucha hojení ran
Byly hlášeny případy poruchy hojení ran během léčby sunitinibem.

Žádné formální klinické studie účinku sunitinibu na hojení ran nebyly provedeny.
Doporučuje se přechodné přerušení léčby sunitinibem z preventivních důvodů u
pacientů podstupujících větší chirurgické výkony. Klinické zkušenosti ohledně
načasování opětovného zahájení léčby po rozsáhlé chirurgické intervenci jsou
omezené. Proto rozhodnutí znovu zahájit léčbu sunitinibem následně po rozsáhlé
chirurgické intervenci se má zakládat na klinickém zhodnocení
rekonvalescence/zotavení z chirurgického výkonu.

Osteonekróza čelisti U pacientů léčených sunitinibem byly hlášeny případy ONJ. Většina případů
byla hlášena u pacientů dostávajících před nebo souběžně s léčbou intravenózně
bisfosfonáty, u kterých bylo riziko ONJ identifikováno. Je proto třeba opatrnosti,
pokud jsou sunitinib a intravenózní bisfosfonáty užívány souběžně nebo
následně.

Jako rizikový faktor jsou rovněž identifikovány invazivní dentální procedury.
Před zahájením léčby sunitinibem je nutné zvážit stomatologickou kontrolu a
příslušné preventivní stomatologické ošetření. U pacientů, kteří užívali nebo
užívají intravenózní bisfosfonáty, se doporučuje invazivní dentální proceduře
vyhnout, pokud je to možné
Hypersenzitivita/angioedém
Pokud se v důsledku hypersenzitivity objeví angioedém, léčba sunitinibem musí
být přerušena a musí být poskytnuta standardní lékařská péče
Záchvaty
V klinických studiích se sunitinibem a během sledování po uvedení přípravku na
trh byly hlášeny záchvaty. Pacienti se záchvaty a příznaky konzistentními se
syndromem posteriorní reverzibilní leukoencefalopatie hypertenze, bolest hlavy, snížená bdělost, změněné mentální funkce a ztráta
vidění, včetně kortikální slepoty, musí být léčeni pod lékařským vedením a léčba
má zahrnovat i kontrolu hypertenze. Doporučuje se přechodně vysadit sunitinib,
po vyřešení může být léčba znovu zahájena podle uvážení ošetřujícího lékaře

Syndrom nádorového rozpadu
Případy syndromu nádorového rozpadu, někdy fatální, byly vzácně pozorovány u
pacientů léčených sunitinibem v klinických studiích a byly hlášeny i během
sledování po uvedení přípravku na trh. Mezi rizikové faktory syndromu
nádorového rozpadu patří vysoká zátěž způsobená tumorem, preexistující
chronická renální insuficience, oligurie, dehydratace, hypotenze a kyselá moč. Tito
pacienti mají být pečlivě sledováni a léčeni podle klinické indikace a má se zvážit
profylaktická hydratace.

Infekce
Byly hlášeny závažné infekce s nebo bez neutropenie, včetně některých s
fatálním průběhem. Byly hlášeny méně časté případy nekrotizující fasciitidy,
včetně postižení perinea, někdy fatálních U pacientů, u nichž se rozvine nekrotizující fasciitida, se má léčba sunitinibem
přerušit a ihned se má zahájit vhodná léčba.

Hypoglykemie
Během léčby sunitinibem byl hlášen pokles hladiny glukózy v krvi, v některých
případech klinicky symptomatický a vyžadující hospitalizaci z důvodu ztráty
vědomí. V případě výskytu symptomatické hypoglykemie má být podávání
sunitinibu dočasně přerušeno. Hladinu glukózy v krvi je třeba u pacientů s
diabetem pravidelně kontrolovat, aby bylo možno stanovit, zda je dávky
antidiabetika třeba upravit, a minimalizovat tak riziko hypoglykemie 4.8
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol kroskarmelózy