Silodosin msn

Farmakoterapeutická skupina: Urologika, antagonisté alfa-adrenergních receptorů, ATC kód: G04CA04.

Mechanismus účinku
Silodosin je vysoce selektivní pro α1A-adrenergní receptory, které jsou u člověka primárně lokalizovány
v prostatě, bázi a krčku močového měchýře, pouzdru prostaty a prostatické části močové trubice.
Blokáda α1A-adrenergních receptorů způsobuje, že se hladké svalstvo v těchto tkáních relaxuje, čímž
dojde ke snížení subvezikální rezistence dolních močových cest, a to bez ovlivnění kontraktility hladké
svaloviny detrusoru močového měchýře. To má za následek zmírnění jak jímacích symptomů (iritační
příznaky), tak mikčních symptomů (obstrukční příznaky) (Lower urinary tract symptoms, LUTS,
symptomy dolních močových cest), souvisejících s benigní hyperplazií prostaty.
Silodosin má podstatně nižší afinitu pro α1B-adrenergní receptory, které jsou primárně lokalizovány v
kardiovaskulárním systému. In vitro bylo prokázáno, že poměr vazby silodosinu na receptory α1A:α1B je
extrémně vysoký (162:1).

Klinická účinnost a bezpečnost
V dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii fáze II vyhledávající velikost dávky,
provedené s 4 nebo 8 mg silodosinu podávaného jednou denně bylo pozorováno výraznější zlepšení skóre
indexu symptomů podle Americké urologické asociace (American Urologic Association, AUA) u 8 mg
silodosinu (-6,8 ± 5,8; n = 90; p = 0,0018) a u 4 mg silodosinu (-5,7 ± 5,5; n = 88; p = 0,0355) v
porovnání s placebem (-4,0 ± 5,5; n = 83).

Přes 800 pacientů se středně těžkými až těžkými příznaky BHP (International Prostate Symptom Score,
IPSS, mezinárodní skóre prostatických symptomů, počáteční hodnota ≥ 13) užívalo 8 mg silodosinu
jednou denně ve dvou placebem kontrolovaných klinických studiích fáze III provedených ve Spojených
státech amerických a v jedné placebem kontrolované a aktivně kontrolované klinické studii provedené v
Evropě. Ve všech studiích byli pacienti bez odpovědi na placebo během 4týdenní úvodní fáze s placebem
randomizováni do skupiny užívající studijní léčbu. Ve všech studiích došlo u pacientů užívajících
silodosin podle vyhodnocení po 12 týdnech léčby k výraznějšímu zmírnění jímacích (iritačních) a
mikčních (obstrukčních) příznaků BHP v porovnání s placebem. Údaje pozorované u populací Intent-to-
treat (populace všech randomizovaných pacientů) v každé z těchto studií jsou uvedeny níže:

Studie Léčebná skupina
Počet
pacien-
tů
IPSS
Celkové skóre
IPSS
Iritační příznaky
IPSS
Obstrukční
příznaky
Počáteční
hodnota
(± SD)
Změna od
počáteční
hodnoty
Rozdíl
(95% CI)
oproti
placebu
Změna od
počáteční
hodnoty
Rozdíl
(95% CI)
oproti
placebu
Změna od
počáteční
hodnoty
Rozdíl
(95% CI)
oproti
placebu
US-Silodosin 233 22 ± 5 -6,5 -2,8*
(-3,9;
-1,7)
-2,3 -0,9*
(-1,4;
-0,4)
-4,2 -1,9*
(-2,6;
-1,2) Placebo 228 21 ± 5 -3,6 -1,4 -2,US-Silodosin 233 21 ± 5 -6,3 -2,9*
(-4,0; -1,8)
-2,4 -1,0*
(-1,5;
-0,6)
-3,9 -1,8*
(-2,5;
-1,1) Placebo 229 21 ± 5 -3,4 -1,3 -2,Europe
Silodosin 371 19 ± 4 -7,0 -2,3*
(-3,2;
-1,4)

-2,5 -0,7°
(-1,1;
-0,2)

-4,5 -1,7*
(-2,2;
-1,1)

Tamsulosin 376 19 ± 4 -6,7 -2,4 -4,Placebo 185 19 ± 4 -4,7 -1,8 -2,-2.0*
(-2,9;
-1,1)
-0.6°
(-1,1;
-0,2)
-1.4*
(-2,0;
-0,8)
* p < 0,001 oproti placebu; ° p = 0,002 oproti placebu

V aktivně kontrolované klinické studii provedené v Evropě bylo prokázáno, že dávka 8 mg silodosinu
jednou denně je srovnatelná s dávkou 0,4 mg tamsulosinu jednou denně: upravený průměrný rozdíl (95%
CI) v celkovém skóre IPSS mezi terapiemi byl u populace podle protokolu (per-protocol) 0,4 (-0,4 až
1,1). Výskyt odpovědi (tj. zlepšení celkového skóre IPSS o alespoň 25 %) byla výrazně vyšší ve skupině
se silodosinem (68%) a s tamsulosinem (65%) v porovnání se skupinou s placebem (53%).

V dlouhodobé otevřené navazující fázi těchto kontrolovaných studií, ve kterých pacienti užívali silodosin
po dobu až jednoho roku, bylo zlepšení příznaků díky léčbě silodosinem ve 12. týdnu léčby zachováno po
dobu 1 roku.

V klinickém hodnocení fáze IV prováděném v Evropě u pacientů s průměrným celkovým vstupním skóre
IPSS 18,9 bodu odpovídalo 77,1 % pacientů na silodosin (posuzováno jako změna v IPSS celkovém skóre
od výchozího stavu alespoň o 25 %). Přibližně polovina pacientů hlásila zlepšení nejvíce obtěžujících
příznaků udávaných na začátku (tj. noční močení, časté močení, oslabení proudu při močení, naléhavá
potřeba močit, přerušované močení a neúplné vyprazdňování), jak bylo vyhodnoceno pomocí dotazníku
inkontinence ICS-male.

V žádné klinické studii provedené se silodosinem nebylo pozorováno významné snížení krevního tlaku
měřeného vleže.

Denní dávka 8 mg a 24 mg silodosinu neměla ve srovnání s placebem statisticky významný vliv na
intervaly EKG nebo srdeční repolarizaci.

Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií se
silodosinem u všech podskupin pediatrické populace s BHP (informace o použití u dětí viz bod 4.2).