Serdolect

Ve studiích s laboratorními zvířaty bylo pozorováno prodloužení QT intervalu, které bylo
pravděpodobně způsobené inhibicí pomalých draslíkových kanálů (IKr, HERG). Na Purkyňových
vláknech pocházejících z myokardu králíka a psa se však neprokázala časná depolarizace sertindolem.
Přítomnost časné depolarizace je nutnou podmínkou k vyvolání torsade de pointes (TdP). Sertindol
nevyvolal komorovou arytmii typu TdP na sinoatriálním uzlu izolovaného králičího srdce ani při
experimentálně vyvolané těžké hypokalemii (1,5 mmol) a bradykardii. Nicméně převzetí poznatků o
prodloužení QT intervalu a arytmiích získaných v předklinických studiích do klinické praxe může být
ztíženo výraznými mezidruhovými rozdíly.

Akutní toxicita sertindolu je nízká. Ve studiích chronické toxicity u laboratorních potkanů a psů při
dávkách 3-5krát vyšších, než jsou dávky užívané v klinické praxi, byly pozorovány některé účinky
související s farmakologickými vlastnostmi léčiva.

Reprodukční studie u zvířat neprokázaly teratogenní účinek. V peri/postnatální studii s potkany byla
zaznamenána zvýšená mortalita mláďat, snížený přírůstek tělesné hmotnosti a opoždění vývoje
mláďat. Tyto účinky při dávkách podobných nebo nižších, než je maximální doporučená denní dávka
(pro dospělé v mg/m2) byly spojeny s pozorovaným projevem toxicity u matek. Frekvence páření a
fertilita byly u potomků samic léčených sertindolem sníženy.

Páření a plodnost u dospělých potkaních samců byly ovlivněny při užití dávek 0,14 mg/kg/den a
vyšších. Reverzibilní poškození plodnosti se připisuje farmakologickému profilu sertindolu.

Ve studiích genotoxicity in vitro a in vivo sertindol nepůsobil genotoxicky. Ve studiích karcinogenity
prováděných na myších a potkanech nebyl prokázán vyšší výskyt nádorů souvisejících s podáváním
sertindolu v klinické praxi.