Roteas
Edoxaban se absorbuje převážně v horní části zažívacího traktu. Proto léčivé přípravky nebo chorobné
stavy, které zrychlují vyprazdňování žaludku a motilitu střev, mohou snižovat rozpouštění a absorpci
edoxabanu.
Inhibitory P-gp
Edoxaban je substrátem pro efluxní transportér P-gp. Ve studiích farmakokinetiky vedlo souběžné
podávání edoxabanu s inhibitory P-gp cyklosporinem, dronedaronem, erythromycinem,
ketokonazolem, chinidinem nebo verapamilem ke zvýšení plazmatické koncentrace edoxabanu.
Souběžné použití edoxabanu s cyklosporinem, dronedaronem, erythromycinem nebo ketokonazolem
vyžaduje snížení dávky na 30 mg jednou denně. Na základě klinických údajů souběžné použití
edoxabanu s chinidinem, verapamilem nebo amiodaronem nevyžaduje snížení dávky Použití edoxabanu s jinými inhibitory P-gp včetně inhibitorů proteázy viru lidské imunodeficience
Edoxaban v dávce 30 mg jednou denně je nutné podávat při souběžném použití s následujícími
inhibitory P-gp:
• Cyklosporin: současné podání jedné dávky 500 mg cyklosporinu s jednou dávkou 60 mg
edoxabanu zvýšilo AUC a maximální sérovou koncentraci • Dronedaron: dronedaron v dávce 400 mg dvakrát denně podávaný po dobu 7 dnů s jednou
souběžnou dávkou 60 mg edoxabanu 5. den zvýšil AUC a Cmax edoxabanu o 85 %, resp. o 46 %.
• Erythromycin: erythromycin v dávce 500 mg čtyřikrát denně podávaný po dobu 8 dnů s jednou
souběžnou dávkou 60 mg edoxabanu 7. den zvýšil AUC a Cmax edoxabanu o 85 %, resp. o 68 %.
• Ketokonazol: ketokonazol v dávce 400 mg jednou denně podávaný po dobu 7 dnů s jednou
souběžnou dávkou 60 mg edoxabanu 4. den zvýšil AUC a Cmax edoxabanu o 87 %, resp. o 89 %.
Podávání edoxabanu v dávce 60 mg jednou denně se doporučuje při souběžném použití
s následujícími inhibitory P-gp:
• Chinidin: chinidin v dávce 300 mg jednou denně 1. a 4. den a třikrát denně 2. a 3. den, s jednou
souběžnou dávkou 60 mg edoxabanu 3. den zvýšil AUC edoxabanu za 24 hodin o 77 % a Cmax
o 85 %.
• Verapamil: verapamil v dávce 240 mg jednou denně podávaný po dobu 11 dnů s jednou
souběžnou dávkou 60 mg edoxabanu 10. den zvýšil AUC a Cmax edoxabanu přibližně o 53 %.
• Amiodaron: souběžné podávání amiodaronu 400 mg jednou denně s edoxabanem 60 mg jednou
denně zvýšilo AUC o 40 % a Cmax o 66 %. Toto zvýšení nebylo považováno za klinicky
významné. Ve studii ENGAGE AF-TIMI 48 zabývající se NVAF byly výsledky účinnosti a
bezpečnosti podobné u subjektů se souběžným podáváním amiodaronu a bez souběžného podávání
amiodaronu.
• Klarithromycin: klarithromycin s jednou souběžnou dávkou 60 mg edoxabanu 9. den zvýšil AUC a Cmax edoxabanu přibližně
o 53 %, resp. o 27 %.
Induktory P-gp
Souběžné podávání edoxabanu s induktorem P-gp rifampicinem vedlo k poklesu střední hodnoty AUC
edoxabanu a zkrácenému poločasu, s možným poklesem farmakodynamického účinku. Současné
podání edoxabanu s jinými induktory P-gp nebo třezalkou tečkovanouspolečném podávání s induktory P-gp se má edoxaban používat s opatrností.
Substráty P-gp
Digoxin: společné podávání edoxabanu v dávce 60 mg jednou denně 1. až 14. den s opakovanou
dávkou digoxinu 0,25 mg dvakrát denně Cmax edoxabanu o 17 % bez významného účinku na AUC nebo renální clearance v ustáleném stavu.
Při hodnocení účinků edoxabanu na farmakokinetiku digoxinu došlo ke zvýšení Cmax digoxinu
přibližně o 28 % a AUC o 7 %. To nebylo považováno za klinicky relevantní. Při podávání edoxabanu
s digoxinem není nutná žádná úprava dávky.
Antikoagulancia, antiagregancia, NSAID a SSRI/SNRI
Antikoagulancia: společné podávání edoxabanu s jinými antikoagulancii je kontraindikováno kvůli
zvýšenému riziku krvácení
ASA: společné podávání ASA ke kterémukoli z těchto přípravků podaných samostatně. Společné podávání vysokých dávek ASA
souběžné podávání vysokých dávek ASA vyšších dávek ASA než 100 mg se má provádět pouze pod lékařským dohledem.
V klinických studiích bylo povoleno souběžné použití ASA antiagregancií a thienopyridinů a vedlo k přibližně 2násobnému nárůstu závažného krvácení ve
srovnání s terapií bez souběžné léčby, i když v podobné míře ve skupinách s edoxabanem a
warfarinem celkovou expozici edoxabanu, ani po jedné dávce, ani v ustáleném stavu.
Edoxaban lze podávat společně s ASA v nízké dávce
Inhibitory krevních destiček: ve studii ENGAGE AF-TIMI 48 bylo povoleno souběžné použití
thienopyridinů Při použití edoxabanu však bylo riziko krvácení nižší ve srovnání s warfarinem
Existují velmi omezené zkušenosti při použití edoxabanu s duální antiagregační léčbou nebo
fibrinolytickými látkami.
NSAID: společné podávání naproxenu a edoxabanu zvýšilo dobu krvácivosti vzhledem ke kterémukoli
z těchto přípravků při samostatném podávání. Naproxen neměl žádný vliv na Cmax a AUC edoxabanu.
V klinických studiích vedlo společné podávání NSAID ke zvýšení klinicky relevantního krvácení.
Dlouhodobé používání NSAID s edoxabanem se nedoporučuje.
SSRI/SNRI: Stejně jako u jiných antikoagulancií může u pacientů současné užívání přípravku se SSRI
nebo SNRI zvýšit riziko krvácení v důsledku jejich hlášeného účinku na krevní destičky
Účinek edoxabanu na jiné léčivé přípravky
Edoxaban zvýšil Cmax souběžně podávaného digoxinu o 28 %; AUC však nebyla ovlivněna. Edoxaban
neměl žádný vliv na Cmax a AUC chinidinu.
Edoxaban snížil Cmax a AUC souběžně podávaného verapamilu o 14 %, resp. o 16 %.