Propanorm 35 mg/10 ml injekční/infuzní roztok

Propafenon-hydrochlorid tak jako jiná antiarytmika může vyvolat proarytmogenní účinky, tj. může
vyvolat vznik nové arytmie nebo zhoršit existující arytmii (viz bod 4.8).


Před zahájením léčby i v jejím průběhu je nutné každého pacienta elektrokardiograficky i klinicky
sledovat, aby bylo možno zhodnotit odpověď na léčbu a rozhodnout o jejím dalším pokračování.

U starších pacientů nebo pacientů s těžkým poškozením myokardu má být léčba zahájena se zvláštní
opatrností a postupně zvyšována.

Léčba propafenon-hydrochloridem může ovlivňovat jak rytmus, tak snímací práh kardiostimulátorů.
Jejich činnost se proto musí kontrolovat a v případě potřeby se musí přístroj přeprogramovat.

Existuje zde možnost konverze paroxysmální fibrilace síní na flutter síní s blokem vedení 2:1 nebo 1:což má za následek velmi vysokou komorovou srdeční frekvenci (např. >180 tepů za minutu) (viz bod
4.8).

Podobně jako u ostatních antiarytmik třídy Ic mohou být pacienti s významným strukturálním
defektem myokardu predisponováni ke vzniku vážných nežádoucích účinků, a proto je u těchto
pacientů propafenon-hydrochlorid kontraindikovaný (viz bod 4.3).

U dříve asymptomatických nosičů genů Brugada syndromu se může po expozici propafenon-
hydrochloridem odhalit Brugada syndrom nebo se mohou vyprovokovat na EKG změny podobné
změnám při Brugada syndromu. Po zahájení léčby propafenon-hydrochloridem je třeba udělat EKG,
aby se vyloučily změny, které naznačují Brugada syndrom.

Kvůli β-blokujícímu účinku se má propafenon-hydrochlorid podávat s opatrností u pacientů
s astmatem.

Pediatrická populace
Injekční roztok není vhodný pro použití u dětí vzhledem k lékové formě a vysoké koncentraci roztoku.