Primovist

Farmakoterapeutická skupina: paramagnetické kontrastní látky, ATC kód: V08 C A• Mechanismus účinku
Primovist je paramagnetická kontrastní látka pro zobrazení magnetickou rezonancí.
Zesílení kontrastního účinku je zprostředkováno dinatrium-gadoxetátem (GdEOB DTPA),
iontovým komplexem, který obsahuje gadolinium (III) a ligand kyselinu etoxybenzyl-
diethylentriamin-pentaoctovou (EOB-DTPA). Při T1-váženém skenování, v rámci
protonové magnetické rezonance indukuje gadoliniový ion zkracování relaxačního času
spinové matrice excitovaných atomových jader. To vede ke zvýšení intenzity signálu a
tedy ke zvýšení kontrastu obrazu některých tkání.
• Farmakodynamické účinky
Dinatrium-gadoxetát vede k výraznému zkrácení relaxačního času a to dokonce v nízkých
koncentracích. Při pH 7, síle magnetického pole 0,47 T a 40°C je relaxivita (r1) (daná
vlivem na relaxační čas (T1) spinové matrice protonů v plazmě) přibližně 8,18 l/mmol/s a
relaxivita (r2) (daná vlivem na relaxační čas (T2) spinové matrice) je přibližně 8,l/mmol/s. Při 1,5 T a 37°C jsou odpovídající relaxivity v plazmě r1 = 6,9 l/mmol/s a r2 = 8,l/mmol/s. Relaxivita vykazuje slabou inverzní závislost na síle magnetického pole.
EOB-DTPA vytváří s paramagnetickým gadoliniovým iontem stabilní komplex s
mimořádně vysokou termodynamickou stabilitou (log KGdl = –23,46). Gd-EOB-DTPA je
ve vodě vysoce rozpustná, hydrofilní sloučenina s rozdělovacím koeficientem mezi n-
butanol a pufr přibližně 0,011 při pH 7,6. Vzhledem k tomu, že dinatrium-gadoxetát je
z jedné poloviny tvořen lipofilní skupinou etoxybenzylem, vykazuje bifázický model
účinku: v první fázi je po injekci bolusu distribuován do extracelulárního prostoru a ve
druhé fázi je selektivně absorbován hepatocyty. Relaxivita r1 v jaterní tkáni je přibližně
16,6 l/mmol/s (při 0,47 T) a to má za následek zvýšení intenzity signálu jaterní tkáně.
Následně je dinatrium-gadoxetát vylučován žlučí.
Léze s žádnou nebo s minimální funkcí hepatocytů (cysty, metastázy, většina
hepatocelulárních karcinomů) Primovist neakumulují. Dobře diferencovaný hepatocelulární
karcinom může obsahovat funkční hepatocyty, může tedy ukázat určité zvýraznění ve fázi
zobrazení hepatocytů. Ke stanovení správné diagnózy jsou tudíž nutné další klinické údaje.
V klinicky relevantních koncentracích nevykazuje látka s enzymy žádné významné
inhibiční interakce.
• Zobrazení
Po vstříknutí bolusu Primovistu je při dynamickém zobrazení během arteriální, portální a
rovnovážné fáze využito přechodných rozdílů ve zvýraznění obrazu v různých jaterních lézích
jako základu pro radiologickou charakterizaci lézí.
Kontrastní zvýraznění jaterního parenchymu během hepatocytové fáze umožňuje určení počtu
ložisek, jejich distribuci v segmentech, jejich zviditelnění a zaměření, což zlepšuje jejich
diagnostiku. Diferenciální vzorec zvýraznění/vyplavení z jaterní léze přispívá k informaci z
dynamické fáze.
Opožděná (hepatocytová) fáze může být vyšetřována 20 minut po injekci v zobrazovacím
intervalu trvajícím nejméně 120 minut. Výsledky klinických studií ukazují, že diagnostická i
technická účinnost je ve 20. minutě po injekci jen nepatrně vyšší než v 10. minutě po injekci.
Zobrazovací interval je zkrácen na 60 minut u pacientů vyžadujících hemodialýzu a u
pacientů se zvýšenými hodnotami bilirubinu (> 3 mg/dl).
Vylučování Primovistu játry vede ke zvýraznění biliárních struktur.

Fyzikálně-chemické vlastnosti roztoku Primovistu připraveného k použití jsou následující:
Osmolalita při 37 °C (mosmol/kg H2O) Viskozita při 37 °C (mPa·s) 1,Denzita při 37 °C (g/ml) 1,pH 7,
• Pediatrická populace
Byla provedena observační studie u 52 pediatrických pacientů (ve věku > 2 měsíce a < 18 let).
Pacienti byli podrobeni vyšetření jater pomocí MR s použitím Primovistu za účelem detekce
suspektních nebo známých fokálních jaterních lézí. Další diagnostické informace byly
získány, když byly porovnány výsledky MR bez kontrastní látky samotné s kombinací MR
bez kontrastní látky a MR s kontrastní látkou. Byly hlášeny závažné nežádoucí účinky, nebyla
ale nalezena souvislost s použitím Primovistu. Vzhledem k retrospektivnímu charakteru studie
a malému vzorku populace ve studii nelze jasně zhodnotit účinnost a bezpečnost v této
populaci.