Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Paricalcitol AGmed 2 mikrogramy/ml injekční roztok
Paricalcitol AGmed 5 mikrogramů/ml injekční roztok


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ ̈

mikrogramy/ml:
Jeden ml injekčního roztoku obsahuje paricalcitolum 2 mikrogramy.
Jedna 1ml ampulka obsahuje paricalcitolum 2 mikrogramy.
Jedna 2ml ampulka obsahuje paricalcitolum 4 mikrogramy.

mikrogramů/ml:
Jeden ml injekčního roztoku obsahuje paricalcitolum 5 mikrogramů.
Jedna 1ml ampulka obsahuje paricalcitolum 5 mikrogramů.
Jedna 2ml ampulka obsahuje paricalcitolum 10 mikrogramů.

Pomocné látky se známým účinkem: bezvodý ethanol (157,8 mg/ml).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok
Čirý a bezbarvý vodný roztok bez viditelných částic


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Paricalcitol AGmed je indikován u dospělých k prevenci a léčbě sekundárního
hyperparathyroidismu u hemodialyzovaných pacientů s onemocněním ledvin stadia 5.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

1) Úvodní dávka se vypočítá podle výchozích hladin parathormonu (PTH):

Úvodní dávka parikalcitolu se vypočítá podle vzorce:

Úvodní dávka (mikrogramy) = výchozí hladina intaktního PTH v pmol/l

nebo

= výchozí hladina intaktního PTH v pg/ml


a podá se intravenózním (i.v.) bolusem ne častěji než obden kdykoli během dialýzy.

V klinických studiích byla maximální bezpečně podaná dávka až 40 mikrogramů.

2) Titrační dávka:

V současné době akceptovaný cílový rozptyl hladin PTH u pacientů na dialýze v konečném stadiu
selhání ledvin jsou hladiny maximálně 1,5 až 3x vyšší, než je horní hranice normální hodnoty u
neuremických pacientů, tj. 15,9 až 31,8 pmol/l (150-300 pg/ml) pro intaktní PTH. K dosažení
příslušných fyziologických výsledných parametrů je nutné pečlivé sledování a individuální titrace
dávek. Pokud je zjištěna hyperkalcemie nebo přetrvává zvýšení upraveného kalcio-fosfátového
součinu Ca x P nad 5,2 mmol2/l2 (65 mg2/dl2), je nutné snížit dávku nebo léčbu přerušit do doby, než
dojde k normalizaci těchto parametrů. Poté se opět zahájí podávání parikalcitolu, a to nižší dávkou.
Může být nezbytné dávky snížit v souladu s poklesem hladin PTH jako odpověď na léčbu.

V tabulce je uveden navrhovaný postup pro titraci dávky:

Navrhované dávkovací doporučení
(Úprava dávkování ve 2 až 4týdenních intervalech)
Hladina iPTH ve vztahu k výchozím hodnotám Úprava dávky parikalcitolu
Stejná nebo zvýšená Zvýšení o 2 až 4 mikrogramy
Snížení o < 30 %
Snížení o ≥30 %, ≤60 % Beze změny
Snížení o > 60 % Snížení o 2 až 4 mikrogramy
iPTH <15,9 pmol/l (150 pg/ml)

Po stanovení dávky, je nutné měřit hladiny kalcia a fosfátů v séru minimálně jednou za měsíc. Měření
intaktního PTH v séru se doporučuje každé 3 měsíce. Během úpravy dávky parikalcitolu může být
potřeba provádět častější laboratorní vyšetření.

Porucha funkce jater
Koncentrace nevázaného parikalcitolu u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater
jsou obdobné jako u zdravých osob. U této populace pacientů není zapotřebí provádět úpravu dávky.
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater nejsou s léčbou parikalcitolem žádné zkušenosti.

Pediatrická populace (0-18 let)
Bezpečnost a účinnost parikalcitolu u dětí nebyly dosud stanoveny. Nejsou dostupné žádné zkušenosti
s podáváním u dětí do 5 let věku. V současnosti dostupné údaje o použití přípravku u pediatrických
pacientů jsou uvedeny v bodě 5.1, ale na jejich základě nelze učinit žádná doporučení ohledně
dávkování.

Starší pacienti (> 65let)
U pacientů ve věku 65 let a starších jsou jenom omezené zkušenosti s používáním parikalcitolu v
klinických studií fáze III. V těchto studiích nebyl pozorován žádný celkový rozdíl v účinnosti nebo
bezpečnosti mezi pacienty ve věku 65 let a staršími a mladšími pacienty.

Způsob podání

Přípravek Paricalcitol AGmed je podáván centrálním žilním katétrem během hemodialýzy.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Intoxikace vitaminem D.
- Hyperkalcemie.


4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Nadměrná suprese parathormonu může mít za následek zvýšení hladin kalcia v séru a může vést k
metabolickému kostnímu onemocnění. Pro dosažení potřebných fyziologických výsledků je nutné
monitorování pacienta a individuální titrace dávky.

Pokud dojde k rozvoji klinicky významné hyperkalcemie u pacientů užívajících vazače fosfátů na bázi
kalcia, je vhodné dávku kalciového vazače fosfátů snížit nebo jeho podávání přerušit.

Chronická hyperkalcemie může být spojena s generalizovanou cévní kalcifikací a kalcifikací jiných
měkkých tkání.

Fosfát nebo léčivé přípravky příbuzné vitaminu D se nesmí podávat společně s parikalcitolem
vzhledem ke zvýšenému riziku hyperkalcemie a zvýšení součinu Ca x P (viz bod 4.5).

Toxicita digitalisu je potencována hyperkalcemií jakékoliv příčiny, proto je při podávání digitalisu
souběžně s parikalcitolem nutná opatrnost (viz bod 4.5).

Opatrnosti je zapotřebí při současném používání parikalcitolu spolu s ketokonazolem (viz bod 4.5).

Upozornění týkající se pomocných látek
Tento léčivý přípravek obsahuje 20 % v/v ethanolu (alkoholu). Jedna dávka může obsahovat až 1,3 g
ethanolu, který může být škodlivý u pacientů s alkoholismem (viz body 2 a 4.2).
Obsah ethanolu je nutné vzít v úvahu u těhotných nebo kojících žen, dětí a vysoce rizikových skupin,
jako jsou pacienti s jaterním onemocněním nebo epilepsií.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nebyly provedeny žádné studie interakcí s parikalcitolem v injekční formě. Nicméně interakční studie
zaměřená na současné používání ketokonazolu a parikalcitolu byla provedena u lékové formy tobolek.
Ketokonazol je známým nespecifickým inhibitorem několika enzymů cytochromu P450. Dostupné
in vivo a in vitro údaje naznačují, že ketokonazol může interagovat s enzymy, které jsou odpovědné
za metabolismus parikalcitolu a jiných analogů vitaminu D. Při podávání parikalcitolu spolu s
ketokonazolem je zapotřebí opatrnosti (viz bod 4.4). U zdravých jedinců byl sledován vliv
vícenásobného podání ketokonazolu v dávce 200 mg dvakrát denně po dobu 5 dní na farmakokinetiku
parikalcitolu ve formě tobolek. V přítomnosti ketokonazolu byla Cmax parikalcitolu ovlivněna jen
minimálně, zato AUC0- ∞ se přibližně zdvojnásobila. Průměrný poločas parikalcitolu v přítomnosti
ketokonazolu byl 17 hodin v porovnání s 9,8 hodinami, kdy byl parikalcitol podáván samostatně.
Výsledky této studie naznačují, že po perorálním podáním parikalcitolu maximální zvýšení AUC ∞
parikalcitolu, pravděpodobně vycházející z jeho interakce s ketokonazolem, nebude vyšší než
dvojnásobné.

Specifické interakční studie nebyly provedeny. Toxicita digitalisu je potencována hyperkalcemii
jakéhokoliv příčiny, proto je třeba opatrnosti, je-li digitalis předepsán současně s parikalcitolem (viz
bod 4.4).

Fosfát nebo léčivé přípravky příbuzné vitaminu D se nesmí podávat společně s parikalcitolem
vzhledem ke zvýšenému riziku hyperkalcemie a zvýšení součinu Ca x P (viz bod 4.4).

Vysoké dávky přípravků s obsahem kalcia nebo thiazidová diuretika mohou zvyšovat riziko
hyperkalcemie.

Přípravky s obsahem hořčíku (např. antacida) se nesmí používat současně s přípravky s obsahem
vitaminu D, protože může dojít k hypermagnesemii.


Přípravky s obsahem hliníku (např. antacida, léky vázající fosfáty) se nesmí dlouhodobě podávat s
léčivými přípravky s obsahem vitaminu D, protože se mohou vyskytovat zvýšené hladiny hliníku v
krvi a může dojít k hliníkové kostní toxicitě.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Údaje o podávání parikalcitolu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici.
Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).
Podávání parikalcitolu se v těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají antikoncepci,
nedoporučuje.

Kojení
Není známo, zda se parikalcitol/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Dostupné
farmakodynamické/toxikologické údaje u zvířat prokázaly vylučování parikalcitolu/metabolitů do
mléka (pro více informací viz bod 5.3).

Riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit.
Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno
rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání parikalcitolu.

Fertilita
Studie na zvířatech neukázaly žádný vliv parikalcitolu na fertilitu (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Po podání parikalcitolu se mohou vyskytnout závratě, které mohou mít malý vliv na schopnost řídit
nebo obsluhovat stroje (viz bod 4.8).

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu
Parikalcitolem bylo ve fázi II/III/IV klinických studií léčeno přibližně 600 pacientů. Celkově hlásilo
nežádoucí účinky 6 % pacientů léčených parikalcitolem.

Nejčastějším nežádoucím účinkem souvisejícím s léčbou parikalcitolem byla u 4,7 % pacientů
hyperkalcemie. Hyperkalcemie je závislá na nadměrném snížení hladiny PTH a lze ji minimalizovat
správnou titrací dávky.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Klinické a laboratorní nežádoucí účinky, jejichž výskyt v souvislosti s parikalcitolem je přinejmenším
možný, jsou uvedeny dle tříd orgánových systémů MedDRA, nežádoucích účinků a frekvence. Jsou
používány tyto kategorie frekvencí: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z
dostupných údajů nelze určit).

Třídy orgánových systémů Nežádoucí účinek Frekvence
Vyšetření
Prodloužená doba
krvácivosti, zvýšení
aspartátaminotransferázy,
abnormality v
laboratorních výsledcích,
úbytek tělesné hmotnosti
Méně časté
Srdeční poruchy Srdeční zástava, arytmie, flutter síní Méně časté

Poruchy krve a lymfatického systému Anemie, leukopenie, lymfadenopatie Méně časté
Poruchy nervového systému
Bolest hlavy, dysgeuzie Časté
Kóma, cévní mozková
příhoda, tranzitorní
ischemická ataka,
synkopa, myoklonus,
hypestezie, parestezie,
závrať
Méně časté
Poruchy oka Glaukom, konjunktivitida Méně časté
Poruchy ucha a labyrintu Poruchy ucha Méně časté
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Plicní edém, astma, dyspnoe, epistaxe, kašel Méně časté
Gastrointestinální poruchy
Krvácení z rekta, kolitida,
průjem, gastritida,
dyspepsie, dysfagie, bolest
břicha, zácpa, nauzea,
zvracení, sucho v ústech,
gastrointestinální poruchy
Méně časté
Gastrointestinální krvácení Není známo
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Pruritus Časté
Bulózní dermatitida,
alopecie, hirsutismus,
vyrážka, hyperhidróza
Méně časté
Poruchy svalové a kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Artralgie, ztuhlost kloubů,
bolest zad, myoklonie,,
myalgie
Méně časté
Endokrinní poruchy
Hypoparatyreóza Časté
Hyperparatyreóza Méně časté
Poruchy metabolismu a výživy
Hyperkalcemie,
hyperfosfatemie Časté
Hyperkalemie,
hypokalcemie, anorexie Méně časté
Infekce a infestace
Sepse, pneumonie,
infekční faryngitida,
vaginální infekce, chřipka
Méně časté
Novotvary benigní, maligní a blíže
neurčené (zahrnující cysty a polypy) Karcinom prsu Méně časté
Cévní poruchy Hypertenze, hypotenze Méně časté
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Poruchy chůze, edém,
periferní edém, bolest,
bolest v místě vpichu
injekce, pyrexie, bolest na
hrudi, celkové zhoršení
stavu, astenie, malátnost,
žízeň
Méně časté
Poruchy imunitního systému Hypersensitivita Méně časté

Laryngeální edém,
angioedém, urtikarie Není známo
Poruchy reprodukčního systému a prsu Bolest prsou, erektilní dysfunkce Méně časté
Psychiatrické poruchy
Stav zmatenosti, delirium,
depersonalizace,
agitovanost, nespavost,
nervozita
Méně časté
Frekvence nežádoucích účinků z postmarketingových zkušeností nelze určit a byly hlášeny jako „Není
známo“.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Nebyl hlášen žádný případ předávkování.

Předávkování parikalcitolem může vést k hyperkalcemii, hyperkalciurii, hyperfosfatemii a nadměrné
supresi PTH (viz bod 4.4).

V případě předávkování je třeba známky a příznaky hyperkalcemie (hladiny sérového kalcia)
monitorovat a hlásit lékaři. Je třeba zahájit vhodnou léčbu.

Parikalcitol není při dialýze významně eliminován. Léčba pacientů s klinicky významnou
hyperkalcemií zahrnuje okamžitou redukci dávek nebo přerušení léčby parikalcitolem a dále dietu s
nízkým obsahem kalcia, vysazení kalciových suplementů, mobilizaci pacienta, pozorné sledování
vodních či elektrolytových dysbalancí, analýzu elektrokardiografických abnormalit (především u
pacientů užívajících digitalis) a hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu s využitím dialyzátu bez
obsahu kalcia, jak je doporučováno.

Jakmile se hladiny sérového kalcia vrátí do normálních hodnot, může být znovu zahájena léčba
parikalcitolem v nižší dávce. Pokud přetrvávají výrazně zvýšené hladiny sérového kalcia, je možné
zvážit další terapeutické možnosti, které spočívají v použití léčivých přípravků, jako jsou fosfáty a
kortikosteroidy, stejně jako opatření k podpoře diurézy.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antiparathyreoidální léčiva, ATC kód: H05BX
Mechanismus účinku

Parikalcitol je syntetický, biologicky aktivní analog vitaminu D kalcitriolu s úpravou na postranním
řetězci (D2) a kruhu A (19-nor). Na rozdíl od kalcitriolu je parikalcitol selektivní aktivátor receptoru
vitaminu D (VDR). Parikalcitol selektivně zvyšuje aktivaci VDR v příštítných tělíscích, aniž by
zvyšoval VDR ve střevě, a je méně účinný na kostní resorpci. Parikalcitol rovněž zvyšuje regulaci
receptoru citlivého na kalcium (CaSR) v příštítných tělíscích. Výsledkem této regulace je snížení
hladin parathormonu (PTH) parikalcitolem inhibicí proliferace příštítných tělísek a snížením syntézy a

sekrece PTH s minimálním dopadem na hladiny kalcia a fosforu. Parikalcitol může také působit přímo
na kostní buňky s cílem zachovat kostní objem a zlepšit mineralizační povrchy. Úprava patologických
hladin PTH s normalizací homeostázy kalcia a fosforu může zabránit vzniku metabolického kostního
onemocnění při chronickém renálním onemocnění nebo ho léčit.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost parikalcitolu v injekční formě byly zkoumány v 12týdenní randomizované,
dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii s 29 pediatrickými pacienty ve věku 5–19 let v
posledním stadiu onemocnění ledvin na dialýze. Šest nejmladších pacientů léčených parikalcitolem
bylo ve věku 5-12 let. Počáteční dávka při hodnotách iPTH pod 500 pg/ml činila 0,04 mikrogramů/kg
parikalcitolu 3x týdně a při hodnotách iPTH ≥ 500 pg/ml byla dávka 0,08 mikrogramů/kg 3x týdně.
Dávky parikalcitolu byly zvyšovány po přírůstcích 0,04 mikrogramů/kg v závislosti na sérových
hladinách iPTH, kalcia a poměru Ca x P v séru. Studii dokončilo 67 % pacientů léčených
parikalcitolem a 14 % pacientů léčených placebem. Ve skupině léčené parikalcitolem byly u 60 %
pacientů zaznamenány 2 po sobě jdoucí poklesy hladin iPTH o 30 % oproti výchozím hladinám iPTH
ve srovnání s 21 % pacientů ve skupině léčené placebem. 71 % pacientů ze skupiny léčené placebem
léčbu přerušilo z důvodu excesivní elevace hladin iPTH. Jak ve skupině léčené parikalcitolem, tak i ve
skupině léčené placebem se nevyskytl žádný případ rozvoje hyperkalcemie. Údaje o podávání
pacientům pod věkovou hranici 5 let nejsou k dispozici.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Distribuce
Farmakokinetika parikalcitolu byla studována u pacientů s chronickou renální insuficiencí (ChRI), u
kterých byla nutná hemodialýza. Parikalcitol se podává jako intravenózní bolus. Za dvě hodiny po
podání dávek v rozmezí od 0,04 do 0,24 mikrogramů/kg koncentrace parikalcitolu výrazně poklesly a
poté klesaly logaritmicko-lineárně s průměrným poločasem asi 15 hodin. Při opakovaném podání
parikalcitolu nebyla pozorována jeho akumulace. Plazmatická vazba parikalcitolu na bílkoviny
in vitro byla velmi výrazná (> 99,9 %) a nesaturovatelná v koncentračním rozmezí 1-100 ng/ml.

Biotransformace
V moči a ve stolici bylo detekováno několik neznámých metabolitů, přičemž v moči nebyl detekován
žádný parikalcitol. Nebyla prováděna charakterizace a identifikace těchto metabolitů. Tyto metabolity
představovaly dohromady 51 % radioaktivity v moči a 59 % radioaktivity ve stolici.

Farmakokinetická charakteristika parikalcitolu u pacientů s ChRI (dávka 0,24 μg/kg)
Parametr N Hodnoty (průměr ± SD)
Cmax (5 minut po podání bolusu) 6 1850± 664 (pg/ml)
AUCo-∞ 5 27382 ± 8230 (pg•hod/ml)
CL 5 0.72 ± 0.24 (l/hod)
Vss 5 6 ± 2 (l)

Eliminace
V klinické studii u zdravých osob se plazmatická radioaktivita po jednorázovém intravenózním podání
0,16 mikrogramů/kg bolusové dávky 3H-parikalcitolu (n=4) přičítala mateřské látce. Parikalcitol byl
vylučován primárně hepatobiliárně, protože 74 % podané radioaktivní dávky bylo vylučováno stolicí a
pouze 16 % bylo zjištěno v moči.

Zvláštní skupiny pacientů
Pohlaví, rasa a věk: U dospělých sledovaných pacientů nebyly pozorovány žádné farmakokinetické
rozdíly z hlediska věku nebo pohlaví. Nebyly zjištěny farmakokinetické rozdíly z hlediska rasy.

Porucha funkce jater: Koncentrace nevázaného parikalcitolu u pacientů s lehkou až středně těžkou
poruchou funkce jater jsou obdobné jako u zdravých osob. U těchto pacientů není tedy zapotřebí žádná
úprava dávek. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater nejsou s léčbou parikalcitolem žádné
zkušenosti.


5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Charakteristické nálezy ve studiích toxicity s opakovanými dávkami u hlodavců a psů se obecně
připisovaly kalcemické aktivitě parikalcitolu. K účinkům nejednoznačně související s hyperkalcemií
patřilo snížení počtu leukocytů a atrofie thymu u psů a změny hodnot APTT (zvýšení u psů a snížení u
potkanů). Změny bílého krevního obrazu nebyly pozorovány v klinických studiích s parikalcitolem.

Parikalcitol neovlivňoval fertilitu samců nebo samic potkanů a nebyly zjištěny důkazy jeho
teratogenní aktivity u potkanů nebo králíků. Vysoké dávky jiných přípravků s vitaminem D
podávaných během březosti u zvířat vedly k teratogenezi. Bylo prokázáno, že parikalcitol při podání v
dávkách toxických pro matku ovlivňuje životaschopnost plodů a podporuje významný vzestup
perinatální a postnatální mortality novorozených potkanů.

V souboru analýz genotoxicity in vitro a in vivo nebyl zjištěn genotoxický potenciál parikalcitolu.

Studie kancerogenity u hlodavců neukázaly na žádná speciální rizika při používání u lidí.

Podávané dávky parikalcitolu a/nebo jeho systémová expozice byly mírně vyšší než terapeutické
dávky nebo systémová expozice parikalcitolu.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Makrogol -15- hydroxystearát
Bezvodý ethanol
Voda pro injekci

6.2 Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými
léčivými přípravky.

6.3 Doba použitelnosti

roky

Po otevření ihned spotřebujte.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte ampulky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Jedna ampulka ze skla třídy I obsahuje 1 ml nebo 2 ml injekčního roztoku.

Typy balení přípravku jsou:
Balení obsahující 5 ampulek po 1 ml injekčního roztoku.
Balení obsahující 5 ampulek po 2 ml injekčního roztoku.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním


Parenterální léčivé přípravky je zapotřebí před podáním vizuálně zkontrolovat na obsah cizorodých
látek a změnu barvy. Roztok je čirý a bezbarvý.

Pouze pro jednorázové použití. Veškerý nespotřebovaný roztok musí být znehodnocen.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

AGmed s.r.o.
Brandlova Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava
Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Paricalcitol AGmed 2 mikrogramy/ml injekční roztok: 56/093/18-C
Paricalcitol AGmed 5 mikrogramů/ml injekční roztok: 56/094/18-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 19. 6.

10. DATUM REVIZE TEXTU

2. 1.