Myrin 100

U samců psů byly po jednom roce užívání přípravku s celkovou expozicí vyšší než 1,9- násobek lidské
expozice zjištěny reverzibilní žlučové zátky ve žlučových kanálcích.

U myší a potkanů byly popsány snížené hodnoty trombocytů, bez klinického projevu. Etiologická
souvislost s thalidomidem byla pravděpodobná. Ke snížení hodnot trombocytů docházelo při
expozicích vyšších než 2,4násobek lidské expozice.

V jednoleté studii na psech byly u samic pozorovány zvětšené a/nebo modře zbarvené mléčné
žlázy a prodloužený estrus u dávek odpovídajících 1,8-násobku, u druhého jmenovaného vyšších než
3,6-násobku lidské expozice. Relevance pro člověka není známa.

Analýza thalidomidu standardní výbavou genotoxických testů neprokázala žádný mutagenní ani
genotoxický účinek. Při expozicích přibližně na úrovni 15-, 13- a 39-násobku klinické AUC při
doporučované úvodní dávce u myší, samců a samic potkanů nebyla pozorována žádná karcinogenita.
Studie na zvířatech prokázaly rozdíly v náchylnosti jednotlivých druhů na teratogenní účinky
thalidomidu. U lidí je thalidomid prokázaným teratogenem.

Studie na králících neprokázaly žádný vliv na fertilitu u samců nebo samic, i když u samců byla
pozorována testikulární degenerace.

U králíků byla provedena studie peri- a postnatální toxicity, ve které se thalidomid podával v dávkách
až 500 mg/kg den. Vedla k potratům, zvýšenému množství mrtvě narozených mláďat a poklesu viability
mláďat během laktace. Mláďata samic užívajících thalidomid měla zvýšený výskyt potratů, sníženou
tělesnou hmotnost, alterace učení a paměti a sníženou plodnost.