Metformin teva xr

Farmakoterapeutická skupina: léčiva snižující hladinu krevní glukózy, kromě inzulínů, biguanidy.
ATC kód: A10BA02.

Mechanismus účinku
Metformin je biguanid s antihyperglykemickými účinky, který snižuje bazální i postprandiální hladinu
glukózy v krevní plasmě. Nestimuluje sekreci inzulínu, a proto nezpůsobuje hypoglykemii.

Metformin může účinkovat třemi mechanismy:

• snížením produkce glukózy v játrech inhibicí glukoneogenezy a glykogenolýzy,
• zlepšením periferního vychytávání glukózy a využití glukózy ve svalech zvýšením citlivosti na
inzulín
• a zpožděním absorpce glukózy ve střevech.

Metformin stimuluje intracelulární syntézu glykogenu účinkem na glykogensyntázu.

Metformin zvyšuje transportní kapacitu všech typů membránových transportérů glukózy (GLUT).

Farmakodynamické účinky

V klinických studiích bylo užívání metforminu spojeno se stabilní tělesnou hmotností nebo s mírným
váhovým úbytkem.

U lidí, má metformin s okamžitým uvolňováním příznivé účinky na metabolismus lipidů, nezávislé na
jeho účinku na glykemii. Tyto účinky byly prokázány v terapeutických dávkách v kontrolovaných
střednědobých nebo dlouhodobých klinických studiích: metformin s okamžitým uvolňováním snižuje
hladinu celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a triglyceridů.
Podobný účinek nebyl prokázán u metforminu s prodlouženým uvolňováním, pravděpodobně v důsledku
podání dávky večer. Může se vyskytnout vzestup hladiny triglyceridů.

Klinická účinnost a bezpečnost:
Výsledky prospektivní randomizované studie (UKPDS) potvrdily dlouhodobý účinek při kontrole hodnot
glykemie u obézních dospělých pacientů s diabetem mellitem 2. typu léčených metforminem
s okamžitým uvolňováním v první linii léčby po selhání diety.
Analýza výsledků studie u obézních pacientů léčených metforminem, kde pouze předepsaná dieta nestačí
udržet glykemii, prokázala:
• signifikantní snížení absolutního rizika komplikací souvisejících s diabetes mellitus ve skupině, které
byl podáván metformin (29,8 případů/ 1000 pacientů, léčených po dobu 1 roku) oproti skupině se
samotnou dietou (43,3 případů/1000 pacientů, léčených po dobu 1 roku), p=0,0023, a oproti
skupinám s podáváním kombinované terapie deriváty sulphonylurey a s podáváním inzulínu v
monoterapii (40,1 případů/1000 pacientů, léčených po dobu 1 roku), p=0,0034.

• signifikantní snížení absolutního rizika úmrtnosti spojené s diabetes mellitus: metformin 7,případů/1000 pacientů, léčených po dobu 1 roku, pouze dieta: 12,7 případů/1000 pacientů, léčených
po dobu 1 roku, p=0,017;

• signifikantní snížení absolutního rizika celkové úmrtnosti: metformin 13,5 případů/1000 pacientů,
léčených po dobu 1 roku oproti samostatné dietě 20,6 případů/1000 pacientů, léčených po dobu roku (p=0,011) a oproti skupinám s podáváním kombinované terapie deriváty sulphonylurey a s
podáváním inzulínu v monoterapii 18,9 případů/1000 pacientů, léčených po dobu 1 roku (p=0,021);

• signifikantní snížení absolutního rizika infarktu myokardu: metformin 11 případů/1000 pacientů,
léčených po dobu 1 roku, pouze dieta: 18 případů/1000 pacientů, léčených po dobu 1 roku, (p=0,01).

V klinických výsledcích nebyl přínos užívání metforminu jako sekundární léčby v kombinaci s deriváty
sulfonylurey prokázán.

U diabetu prvního typu byla kombinace metforminu a inzulínu použita u vybraných pacientů, klinický
význam této kombinace však dosud nebyl formálně stanoven.