Metamizol krka

Metamizol je po perorálním podání zcela hydrolyzován na farmakologicky účinný 4-N-
methylaminoantipyrin (MAA). Biologická dostupnost MAA je asi 90% a po perorálním podání je o něco


vyšší než po parenterálním podání. Souběžné požití jídla nemá významný vliv na kinetiku metamizolu.

Hlavní metabolit metamizolu, MAA, je dále metabolizován v játrech oxidací a demethylací,
následovanou acetylací.

Klinická účinnost závisí převážně na MAA, ale do jisté míry se na ní podílí také metabolit aminoantipyrin (AA). Hodnoty AUC u AA tvoří asi 25 % hodnot AUC u MAA.
Metabolity 4-N-acetylaminoantipyrin (AAA) a 4-N-formylaminoantipyrin (FAA) jsou zřejmě
farmakologicky neaktivní.

Je třeba poznamenat, že farmakokinetika všech metabolitů je nelineární. Klinický význam tohoto
zjištění není znám. Kumulace metabolitů při krátkodobé léčbě je nevýznamná.

Metamizol prochází placentární bariérou. Metabolity metamizolu se vylučují do mateřského mléka.

Stupeň vazby na bílkoviny je 58 % u MAA, 48 % u AA, 18 % u FAA a 14 % u AAA. Po intravenózním
podání je plazmatický poločas metamizolu přibližně 14 minut. Přibližně 96 % intravenózní dávky
značené radioaktivním izotopem bylo vyloučeno močí a asi 6 % stolicí. Po jednorázové perorální dávce
bylo identifikováno 85 % metabolitů vylučovaných močí. Z toho bylo 3 % ± 1 % MAA, 6 % ± 3 % AA,
26 % ± 8 % AAA, 23 % ± 4 % FAA. Renální clearance po jediné perorální dávce 1 g metamizolu byla
± 2 ml/min u MAA, 38 ± 13 ml/min u AA, 61 ± 8 ml/min u AAA a 49 ± 5 ml/min u FAA. Související
plazmatické poločasy byly 2,7 ± 0,5 hod u MAA, 3,7 ± 1,3 hod u AA, 9,5 ± 1,5 hod u AAA
a 11,2 ± 1,5 hod u FAA.

Starší pacienti a pacienti s poruchou funkce jater
Při léčbě starších pacientů se AUC zvýšila 2 až 3násobně. Po jednorázovém perorálním podání se
poločas MAA a FAA u pacientů s cirhózou jater 3násobně prodloužil, zatímco poločas AA a AAA se
na stejný rozsah nezvýšil. U těchto pacientů je zapotřebí vyvarovat se podávání vysokých dávek.

Porucha funkce ledvin
Dostupné údaje u pacientů s poruchou funkce ledvin naznačují sníženou rychlost vylučování některých
metabolitů (AAA a FAA). U těchto pacientů je zapotřebí vyvarovat se podávání vysokých dávek.

Biologická dostupnost
Výsledky 4-MAA ze studie biologické dostupnosti provedené v roce 1989 u 12 subjektů s i.m. roztokem
ve srovnání s referenčním přípravkem (i.v. podání po dobu 2 minut) byly následující:

i.m. podání (1 g) i.v. podání (1 g)
Maximální plazmatická koncentrace (Cmax) [mg/l]
Čas do dosažení maximální plazmatické koncentrace
(tmax) [h]
Plocha pod křivkou koncentrace-čas (AUC) [mg × h/l]
(hodnoty uvedené jako střední a standardní odchylka)
11,4 ± 3,1,67 ± 0,
64,1 ± 14,62,1 ± 15,0,009 ± 0,
67,8 ± 16,
Absolutní biologická dostupnost i.m. roztoku, měřeno jako AUC plazmatické koncentrace 4-MAA, je
87 %.

Průměrné profily plazmatické hladiny ve srovnání s referenčním přípravkem jsou uvedeny na grafu
závislosti koncentrace na čase:




Pediatrická populace
Eliminace metabolitů je rychlejší u dětské populace než u dospělých.