Lerpin 20

Absorpce
Lerpin se po perorálním podání v dávce 10-20 mg úplně vstřebává a maximální koncentrace v
plasmě 3,30 ng/ml + 2,09 SD, resp. 7,66 ng/ml + 5,90 SD je dosaženo přibližně za 1,5-3 hodiny
po podání.

Oba enantiomery lerkanidipinu mají podobný profil plasmatické koncentrace: doba do dosažení
maximální koncentrace v plasmě je u obou stejná, maximální koncentrace v plasmě a AUC (S)
enantiomeru jsou v průměru 1,2krát vyšší, a eliminační poločasy obou enantiomerů jsou v
zásadě stejné. Vzájemná konverze enantiomerů „in vivo“ nebyla pozorována.
V důsledku vysokého metabolismu při prvním průchodu játry je absolutní biologická
dostupnost Lerpinu užitého po jídle perorálně přibližně 10%, při podání zdravým
dobrovolníkům nalačno se snižuje na 1/3.
Dostupnost Lerpinu po perorálním podání se čtyřnásobně zvyšuje při jeho užití do 2 hodin, po
velmi tučném jídle. Lerpin se má proto užívat před jídlem.

Distribuce
Distribuce z plasmy do tkání a orgánů je rychlá a značná. Více než 98 % lerkanidipinu se váže
na plasmatické bílkoviny. Vzhledem k tomu, že pacienti se těžkou poruchou funkce ledvin
nebo jater mají nižší koncentrace plasmatických bílkovin, může se u nich zvýšit podíl volné
frakce léku.
Biotransformace
Lerpin je značně metabolizován CYP3A4; parentní látka nebyla zjištěna v moči, ani ve stolici.
Léčivo je přeměňováno hlavně na neaktivní metabolity, přibližně 50 % dávky je vyloučeno
močí.

Studie provedené s lidskými jaterními mikrosomy „in vitro” prokázaly, že lerkanidipin do jisté
míry inhibuje CYP3A4 a CYP2D6 v koncentracích, které jsou 160krát, resp. 40krát vyšší než
maximální koncentrace dosažené po dávce 20 mg.

Studie interakcí provedené u lidí navíc prokázaly, že lerkanidipin nemění plasmatické
koncentrace midazolamu, což je typický substrát CYP3A4, ani koncentrace metoprololu, což
je typický substrát CYP2D6. Z tohoto důvodu se nepředpokládá, že by Lerpin v
terapeutických dávkách inhiboval biotransformaci léků metabolizovaných CYP3A4 a
CYP2D6.

Eliminace
Eliminace probíhá převážně cestou biotransformace.
Průměrný terminální eliminační poločas je 8-10 hodin, terapeutický účinek přetrvává 24 hodin,
což je důsledek vysokého stupně vazby na lipidové membrány. Akumulace po opakovaném
podání nebyla pozorována.
Linearita/nelinearita
Perorální podání Lerpinu vede k dosažení plasmatickým koncentrací, které nejsou přímo
úměrné dávkování (nelineární kinetika). Po podání dávek 10, 20 nebo 40 mg byl poměr

11/12
pozorovaných maximálních koncentrací v plasmě 1:3:8, plochy pod křivkou plasmatická
koncentrace - čas byly v poměru 1:4:18, což ukazuje na postupný nárůst saturace metabolismu
při prvním průchodu játry. Dostupnost léku se v souladu s tímto pozorováním zvyšuje s
rostoucí dávkou.
Speciální populace
U starších pacientů a pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin nebo lehkou
až středně těžkou poruchou funkce jater bylo prokázáno, že farmakokinetika lerkanidipinu je
podobná farmakokinetice pozorované u běžné populace pacientů; u pacientů se závažnou
poruchou funkce ledvin nebo u trvale dialyzovaných pacientů byly zjištěny vyšší hladiny léku
(asi o 70 %). Je pravděpodobné, že systémová biologická dostupnost lerkanidipinu bude u
pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater vyšší, protože lék je za normálních
okolností výrazně metabolizován v játrech.