Lanbica

Zahájení léčby má probíhat pod dohledem specializovaného lékaře.

Bikalutamid je výrazně metabolizován v játrech. Údaje naznačují, že u osob se závažnou poruchou
jaterních funkcí může být eliminace zpomalená, což může vést ke zvýšené kumulaci bikalutamidu.
Proto by bikalutamid měl být pacientům se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater podáván
s opatrností.

Vzhledem k možnosti jaterních změn je třeba provádět opakovaná vyšetření jaterních testů. Očekává
se, že většina změn se objeví v průběhu prvních 6 měsíců léčby bikalutamidem.

Závažná porucha funkce jater a selhání jater byla při užívání bikalutamidu pozorována zřídka a byly
hlášeny fatální případy (viz bod 4.8). Léčba bikalutamidem má být ukončena, pokud jsou změny
jaterních funkcí závažné.

U pacientů (mužů) bylo v souvislosti s podáváním LHRH agonistů pozorováno zhoršení glukosové
tolerance. To se může projevit jako diabetes nebo jako ztráta glykemické kontroly u pacientů s již
existujícím diabetem. U pacientů dostávajících bikalutamid v kombinaci s agonisty LHRH je proto
třeba zvážit monitorováni glukosy v krvi.

Je prokázáno, že bikalutamid inhibuje cytochrom P450 (CYP 3A4), proto pokud je podáván společně
s léky, které jsou metabolizovány zvláště CYP 3A4, je třeba pacientům věnovat zvláštní pozornost
(viz bod 4.3 a 4.5).

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktasy nebo
malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

Androgen-deprivační léčba může prodlužovat QT interval.
Před zahájením léčby bikalutamidem má lékař zvážit poměr přínosů a rizik, včetně rizika Torsade de
pointes, u pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu v anamnéze a u pacientů
souběžně užívajících léčivé přípravky, které mohou prodlužovat QT interval (viz bod 4.5).