Lacosamide fresenius kabi

Shrnutí bezpečnostního profilu

Na základě analýzy souhrnných výsledků placebem kontrolovaných klinických studií u přídatné léčby u 308 pacientů s parciálními záchvaty uvedlo celkem 61,9 % pacientů randomizovaných k léčbě
lakosamidem a 35,2 % pacientů randomizovaných k užívání placeba alespoň 1 nežádoucí účinek.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky (≥ 10 %) při léčbě lakosamidem byly závratě, bolest hlavy,
nauzea a diplopie. Obvykle byly mírné až střední intenzity. Některé byly závislé na dávce a bylo možné je
zmírnit snížením dávky. Výskyt a závažnost nežádoucích účinků postihujících centrální nervový systém
(CNS) a gastrointestinální trakt (GI) se obvykle časem snižovaly.
Ve všech těchto kontrolovaných studiích byla frekvence přerušení léčby z důvodu nežádoucích účinků
12,2 % u pacientů randomizovaných k léčbě lakosamidem a 1,6 % u pacientů randomizovaných k léčbě
placebem. Nejčastějším nežádoucím účinkem vedoucím k přerušení léčby lakosamidem byly závratě.
Výskyt nežádoucích účinků postihujících CNS, jako jsou závratě, může být vyšší po nasycovací dávce.


Na základě analýzy údajů z klinické studie non-inferiority u monoterapie porovnávající lakosamid s
karbamazepinem s prodlouženým uvolňováním (CR) byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky u
lakosamidu (≥ 10%) bolest hlavy a závratě. Frekvence přerušení léčby z důvodu nežádoucích účinků byla
10,6 % u pacientů léčených lakosamidem a 15,6 % u pacientů léčených karbamazepinem CR.

Bezpečnostní profil lakosamidu hlášený ve studii prováděné u pacientů ve věku od 4 let s idiopatickou
generalizovanou epilepsií s primárně generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty (PGTCS) byl v
souladu s bezpečnostním profilem hlášeným ze sdružených placebem kontrolovaných klinických studií
s parciálními záchvaty. Další nežádoucí účinky hlášené u pacientů s PGTCS byly myoklonická epilepsie
(2,5 % ve skupině s lakosamidem a 0 % ve skupině s placebem) a ataxie (3,3 % ve skupině s lakosamidem
a 0 % ve skupině s placebem). Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly závratě a somnolence.
Nejčastějšími nežádoucími účinky vedoucími k přerušení léčby lakosamidem byly závratě a sebevražedné
myšlenky. Míra přerušení léčby z důvodu nežádoucích účinků byla 9,1 % ve skupině s lakosamidem a 4,% ve skupině s placebem.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Níže uvedená tabulka ukazuje četnosti nežádoucích účinků, které byly hlášeny v klinických studiích a po
uvedení přípravku na trh. Frekvence jsou definovány následovně: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až <
1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100) a není známo (z dostupných údajů nelze frekvenci určit). V
každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Třídy orgánových
systémů
Velmi časté Časté Méně časté Není známo
Poruchy krve a
lymfatického systému

agranulocytóza (1)
Poruchy imunitního
systému

léková hypersenzitivita(1) léková reakce
s eozinofílií a
systémovými
příznaky
(DRESS) (1,2)
Psychiatrické poruchy

deprese
stavy zmatenosti
insomnie (1)
agresivita
agitovanost (1)
euforická nálada (1)
psychotická porucha (1)
pokus o sebevraždu (1)
sebevražedné myšlenky
halucinace (1)

Poruchy nervového
systému
závratě
bolest hlavy
myoklonické
záchvaty (3)
ataxie
porucha rovnováhy
poruchy paměti
kognitivní poruchy
somnolence
třes
nystagmus
hypestezie
dysartrie
poruchy pozornosti
parestezie
synkopa (2)
poruchy koordinace
dyskineze
konvulze
Poruchy oka diplopie rozmazané vidění

Poruchy ucha a
labyrintu

vertigo
tinitus


Třídy orgánových
systémů
Velmi časté Časté Méně časté Není známo
Srdeční poruchy

atrioventrikulární
blokáda (1,2)
bradykardie (1,2)
fibrilace síní (1,2)
flutter síní (1,2)
ventrikulární
tachyarytmie (1)
Poruchy
gastrointestinálního
traktu
nauzea zvracení
zácpa
flatulence
dyspepsie
sucho v ústech
průjem

Poruchy jater a
žlučových cest

abnormální výsledky
jaterních testů (2)
zvýšené hodnoty
jaterních enzymů (> 2x
ULN) (1)

Poruchy kůže a
podkožní tkáně

pruritus
vyrážka (1)
angioedém (1)
kopřivka (1)
Stevensův-
Johnsonův
syndrom (1)
toxická epidermální
nekrolýza (1)
Poruchy svalové,
kosterní soustavy a
pojivové tkáně

svalové křeče

Celkové poruchy a
reakce v místě aplikace

poruchy chůze
astenie
únava
podrážděnost
pocit opilosti
diskomfort nebo
bolest v místě
vpichu (4)
iritace (4)
erytém (4)

Poranění, otravy a
procedurální
komplikace

pády
lacerace kůže
kontuze

(1) Nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh.
(2) Viz Popis vybraných nežádoucích účinků.
(3) Hlášeno ve studiích PGTCS.
(4) Lokální nežádoucí účinky spojené s intravenózním podáním.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Používání lakosamidu je spojeno s na dávce závislým prodloužením PR intervalu. Mohou se objevit
nežádoucí účinky spojené s prodloužením intervalu PR (např. atrioventrikulární blokáda, synkopa,
bradykardie). V doplňkových klinických studiích u pacientů s epilepsií je výskyt hlášeného AV bloku
prvního stupně méně častý, 0,7 %, 0 %, 0,5 % a 0 % pro lakosamid v dávkách 200 mg, 400 mg, 600 mg
nebo placebo, v tomto pořadí. V těchto studiích nebyl pozorován žádný AV blok druhého nebo vyššího
stupně. Po uvedení přípravku na trh však byly hlášeny případy AV blokády druhého a třetího stupně
spojené s léčbou lakosamidem. V klinické studii monoterapie srovnávající lakosamid a karbamazepin CR
byl rozsah prodloužení PR intervalu srovnatelný mezi lakosamidem a karbamazepinem.


Incidence synkopy hlášená ve sdružených klinických studiích s přídatnou terapií je méně častá a nelišila se
mezi pacienty s epilepsií léčenými lakosamidem (n=944) (0,1 %) a pacienty s epilepsií léčenými placebem
(n=364) (0,3 %). V klinické studii monoterapie porovnávající lakosamid s karbamazepinem CR byla
synkopa hlášena u 7/444 (1,6 %) pacientů s lakosamidem a u 1/442 (0,2 %) pacientů s karbamazepinem
CR.

Fibrilace nebo flutter síní nebyly v krátkodobých klinických studiích hlášeny; oba nežádoucí účinky však
byly hlášeny v otevřených studiích epilepsie a po uvedení přípravku na trh.

Abnormální výsledky laboratorních testů
Abnormality jaterních testů byly pozorovány v placebem kontrolovaných klinických studiích s
lakosamidem u dospělých pacientů s parciálními záchvaty, kteří současně užívali 1 až 3 antiepileptika. Ke
zvýšení ALT na ≥ 3x ULN došlo u 0,7 % (7/935) pacientů s lakosamidem a u 0 % (0/356) pacientů
léčených placebem.

Multiorgánové hypersenzitivní reakce
U pacientů léčených některými antiepileptiky byly hlášeny multiorgánové hypersenzitivní reakce (také
známé jako léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky, DRESS). Tyto reakce jsou variabilní, ale
typicky se projevují horečkou a vyrážkou a mohou být spojeny s postižením různých orgánových systémů.
Při podezření na multiorgánovou hypersenzitivní reakci je třeba léčbu lakosamidem přerušit.

Pediatrická populace

Bezpečnostní profil lakosamidu v placebem kontrolovaných studiích (255 pacientů ve věku od 1 měsíce
do 4 let a 343 pacientů ve věku od 4 do 17 let) a v otevřených klinických studiích (847 pacientů ve věku
od 1 měsíce do 18 let věku) v přídatné léčbě u pediatrických pacientů s parciálními záchvaty byl v souladu
s bezpečnostním profilem pozorovaným u dospělých. Protože údaje dostupné u pediatrických pacientů
mladších 2 let jsou omezené, lakosamid není v tomto věkovém rozmezí indikován.
Další nežádoucí účinky u dětí zahrnovaly pyrexii, nazofaryngitidu, faryngitidu, sníženou chuť k jídlu,
abnormální chování a letargii. Somnolence byla hlášena častěji u pediatrické populace (≥ 1/10) než u
dospělé populace (≥ 1/100 až < 1/10).

Starší pacienti

Ve studii monoterapie porovnávající lakosamid s karbamazepinem CR se typy nežádoucích účinků
souvisejících s lakosamidem u starších pacientů (≥ 65 let) zdají být podobné těm, které byly pozorovány u
pacientů mladších 65 let. U starších pacientů však byla ve srovnání s mladšími dospělými pacienty hlášena
vyšší incidence (≥ 5% rozdíl) pádů, průjmu a třesu. Nejčastějším kardiálním nežádoucím účinkem
hlášeným u starších osob ve srovnání s mladší dospělou populací byla AV blokáda prvního stupně. Ta
byla hlášena u lakosamidu u 4,8 % (3/62) u starších pacientů oproti 1,6 % (6/382) u mladších dospělých
pacientů. Četnost přerušení léčby z důvodu nežádoucích účinků pozorovaných u lakosamidu byla 21,0 %
(13/62) u starších pacientů oproti 9,2 % (35/382) u mladších dospělých pacientů. Tyto rozdíly mezi
staršími a mladšími dospělými pacienty byly podobné těm, které byly pozorovány ve skupině s aktivním
komparátorem.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek