Kapidin

Absorpce
Lerkanidipin se po perorálním podání v dávce 10-20 mg zcela absorbuje a maximálních koncentrací
v plazmě 3,30 ± 2,09 ng/ml po 10 mg, resp. 7,66 ± 5,90 ng/ml po 20 mg je dosaženo přibližně za 1,5-hodiny po podání.

Oba enantiomery lerkanidipinu mají podobný profil plazmatické koncentrace: doba potřebná k
dosažení maximální plazmatické koncentrace je u obou stejná, maximální plazmatická koncentrace a
AUC jsou přibližně 1,2krát vyšší u (S)-enantiomeru; eliminační poločasy obou enantiomerů jsou
v zásadě stejné. Mezi jednotlivými enantiomery nebyla „in vivo“ pozorována žádná konverze.

Vzhledem k vysokému metabolismu při prvním průchodu játry je absolutní biologická dostupnost
lerkanidipinu po perorálním podání pacientům po jídle přibližně 10 %, pokud je však přípravek podán
zdravým dobrovolníkům nalačno, biologická dostupnost je snížena na 1/3.

Dostupnost lerkanidipinu po perorálním podání vzroste 4×, pokud je podán do 2 hodin po velmi
tučném jídle. Lerkanidipin se má proto užívat před jídlem.

Distribuce
Distribuce z plazmy do tkání a orgánů je rychlá a extenzivní.
Stupeň vazby lerkanidipinu na plazmatické bílkoviny převyšuje 98 %. Protože u pacientů s těžkou
poruchou funkce ledvin nebo jater jsou hladiny plazmatických bílkovin sníženy, může dojít ke zvýšení
podílu volné frakce léčiva.

Biotransformace
Lerkanidipin je silně metabolizován systémem CYP3A4; mateřská látka nebyla zjištěna v moči, ani ve
stolici. Lerkanidipin se převážně přeměňuje na neúčinné metabolity a asi 50 % dávky je vyloučeno
močí.

Studie „in vitro“ s lidskými jaterními mikrosomy prokázaly, že lerkanidipin vykazuje určitý stupeň
inhibice CYP3A4 a CYP2D6 v koncentracích 160×, resp. 40x vyšších, než jaké jsou maximální
plazmatické koncentrace dosažené po podání dávky 20 mg.

Studie interakcí u lidí dále prokázaly, že lerkanidipin nemění plazmatické koncentrace midazolamu,
který je typickým substrátem CYP3A4 a metoprololu, což je typický substrát CYP2D6. Inhibice
biotransformace léků metabolizovaných CYP3A4 a CYP2D6 lerkanidipinem podávaným
v terapeutických dávkách se tedy nepředpokládá.

Eliminace
K eliminaci dochází hlavně biotransformací.

Průměrný terminální eliminační poločas je 8-10 hodin, terapeutický účinek přetrvává 24 hodin, a to
z důvodu vysokého stupně vazby přípravku na lipidové membrány. Po opakovaném podání
lerkanidipinu nebyla pozorována jeho akumulace.

Linearita/nelinearita
Perorální podání lerkanidipinu vede k dosažení plazmatických koncentrací, které nejsou přímo úměrné
dávkování (nelineární kinetika). Po podání dávek 10, 20 nebo 40 mg byl poměr pozorovaných
maximálních koncentrací v plazmě 1:3:8, plochy pod křivkou plazmatické koncentrace - čas byly
v poměru 1:4:18, což ukazuje na postupný nárůst saturace metabolismu při prvním průchodu játry.
Dostupnost léku se v souladu s tímto pozorováním zvyšuje s rostoucí dávkou.

Zvláštní populace
U starších pacientů a pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin nebo mírnou až
středně těžkou poruchou funkce jater bylo prokázáno, že farmakokinetika lerkanidipinu je podobná
farmakokinetice pozorované u běžné populace pacientů; u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin
nebo u trvale dialyzovaných pacientů byly zjištěny vyšší hladiny léku (asi o 70 %). Je pravděpodobné,
že systémová biologická dostupnost lerkanidipinu bude u pacientů se středně těžkou až těžkou
poruchou funkce jater vyšší, protože lék je za normálních okolností výrazně metabolizován v játrech.