Ifirmasta

Farmakoterapeutická skupina: antagonisté angiotensinu-II, samotní. ATC kód: C09CAMechanismus účinku:Irbesartan je silně působící, perorálně účinný, selektivní antagonista receptoru
pro angiotensin-II zprostředkované AT1 receptorem, a to bez zřetele ke zdroji anebo způsobu syntézy angiotensinu-II.
Selektivní antagonické ovlivnění angiotensin-II plazmatického reninu a angiotensinu-II a ke snížení koncentrace aldosteronu v plazmě. Samotným
irbesartanem v doporučených dávkách nejsou hladiny draslíku v séru významně ovlivněny. Irbesartan
neinhibuje ACE neaktivní metabolity. Irbesartan nevyžaduje metabolickou aktivaci, aby byl účinný.
Klinická účinnost:
Hypertenze
Irbesartan snižuje krevní tlak, srdeční frekvenci mění minimálně. Při podávání jednou denně je snížení
krevního tlaku závislé na dávce a má tendenci vytvářet plató při dávkách vyšších než 300mg. Dávky
150-300mg jednou denně snižují krevní tlak vleže nebo vsedě v nejnižším bodě účinku Nejvýraznějšího snížení krevního tlaku je dosaženo do 3-6 hodin po podání a hypotenzní účinek se
udržuje nejméně 24 hodiny. Ještě za 24 hodin po podání doporučovaných dávek dosahoval pokles
tlaku krve 60-70% maximálního poklesu diastolického a systolického tlaku.
Dávka 150mg podávaná jednou denně vedla k podobným minimálním a průměrným 24hodinovým
změnám krevního tlaku jako stejná celková dávka rozdělenádo dvou jednotlivých denních dávek.
Hypotenzní účinek přípravku Ifirmasta je patrný do 1-2 týdnů, maximální efekt se objevuje 4-6 týdnů
po zahájení terapie. Antihypertenzní účinek se udržuje v průběhu dlouhodobé léčby. Po ukončení
terapie se krevní tlak postupně vrací k původním hodnotám. Rebound-hypertenze nebyla pozorována.
Hypotenzní účinky irbesartanu a thiazidových diuretik jsou aditivní. U pacientů, u nichž irbesartan
sám krevní tlak dostatečně nesnižuje, vyvolá přidání malé dávky hydrochlorothiazidu jednou denně další snížení krevního tlaku; to v období minima účinku dosahuje ve srovnání s
placebem 7-10/3-6 mm Hg Účinnost irbesartanu není ovlivněna věkem ani pohlavím. Hypertonici černé pleti reagují na
monoterapii irbesartanem zřetelně slaběji, tak jak je tomu i u ostatních léčivých přípravků
ovlivňujících renin-angiotensinový systém. Jestliže se irbesartan podává společně s malou dávkou
hydrochlorothiazidupleti.
Irbesartan nemá klinicky významný účinek na hladinu kyseliny močové v séru anebo na vylučování
kyseliny močové močí.
Pediatrická populace
Snížení krevního tlaku s cílovými titrovanými dávkami irbesartanu 0,5mg/kg hypertenzí nebo s rizikem třech týdnech průměrné snížení od výchozích hodnot u primární proměnné účinnosti –hodnoty
systolického tlaku vsedě troughRozdíl mezi těmito dávkami nebyl signifikantní. Korigované průměrné změny hodnoty diastolického
krevního tlaku v sedě troughV průběhu dalších dvou týdnů, kdy pacienti byli re-randomizováni buď do skupiny s léčivým
přípravkem, nebo do skupiny s placebem, u pacientů na placebu došlo u ke zvýšení SeSBP o 2,4 mm
Hg a SeDBP o 2,0 mm Hg ve srovnání se změnami +0,1, resp. -0,3 mmHg u pacientů na všech
dávkách irbesartanu Hypertenze a diabetes typu 2 s renálním onemocněním
Studie „Irbesartan Diabetic Nephropathy Trial renálního onemocnění u pacientů s chronickou renální nedostatečností a zjevnou proteinurií. IDNT
byla dvojitě slepá, kontrolovaná studie srovnávající morbiditu a mortalitu u nemocných léčených
přípravkem irbesartanem, amlodipinem a placebem. U 1715 pacientů s hypertenzí a diabetem typu 2,
proteinurií ≥900mg/den a s hladinou kreatininu v séru mezi 1,0 -3,0mg/dl byl hodnocen dlouhodobý
účinek všech příčin. Pacientům byly titrovány dávky od 75mg do udržovací dávky 300mg přípravku
irbesartanu, od 2,5mg do 10mg amlodipinu nebo placebo dle snášenlivosti.
Pacienti ve všech léčebných skupinách obvykle dostávali mezi 2 a 4 antihypertenzivy betablokátory, alfablokátorynebo snížení systolického tlaku o 10 mm Hg, pokud výchozí tlak byl > 160 mm Hg. Šedesát procent
bylo 76% a ve skupině s amlodipinem 78%. Irbesartan významně snížil relativní riziko dosažení
základního kombinovaného cílového parametru, kterým bylo zdvojnásobení sérové hladiny kreatininu,
konečná fáze renálního onemocnění ve skupině léčené irbesartanem dosáhlo primárního kombinovaného cílového parametru týkajícího se
renálních funkcí ve srovnání s39% pacientů ve skupině s placebem a se 41% pacientů užívajících
amlodipin [20% snížení relativního rizika protiplacebu srovnání s amlodipinem parametru nebyl pozorován žádný vliv na celkovou mortalitu, zatímco byl zjištěn pozitivní trend ve
sníženíESRD a významné snížení zdvojnásobení sérových koncentrací kreatininu.
Byla provedena analýza účinku v podskupinách vytvořených podle pohlaví, rasy, věku, trvání diabetu,
vstupního krevního tlaku, hladiny kreatininu v séru a albuminurie. U žen a černochů, kteří
reprezentovali 32%, resp. 26% celkové populace ve studii, nebyl prospěch pro ledviny průkazný,
ačkoli interval spolehlivosti to nevylučuje. Pro sekundární cílový bod fatálních a nefatálních
kardiovaskulárních příhod nebyl v rámci celé populace rozdíl mezi dále uvedenými třemi skupinami,
ačkoli byl vidět zvýšený výskyt nefatálního IM u žen a snížený výskyt nefatálního IM u mužů v
irbesartanové skupině proti režimu založeném na placebu.
Byl pozorován zvýšený výskyt nefatálního IM a CMP u žen v irbesartanovém režimu ve srovnání s
režimem založeném na amlodipinu, zatímco hospitalizace kvůli srdečnímu selhání byla snížena v celé
sledované populaci. Nicméně, pro tyto nálezy u žen nebylo nalezeno žádné definitivní vysvětlení.
Studie „Effects of Irbesartan on Microalbuminuria in Hypertensive Patients with Type 2 Diabets
Mellitus mikroalbuminurií. IRMA 2 byla placebem kontrolovaná dvojitě slepá studie morbidity na pacientech s diabetem typu 2, mikroalbuminurií kreatininu v séru ≤ 1,5mg/dl u mužů a < 1,1mg/dl u ženmočí Předdefinovaný cílový krevní tlak byl ≤ 135/85 mm Hg. Aby bylo dosaženo cílového krevního tlaku,
byla dle potřeby přidána další antihypertenziva angiotensin II a dihydropyridinových vápníkových blokátorůbylo dosaženo ve všech léčených skupinách, méně subjektů ve skupině s 300mg irbesartanu než s placebem zjevná proteinurie, čímž bylo prokázáno, že podávání vyšších dávek snižuje relativní riziko o 70%, ve
srovnání s placebem během prvních tří měsíců léčby pozorováno. Zpomalení progrese onemocnění ke klinické proteinurii
bylo evidentní již za tři měsíce a pokračovalo celé 2 roky. Regrese k normoalbuminurii byla častější ve skupině s 300mg přípravku irbesartanu Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint TrialAffairs Nephropathy in Diabetesreceptorů pro angiotenzin II.
Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo
cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetes mellitus 2. typu se známkami poškození
cílových orgánů. Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a
diabetickou nefropatií.
V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární
ukazatele a na mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie,
akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností
jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II.
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotensin II. proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií
užívat současně.
Studie ALTITUDE EndpointsACE nebo blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetes mellitus 2. typua
chronickým onemocněním ledvin, kardiovaskulárním onemocněním, nebo obojím. Studie byla
předčasně ukončena z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní
mozková příhoda byly numericky častější ve skupině s aliskirenem nežve skupině s placebem a
zároveň nežádoucí účinky a sledované závažné nežádoucí účinky dysfunkce